Ne každému se za život podaří být pronásledovaným politicky nepohodlným člověkem a později se vyhoupnout, nebo lépe, být vysazen samotným národem na stupeň nejvyšší. Jen málokterý občan zvolený do čela státu zůstává nadále především občanem. OBČAN HAVEL ANO.

Nemyslím, že chovat v úctě osobnost, je známkou malosti, či „ikonománie“ .

Nemyslím, že vážit si kvalitního člověka, by bylo známkou ztráty vlastní osobitosti či originality.

Nemyslím, že sklonit se před morálními a lidskými hodnotami člověka, by bylo dokladem patolízalství nebo znevážením sebe sama.

Dokonce se domnívám, že schopnost ocenit druhého jde ruku v ruce se schopností dát hodnotu také vlastní osobě.

Ztotožním-li se se způsobem myšlení jiného, ještě to zdaleka neznamená, že ztrácím své vlastní.

Poupravit názor či přijmout kvalitní filozofii, je podle mého dokladem vývoje ducha.

Pro všechno výše uvedené mi dovolte, vyslovit osobní dík Václavu Havlovi, za to, že pro mě, jako pro občana svobodné země, kterou miluji, pracoval, tvořil, psal a jíž se později stal, také z mého přání, představitelem.

Prvního prezidenta svobodné České republiky jsme ve své době nemohli zvolit lépe.

Snad nikdo by národ, jež se těžce zvedal z útlaku, nesvobody a nespravedlnosti, nedokázal morálně podpořit lépe, než ten, který si tímtéž jako člověk prošel.

Nikdo nemohl rozumět svým lidem lépe, než on ve své době.

Nikdo nemá takovou potřebu PRAVDY A LÁSKY, než ten kdo si na vlastní kůži vyzkouší LEŽ A NENÁVIST.

A já mu to heslo věřím.

Jakkoli totiž může v kontextu s duchem dnešní doby a způsobem života západní demokracie, či spíše všeobecné krize, nedostatku, morálního úpadku, agrese, beznaděje a pokrytectví, znít naivně, přesně opak je pravdou.

Snad nikdy jsme, a to celosvětově, nepotřebovali jako lidé, jako společnosti, jako národy, jeho zásady, jeho motto.

Jestliže svět pro sebe nenajde státníky, pro které bude pravda a láska základní lidskou potřebou, pak se svět bude dál propadat do lži a nenávisti.

Každý prezident, každý vůdce a každý král, by měl vždy zůstat duší také občan.

Občan Havel jím byl.

S úctou

Michaela a redakce deníku Popelky.

[sexy_author_bio]