Jednak bych ráda poděkovala tady naší oblíbené Kentánové za tip a taky trochu udělám nevyžádanou, leč nikoli nemilou reklamu vcelku levné, snadné ale chytré vychytávce. Blíží se léto a člověk laboruje s tím, zda je v noci lepší se udusit, nebo se nechat sežrat. Tento tip proto přišel v reálném čase aktuálně…

Je to děsně jednoduché, poměrně levné a myslím, že kdo máte balkon, tak to stojí na zvážení.

Mnohým nepředložím patrně něco převratného, určitě se tu najde celá řada z vás, kdo to už máte.

No, mohla jsem mít tu motýlkovou verzi, což by asi Tomáš zkousnul, ale z odkazu, který mi Kentánka poslala původně prioritně jako řešení pro Moma, aby v létě neulítl, mi přišlo, že jsou tam moc velké ďoury.

Odkaz vám na konci článku vykecám, samozřejmě.

A tak jsem našla verzi sice bez motejlů, ale zato s menšími dírkami. Já totiž vedle Mománka, myslela hlavně na komarova*.

*kdysi dávno jsme jezdívali ke známým, kterým jsme říkali Šňapsovi do východního Německa.

O jejich sličném synovi Erikovi jsem psala ZDE.

No a jak už to bývá u takových mezinárodních družeb, vyměňovali jsme si občas slovíčka.

Zatímco oni říkají komárovi „mertr“, nebo tak nějak divně a špatně se to vyslovuje, když člověk nemá oteklé obě krční mandle, tak jim naopak přišlo slovo komár strašně vtipné.

Hrozně se smáli, ukazovali na komáry a než je zaplácli, zvolali „kukmal Komarov“.

To jen abyste věděli.

I objednala jsem věc na eliminaci vstupu komarova a výstupu Mománka.

Překvapilo mě, že přistála v rukách naší super báječné a poctivé pošťačky, která když se nemůže dozvonit, huláká za brankou, což ne každá pošta dělá, už za dva dny.

(Někteří doručovatelé se dokonce ani neobtěžují stisknout zvonek, možná proto, že na něm jsou bacily, nebo aby si neošoupali palec, a hned píšou papírek „nezastižen“. U nás je to opačně a to je bezva).

Balíček byl tak maličký, že jsem přemýšlela, že nám někdo spíš poslal baterku do digitálek.

Ale je to proto, že materiál je mimořádně skladný.

Je až zajímavé, že z té krabičky člověk nakonec vyndá něco, co mu zabere na zemi půl pracovny.

První, co jsem zjistila, bylo, že je to širší, než naše balkonové dveře.

To asi možná zjistíte taky, pokud budete věc chtít, ale je to kosmetický problémek, protože stačí jehla a nit.

Jednoduše jsem každou půlku v místech u trámu zabrala.

Jednu bohužel méně a jednu jsem pak musela více, což zase tak neva, akorát, že spoj není teď úplně na středu.

Puntíčkář nejsem, je to věc účelová, nejsou to šaty na ples.

Zbytek už jsou samá pozitiva.

Má to sucháče, takže se to nemusí nikam přitloukat, uprostřed to reaguje samo na sebe magnety a vážně dobře, takže se to za člověkem opravdu samovolně zavře a pochybuji, že se tam protáhne v létě Komarov.

To by musel být buďto mimořádný atlet, nebo by musel být podvyživený, ale fakt hodně, nebo tak strašně hladový, až tak, že by to risknul.

Jediné, co tahle věcička za všehovšudy tři stovky včetně poštovného, balného a donosového nezvládne, je ten Moman.

Spolehlivě by to nárazem otevřel, kdyby se tak rozhodl.

Ale komarov je tím myslím vyřešen a to je prima, protože v létě, které bude klasicky ještě teplejší v nárazech, než to předešlé, budeme moci mít otevřený balkon, aniž bychom se ráno probrali s tělem pokrytým boulemi na každém čtverečním centimetru.

A tady je ten odkaz, kdybyste někdo chtěli. Magetický závěs.

Bacha, posílají to pomalu dřív, než kliknete na „odeslat“.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]