Views: 79
Milé dámy, maminky…. Pro mne je tohle jedna z nejsilnějších knih pro maminky. Pavlína Brzáková je obdivuhodná spisovatelka, která umí vytáhnout z lidské duše ryzí zlato i se vší bolestí a upřímností, kterou takové lidské poznání obnáší. Nebojí se napsat, jaká je selhávající matka, tím hůř, že ji v tom každý utvrzuje, a nebojí se říct, že máma má být jako silný strom, protože…
Protože až si s ní projdete její první roky s Kryštofem, projdete se v simulátoru jejích bot.
Každá maminka zná smrtelnou únavu, zoufalství a beznaděj na něco lepšího, a to všechno žité na zcela vybité baterky. To jsou ty jemné okamžiky, které mysl zapomíná, aby se úplně nezbláznila, ale na kterých nakonec stojí síla mateřství. Na vyčerpání a schopnosti jít stále dál, i když je třeba i celý svět proti vám.
„Když se podívám zpátky na svůj život, největší hodnotu mi přineslo, když jsem neposlechla okolí; naučilo mě to samostatnosti. Poradit si s křivdou a smutkem neumím dodnes. Není jiného léku na bolest než ji nechat přebolet a utrpení odžít….“
A jaká je slepičí polévka pro maminky? Nezapomínejte na sebe…
„Řeším Kryštofa a zapomenu na sebe. Kdybych na sebe nezapomněla, zůstal by Kryštof opuštěný a sám. A z toho mám největší strach. Bojím se, že okolí neunese jeho zvláštnost a Kryštof pak neunese tíhu okolí. Chráním ho celou svou bytostí, ale je to vůbec dobré? Někdy mi nezbude než pro sebe hledat pomoc, abych doplnila sílu. Mám pár berliček pro útěchu: pořád s sebou nosím dalajlamovu knihu. Otevírám ji namátkou a piju z léčivých slov, protože tenhle pramen nikdy nevyschne.“
A do mého ticha přišly děti…
A i když jsem si myslela, že je to to nejlepší, co mne mohlo potkat, život věci zkomplikoval a nechal bez péče vnějšího okolí až na dřeň odhalené pocity a živé nervy, kterých se nejvíce dotkla právě tato věta…. „A právě ke mně, do mého ticha, přišel Kryštof…“, tato věta mne oslovila do hloubi duše, protože se netýká jen dětí, ale i obtížných situací, na které nejsme zdánlivě stavěni.
Proč žena introvertně založená, tichá, ticho milující klidná duše, ach jak já autorce rozumím, dostala do vínku dítě, které je extrovertní tak, že se až nehodí do svého světa. Protože možná právě proto, že jen taková matka je schopna postupně pochopit, že klíčem k soužití a jeho šťastnému životu, i jejímu obohacení, je zjištění, že i to dítě je vlastně jeden velký introvert žijící život daleko od běžného vycvičeného a ochočeného světa. Snad jen bych dodala, že to není kniha jen pro maminky dětí s ADHD, ale pro každou maminku. Tím víc pro tiché introverty, pro které je pak každé dítě moc otevřené. Ale… třeba tu je tohle všechno právě proto, abychom se něco naučili jako rodiče.
A když bude nejhůř, pamatuju i na tohle, a musím říct, je to pravda.
„Někdy se zdá, že když jste v úzkých, prostor mě vyslyší a nabídne pomoc. Pošle mi do cesty člověka, který poradí, pomůže nebo moji situaci vyřeší. Nedá se na to spoléhat, život vyžaduje nasazení. I Kryštofa jsem dostala do života, aby mě udržoval v bdělosti.“
Bez špetky nadsázky je tohle kniha, která by se měla slovo od slova do kamene tesat. Podpoří nejen rodiče, ale pomůže i lidem, kteří přichází do styku s dětmi s „poruchami chování“ pochopit jejich duši. A pochopit, že možná tady na tom světě nejsou špatně oni, ale my?
Nesnižuje to obtížnost každodennosti, ale snižuje to unavenost duše.
O autorce:
Pavlína Brzáková vystudovala etnologii a zabývá se studiem kultur sibiřských kočovných pastevců. Vydala série pohádek s těmito motivy, prodchnuté moudrostí šibiřských šamanů, mytologie, romány (Dědeček Oge, Dva světy, Stíny na kupecké stezce), z nichž některé jsou namluveny Jaroslavem Duškem v audioverzi doprovázené didgeridoo podkresem Ondřeje Smeykala. Naopak ona sepsala knihy s ním, Ze mě a Tvarytmy. Její obrovské množství knih je cennou sbírkou mytologie a výpovědí sibiřské moudrosti a kultur. Působí jako šéfredaktorka měsíčníku Regenerace.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2018, www.eminent.cz
Renata Petříčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.
0 Komentářů