íša má Harryho Pottera 1-85 najetýho, jak taxikář Prahu.  Já žeru Grandhotel a Brigit Jonesovou, máma Majora  Zemana (né, kecám miluje Hercula Poirota a Holmese ) Noha Titanic, Tomáš usíná u večerníčka jménem: Naprosto všechny díly Cimrmana atd. 

Zvláštní je, že navzdory tomu, že některé z filmů jsme viděli opravdu miliónkrát, stejně si každý večer pustíme zase a znova ten svůj milovaný.

Harry Potter a Finč z Azkabanu…

Skutečně, ať se zeptáte kohokoliv, kdo nás alespoň trochu zná a zeptáte se ho co je u nás doma nejfrekventovanější, téměř každý odpoví, že Harry. Míša (Finč) už byla jeden čas tak zblblá, že na mě v hádce div neposlala smrtící kletbu

Kruciátus, na Hlaváku marně hledala nástupiště 9 a 3/4 a její orientace v čase se opírá pouze o dny zbývající do premiéry dalšího dílu Harryho Pottera.

Jeden čas když jsem s Míšou sdílela pokoj, jsem málem tomuto fenoménu propadla taky.

Jistě, protože jako útěk od reality je kouzelný svět ideálním místem pro úkryt. Takže Míšo, je mi to líto, ale žádný Harry ve skutečnosti není. Zítra musíš do práce a Famfrpál se prostě nenaučíš tak polož to koště a slez z toho stropu.

Mámin Hercule.. Z mámy hrdinu neudělal

Týpek, který mě osobně až tak neoslovuje je mámin favorit. Vzpomínám na dobu, kdy měla v ložnici jeho (černobílé) plakáty se srdíčky, jež vzorně lemovaly celý obličej. To by samozřejmě nebylo tak strašné, já mám pod postelí tajně srolovaný plakát Justina Biebera, ale když se pokoušela si vypěstovat i stejný knírek bylo to horší…

Na druhé straně vzhledem k tomu, že máma miluje všechny kriminálky, v nichž jsou často místo hlavních hrdinů hlavní hrdinky, vžívá se do jejich rolí a to jí dle mého názoru mnohdy prospívá.

Hodně totiž vyřeší.

Zdaleka ale, né vždy.

Po shlédnutí jedné z kriminálek Miami, se rozhodla pro sport. No jistě, že to nedopadlo dobře. Rozloučila se s několika decimetry kůže ze zad, když se na kole vrhala vstříc nebezpečí, které jí ovšem skutečně přivodil obrubník, ze kterého záhy sjela a následné prudké sunutí těla po asfaltu.

Nechápu, co jí to tenkrát popadlo, bez auta neudělá krok a to prosím ani k číňanovi, který je vzdálen asi 12metrů.

Titanic, Grandhotel, Briget…

S Nohou milujeme scénu v Titaniku, kdy Jack připoután k železné trubce volá na Rose: „já tady počkám!“…

Pouštíme si ho vždycky, když jsme buď hodně šťastné, nebo naopak.

Brigit zase miluje pochopitelně celá naše, téměř dámská společnost, i když, né dobře Tome, tak necháme téměř.

Všechny scény oblíbených filmů známe zpaměti a často, velmi často je používáme, kdykoli se to alespoň trochu hodí. Né, vždy to sice všichni pochopí, ale my se bavíme.

Když vezli mámu minulý týden do nemocnice moje „já tady počkám Rose !!“ docela pobavilo. (Mámu).

Grandhotel ten zase miluju já, kdo neviděl, doporučuji.

Nádherný scénář a bezkonkurenční dialogy. Kdyby měl někdo zájem, z fleku ho odvyprávím. Od začátku do konce. Každé slovo. I grimasy.

V momentě kdy „Flajšman“ řekne nadřízenému „trhejte si chlupy z čů…a sám vy dobytku“ jdu do kolen.

A to navzdory tomu, že jsem tu scénu viděla minimálně stokrát. Pravda, jen jí neříkám tak často jako ty ostatní.

Když máte film zmapovaný naprosto dokonale a máte k sobě parťáka, jež to má stejně je to geniální.

Vždyť například Slunce, seno… zná úplně každý, a když se objeví situace, do které se hodí komentář z této triologie, vždycky ho řekneme a hlavně vždycky ho někdo pochopí…

(pozn.red „Mamí a co je to coura?“)

Pavlína

[sexy_author_bio]