Česko-polský novinář, esejista a humorista Gabriel Laub v jedné povídce kdysi řekl: „V totalitních režimech se idioti dostávají k moci intrikami a násilím. V demokracii – svobodnou volbou“. Tak nevím, ale výsledkem volby v obou případech je pak stejně idiot u moci. 

Je smutné, že tento článek vychází právě v den, kdy bychom měli více, než kdy jindy cítit hrdost a s povděkem vzpomenout na ideály i moudrost těch, kteří naši zemi tvořili a pozvedli.

„Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom“. To jsou slova pana Masaryka.

Velice ráda bych se dnes zamyslela a byla pyšná na to, že jsem občankou národa tohoto muže.

Národa, který s násilím, totalitní mocí, genocidou a pošlapáváním lidských práv, už jen slovy vlastní ústavy, nesouhlasí. Dost možná proto, že to všechno na vlastní kůži několikrát zažil.

Národa s „holubičí povahou“.

Nyní ale stojím před nutností přijmout fakt, že jsem se  proti své vůli  pro zbytek světa stala součástí společnosti, která se ústy svého nejvyššího představitele naopak ztotožňuje se zločinem, klaní se a přitakává totalitnímu režimu, a která slibuje loajalitu represivním komunistickým ideálům.

Národa, který je ochoten zaprodat vlastní morální kredit a tvář za pár „krtečků a baterek do dálkových ovladačů“.

 „Čest a sláva všem těm, co ubránili socialismus a dnes v každodenním životě naplňují ideály revoluce – ideály komunismu. Pozdravujeme lid Číny, Kuby, KLDR a všech těch zemí, co vykročily na cestu pokroku,“ 

Tohle stojí na webu dnes již politicky a společensky mrtvého funkcionáře, Miroslava Štěpána, jehož rudá vatra dohořela v této zemi s listopadem 1989.

Budiž, je – li zde svoboda slova, kterou tento Komunista pomáhal všemožně potlačit a nyní ji vesele a drze využívá, nechť na své webové pamflety pindá, co je mu lilo.

Nechává mě to chladnou.

„Česká republika uznává územní integritu Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. ČR nebude podporovat nezávislost Tibetu v jakékoli podobě a uznává teritoriální integritu Číny“. 

Tohle ale řekl prezident České republiky a její vrcholná politická reprezentace v současné době.

To jsou slova vedení státu nikoli před rokem 1989, ale v roce 2014.

Tohle i za mě vyslovila vláda v době, kdy moje země NENÍ totalitním režimem!

Jak si můžete, pane Zemane dovolit znevážit a pohrdat důstojností lidu jiné utlačované země ústy lidu vlastního?

Koho z těch, které zastupujete, jste se na názor ptal?

Pana Štěpána?

Jiných Komunistů?

Nikdy jsem nebyla a nikdy ani nebudu kývačem, přisluhovačem a podkuřovačem jakýchkoli totalit za žádnou cenu ani trest.

Za mě pan Zeman v Číně nehovořil!

Budu a chci podporovat  nezávislost Tibetu. Není mi lhostejné násilí a neuznávám komunistickou politiku Číny. Je mi odporné masakrování tibetských lidí v čínských koncentrácích.

A je mi odporný každý, kdo podá ruku zločincům pro pár dolarů, které vydělají desetileté děti!!

V roce 2012 bylo na tibetském území čínskými úřady vybudováno několik koncentračních táborů, kde je podle mezinárodních organizací umístěno přes sto tisíc lidí.

Jsou sem deportováni všichni, kdo jsou obviněni z protičínské činnosti i s rodinami.

Tibeťan je uvězněn i za styk s lidmi podezřelými s několika politických aktivit, anebo že pouze hovořil s cizími návštěvníky.

Všichni vězni jsou považováni za vinné a uvěznění je znak viny.

„Mravnost je poměr člověka k člověku“, pane Zemane.

Dospěla jsem k tomu, že jsem dál Čech, že ctím slova a moudrost prezidenta Masaryka, odvahu a hrdost Havla a těch, kteří se vůči svým národům nezpronevěřili, kteří je neprodávali a nedegradovali.

A je mi tedy silnější ikonou a motivací slušný a duchovně vyspělý prezident v hrobě, než diletant, patolízal a slaboch v živé podobě.

V současné době nemám prezidenta.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]