V porovnání s ním je slečna muchomůrka hlízovitá, alias muchomůrka zelená, tedy naše nejjedovatější houbička, fakt seriozní dáma. Příznaky otravy muchomůrkou zelenou, která bývá nejčastěji zaměňována se žampionem, protože vlastní i zcela bílý obleček….

…se projeví někdy i za 72 hodin, což jsou tři dny a bohužel bývá už pozdě na beznásledkovou záchranu, a to z ní dělá velice systematickou travičku.

V našich lesích ovšem narazíte i na chytřejšího zabijáka.

Jeho strategie je ještě důmyslnější.

Dokonce má na kontě mnohem méně usvědčení, než vražd. Je to profík každým coulem a já myslím, že se o něm ještě málo mluví na to, jak nebezpečný je.

Tři dny zpátky si člověk umí ještě vybavit, že jedl houby a spojit si zdravotní stav s večeří.

Ale měsíc?

Ano, je až neuvěřitelné, kolik smrtí má na svědomí docela hezká houba, aniž by jako vrah často vůbec byla identifikována.

Nejen u nás, kde je to co Čech to houbař a je to skoro národní sport, ale také třeba v Polsku a jinde.

Dlouhou dobu byl dokonce tenhle medvídek pokládán za houbu jedlou.

Omyl!!

Pokud bychom měli vytvořit pomyslný žebříček strategie a systematičnosti, zdaleka by se mu muchomůrka zelená nevyrovnala.

A to je on.

Znáte?

Nejspíš jste ho už viděli, a asi vás jeho plyšový klobouček už někdy zaujal.

Je to hezká a na omak příjemná houba.

Jeho klobouček je vážně jako plyš (kdo ho kdy měl v ruce, ví, o čem mluvím). Když je malý, vypadá pomalu jako hříbeček.

Už víte, houbařky?

Také jste se kolikrát na něj vrhly a pak zjistily, že, ouha, pod kloboučkem není to známé žluté, ale třásničky?

Měly jste v rukách nejchytřejšího vraha našich lesů, jehož práce bývá korunována úspěchem častěji, než by se myslelo.

Seznámily jste se s panem

PAVUČINCEM PLYŠOVÝM

Dokud je maličký, je velice dobře zaměnitelný s malým hříbkem. Právě to a sběr václavek stojí za fatálním omylem nejednoho houbaře.

Václavky

Jde jen o nepozornost při sběru malých hříbků a tolik oblíbených malých václavek, které v octě jsou výborné.

Já jsem ale třeba měla pavučinec mnohem častěji v ruce v mylném domění, že to je klouzek, nežli václavka.

Teprve pohled pod klobouček je zásadní. 

Parádní klouzek.

Další parádní klouzek.

Pavučinec.

Prosím, vždycky se koukejte houbičkám pod kloboučky.

Pavučinec má prostě třásničky!

Alkaloid zvaný orellanin je koktejlem deseti smrtících sloučenin, které jsou několikrát jedovatější než toxiny muchomůrky zelené a nevyprchají ani vařením, ani naložením!

Při troše neštěstí narazí houbař na tuhle houbu od června do října, kdekoli v listnatých lesích.

Pavučinec má dokonce příjemnou chuť!

Po požití se dlouho neděje vůbec nic, takže houbař pomalu na skvělou smaženici zapomněl.

Po třech až čtyřech týdnech (!!!) se objeví nejčastěji průjem a zvracení.

Tuhle fázi ovšem orellanin v těle někdy i rád vynechá.

Toxiny však zatím vesele a nenávratně doslova rozkládají ledviny.

Příznaky přicházejí velice nenápadně, jako například zánět močového měchýře.

Nastupuje celková únava, ztráta chuti k jídlu, sucho v ústech, zimnice a silné bolesti v kříži. Většinou teprve tyhle příznaky přivedou houbaře k lékaři.

Uplynulo několik týdnů od požití.

Lékaři se naskytne smutný pohled na již celkem slušně zdevastované životně důležité orgány.

Houbaře, pokud je silný, může v téhle chvíli již zachránit jen doživotní dialýza nebo transplantace.

V prvotní fázi je jed v těle prakticky nezjistitelný!

Otrav je málo nebo se o nich neví.

Podle mykologů je otrav touto houbou u nás přece jen naštěstí velice málo, ale ne všechny otravy pavučincem jsou vůbec odhaleny, protože díky časovému odstupu nebývá stav pacienta s požitím hub spojován, a proto se náročné testy ani neprovedou.

V sousedním Polsku mají s otravami touhto houbou ovšem mnohem bohatší zkušenosti.

Pavučinec zná ale kriminálka v mnoha státech. Není divu.

Bohužel, teprve několik desítek let, takže…

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]

Fotografie:

Archív autorky
Jan Komar: nahuby.sk
Jan Hrasko: nahuby.sk
Harry Krisp: wikimedia.org