Views: 15
Kateřina Hejlová je autorkou knížky se zvláštním názvem FIMBUL jejíž recenzi jste si mohli přečíst právě ZDE. Některé z Vás zaujala přesně tím, co mne. Svým vzhledem, který je něžný, vznešený, avšak mrazivý. Přesto mi je jasné, že rozhovor s autorkou nebude mrazivý, ale něžný a vznešený. A navíc velmi zajímavý…
Kateřina Hejlová v tuto chvíli žije v Anglii a to jí tak trochu závidím. Anglii totiž miluju i s tím jejím „jakože pořád upršeným a šedavým počasím.
Katko, jak je právě teď u vás? Já vím, že to je asi naprosto obyčejná otázka, ale chápejte… Občas člověk neodolá poptat se, jak je v RÁJI, když tam zrovna někdo je… Takže jak je ve starobylé, šedavé a krásné Anglii?
Rozhodně si nestěžuju. 
Bydlíme na kopci, z ložnice a pracovny mám výhled na zelené louky a přízračné siluety podzimem obnažených stromů, pár metrů od domu mám les, kam chodím venčit psa, podél místní řeky denně běhám… , prostě jedním slovem idylka. Občas trochu skrápne, pravda, ale jinak slunce svítí i v „šedavé“ Anglii.
Bydlíme na kopci, z ložnice a pracovny mám výhled na zelené louky a přízračné siluety podzimem obnažených stromů, pár metrů od domu mám les, kam chodím venčit psa, podél místní řeky denně běhám… , prostě jedním slovem idylka. Občas trochu skrápne, pravda, ale jinak slunce svítí i v „šedavé“ Anglii.
Mít něco podobného kousek od útulného domova, tak si taky nestěžuju 
Tak já vám na oplátku prozradím, že právě teď je tady „šedavé“ Česko a lidi naštvaní… jak vlastně v Anglii lidé berou ten v průměru deštivější ráj počasí?
Myslím, že si zdejší obyvatelé na déšť prostě zvykli. Když člověk žije delší dobu v zemi s proměnlivým počasím, už mu ty výkyvy ani nepřijdou. Já osobně mám déšť ráda. Vzduch je pak mnohem hebčí, všechny vůně vystoupí, barvy jsou sytější. Taky si pak mnohem víc vážíte slunce.
Jací jsou vůbec z Vašeho pohledu angličané?
O Angličanech se traduje všelicos, ale moje dosavadní zkušenost, byť krátká, je pozitivní. Jsou to skutečně milí, přátelští, noblesní lidé, kteří mají smysl pro tradici, a sounáležitost a ohleduplnost pro ně nejsou jen prázdnými pojmy.
Kdy jste psala Fimbul? Mě napadá, jestli v tom třeba neměl trošku prsty fakt, že jste z Prahy přesídlila do toho o poznání chladnějšího města?
Fimbul jsem psala loni, od jara do podzimu, a pro změnu v Irsku, kde jsme s přítelem téměř pět let bydleli. Hold mám asi slabost pro pochmurné, deštěm zkroušené země. Ale když ono je v těch barvách po dešti tolik krásy…
A proč právě Fimbul, vím, že tam je cosi jako skandinávská mytologie?
Fimbul je tříletá zima, zima hrůzy, která předcházela Ragnaröku,což je v severské mytologii označení pro
konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla.
konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla.
Aha, takže my se ve Fimbulu vlastně nedozvíme, jak to s Prahou a vůbec zimou hrůzy v Evropě dopadlo? Nastal tam poté konec světa nebo ne?
Myslím, že všechno, co jsem chtěla říct, najdete v knize. Zbytek hledejte sami v sobě…
Příběh zdaleka není jen o Fimbulu – zimě, jakožto ročním období, ale o Fimbulu – zimě, v nás samých. A konec světa? Jakého světa?
Příběh zdaleka není jen o Fimbulu – zimě, jakožto ročním období, ale o Fimbulu – zimě, v nás samých. A konec světa? Jakého světa?
Krásná vzdušná Anglie, co říkáte?
Fimbul je svým způsobem tak trochu velká PRVOTINA. Vaše, první pod
Vaším pravým jménem…. Proč jste se schovávala zprvu za psedonymy?
Vaším pravým jménem…. Proč jste se schovávala zprvu za psedonymy?
