Views: 208
Přesně tohle přirovnání mě napadlo, když jsem vyposlechla a následně načetla neuvěřitelně absurdní příběh, který by si těžko kdo svedl představit jako reálný. My ale víme, že v tomto státě může být reálné i to sebeabsurdnější. Přesněji řečeno, i ta jalovice povije za úplatu tele.
Ještě přesněji … všechno si lze koupit. Zejména pak lidské svědomí a s ním i celého člověka.
Zvláště náchylným stát se zbožím bez pocitu je úředník.
Zhruba před měsícem jsem projížděla malebným krajem od Jihlavy směrem k obci Rantířov, což je taková malá víska o několika domcích, kde bydlí můj kamarád s rodinou.
Asi tak padesát metrů od jeho domku a zhruba třicet metrů od domů jeho sousedů, tedy pár metrů od místa, kde jsem parkovala, se nachází oplocený areál.
O tom, že lze cokoli postavit dřív, než kdokoli vydá stavební povolení jsme se přesvědčili mnohokrát, například v Karlových Varech, kde úděsný „Gargamelův hrad“, vyrost z fantazie pomateného Sověta zcela bez toho, aby ho kdokoli povolil.
Co to bylo potom za lapálii, při čemž řešení bylo více, než jednoduché, „prostě to chlape zbourejte, protože jste to postavil nelegálně“, si asi pamatujeme a rozhodně si to budou pamatovat místní.
Stejně, jako jsou v tuto chvíli doslova v úžasu obyvatelé Rantířova.
Za nevelkým plotem a skutečně nalepený na jejich domech, zahradách, v jejich životním prostoru se totiž papírově nachází hala, ech halička, halušenka, kde se zcela ekologicky provozuje „řemeslná výroba“.
Tedy prostě tady asi sedí nějaký pokračovatel řemesla, jež má zlaté dno a kupříkladu ideálně růčo, vyrábí kovové spony na pásky od kalhot nebo brousí klíče.
Jaký je rozdíl mezi provozovnou řemeslné kovovýroby a galvanovnou, na to člověk fakt nepotřebuje mít titul, aby si to uměl představit.
A i kdyby neuměl, může se tam jít podívat. Chviličku tam bydlet … méně, než padesát metrů vzdálen, dýchat tam a usínat.
I z logiky věci vzedmuli se místní, maje v sousedství své malé děti, zahrádky se zeleninou a domovy a šli se bránit ihned, jak se o záměru stavby galvanovny dozvěděli.
Odbor územního plánování vydal vyjádření, ze kterého jasně vyplynulo, že plánovaný projekt není v souladu s územním plánem obce Rantířov.
Tím pádem neměl stavební úřad v ruce jeden ze zásadních podkladů pro pokračování v řízení o stavebním povolení.
Ano zdravý rozum říká, mít průmyslovou galvanovnu uprostřed obce, v přímém sousedství obytných domů a zahrad, provozovat zde namísto řemeslné malovýroby odvětví, které mimo jiné zahrnuje jako vedlejší produkt, kromě hluku a smradu i 700 000 litrů kontaminované vody denně (!!) je „kapitální békovina“.
Uff – konec dobrý, všechno dobré.
Ale „prd Konopníková“.
Investor stavěl dál.
Bez povolení.
Deputace občanů i starosty obce, stížnosti a nekonečné intervence vycházely tak naprázdno, že i vzduchoprázdno je proti tomu Tokio.
A tak si investor své dílo, respektive představu pana Mičkeho, majitele oné „řemeslné dílničky“ s názvem M – kovo, do které nainvestoval 60 milionů (to bude hodně spon do pásků a ještě více klíčů) včetně dotace 30 milionů, s klidem Angličana prostě dokončil.
To nadzvedlo místní, starostu a kéž by i Boha, ale ten to zjevně neví. (zatím).
A pak se stal zázrak po setkání investora a úředníků Magistrátu města Jihlava.
Územní plánování se nám mění o 180 stupňů a vydává souhlasné stanovisko.
Opět deputace a stížnosti, ale galvanovna dál vesele roste.
Načerno.
Nato přichází dodatečné stavební povolení pro galvanovnu uprostřed obce Rantířov, a to napříč rozhodnutí soudu, který se v mezidobí postavil na stranu obce.
Galvanování je každopádně vydaným stavebním povolením „povýšeno“ na roveň vyřezávání divadelních loutek, barvení kraslic, či pilování dozických klíčů.
A je vymalováno.
