Svého času mě tahle informace moc překvapila. Nikdy by mě nenapadlo, že když je člověk dobře ohebný, že to může být na škodu a dokonce to může být příčinou bolestí. Věřili byste, že záda mohou bolet nejen kvůli tomu, že se člověk málo hýbe, ale i kvůli opaku? Prostě proto, že klouby a svaly jsou až moc pohyblivé!

Zkuste se předklonit s narovnanými koleny a prsty se dotknout země.

Dotknete se i celými dlaněmi? Ano? Pak je dost pravděpodobné, že máte potíže s hypermobilitou kloubů!

Lékaři odhadují, že tyto problémy má u nás až polovina populace.

Mnozí z těchto lidí pak navštěvují ordinace s bolestmi zad a kloubů a obávají se nemoci.

Odborně se zvýšené pohyblivosti říká hypermobilita.

Není to nemoc, je to prý spíše stav.

Samozřejmě bych nebyla takhle chytrá, kdybych se sama zhruba před dvěma lety nevypravila do ordinace svého lékaře, a ten mě neodeslal na RTG a následně k odborníkovi.

„Otočte hlavou, kam to jde na stranu,“ pravil.

I otočila jsem. „A šlo by to ještě dál?“ Šlo to i dál. Jako pták jsem tam sice nepůsobila, ale hlavu jsem otočila dost daleko. Myslela jsem si, že jsem partyzán.

Že je to dobře.

„A teď si chyťte za zády ruce.

Jednu přes rameno, druhou spodem. Dobře. A chytíte i zápěstí?“ Na jedné straně ano, na druhé ne. Říkala jsem si, budu asi muset tu druhou ruku víc procvičovat.

Omyl!

Po té, co mě ještě párkrát nutil dělat hadí ženu, což mi šlo, mi stroze oznámil, že drtivá většina mých obtíží s bolestí zad je způsobena tím, že jsem moc pohyblivá. Myslela jsem, že si vymýšlí. Vždyť přece cvičíme proto, abychom se mohli lépe hýbat.

„No jistě, ale ne zase moc!“ vysvětlil ortoped, pan doktor Mlynář na poliklinice na Proseku.

Proč vlastně není v pořádku, když má člověk velký pohybový rozsah?

Protože to prý prostě není normální. Jde o jistou nerovnováhu těla, a ta se vždy nějak negativně projeví.

Neví se přesně, proč hypermobilita vzniká a z čeho, ale jak jsem se dozvěděla, je to doména spíše štíhlých, subtilních lidí. Svůj díl viny může mít i přílišná sportovní zátěž v dětství nebo přetěžování některých kloubů a svalů v dospělosti.

Nejrizikovější jsou pro budoucí dospělé lidi, pokud v dětství pěstují například gymnastiku, balet a jiné aktivity, kde se požaduje zvyšování pohybového rozsahu kloubů.

Udělat „most“ nebo „provaz“ sice bývá obdivuhodné, ale lékaři nad tím nijak nejásají.

Před menstruací jsou ženy pohyblivější

Mobilitu a její rozsah, jak jsem se ještě dozvěděla, ovlivňuje i hormonální hladina v těle. Tak třeba před menstruací mají ženy klouby pohyblivější.

V těle je totiž více zadržené vody.

„Mnoho lidí si na sobě nadměrné pohyblivosti ani nevšimne. Nemají totiž problémy, anebo je mají jen mírné, a tak je neřeší.  Později už to poznají, jako třeba vy. Právě bolesti kloubů, svalů, zad a třeba i hlavy je pak přivedou k lékaři. Fakt, že se někde kloub pohybuje moc, může mít za následek, že jinde se tím pohybuje málo. Někde je třeba kloub pohyblivější a tělo si to nahrazuje přespřílišnou hybností jinde,“ vysvětlil pan doktor.

Když jsem pak oznámila, že se živím prací u počítače, byl doma.

„U PC jde o jednostranné zatěžování páteře. Na vině je sezení s hlavou skloněnou u obrazovky. Vy to pak řešíte tím, že se různě kroutíte a protahujete hlavu do stran a dozadu, vykrucujete trup a pak se divíte, že to vede k problémům a následné hypermobilitě kompenzující potíže krční páteře,“ řekl.

Neprotahovat, změnit zvolna polohu

Mezi sedátko a záda vložit polštářek.

Jakmile cítíte tlak, jděte se projít.

Hlavně se nevykrucujte do stran a nesnažte se otočit hlavu o 180 stupňů.

Ono by to za chvíli asi i šlo, ale odstřelíte si obratle krční a hrudní páteře a bude to bolet ještě víc.

Zjistěte si, jestli jste hypermobilní

1. Postavte se rovně, dejte k sobě kotníky i kolena, propněte kolena a pak se předkloňte. Normálně máte být schopni se při maximálním předklonu dotknout špičkami prstů podlahy.

Hypermobilní člověk položí na zem celé dlaně.

2. Lehněte si, dejte nohy k sobě na podložku a pak jednou nohou co nejvíce unožte do strany. Normální je 80, až maximálně 90 stupňů.

Rozsah nad 100 stupňů odpovídá hypermobilitě.

3. Dejte dlaně k sobě a odtáhněte palce co nejdále od ostatních prstů.

Pokud to půjde o více než 100 stupňů, máte problémy s hypermobilitou.

4. Když obejmete vlastní šíji jednou paží a dosáhnete špičkami prstů na výběžky na krční páteři, je to v pořádku.

O hypermobilitu jde tehdy, když prsty přesáhnete střed zad daný páteří o délku celé dlaně.

Tak co?

Michaela

[sexy_author_bio]