PŘÍLOHA NA VÍKEND

Říká se, že „jiný kraj jiný mrav“. A já myslím, že tenhle článek by vás třeba mohl zajímat. Zatímco my si zajišťujeme novoroční čočkou přísun financí, což myslím nefunguje tak, jak bychom si přáli (možná té čočky futrujeme málo), jinde mají jiné fígle, jak si zajistit štěstí pro následujících 365 dnů…

Tak například Norové místo čočky loví rybu.

Podle její macatosti určí, jak macatý bude příští rok.

Číňané mají červené lampiony, které věší nad vchod domu.

Jsou totiž ujetí na červenou barvu, kterou pokládají za ochrannou a šťastnou.

V mnoha zemích je ohňostroj a dělobuchy prostředkem, jak zahnat zlo, protože zlo se bojí hluku a asiaté to ještě mají spojené s drakem, kterého ránami probudí, aby je chránil.

Nevím, jestli mi těmi ohňostroji spíš nebudíme jenom sami sebe, neděsíme leda tak kočky a psy a nezajišťujeme hojnost prodejcům zábavní pyrotechniky z Asie, či se nestaráme o zábavu hlavně lékařům na popáleninových centrech, ale tenhle zvyk, byť z jednoho kořene, je snad nejfrekventovanější.

Mě ale zaujala tradice Vietnamců.

Vedle toho, že mají také rádi červenou barvu, kterou každým rokem natírají své krámky i vchody domů, mají ještě jeden zvyk.

Dobře si rozmýšlejí, kdo k nim přijde na návštěvu jako první v novém roce.

Věří totiž, že energie a všechno, co obklopuje takového člověka, se přenese i do jejich domu, na jejich rodinu.

Zvou si proto známé, kteří jsou zdraví, mají hodně dětí, nemají dluhy a ty, o kterých si všeobecně myslí, že jsou dobří a šťastní lidé.

A to se mi zalíbilo.

Je v tom jakýsi náznak Jungovské synchronicity. Tedy, že podobné se přitahuje, což je mi blízké.

A tak jsem přemýšlela, kdože to u nás jako první byl při vstupu do nového roku a byla to kamarádka Renata, což je v pohodě.

Je poměrně zdravá, slušná, poctivá, jenom trošku smutná, ale jinak moc dobrý člověk.

Jsem tedy spokojená.

Tenhle zvyk ale s ohledem na to, že věci se navzájem přitahují, což si z vlastního života můžeme ověřit, stojí alespoň za zamyšlení.

Hezký den!

Michaela

[sexy_author_bio]