Poté, co jsem se včera blíže seznámila se svým prvním letošním žihadlem, a teď bohužel skutečně nemám na mysli automobil, jsem nabyla přesvědčení, že není od věci pohovořit volně na téma: Kdo, jak a s jakými následky v tomto klimatickém pásmu, vůbec píchá.

Osobně razím filozofii „Nevraždi nic, co nechceš sníst nebo co tě neohrožuje“, a tak jsem včelku, která patrně vůbec neměla v úmyslu tak mladá zemřít, politovala, leč nesnědla, neb jsem ji nezabila úmyslně.

Co ale měla chuděra dělat, když jsem na ni bosou nohou zahradě šlápla?

Pálilo a bolelo to, ale za chvilku to přešlo.

Jednak po okamžité aplikaci octa a propolisu, a jednak i proto, že naštěstí nejsem alergik.

Ovšem, pro jiné taková píchací kratochvíle vůbec žádná legrace není.

Jsou mezi námi totiž jedinci, kteří jsou ochotni se po obyčejném píchnutí obratem začít dusit nebo otečou do obludných rozměrů.

Alergici, tedy ti, kdo po osobním kontaktu se zbraní bodavého hmyzu buď nabývají na rozměrech, nebo mají dechové potíže, jsou nejchoulostivější na včely, vosy, sršně a často i čmeláky.

A tak mi dovolte oprášit nabyté znalosti o našich píchavých spoluobyvatelích této planety.

Třeba se vám budou hodit.

Jak jsem již dříve zjistila, žije u nás například přes 650 druhů včel, dva druhy vos, tři druhy sršňů, sedm druhů čmeláků a velice pestrá paleta ovádů a komárů.

Včela

Nejvíce jedu vlastní tento užitečný a prakticky mírumilovný tvor ve stáří 2–3 týdnů.

Píchá, jen když se brání. Chudinka.

Zpravidla je potřeba na včelku šlápnout nebo ji stisknout, aby bodla.

To proto, že moc dobře ví, že to bude její píchnutí poslední.

Včelí žihadlo má totiž veliké zpětné háčky, a ona tak není schopna vytáhnout ho z nás zpátky. Tak se stane, že s včelím žihadlem se oddělí i důležitá část jejího tělíčka a ona umře.

V roce 1957 unikly z laboratoří v Severní Americe takzvané „Killer bees“. 

Jde o včely vyšlechtěné koumákem jménem Warwick Keer.

Ten měl na žádost brazilské vlády „vymyslet“ jakousi supervčelu, která by dávala více medu.

Vědátor proto zkřížil agresivní africké včely a naše dobré včely evropské,

čímž obohatil svět o miliardu jedinců, kteří od zmíněného roku stihli usmrtit stovky lidí a tisíce zvířat.

Jejich jed je silný a velice nebezpečný.

U nás ale naštěstí nejsou a snad ani nebudou.

Čmelák

Tento chlupatý bručoun je u nás zákonem chráněný.

Počet čmeláků rok od roku ubývá, což je veliká škoda. Jejich sosáček je totiž o poznání delší než sosáček včel, a tak jsou druhy rostlin, které dokáže opylovat jen on. Jen on je také vyhledává.

Čmelák je kliďas.

Dostat žihadlo můžete v krajním případě jen od samičky. Sameček, to je právě ten veliký chlupatý a hodně nahlas bzučící, ho nemá. U tohoto sympatického druhu hmyzu jde totiž o modifikované kladélko, což je věc ryze ženská.

Jed čmeláčice je slabý, ale pro alergiky ne neškodný.

Vosa

V našich končinách našla domov vosa obecná, která má nejraději podkroví, střechy a půdy.

A také její kolegyně, vosa útočná, se kterou se můžeme shledat na loukách, v lese a vůbec v přírodě.

Vosa útočná svá hnízda umísťuje do země.

Zpravidla vypadají jako ďoury od menší myšky.

Vosy na rozdíl od včel jsou většinu svého života naštvané a žihadlo jsou schopny použít libovolněkrát.

Nedoporučuji je rozčilovat, urážet a vůbec obtěžovat.

Takové rýpání klacíkem do zmíněné ďoury a její následné prolévání vodou je zábavné jen pár vteřin. Následuje působivý break dance, kvílení a sprint.

Vosa je tvor, který na rozdíl od nás umí létat, což ji činí mnohokrát rychlejší.

Jedna nezkušená, sedmiletá holka, mého jména, se po takové zkušenosti rozšíří do všech světových stran o mnoho centimetrů na mnoho hodin. A to i v případě, že se, ač neplavec, zachrání skokem do rybníka.

Naštěstí se vosám do vody nechce. (Ještě že nejsem alergik.)

Sršeň

Jed sršně není zdaleka tak toxický jako jed včelky!

Ani sršeň žihadly nijak neplýtvá a vědom si své velikosti se chová podstatně mírumilovněji než vosa.

Útočí, pokud je ohrožen, a také před bouřkou, kdy se mění geomagnetické pole země a působí mnoho jiných faktorů, na které je choulostivý.

Mnoho z nás má před bouřkou také problém, ale my se hned se vzájemně nepícháme…(někdy)

Nebývá obvyklé, že by člověka pobodalo větší množství sršňů.

Snad proto, že je hned tak něco nerozhází, ale pokud by se tak stalo, je smrtelně nebezpečných pro dospělého člověka teprve až kolem stovky žihadel.

Jed má neblahý vliv na srdce a dýchací svaly.

Když už se zadaří

Pokud je člověk alergický, zpravidla ví, že v momentě, kdy dostane žihadlo, potřebuje okamžitou lékařskou pomoc a kalciovou injekci, protože mu jde o život.

Pokud nejsme alergičtí, je dobré se pokusit vytáhnout opatrně žihadlo tak, aby se pokud možno více neporušil jedový váček a jed se do rány dostal co nejméně.

Potom pomáhá přiložit buďto kus látky nebo ubrousek namočený do silnějšího alkoholu.

Moje babička používala ocet a také to hodně pomohlo.

Máma zase rozkrojenou cibuli. Rad, jak si pomoci v tomto případě, je opravdu hodně…

Já používám ocet a propolis.

Člověk, který není alergikem, v pohodě přežije i několik desítek žihadel od vosy.

Není potřeba být hned vystresovaný.

Včelka má sice jed podstatně toxičtější, ale neplýtvá jím. Sršeň bodá velice zřídka.

Mnoho problémů po bodnutí je způsobeno více strachem a očekáváním něčeho hrozného než skutečnou toxicitou jedu. Lidé upadají do šoku díky vegetativnímu nervstvu, které je vybičováno obavou z komplikací. Pochopitelně neplatí u alergiků, tam je nebezpečí opravdu reálné, říká odborník.

Fobie

Ještě bychom měli zmínit ty, kteří ač nemají prakticky vážný důvod, jako například alergici, přesto se při pohledu na včelu nebo vosu okamžitě rozklepou, a kdyby jen to.

Fobie tohoto druhu se nazývá apifobie a trpí jí poměrně mnoho lidí.

Například moje máma, a není alergik!

Pohled na ni ve společnosti vosy nápadně připomíná pohled do spuštěného mixéru. Měřit v té chvíli otáčky jejího těla za minutu by bylo zajímavé.

Jejího divokého tance si taková věčně špatně naložená vosa nemůže nepovšimnout, a tak je máma vždycky nejvyhledávanějším terčem.

V Guinessově knize rekordů je uveden muž, který v roce 1973 přežil 2 443 vosích žihadel.

Ten musel vypadat! 

Michaela

[sexy_author_bio]