Úterní štrůdlování s Míšou bylo velmi voňavé a inspirativní, takže se mnohé z nás vrhly k troubám. Já na tom nebyla jinak. Ale při tom čekání na voňavý závin jsem projela knihovnu. Chtěla jsem vám o tom našem štrůdlíku najít nějakou zajímavost, pikanterii, kousek historie. Už se v dějinách lidstva vraždilo pro ledacos, proč ne pro štrúdl. Je chutný, ale nudný. 

To je trochu kruté.

Řeknu to lépe: je tak dokonalý, že nepotřebuje bulvár, aby si získal pevné místo mezi moučníky. Především u nás a u sousedů v Rakousku a Německu. Jak jsem procházela nové i staré receptáře a kuchařské slovníky, vypadl na mne hotový poklad.

Mám sbírku kuchařek nejrůznějšího zaměření.

Podle některých jsem neuvařila v životě ani mátové thé. Jiné jsou používáním ochmatané a ožvýkané, jako by přežily bombardování Drážďan. Z nich nejvíc chutná mé rodině. A mám také několik skvostů.

Jedním z nich je „Vaříme zdravě, chutně a hospodárně“ z roku 1958.

Tuhle knihu miluji. Džemu se říká jam, nechybí pravidla správného stolování a stránky má flekaté. To když do ní nějaká hospodyňka nakukovala při svých prvních pokusech nakrmit svého chotě chutně, zdravě a hospodárně.

Právě mezi jejími stránkami ležel pečlivě ukrytý lístek s receptem na závin.

Musela jsem se smát, že zrovna dneska, když si celý den na Popelkách děláme chutě, musel vypadnout. Knihu mám přitom již minimálně deset let a ještě nikdy jsem si nevšimla, že by v ní byl ukrytý takovýhle poklad. A že jsem v knihách z druhé ruky našla už ledacos. Navštěvuji ráda antikvariáty a před lety jsem zakoupila pečlivě ohmataný voňavý výtisk Manon Lescaut. Byla v něm stará fotografie nějaké slečny s milostným vyznáním na rubu obrázku. Cítila jsem se voyerem a nezvaným hostem. Kniha však nabyla dalšího rozměru.

Ožila.

Ale to jsme někde jinde.  Na papíře, který se snesl k zemi jak žlutý list v půlce listopadu, mne zaujal nadpis: Královský závin.

OBRÁZEK LZE KLIKNUTÍM ZVĚTŠIT

To přeci není náhoda.

Bohužel už nevím, od koho jsem knihu získala. Které hospodyňce tak zachutnal, že si musela recept opsat. A bohužel ani nevím, jestli byl nějakým rodinným pokladem či po generace předávaným tajemstvím. Tahle velká neznámá je jako cizokrajné koření. Neznámá chuť orientálního koření. O recept se s vámi podělím. Možná v něm poznáte svůj oblíbený nebo objevíte něco nového.

Posuďte sami:

Královský závin

Na vál dáme 14 dkg hladké mouky, 7 dkg sádla, 1 vejce, špetku soli a uděláme vláčné těsto.

Do kastrolu dáme 14dkg másla rozpustit a 7dkg hl. mouky a uděláme kaši, kterou rozetřeme na rozválený plát prvního těsta. Srolujeme do ruličky, dáme do igelitového sáčku a do lednice. Potom rozdělíme na 4 díly, uděláme závin, potřeme vejcem a pokropíme vodou.

Dobrou chuť.

Trochu mi to připomíná plundrové těsto.

Každopádně jsem u žádné z babiček a tetiček nic takového neochutnala. Ale jablek je letos všude dost a dost. Báječný čas k pečení štrůdlů a zkoušení nových receptů. Je to jeden z moučníků, který se u nás asi nikdy nepřejí.

A většinou si musím schovat alespoň jeden kousek na talířku mezi kompoty, aby mne děti nevyhmátly a já alespoň ochutnala, jak se povedl.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]