Občas se stane, že je nějaká věc natolik sledovaná a natolik obecně diskutovaná, že dříve či později má každý člověk potřebu zaujmout nějaký postoj. Alespoň v sobě. Poslední dobou je to Ukrajina a dění v ní. To bylo vlastně tak dobře překryté Olympiádou, že jsme to sice zaznamenali, ale na postoj bylo málo času.

Vnímala jsem to také, přišlo mi velice smutné poslouchat o mrtvých a těžce raněných, ale nestihla jsem pobrat, proč a kdo tam vlastně střílí do lidí, když Ukrajina je pomalu už v EU a měla by být autonomní.

V momentě, když ze země ulétl místní proruský prezident, jak se ukázalo, celkem pěkný ptáček, došlo mi, že mi to něco připomíná.

Něco, co už tady bylo mockrát.

Prezident rádoby samostatné země, nenápadně podporovaný jinou zemí, která se tváří děsně demokraticky a nezúčastněně, pláchne po té, co těm pod ním dojde trpělivost, ale do kterých nezapomene nechat střílet..

Vojenská podpora, která vlastně neexistuje a lež, vydávaná za pravdu.

Ne, že bych se při slově Ukrajinec opupínkovala blahem, ale když jsem tedy i já chtěla k současné situaci na Ukrajině zaujmout postoj, stavím se na stranu Ukrajiny.

Rozumím potřebě tamních lidí být skutečně svobodnou zemí, ačkoli mi přijde krajně pitomé, aby při tom umírali lidé.

Jak se ukázalo, pan Janukovyč prošutroval co mohl, jeho palác a přilehlé megahektary mi nápadně připomněly model, který předvedl Nicolae Ceaușescu a i jeho rychlé zdrhání bylo jako přes kopírák.

Teď je nejspíš prezident, defraudant a zhýralec pod ochranou Moskvy a dokonce se stále hlásí k prezidentskému křeslu.

To mě tedy přijde celkem drzé, s ohledem na to, že má na triku takovou zpronevěru, že se o ní může zdát i tomu nejodvážnějšímu podvodníkovi.

Nadto se uchýlil do ochranného náručí páně Putinovy.

A to je případ sám pro sebe.

Zatímco třeba náš Erben, vyprávěl pohádky a netajil se tím, že jsou to pohádky, Putin jimi sytí svět a vydává je za pravdu, což už není tak zábavné.

Tenhle článek jsem se vlastně rozhodla napsat po té, co jsem včera zaznamenala, že ty hromady „otéček“ a šiky vojáků a stíhaček míří na Krym vlastně v rámci cvičení, které nemá nic společného s obsazením tamního parlamentu příznivci Ruska.

Pohádka.

Pane Putine,

  Vaše šest tisíciletí staré amfory, které jste „náhodou“ našel a vynesl je z moře bez jediné řasy, očistěné a omyté a navíc je držel za ucha, což by u tak starého, hliněného nádobíčka ležícího 6000 let pod vodou, byl sám o sobě zázrak, je sice trapná šaškárna, ale nikomu to neublíží.

Váš srdnatý zásah na Dálném východě, kde jste „zachránil“ štáb před útokem dravého amurského tygra, už je horší, protože to odnesl ten tygr a to je fakt škoda.

On to vlastně ani nebyl tygr, že, pane úžasný?

Byla to pětiletá tygřice ze ZOO v Chabarovsku a uspávací střela nebyla jedna, ale tři a ta samice na to umřela.

Jste debil.

To je můj názor a vzkaz a máte smůlu, protože já žiju tady, takže se nemusím ničeho bát.

Jo, vlastně u vás nejsou žádní političtí vězni, že?

No tak to je stejný blábol, jako ten s tygrem, amforami a medvědem a kdo ví čím vším ještě.

Nazdar.

***

Přestože náš prezident je taky magor, není to takový magor. A není tu sám a nezakládá kulty osobnosti.

On se taky neumí potápět, neb sotva funí i na suchu. A na Dálném východě by ulovil možná tak opici.

I když opravdovou.

Na druhé straně, dokud jde o amfory a ubohé předávkované tygry a Putinovo pitomé ego, je to jenom jeho ostuda a lež.

Teď už ale nejde o hraní si na hrdinu, kterým ruský prezident mimochodem fakt není.

Teď jde o to, že obecně vzato je prostě lhář.

A jestliže lhář řekne, že se do věcí Ukrajinské krize nebude plést, že její právo na autonomitu respektuje, že vojensky zasahovat proti Ukrajincům nebude a pak poskytne azyl uprchlému zloději, který s jeho podporou rozkradl zemi a následně kecá, že tanky a vojsko poblíž Krymu jenom trénuje a to naprosto náhodou, tak já být Ukrajincem bojujícím za svoji samostatnost a nezávislost, nevěřím takovému člověku ani slovo.

Ukrajině fandím, ale doufám, že tam nebudou už umírat lidé.

A Putin by se měl probrat, protože z toho už kouká možná pěkný mezinárodní průser.

On mu ten tréning na Krymu totiž vůbec nikdo na světě nevěří.

A my vojenskou intervenci v rámci „hájení svobody a nezávislosti“ v podobě ruské „pomoci“ moc dobře známe.