Říká se, že poslední slovo musíme mít my, ženy, a nikdy si ho nenecháme pro sebe.  To by našim drahým polovičkám jistě tolik nevadilo, kdyby měly jistotu, že je skutečně poslední. Pokud jste slavná osobnost a podaří se vám na smrtelné posteli nějaké to moudro, máte velkou šanci, že díky němu budete žít nesmrtelně. 

A několika osobnostem se to skutečně podařilo. Jejich slova zlidověla a dnes už mnohdy ani nevíme, že je doprovázela v nejtěžší hodince. Jsou zajímavá stejně jako okamžiky, ve kterých byla pronesena.

„Koně, království za koně!“  Tato slova prý zazněla z úst Richarda III v bitvě u Bosworthu, kterou byla završena tzv. Válka růží. Dlouholetý boj znesvářených šlechtických rodů ukončila až zrada. Na stranu Jindřicha Tudora tehdy přeběhla valná většina vojska, což rozhodlo. Richard III. byl ve válečné vřavě shozen ze sedla. To tehdy pro rytíře v plné zbroji znamenalo jistou smrt. Několik desítek kilogramů vážící brnění znemožnilo prakticky jakoukoliv obranu a v případě Richarda i únik, když zbytky věrných prchaly před zrádnou přesilou. Ani lákavá odměna nepřihrála králi výhodu v podobě koně. Byl to poslední anglický král, kterému byla dopřána hrdinská smrt v boji. Na královský pohřeb musel počkat více než 500 let. Jeho kostra byla objevena a identifikována teprve před dvěma lety při stavbě parkoviště supermarketu v britském Leicesteru.

Ani koňmo ani pěšky. „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Jan Lucemburský, král železný a zlatý, nemá rozhodně moc dobrou pověst.  Zastavil české hrady, vydrancoval zemi a nechal zvlčit šlechtu, zatímco se věnoval válčení. Hospodář špatný, válečník respektovaný. Své kralování nespatřoval v rozkvětu země nýbrž ve válečných vřavách a zahraniční diplomacii. Slepý král bojoval do posledního dechu. S hrdostí sobě vlastní.

Snad každý zná slova římského císaře Caesara, když poznal jednoho ze svých vrahů: „I ty, Brute?“ (Et tu, brute?!“)Tento výrok skutečně zlidověl jako výraz pro zradu, která přichází nečekána z řad těch nejbližších. Brutus nebyl synem diktátora Caesara. Ovšem měli spolu velmi vřelý až rodinný vztah. Nůž v Brutově ruce byl tedy pro Julia césara rozhodně překvapením. Smrt diktátora však politickou situaci neuklidnila, ale pěkně rozvířila. A tak se Brutus za nedlouho ocitl mezi poraženými a raději volil smrt vlastní rukou než potupu.

„Svatá prostoto.“ Tohle rčení nejenže zlidovělo, ale dožilo se i karikatury: „svatá prostato.“ Bývá používáno jako povzdech nad něčí jednoduchostí a duševní malostí. Někdy až s pejorativním nádechem. Povýšenost rozhodně nebyla úmyslem. Mistr Jan Hus odmítl naposledy šanci odvolat svá tvrzení, zachránit holý život, a tak se ocitl na hranici. Odsouzen k upálení za živa. Když se rozhořela hranice, vystoupila z davu jedna malá nenápadná stařenka a prá mistrovi přiložila na hranici polínko, které se skutálelo z ohně. „Ó sancta implicita,“pronesl prý Jan Hus na její adresu. Nikoliv z pohoršení či hněvu. Prý ze shovívavosti nad obyčejnou ženou, která podlehla církevní propagandě a lžím. Těžko říct, zda je možné zachovat si lásku k těm, kteří pod vámi zapálí hranici. Ještě jsem nehořela.

Vlastně ani není jisté, zda jsou poslední slova slavných jejich skutečnými výroky, či jim jsou vložena jako zbožné přání nás obyčejných, aby osobnosti byly osobnostmi i v posledních minutách svého života. Ve chvíli, která mnohdy neodráží velikost jejich činů, postavení a moudrostí, která jim byla dána do vínku. Kupodivu dost často pronesou něco tak obyčejného, jakoby řekl kde kdo z nás.

Například Antonín Dvořák poznamenal : „Mně se nějak točí hlava, půjdu si lehnout.“ To se jeden cítí hned lépe.

Ať již jsou legendami nebo skutečností. Pečlivě vybraným bonmotem životopisců nebo jen náhodně knězem odposlechnutý povzdech…Hezky to shrnul Karl Marx na smrtelné posteli, když po něm posluhovačka dychtila nějaké to moudro na rozloučenou: „Vypadni! Poslední slova jsou pro hlupáky, kteří toho nestačili říct dost za svého života.“

Tak si važme moudrých, dokud jsou mezi námi.

A naslouchejme jim za života.

Mnohdy umírají sami a nikdo jejich poslední slova neslyší. 

ToraToraTora

[sexy_author_bio]