PŘÍLOHA NA VÍKEND

Pod tíhou otázek, které nás poslední dobou trápí, a o kterých diskutujeme tady na Popelkách, ale i doma, mezi přáteli jsme dnes vyrazili rovnou ven. I my jsme se, jako hodně redaktorů před námi, chtěli zeptat lidu, který také diskutuje a hlavně nechápe…

Spolu s Yvetou a s kamerou jsme se jeli podívat do různých hypermarketů a benzínové pumpy a do ulic.

Bylo to úsměvné hned v několika bodech.

Mimo jiné jsme dopěli i k tomu, že nejbezpečnějšími obchody jsou ty čínské.

Tady na jedovatý alkohol, na rozdíl od zbytku země rozhodně nenarazíte.

Tady je vše v pořádku.

Jak to?

Jednoduše proto, že zde z regálů nezmizely lahve ani náznakem.

Naproti tomu v obchodních řetězcích je zcela vymeteno.

Chtěla jsem například tady, kde jsme natočili tyhle prostorné police, kde zbyly jen cenovky a pavouk, ulovit nějakého vedoucího, aby nám vyprávěl o pocitech, ale bál se kamery jako čert kříže.

A to jsme prosím jenom chtěli vědět, jestli si myslí, že by u něho v obchodě mohl závadný alkohol být, a jak si myslí, že se to bude později zjišťovat.

Jestli se třeba obává, že bude z nařízení vlády muset později plnit kořalkou místní kanály.

Utekl a zamkl se do skladu napěchovaného starorežnou.

A tak jsme se stejnou otázkou zkusili uspět na benzínové pumpě, kde do regálů smutně zívajících do prostoru operativně narvali alespoň tyčinky, ABC a Ohníček.

Obsluha byla ochotná, pan vedoucí na telefonu již méně.

Zakázal nám všechno i dýchat.

Ještěže alespoň Pražan, nemá pocit, že kamera je kalašnikov, nebo nakažlivá nemoc.

Pán, který se právě chystal naložit obsah svého lihuprostého vozíku do vozu, si s námi povídal ochotně.

Co dodat?

Nutno s pánem v mnoha ohledech souhlasit, ale jistota, kterou nakonec projevil, o jeho vodce doma ve skříni, je možná jedním z důvodů, proč i po vyhlášení prohibice přibývají otrávení.

„Mařeno, tomuhle rumu nic není, ten jsem koupil před třema nedělema, tady dole u Pepy, kde ho kupuju už deset let“.

A hurá do špitálu i s Mařenou.

Faktem je, že jako každý se teď ptáme, co se bude dít, až prohibice skončí a jak se bude alkohol kontrolovat, případně zdali ho skutečně nalijeme do stok a začneme úplně od nových, čistých dodávek.

Ten miliardový kolotoč ztrát si v takovém případě umíme představit jen stěží.

Nehledě na to, že už vidím českého člověka, obchodníka, jak skutečně poctivě vylévá rum.

To už mi přijde výhodnější, vyrobit nějaký papírek, který by se fasoval u kasy, a kterým po zakoupení alkoholu každý zákazník doma zkontroluje, zdali přikoupit i hůl bílé barvy, či ne.

„Tady máte, pane papírek, ten tam namočíte, a když zezelená, odneste lahev (tam a tam), kde vám vystaví potvrzení, to odnesete zpět do obchodu, kde vám OCHOTNĚ vrátí peníze“.

Zkontrolovat stovky a tisíce lahví, prostě nelze.

A ještě něco nás napadlo a ne, že bychom chtěli na někoho ukazovat, chraň Bůh, ale…

Obrázek se po kliknutí zvětší

Tohle je mapka rozjezdu a vývoje otrav metanolem u nás.

Vidíte, odkud postupuje?

A s jakou zemí lokalita prvních otrav sousedí?

Odkud kam se stěhuje zubatá v lahvích?

Je to jenom teorie, ale uznejte, že logiku má.

No a nakonec ještě jedno video, abyste věděli, že ani o humor nebyla v sobotu odpoledne nouze.

Tento pán, a zaměstnanec supermarketu, kde jsme točili, na naši otázku stran prohibice mimo kameru suše odpověděl, že o žádné nic neví.

Čili, patrně došel mezi svými vozíky k přesvědčení, že vymetené regály jeho zaměstnavatele jsou způsobeny nadměrnými oslavami občanů Prahy 8.

Šťastný to muž.

(no, možná jen neznal termín prohibice )

Pozn. – Zkuste si za domácí úkol zjistit a zamyslet se, kde je k výrobě zcela něčeho jiného, než alkoholu zapotřebí metanolu, tedy dřevitého lihu, nebo kde vzniká metanol jako vedlejší produkt. Říkám to proto, že někdo musí mít podmínky, prostředky a ochrannou barieru (být nenápadný) pro kšeft takového rozsahu.

Michaela

[sexy_author_bio]