Jalovice má tele.
Cosi, co je za normálních okolností prakticky nemožné prosadit, na co je potřeba mít zcela jiné prostory, jiné podmínky, jiné prostředí, jiné zabezpečení, jinou lokalitu … se pod jiným jménem může vesele provozovat.
Abyste věděli, proč mě to tak nadzvedlo…
Toto je prostor, kde se prakticky natajňačku, ale s tichým pohledem stranou všech kompetentních úřadů, mimo vedení obce a postižených, vesele provozuje průmyslová a značně škodlivá činnost.
Pokud se místní pokusili fotit tu výstavbu „dílničky řemeslné výroby“, házeli po nich bujaří (asi řezbáři) šutry.
https://www.facebook.com/rantirov/photos/a.161729180840985/290297581317477/?type=3&theater
Neskutečné?
Ne – někde prostě dělají zázraky na počkání.
A kdybyste jo nevěděli, jak neuvěřitelná věc se v Rantířově děje, tak takto vypadá skutečně z logiky schválený projekt galvanovny:
Inu, na co potřebujete v Rožnově miliardu povolení, přestaveb a kvanta zabezpečení, na co tam potřebujete bydlet pomalu půl kilometru, kde je nezbytné mít dokonce předepsanou šířku příjezdové cesty a dojezdovou vzdálenost pro záchrannou techniku, kde nesmíte kvůli hluku bydlet blíž, než 200m, aby někdo vůbec mohl zaklepat na dveře a chtít povolení pro galvanovnu, nadto tam, kde už jedna je….
…k tomu vám v případě Rantířova prostě stačí …
Lež a prachy.
(celkem super volební vizitka místních radních … si tak říkám, jestli je někdo ještě někam někdy zvolí)
Osobně bych jako volič někomu, kdo takto efektivně a při plném vědomí ohrožení zdraví lidí používá onu „salámovou metodu“, a kdo se dá koupit za pár špinavých mincí, nesvěřila ani vedení opuštěného marméládového dolu. Natožpak chtít takovéto lidi ve vední města.
Občany obce čeká další soud.
No tak budeme doufat, že dobře placené místo spravedlnosti pozemské, které tam už přestávají věřit, zaujme spravedlnost vyšší.
Protože to je asi v tomto případě ta poslední štace.
Je vůbec ještě nějaká jiná možnost pro obyvatele Rantířova a jejich rodiny, nebo už byli odsouzeni?
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Předem podotýkám, že neznám konkrétní případ galvanovny v Rantířově. Mohu však popsat úkony stavebního úřadu při zjištění nepovolené stavby:
1. Správní řízení o přestupku – pokuta.
2. Zahájení řízení o odstranění stavby.
Stavebník má však právo požádat o dodatečné povolení stavby, přičemž musí prokázat, že stavba je nejen v souladu s územním plánem obce, ale odpovídá i požadavkům ostatních dotčených orgánů státní správy (hygiena, hasiči, životní prostředí atd.) a je v souladu s příslušnými právními předpisy. Pokud stavebník všechno doloží a prokáže, stavebnímu úřadu nezbývá nic jiného (a to i v případě, že by se mu to pocitově sebevíc nelíbilo), než stavbu dodatečně povolit a řízení o odstranění stavby zastavit. Účastníci řízení, obec, ale i dotčená veřejnost, mohou během řízení předkládat námitky a připomínky a k samotnému rozhodnutí ve věci se mohou odvolat. Pak vše posuzuje krajský úřad, případně pak ještě může následovat soudní přezkum.
Sama bych se velice zdráhala cokoli o výše uvedené kauze hodnotit, a to ani postup stavebního úřadu bez toho, že bych detailně znala celý spisový materiál. Hovořit o nějaké úplatě…. To je dosti silné nařčení a obvinění bez důkazů a znalosti detailů celého případu. Pochybuji o tom, že by obyčejní úředníci stavebního úřadu na magistrátu riskovali svoji pověst a svoje místo úplatkem a už vůbec ne u stavby, která budí takové emoce. Jejich rozhodnutí totiž vychází ze souboru mnoha závazných stanovisek a vyjádření, která oni nemohou ovlivnit.
Pokud se občanům dotčeným stavbou či obci postup stavebního úřadu nezdá, mohou se obrátit na jeho nadřízený orgán, kterým je Krajský úřad Kraje Vysočina v Jihlavě, odbor územního plánování a stavebního řádu.
