Jak rozeznat to, co v životě můžeme ovlivnit a jak to, co v životě máme nechat běžet svému osudu? Čemu překážíme a čemu ne? Asi to byly informace, které jsem podvědomě vysávala z této krásné žluté knihy psané tak úžasným a čtivým, milý, přátelským stylem, že kniha neskončila v knihovně, ale pěkně znovu od začátku se jí probírám, sem tam něco přečtu a hledám další významy mezi řádky. 

Je to totiž dokonalý návod na to, jak nechat běžet život a jak v sobě najít tu sílu, abychom věděli, kdy naopak zabrat. Život naživo je nesmírně silná kniha.

Něčím mi připomínala podobné psaní Jaroslava Duška, ale Vladimír Kafka hodně využívá zkušenosti své, své trpké zdravotní problémy, svou nelehkou cestu, na které byl někdy jako beran a někdy neviděl, neslyšel, ovšem postupně si uvědomoval své vlastní chyba a dalo by se říci – jeho duše rozkvetla.

Je to muž, který terapií a psychologickou podporou pomáhá lidem s vážným onemocněním, a jeho pohled je ovlivněn hlubokými prožitky, které s nimi prožívá… a kniha je též protkána velmi příjemnou a pokornou láskou k Praze, jakožto městu s velice zvláštní, mystickou a podle jeho názoru, ženskou, energií.

Podívejte se na ukázku:

„Úctu k životu je možné projevovat i tím, že život bez ustání používám a snažím se mu nepřekážet, i když je to někdy velmi náročné a vyžaduje to plně vědomý úmysl. Pravidelně se snažím rozpoznat svoji pravomoc, a tak trávím se svými klienty mnoho hodin debatami o tématu svobodného rozhodnutí, i o tom, co si představit pod pojmem služby. Nejčastěji pracuji s onkologicky nemocnými lidmi, většinou v již rozvinutém stadiu nemoci. Přesto se velká část z nich často podivuje, když po nich vyžaduji změny v přístupu k životu, požaduji duševní spolupráci a plné nasazení celé osobnosti během léčby. Přestože si většina z nich přeje uzdravit se, dost často při mých důsledných požadavcích na provedení trvalých a hlubokých změn v jejich životech smlouvají, obhajují se, vysvětlují, proč to není možné, nebo stále něco odkládají. Vůbec nepoužívají tu největší sílu, kterou máme všichni k dispozici, totiž úmysl opravdově se použít se vším, co k tomuto pojmu podle nás náleží. Neustále opakovaná slova možná, snad, počkejte, asi, já vím, ale, uvidíme, to stačí, když já… a další jim podobné výrazy ukazují nemilosrdně na nedostatek lásky k sobě a na líně odevzdaný postoj, který k navracení zdraví rozhodně nepřispívá.“

O autorovi:

Vladimír Kafka se narodil v roce 1963 v Praze, kde dnes bydlí a pracuje. Absolvoval Akademii výtvarných umění v intermediálním ateliéru prof. Milana Knížáka a svoje díla vystavoval v řadě předních galeriích u nás i za hranicemi. V 80. letech minulého století byl spoluzakladatelem legendárních výtvarných Konfrontací na Svárově a výrazně se podílel na tvorbě české umělecké scény devadesátých let.

Od roku 1994 se aktivně věnuje především lidem s onkologickými chorobami a dalšími závažnými zdravotními problémy. Pořádá přednášky a semináře po celé republice, které jsou převážně zaměřeny na vnitřní podstatu člověka a důsledky jeho rozhodnutí.  Jeho názory jsou publikovány v tisku, rozhlase a televizi. Spolupodílel se na vzniku knihy Rok 2012 – šance pro každého, která vzbudila velkou pozornost.  Její úspěch se stal impulsem k sepsání díla Minulost je mrtvá, život začal právě teď. 

Knihu Život naživo napsal na základě svých dlouholetých zkušeností s onkologicky nemocnými pacienty a jejich životními osudy. Popisuje v ní, jak lze prožít smrt zaživa, utkat se sám se sebou a posunout svoje vědomí na vyšší stupeň. Přibližuje autentické příběhy lidé,  kterých byl osobně aktivně přítomen. V jeho podání se tak mohou stát inspirací pro ty, kteří se ocitli v podobně náročné životní situaci.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2015, www.eminent.cz

Renata Petříčková

[sexy_author_bio]