V souvislosti s povodněmi a nejen s nimi se skloňuje výraz hyenismus. Já osobně si myslím, že když někdo rozkrade povodňové zábrany a někomu pak voda podnikne exkurzi do baráku nebo utopí nemohoucí babičku, slova jsou málo, musí nastoupit činy. I přesto nejdeme pro hyenismus daleko, ať jde o glosu politikaření, novinaření nebo prosté lidské malosti. No ale jak k tomu ty hyeny přijdou. Taková milá zvířata.

Tedy od pohledu moc ne.

Já bych hyenku nechtěla na muchlání ani vycpanou, ale bez ohledu na vizáž jde o velmi obětavé a starostlivé zvíře.

Myslím, že ty pomluvy o nich rozšířili šovinisté.

Hyeny totiž žijí v přísném matriarchátu. Kralují samice, které mají mezi sebou striktní hierarchii a „moc“ samců začíná až tam, kde končí moc nejslabší samice. Je velmi zajímavé, že hierarchie je dokonce dědičná, což se jasně projevuje již u mláďat nadřazených samic.

Proto již mláďata zaujímají v hyením klanu určitá sociální postavení a dcery vůdčích samic přebírají automaticky postavení svých matek.

Dokonce ani ty povídačky o mrchožroutech nejsou pravdivé.

Většinu potravy tito predátoři uloví a kolikrát bývají okradeni právě králem zvířat a dalšími kladnými hrdiny savan a prérií. Hyeny totiž parazitovat na uhynulých tělech nemusí. K úspěchu v lovu jim pomáhá jejich srdce.

Ze všech afrických savců mají právě hyeny srdíčko největší.

No dobře. A co takoví krkavci?

Když jsem synkovi dávala v pondělí bágl do autobusu, který ho odvážel na školu v přírodě, v duchu jsem se nazývala krkavčí matkou. Krkavci mají v mytologii severoamerický indiánů pověst zlomyslného žertýře a vychytralce.  Ale o jejich rodičovské píli ani slovo.

Krkavčí rodiče jsou jedni z nejlepších v říši zvířat a nejen ptáků.

O mladé se starají oba rodiče. Krkavčata jsou velká, hladová, hlučná, že by se jeden takovému „krkavčímu“ rodiči nedivil, kdyby vzal do zobáčku větvičku a srovnal potěr do latě nebo se sbalil a adijé….do teplých krajin.

Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Až do jejich vylétnutí z hnízda je o ně s láskou a na hranici možností pečováno. Krkavci jsou velmi inteligentní ptáci. Dokonce tak, že se snadno naučí „mluvit.“ Že se z něj stala nadávka, má na svědomí krkavec sám…patrně si pustil někde zobák na špacír.

Úplně nejhůř dopadl snad osel

Takové milé zvíře.

Ale bacha, miliskovat jen vocaď pocaď. Osli byli odpradávna symbolem lidské žádostivosti. I když je osel podstatně menší než kůň, rozdíl v jejich nádobíčku je velmi nepatrný. Během páření se pak může kůň jenom stydět.

I přesto se stal osel symbolem hlouposti a zabědněnosti. Pokud nechceme ustrnout v tomto omylu, tak  bychom takového úspěšného klátiče neměli poplácávat po ramenou : „ty kanče“, ale osvíceným: “ty osle.“

Nad duševní malostí nepomůže ani ronit krokodýlí slzy nebo před ní strkat hlavu do písku.

Modří už vědí… krokodýl totiž pláče jen když mu například z chladu ochoří oční bulva a pštros není žádný písečný potápěč.

Jak vidno, pro nadávky bychom měli zřejmě chodit jinam než do zvířecí říše.

Před chvílí u nás vypadl proud.

V Labi jsem ráno viděla plavat zbytky něčí chaty.

Lokální bouřky dorážejí to, co velká voda minulý týden nestihla.

Až zase někdo prodá do sběru povodňové zábrany nebo si pytel z hráze uzme domů na erteple, nenadávejme mu do hyen, oslů a zbytku fauny.

Říkejme mu třeba: „obžalovaný, vstaňte“.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]