Člověku, který občas otevře noviny nebo nějaký zpravodajský server, by se mohlo zdát, že nejoblíbenějším sprostým slovem posledních dní a týdnů je Cermat. Co na tom, že se na sociálních sítích překřikují studenti, zda byly letošní maturity jen zpackané nebo přechytralé, ale jasno nemají dokonce ani odborníci. 

Jeden tvrdí, že to bylo OK, druhý, že přes čáru a třetí vám rovnou prohlásí, že kdo nezná Dachau a Mauthausen by neměl mít nárok na maturitní vysvědčení, byť šlo o test z jazyka nikoliv z dějepisu.

Vrcholem bylo, když se mi na gauči zhroutila kamarádka, která letos učí prvním rokem a v alkoholovém oparu zaníceně kníkala, jak může nechat odmaturovat někoho, kdo neví, co je substantivizované adjektivum.

Já se upřímně přiznám, že jsem maturovala již před drahnými lety a to na odborné škole. Což je pohledem dneška póvl největší a panují názory, že se co do znalostí nevyrovnáme gymnazistům.

Nevyrovnáme.

Ale na druhou stranu, pro práci jsme potřebovali znát aplikaci vakcín a krmnou dávku skotu nikoliv rovnice o dvou neznámých.

Konec škádlení.

Byla jiná doba.

Jindy vtipní profesoři v komisi podivně ztuhli.

Naopak, sušinky překypovaly vtipem a optimismem, že z nás ty znalosti zkrátka vydolují. Hostující profesorka ze mne páčila Palackého, zatímco chudinka netušila, že když se probíralo národní obrození, pobývala jsem na činčilí farmě a v životě mne nenapadlo si chybějící látku dopsat.

Z odborného předmětu jsem si vytáhla otázku tak širokou, že jsme se za těch patnáct minut nedostali k jádru věci, tedy k vemenu, jelikož předmětem dotazu byly jeho choroby.

Schválně jsem zdržovala latinskými názvy bakterií, abych se vyhnula Neuman Kudělkovu testu, který je mi záhadou dodneška.

Sofiina volba proběhla na pitevně.

Dlouho jsem věštila z vnitřností, zda má zkoušející profesorce oznámit, že slepice za kterou ve stáji zodpovídá, trpí chronickou podvýživou a avitaminózou a spokojit se s horší známkou nebo pochválit dobrý výživový stav a získat metál za anální alpinismus.

Naštěstí se mi podařilo odhalit šťavnatější diagnosu, takže bylo možno o jiném anglicky pomlčet.

Zprávy o novodobých maturitách jsem dlouho sledovala se smířlivým klidem, doufaje, že se na nějakém rozumném výsledku domluví do doby, než bude některé z mých dětí tuto zkoušku absolvovat.

Času máme ještě kupa, mohla bych se řehtat dál, ale i tak se mnou cloumala zvědavost, kvůli čemu si tolik moudrých lidí nemůže přijít na jméno.

Na stránkách www.novamaturita.cz jsou ke stažení letošní testy.

Schválně jsem rozklikla to, co dohání některé k lahvi a jiné k odvážným výrazům. To jsem si jako odborně vzdělaný lůzr dovolila hodně.

Nicméně jsem byla mile překvapena.

Otázky z gramatiky v podstatě vyžadovaly to, co každý zmákl na základce a stačilo to nezapomenout.

Myslím, že by určité obecné znalosti mateřštiny měly být vyžadovány maturant nematurant. Alespoň by na mne neječel kdejaký manažer, proč se mu nedaří odeslat mail. Já totiž řekla, aby mi to poslal na objednavky@…. a on už se půl hodiny snaží odeslat zprávu na adresu obednavky@…

Nejsem kantýna, nezajímá mne, co kdo obědvá, ale objedná.

Je milé, když si mladý člověk přečte text a pochopí, co se autor snažil říct.

A co víc, nad textem dokáže popřemýšlet. To je dovednost, která se zkrátka neztratí. Stejně jako schopnost srozumitelně vyjádřit myšlenku vlastní nebo interpretovat cizí.

Jo a ten dějepis?

Pořád jsem čekala, kdy mi neviditelná ruka stáhne hrdlo a bude ze mne chtít vytlouct datum příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu nebo třeba letopočet žactvem proklaté Zlaté buly sicilské.

Zatím je maturant donucen přečíst kratičký úryvek o páru chystajícím se tančit a v rádiu naladí namísto koncertu jen reportáž z pohřbu protektora. Nebohý žák následně musí vybrat, zda jde o rok 1939, 1942, 1948 nebo 1953. To nebudu komentovat.

Po devíti letech na mateřské, kdy máte pocit, že dospělý rozum vytěsnilo kojánkování, prdíky a zbytek utloukly probdělé noci nad prvními zoubky, jsem si docela zvedla sebevědomí.

Novodobí maturanti by měli možná méně křičet a pochopit, že maturita není samozřejmost, ale certifikát, který se vydává po potvrzení přítomnosti znalostí nikoliv žáka ve škole.

Odborníci to proberou ještě horem dolem.

Jsem si jistá.

Zatím nejsilnějším argumentem, proč něco měnit je, že některé typy otázek měly být zastoupeny ve větší nebo menší míře.

O tom nemohu polemizovat, na to máme jazykozpytce.

Je celkem možné, že mají pravdu.

Současná patová situace s celou tou předraženou srandou státních maturit nahrává ledasčemu a ledaskomu. Jediné, co bych nechtěla, abychom se pro snadnější zisk jednoho lejstra chovali k mateřštině macešsky.

Lup!

Než jsem tohle dopsala, už přišly moudré hlavy s vylepšením.

Dcera byla trochu přenošená, ale kdybych věděla, že naskočí do vzdělávací mašinerie za těchto podmínek, přenášela bych jí klidně ještě několik let.

Takhle mi nezbude než doufat, že to moudré hlavy skutečně jednou vyřeší.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]