Nikdy jsem se za pseudonymy neschovávala. Naopak jsem vždy dbala na to, aby vedle mého uměleckého
jména bylo uvedeno i jméno rodné. Pseudonym byl vlastně nápad mých nakladatelů, kterým se anglicky znějící jméno zdálo praktické. Vzhledem k tomu, že se jednalo o knihy na zakázku, nevadilo mi to a rodné jméno jsem si ponechala pro knihy s vlastním námětem. Nicméně na psaní pod pseudonymem nevidím nic špatného ani zatraceníhodného. Ostatně pod uměleckým jménem psala řada autorů české i světové literatury.
jména bylo uvedeno i jméno rodné. Pseudonym byl vlastně nápad mých nakladatelů, kterým se anglicky znějící jméno zdálo praktické. Vzhledem k tomu, že se jednalo o knihy na zakázku, nevadilo mi to a rodné jméno jsem si ponechala pro knihy s vlastním námětem. Nicméně na psaní pod pseudonymem nevidím nic špatného ani zatraceníhodného. Ostatně pod uměleckým jménem psala řada autorů české i světové literatury.
Také je to první knížka, která vyšla ve zbrusu novém nakladatelství JaS. Mít knížku, na které je dodatek… Vydáno jako 1. Publikace…. To se v historii děje jen velmi málo. Jak jste si poradila s tímto pocitem?
Jsem dojatá, těch jedniček má Fimbul skutečně požehnaně. Ale tu nejcennější jedničku mu mohou udělit pouze čtenáři.
Kateřina Hejlová a Fimbul
Vrátím se znovu do Anglie. Co Vás vůbec do Anglie přivedlo a co na této zemi považujete za jedinečné v tom smyslu, že u nás v Čechách by to podstatě bylo vzhledem k mentalitě národa, společenské situaci
apod… nemyslitelné?
apod… nemyslitelné?
Do Anglie nás to zavanulo náhodou. Jak jsem se již zmínila, žili jsme skoro pět let v Irsku, tedy jen kousek přes vodu. Jednoho dne obdržel můj přítel lákavou pracovní nabídku, které nešlo odolat, a tak jsme sbalili kufry a zamířili trochu blíž k Evropě. Irsko jsem ale opouštěla s těžkým srdcem. A co považuju za jedinečné? Těžko soudit, jsme tady krátce, ale kdybych měla střelit od boku, tak je to určitě ráz a čistota krajiny, ostrost barev, proměnlivé počasí, které vám nedovolí usnout na vavřínech, britský klid, rozvaha a samozřejmě již zmíněný smysl pro tradici.
Nemáte v šuplíku nějaký další ryze „anglický námět“? Nebo… co vůbec chystáte a co skrývá Váš spisovatelský šuplík?
Ryze anglický ne, ale co není, může být. Momentálně dokončuju humoristické vzpomínky na naše veselé, leč krušné začátky v Irsku. Dále pracuju na románu podle skutečné události, pojednávajícím o ženě, která v sedmdesátých letech utekla do Jugoslávie, a rovněž shromažduju materiály na román o keltské mytologii, který mi zraje v hlavě už víc než rok, a brzy bych ho ráda hodila na papír.
Tak na Kelty se opravdu těším, pro tyhle věci mám slabost. Tak budu držet palce, ať vše vyjde (hlavně román vycházející z keltské mytologie) a děkuji za rozhovor….
Tituly Kateřiny Hejlové
Z vydaných titulů připomeňme: ve sbornících povídek tvůrčí skupiny Hlava nehlava Zuby nehty (2007) – povídka Poslední metro, Tisíc jizev (2008) – povídka Trojná bohyně, Ruce vzhůru (2009) – povídka Vražda
v lodní kajutě, Nahoře bez…, a dole taky (2010) – povídka Vraž ho tam a Noční můry nespí (2011) – povídky Za zrcadlem a Aqua Mala. Samostatné publikace vydala pod pseudonymem Katty Joyce – jde o knížky Angelina Jolie & Brad Pitt: Společný příběh (2009), Zabijte je všechny! (2010), Hugh Laurie: Nespokojený melancholik (2010). Překlady – Roger Zelazny: Tvorové světla a temnoty (společně s Michaelem Broncem, 2011), Allison Pearson: Myslím, že tě miluju (2011).
v lodní kajutě, Nahoře bez…, a dole taky (2010) – povídka Vraž ho tam a Noční můry nespí (2011) – povídky Za zrcadlem a Aqua Mala. Samostatné publikace vydala pod pseudonymem Katty Joyce – jde o knížky Angelina Jolie & Brad Pitt: Společný příběh (2009), Zabijte je všechny! (2010), Hugh Laurie: Nespokojený melancholik (2010). Překlady – Roger Zelazny: Tvorové světla a temnoty (společně s Michaelem Broncem, 2011), Allison Pearson: Myslím, že tě miluju (2011).
Renata
Foto: Renata Petříčková a archiv Kateřiny Hejlové
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.
0 Komentářů