Alespoň jednu vlastnost mám ryze ženskou. Mám z ní radost a pěstuji si ji. Totiž, „Nemám co na sebe“.

Kalsicky otevírám skříň ve strachu, že prostě nenarazím na nic, co by mě zaujalo.

Fakt, že přestože čas od času toto místo uklidím, je naštěstí málo proti faktu, že drtivou většinou musím dvacet minut hrabat jako rotvajler, abych se přes svetry a kalhoty dostala k tričkům.

Je to jistý druh adrenalinu, který si sice vyčítám, ale v zásadě ho na sobě obdivuji.

Normální člověk by se v mé skříni nezorientoval, ani se satelitní navigací a IQ 280.

Nechápu proto, jak tam mohl bídně nezhynout jsa zcela ztracen ten obrovský mol, který proti mně včera ráno zběsile vyrazil, divže mě nepřimáčkl naproti na dveře.

Pravda, byl značně vyděšený.

„Jo, příteli moje skříň to není žádná naučná stezka. Tam by se ztratil i vorel“, povídám mu.

Nicméně, vyvstal mi problém.

Pokud má tento živočich rodinu, mohlo by se snadno stát, že to, co hledám, jakkoli zkraje netuším ŽE to hledám, by mohlo zmizet v zažívacím traktu někoho jiného, a na to jsem moc hamoun.

Čili, …zavraždit se mi ho rukou nechtělo, když už byl tak statečný a přežil, ale trpět jeho famílii taky ne.

A závan naftalínu ve mně vzbuzuje asociaci komunistické LDNky.

Babi, co tys to dávala do těch skříní, že to nesmrdělo? Že by ty cedulky s textem: „Vím, že mi sem chodíš a vím, jak se jmenuješ“, byly na moly?

Ne, já vím, to bylo na zloděje, kteří sem pravidelně chodili na utěrky a hadérky na nádobí a kteří byli jenom ve tvé roztomilé hlavě.

Jo, levandule!

Ze starých punčoch babička šila maličké pytlíčky, do kterých vkládala levandulová kvítka. Zatímco nám lidem, levandule voní, pro mola je to jako by měl na nose lejno.

A potom, chmel!

Pivaři z molů rozhodně nebudou, na to jsou experti švábi. Moli chmel nesnáší přímo bytostně. Zřejmě se na mejdanech pořádaných na cizích spoďárech zpíjejí vodkou.

Stejně tak jsou moli pěkná prasátka, protože mají vysloveně alergii na mýdlo.

Takže, pokud není po ruce chmel a ani levandule, stačí dát do pytlíčku z punčochy po vzoru mé babičky obyčejné nastrouhané mýdlo a partička molů si jistě začne hledat jinou bytnou.

A pak si pamatuji ještě jeden fígl této dámy a bývalé dlouholeté účetní, dnes mého oblíbeného ducha a postavy ze vzpomínek.

Ten zase funguje na ty potvůrky létavé, které bývají ve špajzu a líbí se jim pořádat rozmnožovací orgie v mouce a strouhance.

Milovat a množit se zaručeně nebudou tam, kde visí v sáčku citronová kůra a nebo pepř.

A …šlo to i bez chemie.

Než baba naftalínová budu raději baba chmelová.

I když, ještě líp : LEVANDULOVÁ!!!

Přeji krásný den!

Míša K.

[sexy_author_bio]