BEZČASOVÉ VYDÁNÍ

Apokalyptici dnes oficielně, a to i na veřejných komerčních serverech, nabádají lid, aby si zrekapituloval život, počítaje s tím, že dál už nebude co odžívat. Já souhlasím napůl. S úcty k mayské filozofii, která je jedinou, které jsem ochotna v této věci věřit, to udělám.

Ostatně, končí nám věk Čtvrtého Slunce.

Definitivně.

Vstupujeme do věku Pátého Slunce, tedy podle mayského výpočtu do vyšší duchovní úrovně.

Takže souhlasím, že to chce nějaké shrnutí a vnitřní očistění.

Co myslíte?

Celé moje Čtvrté Slunce bylo více, než akční.

Stihla jsem, když to tak rekapituluji, tolik vzestupů a pádů, že začínám být pyšná, že tu sedím v relativní psychické pohodě.

Dva alkoholici, jeden nelida.

Čtyři nádherné a báječné dcery, které jsem s malými přestávkami vychovala prakticky sama.

Třikrát jsem začínala od nuly, z toho jednou snad dokonce od mínusu.

Nikdy jsem neztratila víru, že bude líp. To bych si ráda přenesla i do Pátého Slunce, do nového času, protože nevím, jestli se to třeba nebude hodit.

Třikrát jsem využila laskavou pomoc svých strážných Andělů a ráda bych jim hluboce poděkovala, když mě nenechali umřít při bouračce, při prasklém slepáku a při akutním zauzlení střev. Díky hoši, mockrát.

Poznala jsem drsný život na severu Čech a tamním statečným horalům se hluboce klaním a přeji šťastnější zítřky, i když oni dokáží být v klidu i tehdy, kdy přistěhovalec nezvládá.

Děkuji i jednomu pánovi tam odsud, že mi dal do život tolik zkušeností a informací, že nechápu, jak jsem bez nich mohla mnohdy zafungovat.

Díky Radku.

Současně děkuji mamince, že to nevzdala, když jsem se, coby maličká, rozhodla umřít na hlad trpíce totálním nechutenstvím.

Opět děkuji Andělům, že mi vedly podvyživenou ručku, když jsem místo normální stravy požírala bobule a obilí a kytky, že mě nenechali sezobnout i nějakého rulíka či jiný sajrajt.

Děkuji babičce za všechny báječné příběhy a procházky Prahou. Babi je mi fuk, že jsi mě vodila na vodítku, důležitější je ten efekt. Ráda bych, abys věděla, že jsem díky Tobě a Tvému neúnavnému vyprávění napsala knížku. Jsi třída. (Teď už jsi Anděl)

Děkuji Dědovi, za jeho ctnost a neuvěřitelně silný morální kodex. Děkuji, že mi předvedl, jakým způsobem se má chovat muž. Děkuji za Tvá životní kréda: „Čest máme jenom jednu“ a „Kdo není schopen oběti, ten není lásky hoden“. Vzala jsem za své obě, dědo.

(I ty jsi teď Anděl)

Děkuji mým holčičkám, které jsou teď prima kamarádky a mockrát mě psychicky držely!

No a děkuji Tomášovi, že byl jedním z těch, díky kterým existují Popelky, které jsou pomalu celý můj život a skutečně největší životní krok kupředu.

Děkuji, za jeho toleranci, když tady v noci ťukám a on v tom spí a přitom v šest ráno vstává.

Tedy děkuji datu 22.2.2011, že jsem ho potkala.

Děkuji osudu, že tu pořád ještě jsem a že jsem zdravá, (kašel vem čert).

A teď asi nějaké předsevzetí:

Ráda bych do Pátého Slunce, do nového času vstoupila s čistým štítem morálním, pozitivním očekáváním, se ctí a vírou i láskou k člověku, s humorem a nadhledem a nadále ve zdraví svém i svých blízkých.

Tak.

Docela mě mate, jak to, že na Tn.cz mají na odpočítávadle „konec světa“ za osm hodin. Evidentně mě něco uniklo.

Nevíte co?

S láskou a očekáváním jen samého dobrého, vzhůru!

Míša K. 

[sexy_author_bio]