Vůbec se netajím tím, jak moc jsem fascinovaná starou egyptskou kulturou, historií a odkazem. Prakticky se v tomhle směru neustále učím. A tak, kdybych vás už svou náklonností k faraonům, pyramidám a magii této civilizace obtěžovala, klidně řekněte. 

Žena Faraon? A ne lecjaký!

I dnes, v době počítačů a umělé inteligence, v době, kdy termín cesta do vesmíru už nikoho neohromí, stojíme, nebo já rozhodně, v zemi na Nilu v němém úžasu.

Vzhlížíme k desítky metrů vysokým sochám, chrámům a nádherným obeliskům.

Překvapují nás tajemné metody egyptských lékařů, matematiků, astrologů i stavitelů. Doslova hltáme každý nález a těšíme se na další objevy archeologů.

Hodně jsme dosud neobjevili, nerozkryli, nepochopili nebo nevysvětlili.

Se zvláštní úctou hledíme do tváří vládců, jejichž brilantně mumifikované ostatky nám zanechala historie vyspělé egyptské civilizace staré tisíce let.

Nejsou to ale jen faraoni, kteří k nám promlouvají prostřednictvím archeologických objevů.

V hádankami opředeném Egyptě, po boku svých mužů a leckdy i bez nich, vládly také ženy.

A ne ledajaké.

A nebyla to jen krása, ale také nesporná inteligence a politická vyspělost, co dovolilo egyptským ženám vystoupat až na post nejvyšší.

Na královský trůn.

Věříte v nesmrtelnost lidského vědomí?

Pokud ano, umíte si představit, že je klidně možné, že ve vašem podvědomí je zasunuta vzpomínka na život, kdy jste stály se vztyčenou hlavou v nádherném rouchu ab naslouchaly ovacím a oslavám poddaných?

Že je možné, že v některém z minulých životů jste byly…

Žena faraon

Jsme v období 1504–1482 před Kristem.

Teprve čtrnáctiletá Hatšepsut se už do dětství intenzivně zajímá o královské záležitosti. Je prvorozenou dcerou Thutmose I. a královny Ahmose.

Její inteligence a kombinační schopnosti jsou hodny obdivu. Byla by dobrá vládkyně a tuto skutečnost si nejen uvědomuje, ale také si za ní houževnatě jde.

Je provdána za nevlastního bratra Thutmose II. Ten ovšem záhy umírá.

Hatšepsut tedy přebírá poručnictví nad nevlastním synem a současně synovcem – malým Thutmosem III.

Během poručnictví se svou inteligencí, brilantní strategií, politickými kvalitami, schopnostmi a v neposlední řadě i výraznou krásou (těžko říct, zda byl tehdy egyptský ideál krásy tentýž, jako náš) tato žena vyšvihla natolik, že se Thutmose III. na trůn prostě dalších dvacet let nevešel.

Hatšepsut je žena faraon.

Je milována a oslavována.

Přes všechny pomluvy je dobrou vládkyní. Podporuje vzdělanost i umění a je rozenou diplomatkou. Svému lidu je blíž a blíž.

Na důkaz jakési pokory vůči mužskému úřadu si při veřejných vystoupeních dokonce připevňuje obvyklou bradku.

Lidu ale začíná být čím dál víc jedno, že z faraonského postu k nim shlíží žena.

Později je prohlášena za bohyni.

Jediný, kdo jí dlouhou vládu nikdy neodpustí, je opovržený Thutmose III.

Po její smrti nechává systematicky ničit její sochy a jméno Hatšepsut chce vymazat z historie.

Marně.

Hrobka KV60 

Zde odpočívá žena – faraon.

Královna Hatšepsut. Ze strachu před faraonovou pomstou ji milující poddaní ukryli do nevýznamného hrobu k její kojné Sitre-In.

Tato hrobka byla objevena už v roce 1903, ale až nedávno archeologové pomocí analýzy zubů a částí těla dokázali, že druhá mumie nalezená v sarkofágu pro obyčejnou kojnou, byla královna!

Hatšepsut zemřela zhruba v padesáti letech, patrně na komplikace kolem cukrovky.

Její mumie říká, že díky chorobě značně přibrala. Pochybuji, že to těm, kterým dobře a moudře tato žena vládla, jakkoli vadilo.

Ovanul vás zvláštní pocit?

Chcete ženu, jejíž jméno je přívlastkem ženského půvabu?

Nefertiti?

Zajímá vás, život královny, která se překladu jmenovala „Přišla kráska“?

Doufám, že ano.

S ní zítra přijde i horoskop, podle egyptských bohů…

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]