Pěkný pátek, Popelky. Dostali jsme do ruky nabídku desetidílného seriálu, který pro vás připravila čtenářka Maruška. Snad se vám strefíme do vkusu milým povídáním, které jak  si myslíme, může být mnohým z vás blízké. Redakce.

Stát se matkou po třicítce, to dříve nepřicházelo takřka v úvahu. Dnes je to docela běžné, ačkoliv lékaři doporučují první dítě dříve. Připravila jsem si pro vás seriál jedné skutečné maminky. V seriálu „Matkou po třicítce“ se budete setkávat s maminkou Maruškou, jejím mužem Erikem a jejich potomkem Davídkem. 

Nahlédněte do života rodiny, která vychovává dítě v nestandardních podmínkách…

První signály

Už pár týdnů mé tělo signalizovalo, že se „něco“ děje. Pokud máte od puberty velikost košíčků podprsenky „A“ a tyto začínají být těsné, můžete to znamenat jen dvě věci. Zase jste přibrala, tentokrát na správném místě, nebo jste těhotná.

V práci o přestávce jsem to tedy jednoho krásného dne nevydržela a ve skleničce od ko­jenecké výživy (samozřejmě důkladně vymyté) provedla jednoduchý a rychlý těhotenský test…

Překvápko

Otěhotněla jsem krátce před svými dvaatřicátými narozeninami a mé štěstí neznalo hranic!

Ten den, kdy jsem na těhotenském testu našla dva proužky, jsem hned běžela do obchodu s kojeneckým zbožím a koupila pro nastávajícího tatínka párek bílých bačkůrek. Tedy samozřejmě ne pro něj, ale měl to být jasný signál, že teď už bude všechno jinak, protože budeme tři! No, tři…

V našem dvoupokojovém bytě se v té době proháněli dva postarší kocouři, na své paničce značně závislí, kocouři takzvaného postelového typu, kteří sváděli se svým páníčkem každovečerní bitvu o právo strávit se mnou noc. Bohu dík vyhrával můj budoucí manžel Erik.

A na mě bylo, abych jim během těhotenství vymezila spací prostor mimo naši ložnici, protože tam přibude dětská postýlka s tím beze sporu nejkrásnějším miminkem na světě.

Budoucí tatínek

Erik se právě vrátil z cesty na druhý konec republiky, seděl schoulený v křesle, bolela ho záda, hlava a neměl dost sil se ani dobelhat do kuchyně a udělat si kafe, jakožto ověřenou první pomoc na cokoliv. A právě v tento moment jsem celá rozdychtěná vstoupila do dveří a na dlani mu z krabičky vybalila ony již výše zmiňované bačkůrky…

Asi jsem čekala jinou reakci… My ženy si vždy vysníme romantická objetí, nadšená vyznání lásky, slzy dojetí. Nic z toho se samozřejmě nekonalo.

Erik dál seděl v křesle, jen ten pohled se změnil.

Byla to neurčitá směs úžasu, strachu a ví bůh čeho ještě. A pak přišla památná věta: „To bychom se asi měli vzít, můžeš mi udělat to kafe?“

Foto: Erik Blumentritt (www.ebluproduction.eu)

Příští pátek: svatba s bříškem, těhotenské chutě a nevydařený fotodeníček

Marie

Marie Blumentrittová, alias „mamina“ 18.10.197 „Váha“

Miluje svoji rodinku včetně tří kočičích raubířů a taky dobré jídlo v libovolném množství.

S manželem a synkem ráda chodí na výlety po Čechách, často doprovází Poutníka Hrocha.

Poslouchá folk a country a největší poslední radost byl koncert Asonance v Lucerně.

Bydlí v paneláku, ale jejím velkým snem je roubenka s vinným sklípkem ve skále.

Motto: „Co tě nezabije, to tě posílí“

[sexy_author_bio]