Tak jsem si myslela, že víc, než jsme už já a Tora o medu a včelkách napsaly, snad ani napsat nejde. Víc oslavných ód že už člověk nevymyslí. OMYL! Zkuste si někdy opatřit med vlastnoručně. Od začátku do konce. Všechno to absolvovat a nakonec si skleničku osobně vytočit a zkuste si poslechnout včelaře, podívat se zblízka na včelí paní matku přímo u ní v obýváku, a budete u vytržení! Já byla a všechno jsem vám zdokumentovala…

Ovšem nic z toho by nebylo a nebyla by reportáž a nebyla bych já celá zalepená, spatlaná, přeplněná medem a zážitky, nebýt jednoho, ano jednoho z vás.

Vy ho znáte jako Dekamerona, což já taky, ale naše přátelství je dlouhodobější a hlavně jsem ho dneska poznala taky jako nesmírně pilného, velmi poctivého a moudrého včelaře.

Nemohla jsem jeho medové pozvání odmítnout, a to z mnoha důvodů.

Jednak mám strašně ráda med, za další a asi jsem to hodně krát i napsala, mám od mala moc ráda včely, nebojím se jich, vážím si jich, mám k nim osobní a velice blízký vztah (možná totemové zvíře s ohledem na tu moji lásku k nim) a hlavně, nikdy v životě jsem včelaře při práci od otevření úlu, po stočení sklenice medu neviděla.

Natožpak, když nabídka zněla, „nakonec si vytočíš vlastní skleničku“.

OBRÁZKY LZE KLIKNUTÍM ZVĚTŠIT

Jela jsem proto včera do Radotína, kde na mě Marcel už čekal.

Ve videu jsem se snažila skutečně zdokumentovat všechno, co by vás mohlo zajímat, takže zase textu moc nebude, to spíš sestříhat to množství videí bude ta práce, co budu dělat do půlnoci.

Ale strašně ráda, protože pro mě to byl neuvěřitelně silný zážitek, sladký zážitek a to odpoledne mezi včelkami i ta spousta nových informací a toho, co jsem měla možnost vidět, mě opravdu nesmírně obohatilo.

To, co přijde Marcelovi už jako rutina a každému včelaři taky, bylo pro mě skutečně zážitkem, na který nezapomenu.

Tak jen několik drobností v textu, protože všechno podstatné jsem pro vás natočila:

To, co tady u zpracovávání téhle reportáže pojídám na posilněnou, je vosk, který jsme s Marcelem z plástviček takovým jako hřebínkem odvíčkovali, abychom odkryli ty maličké kalíšky plné medu.

Cucám tady kousky vosku a dodává mi to energii, protože je to plné proteinů z pylu a životní energie, čisté a přírodní z medu.

Ještě zmíním, že je to krmě nebetyčně zdravá a ten vycucaný vosk, mi Marcel poradil, aby si dala stranou a pak ho zahřála, on změkne a spojí se, a já si z toho udělám pak svíčku.

Přírodnější a víc mojí vlastní si už neumím představit.

Tak a teď už pomalu k úlům, kterých má Marcel hodně, jak si tak vzpomínám asi tak 14, nebo 15, ale on vám to asi v diskuzi upřesní.

Vyfasovala jsem kuklu a poučení a taky se mě zeptal, jestli nejsem alergická.

Nejsem a ani jsem to nemusela řešit, protože jeho včely byly mimořádně hodné.

Nedostala jsem ani jedno žihadlo, přestože u druhého úlu jsem si už kuklu i sundala, protože jsem lehký klaustrofobik a neudělalo se mi v ní dobře.

I tam byly včelky ale hodné. Ukázaly nám i svoje miminka!

Dokonce se postavily do fronty, když jsem vám chtěla natočit, jak přilétají s baťůžky domů z práce a zatarasila jim cestu domů.

Mimochodem, včelka když letí za prací, bere si s sebou jakoby svačinu v podobě medu, což jí stačí, aby v práci neměla hlad, a také se živí pylem, který si naopak v košíčkách na nožkách nosí z práce domů. Z toho všeho bere energii a živiny.

Věděly jste, že trubec je chundelatý, jako medvídek, že nic nedělá a má veliké oči?

Že královna matka žije klidně i pět šest let a umí jíst taky sama, takže není tak úplně pravda, že jí musí ostatní včelky krmit? (uvidíte sami).

Že upřednosťnuje skupinový sex? (neuvidíte, v ložnici jsme nebyli)

Že je krásná a taková majestátní? (uvidíte)

Že včeličky na sebe volají prdelkami?(uvidíte)

Snad vás to bude zajímat, bavit a snad možná se mi povede vám alespoň setinově doručit tu krásu, ten vjem, ten pocit, že je tohle všechno v pořádku, jak je včela neuvěřitelný tvor, co vlastně dělá včelař i proč je med čím dál dražší.

Ačkoli je včelí společenství nesmírně sofistikovaný a skvěle fungují stát, jsou včely velice křehká stvoření a ve své křehkosti snad možná i nedoceněná.

Vždyť celých 50% vší potravy člověka a nejen jeho existuje díky včelám.

Díky těmhle malým, nesmírně pilným, zajímavým a tolik důležitým tvorečkům. A také díky včelařům se z výsledků jejich společného díla ještě stále můžeme těšit.

Takhle se to „odvíčkuje“, než se plát vloží do medometu.

To, co z toho Marcel opatrně odejmul, je ten nacucaný vosk, co jsem tu žvýkala při zpracování článku.

Je to jako bonbony 

Asi jsem se u této reportáže lehce přesladila.

Dostala jsem právě teď, když jsem vše dokončila, příšernou chuť na slanečka.

P.S.

Mýtus : Opravdový med lepí jako blázen a ne, že ne!

Rada: Pokud se med zahřeje na víc, než 50st, ztrácí nejdůležitější zdravé prvky.

Poctivý med se nikdy nezkazí. Je to nejlepší konzervant. Ovšem tohle věděl už starověký Egypt a také Herodes, který svou ženu, po tom, co jí nechal popravit, nechal naložit do medu. Kdyby ji po jeho smrti nepohřbili, mohli bychom krásu Mariamne obdivovat ještě dneska.

Med má největší výživovou hodnotu ze všech přírodní produktů.

Med likviduje bakterie vnější i vnitřní. 

Léčí otoky, vředy, popáleniny, vyhlazuje jizvy, pomáhá na opary, vyhlazuje pleť, napíná rty, desinfikuje rány, léčí i zánět spojivek, zvyšuje množství hodných bakterií ve střevech, uklidňuje nervy a je to silný antioxidant a posilovač cévních stěn.

Jo a ještě něco, to strdí, o kterém mluví Praotec Čech, je to, co vyndal na začátku reportáže Marcel z úlu. Takže plná plástev. 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]

Marcel Alferi

A včeličky !