Až budete tuhle knihu držet v ruce, nechť vás hřeje vědomí, že držíte v rukou po generace děděné čínské umění relaxace, odpočinku a rozšiřování vědomí. A náš dech bude hrát hlavní roli. Hlavně už se prosím posaďte, protože… (protože to je hrůza, jak jsme pořád kamsi uspěchaní…)

Po našem – umění užít si chuť do života! Že je pro energii člověka důležitý vzduch a dýchání, to už víme. A také je to ticho… klid… Tato kniha nám velmi jednoduše popíše, jak ten zdraví prospěšný stav vypadá, sami pochopíte, proč je nám tak blízký a proč po něm podvědomě toužíme a ejhle – dokonce se ho naučíme i dosáhnout.

Autor je praktik – kromě prvního rozsáhlého vysvětlení ještě dal do knihy sedm stránek s krátkým popisem a programem sedmidenního minikurzu.

Lze říct jediné – TOHLE stojí za zkoušku.

„Ticho bývá na Západě často popisováno jako negativní stav. Když umlknou zvuky nebo přeruší-li se náhle nějaký pohyb, nastane ticho. Východní filozofové jím chápou něco jiného: živé ticho, jež v žádném případě není bez pohybu. Taoisté vymysleli princip wu wei, který můžeme přeložit jako nečinnost. Pochopíme to však teprve tehdy, až rozpozpoznáme princip, který je za tím.

Heslem wu wei se řidili čínští císaři a obrovskými znaky bylo napsáno nad jejich trůnem. To samozřejmě neznamenalo, že by císař seděl v pekingském Zakázaném městě s rukama v klíně. Umění wu wei spočívá v poznání, že pramenem jednání je nečinnost. „Neplav proti proudu, ale využij jej. Běhej s větrem a buď klidný jako strom.“ S mými cviky lze pěstovat vnitřní ticho. Posadíme-li se, přivřeme oči a zaposloucháme se do svého nitra, objevíme v něm úžasný prostor ticha: místo, z nějž pramení veškerá naše činnost. Jsme v něm spojeni se svým vlastním středem a podle představ taoistů rovněž s celým vesmírem. Žijeme v harmonii s přírodou.“

Autor je milovník koček a sám říká, že se od nich rád učí.

Obličej má velký význam

Často stačí ve stresu nebo v pocitu vnitřní nepohody jen cíleně zaměřit svou pozornost na obličej a vědomě uvolnit každou jeho část. Je to jednoduché a čím víc to cvičíte, tím snadněji vám to půjde. To je pro mne asi nejvýznamnější objev z této knihy a i když ten sedmidenní program můžete za nějakou dobu zapomenout a nechat zaprášit – tenhle malý trik s obličejem je k nezaplacení, zabere zlomek sekundy a má obrovský účinek na tělo i duši.

Zjistila jsem – a schválně si to zkuste taky – že když jen uvolníte obličej, ústa, čelo, tváře, okamžitě se nejen zastavíte v křeči, která často prostupuje celé tělo, ale opadají do jisté míry i stresující myšlenky – a ejhle, když to ještě chvíli natrénujete, můžete se v tom uvolněném stavu dobrat nejen zastavení toho guláše v hlavě, ale především nalezení řešení svého problému.

To už vyžaduje delší čas a trénink, ale věřím tomu, že někdy stačí právě tohle cílené uvolnění, abyste si řekli – pchááá, to řešit teď nebudu, vždyť je to tak jednoduché – a v hlavě vám vytane to kýžené řešení, jež přinese úlevu.

Mistr Li říká: Ve chvíli, kdy ticho dosáhne svého vrcholu, se uvede čchi do pohybu. Uvolněné napětí dává jednoduše do pohybu sílu života.

Krásné čtení, k čaji a odpočinku

Pro nás má podobný text stále velkou příchuť exotiky a čínského čaje…

PIJ ČAJ A VYČKÁVEJ

Nejsnadnější způsob odpočinku: dopřejte si šálek čaje a vychutnávejte dar přítomného okamžiku. Nic bychom ovšem neměli přehánět! Mnich Bódhidharma podle legendy jednou při meditaci usnul, což ho tak rozzuřilo, že si ustřihl řasy. Když však dopadly na zem, pustily kořeny a vyrostl z nich nádherný zelený keř. Bódhidharma utrhl pár jemných lístků: byl to čaj! Mnich uvařil vodu, ochutnal nápoj a cítil se jako znovuzrozený.

A také jsem si mimořádně silně uvědomovala ten rozdíl mezi východním a západním stylem přemýšlení, mezi hodnotami, životním nastavením… a zasnila se. Ale… dech a břicho máme všichni stejné. Stále jsme jedni a ti samí lidé a tak, vzhůru do práce s dýcháním, uvědomování si emocí v břiše, myšlení břichem, protože ono to fakt funguje.

O autorovi:

Li Č´-Čchang se svému umění naučil přirozeně od útlého dětství od babičky a dědečka, který vlastnil čínskou bylinkovou lékárnu. Narodil se 17. listopadu 1942 v Pekingu a podle čínského horoskopu je ve znamení Koně. Tedy elegantní a temperamentní. Za svého dětství prožil převratnou dobu v Číně, jeho strýc pracoval v Zakázaném městě v chrámu, kde si malý Li nejčastěji hrál. Později profesionálně boxoval, hrál hokej, tenis, byl fotbalovým talentem. V 46 letech odešel na západ s více než dvacetiletými zkušenostmi akupunkturisty a odborníka na čchi-kung v pekingské nemocnici. Když odešel ze země, začal se více věnovat výuce a jako prostředník mezi západní a východní medicínou přednáší po celé Evropě.

Vydalo nakladatelství Anch Books, 2016, www.anch-books.eu

Renata Petříčková

[sexy_author_bio]