Zemře-li někdo slavný, hned se vyrojí nespočet lidí, kteří na tom chtějí vydělat. Výjimkou není ani nově vydaná kniha George Beahma Já, Steve, která je složená z citátů zakladatele společnosti Apple, Steva Jobse. Nebo vás snad napadá jiný důvod, proč obdobnou publikaci vydat?

Slovo nakladatele

Kniha Já, Steve zachycuje velkého vizionáře a podnikatelského génia Steva Jobse prostřednictvím jeho vlastních slov – od roku 1976 hovořil o svých názorech na veřejnosti a využíval k tomu všech příležitostí – tiskových prohlášení, setkání pořádaných při příležitosti uvedení na trh nového výrobku, rozhovorů atd. V knize Já, Steve jsou shrnuta pozoruhodná a inspirující prohlášení o tom, jak v dnešní době podnikat, která po sobě zakladatel společnosti Apple zanechal.

George Beahm je bývalý americký armádní důstojník polního dělostřelectva, který sloužil v aktivní službě v Národní gardě a u armádních záloh. Ve svých knihách se specializuje na popularizaci literatury široké veřejnosti – publikoval například doprovodné knihy o Stephenie Meyer, Michaelovi Jordanovi, Pirátech z Karibiku, Patricii Cornwell, JRR Tolkienovi, J.K. Rowling, C.S. Lewisovi, a Philipu Pullmanovi. Jeho nejnovější kniha Já, Steve byla přeložena do několika světových jazyků.

Hodnocení redakce

Rozhodně netvrdím, že Steve Jobs nebyl silnou osobností dostatečně hodnou toho, aby jej někdo citoval. I tak si ale myslím, že jednotlivé citace různých délek volně seřazené za sebou bez ladu a skladu mohou přinést potěšení maximálně krajním fanouškům či sběratelům. Kdyby alespoň byly citáty proloženy například zajímavostmi z Jobsova života, nebo přinejmenším několika fotografiemi. A když už ani to ne, tak jen citáty nějak logicky tématicky (nebo klidně i jen chronologicky) seřadit, aby si čtenář opravdu mohl vytvořit nějakou představu o myšlenkách tohoto programátora a podnikatele. Ale takto mi přijde kniha vyloženě samoúčelná – vyždímat co možná nejvíc dolarů ze smrti populární osobnosti, aniž by byla snaha o vytvoření jakékoli trvalé hodnoty. Jen pro představu – Steve Jobs zemřel 5.10. a originál titulu – I, Steve vyšel hned 14 dní poté – náhoda?

Poněkud mi to připomíná knihu Tragický osud spisovatelky Simony Monyové, která vyšla necelý měsíc po jejím úmrtí – kniha splácaná jen z výňatků rozhovorů bez jakýchkoli dalších souvislostí, bez informací ze spisovatelčina okolí.

Zkrátka jen bulvární snaha vydělat na něčí smrti (ačkoli se nakladatel zoufale snažil čtenáře přesvědčit, že kniha vznikala už dávno dříve, ještě za života Monyové).

Ukázka z knihy

Jedním z mých vzorů je Bob Dylan. Jak jsem vyrůstal, naučil jsem se texty všech jeho písní a sledoval ho, jak nezůstal nikdy v klidu. Když se díváte na umělce, pokud jsou opravdu dobří, dostanou se vždy do určité fáze, ve které se mohou svou věcí zabývat po celý zbytek života a být pro vnější svět velice úspěšní, nikdy však nebudou dost úspěšní sami pro sebe.

V této fázi se umělec skutečně rozhoduje, kým je. Pokud nepřestanou riskovat neúspěch, budou stále umělci. Dylan nebo Picasso vždy neúspěch riskovali. Pro mě je něco takového právě Apple. Samozřejmě, že nestojím o neúspěch. Ale i když jsem nevěděl, jak špatně se věci mají, stejně bych na to kývnul. Musím zvažovat dopady na Pixar, na moji rodinu, na mou pověst.

Rozhodl jsem se, že mi to bude jedno, protože tohle je prostě to, co chci udělat. Pokud do toho dám vše a neuspěji, dobrá, dal jsem do toho vše.

Katka

[sexy_author_bio]