Views: 56

Při nákupu kontrolujeme, cenu, váhu, složení… lustrujeme nebezpečná éčka, zemi původu, přítomnost palmového tuku, kalorickou hodnotu, množství vitamínů a obsah trans mastných kyselin i na krabici od zásuvky. Však to znáte, obchodník je šelma. Už jsme si zvykli, že se nám snaží prodat cokoliv, kdykoliv a na nákupní lístek si píšeme jako první položku heslo: „Furt ve střehu.“

Nějak se neumím vyrovnat se situací,  pokud je na mne obchodník hodný. Tedy on si za to nechá zaplatit, ale i tak. Je na mne hodný a nevím, co si s tím mám počít.

Je to rok dva, kdy se na mých oblíbených výrobcích změnil obal. Z jednorázového na takzvaný uzavíratelný. Princip je jednoduchý: otevřete si balíček svých oblíbených oříšků, zamlsáte a opět balení uzavřete, aby obsah nedošel úhony, než zase přijde k chuti. To mne znejistělo a navrtalo mi do mozku zvrácenou pochybnost, že existují lidé, kteří nesežerou celý pytel na jeden zátah.

Bože! Jsem zvrhlík.

Zřejmě mezi námi žijí bytosti, které zvládnou kultivovaně ochutnat a sáček uzavřít a odložit na neurčito. Mluvím o oříšcích, ale samozřejmě se tyto zrádné obaly začaly vyskytovat i na čokoládách, sušenkách a nějaký debil tím zadělává i víno. Není nic slastnějšího, než se podívat na zdevastovaný korek a s povzdechem konstatovat, že to zkrátka nejde už zavřít a škoda, aby zvětralo.

Smůla, dopijeme to.

O to víc mne štve jídlo, kterému se hodlám podívat až na dno a obal mne prostě nepustí. Některé sáčky a kelímky, lahvičky a co já vím, do čeho napadne příště výrobce balit všechny dobroty. Ale pokud mi nejde dobrá čtvrtina vyšťourat ani kultivovaně, ani prstem, jazykem nebo kusem jiného jídla….je to prostě marný. A je mi fakt jedno, který designér se podílel na téhle zhůvěřilosti. Vždycky si vzpomenu na bajku o lišce a čápovi. Čáp pozval lišku na kaši a servíroval ji ve vysoké láhvi. On si zobákem nacpal pupek a liška odtáhla o hladu. Druhý den liška servírovala kaši na velkém plochém talíři. Myslím, že byl čáp hodně naštvaný a nejsem si jistá koncem a možná lítalo nádobí a jeden toho druhého sežral. Na poslední grilovačce jsem do jednoho zvlášť podařeného dresinku delegovala pro poslední zbytky kus pečené krkovice. Už se neozvala. Tak jsem za ní poslala i bagetu. Marně čekám na obě dodnes.

Pro milovníky únikovek a dalších zapeklitých her, které vám předhazují zábavné indicie a vyžadují vaše maximální nasazení, jsou na obalech potravin umístěny nápisy: otevři zde.

To, že je tam něco takového uvedeno, mnohdy i doplněno šipkou neznamená, že se v tomto místě dá obal skutečně inteligentně otevřít a obsah bez ztráty kytičky použít.

Tak za prvé, musíte takové místo najít.

Hledejte. Honí vás mlsná, hlad nebo dokonce čas? Hledejte. Když má výrobce dost času, vy ho máte taky. Minimálně na to, nechat si narůst nehty a bicepsy. Až to místo najdete, budete obojí potřebovat. Ve finále stejně vezmete sekáček, nůž nebo klíče od auta a ten stupidní pytlík prostě rozpářete jak mafián dlužníka. Je to přesně ten okamžik, kdy už nemáte prostě co ztratit. Obsah bude stejně rozdrcený po vašich nepovedených pokusech se dostat dovnitř podle návodu. A na rozčilování už vám s největší pravděpodobností nezbude energie, takže se smíříte s faktem, že ty sušenky byste stejně rozžvýkali, tak to máte alespoň bez práce.

Asi potřebuji svého mrchu výrobce.

Ať řekne rovnou, že je toho tam málo, nedá se to otevřít, už vůbec ne zavřít. Že to bude peklo a boj kdo z koho. Miluji dobré věci až do dna. Nerada odkládám hříšné okamžiky s jídlem, ani ty jiné.

Neumím hrát chytré hry, protože vždycky přehlédnu nějakou důležitou indicii. Ale ovládám hrubou sílu a ostré nástroje. A nebojím se jich použít, pokud je vevnitř něco voňavého nebo chutného.

Bacha na mě.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]

Článek pro vás napsala:

Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“

Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.

Tyhle taky napsala:

Archiv autora

• Dům a Byt18.06.2019O šípkových růžích
• Tělo13.06.2019Nic vás tak neochladí jako to, co vás zahřeje
• Společnost08.06.2019Všechny vůně léta
• Rodina a Drobotina24.05.2019Záhady kolem nás