Ahoj, celé co píšeš se opírá o dvě věci… jednou je ona salámová metoda, kterou všichni známe, druhá visí na ceduli. Jmenuje se to řemeslná dílna a povolení má na sklady. Nemá povolení na galvanovnu. A nikdy neměl. Ti občané se od začátku jednoduše snaží dokázat, že ji provozuje. A on ji provozuje.
Jak už jsem psala výše… Netroufnu si cokoli posuzovat a hodnotit (a už vůbec ne pochybení kohokoli, či nezákonnost, od toho jsou tu vyšší instance a soudy) bez detailní znalosti celého spisového materiálu – tedy podkladů a důkazů, a to i přes to, nebo právě proto, že stavební zákon, související předpisy a mašinérie stavebních řízení jsou mým denním chlebem. To, co by se laikovi mohlo zdát jednoduché a nad slunce jasné, ve skutečnosti, za systému, který je tu nastaven (soustava právních systémů, předpisů, nařízení atd., kdy každá novelizace přináší spíše komplikace než zjednodušování) to až tak jednoduché a nad slunce jasné bohužel není. Míšo, žádném případě neříkám, že stavba galvanovny v Rantířově je v pořádku. Jenom, že bez detailní znalosti celého případu, celého spisu a důkazů není možné dělat jednoznačné závěry. A není možné tak posoudit ani lži a prachy.
K té salámové metodě…nevím, zda chápu správně, co tím myslíš. Zastupitelé a radní na magistrátu města jsou volení lidé – je to samospráva – správa města Jihlavy. Rantířov je samostatná obec (jestli jsem to tedy pochopila správně) s vlastním voleným starostou a zastupitelstvem. Stavební úřad – to jsou zaměstnanci státní správy (i když třeba sedí v budově magistrátu), nevolení lidé, kteří v přenesené působnosti vykonávají to, co stanoví stát (zákony, vyhlášky a další předpisy). Nemají nic společného se samosprávou (volenými lidmi) a nepodléhají jí. Aspoň by to tak mělo být. Tak jenom pro vysvětlení, že ti, kdo jsou voleni občany a stojí ve vedení města, nejsou těmi úředníky, kteří povolují stavby dle státem daných zákonných přepisů.
Řekněme, že na náměstí budu chtít mít jatka. Proti nim se vysloví územní plánování. Tak tedy chci masnu. Nikdo není proti. K masně patří sklad, lednice, přípravna…. každá tato věc se pak posuzuje zvlášt. V pořádku. K tomu potřebuji „přípravnu“, opět není problém. To že tam stavím jatka, každý ví, ale na každý model podávám sólo projekt. Rozkrájela jsem salám na kolečka, z nichž každé je posuzováno jako kolečko. Rozdělila jsem to do několika let. Na vratech mám „masna“. Na náměstí stojí jatka. Všichni se bouří, protože tam jatka nechtějí. Papírově mám povolení na každou část sólo. Papírově to není celý salám, jsou to kolečka salámu. Geri, byla jsem tam. Viděla jsem to. Ty lidi tam žijí. Vědí to. Do článku jsem dala odkaz na FB stránky, které ti lidé vytvořili… je tam milion stížností, milion vyjádření… za těmi lidmi stál i krajský soud. Bohužel jen on. Reál – je tam galvanovna. A je její provoz jede na černo. Na principu salámu.
Tady http://www.obcasnik.eu/repete-galvanovna-v-rantirove-ma-nove-dodatecne-povoleni-bez-problematickych-objektu/ se píše, že soud první dodatečné povolení zrušil a vrátil zpět k řešení. Stavebník žádost o dodatečné povolení opravil dle rozhodnutí soudu a potom bylo vydáno nové dodatečné povolení, (tedy v souladu s rozhodnutím soudu) ve kterém se však samotná galvanovna nefiguruje. Také se tam píše, že během řízení se do podkladů ve spisu přišel podívat jeden jediný člověk. Ale to je psáno tady a jaká je skutečnost je právě jenom v tom spisu, a to i podané připomínky, se kterými se měl stavební úřad vypořádat.
Bylo tedy vydáno nové dodatečné povolení (předpokládám někdy v srpnu), ke kterému se bylo možné opět odvolat a v takovém případě bude opět přezkoumáváno krajem, případně soudem a bude posuzována jeho zákonnost. Případ tedy bude ještě pokračovat dál…
Každý nový záměr v území (nové kolečko salámu) posuzuje úřad územního plánování podle platného územního plánu s ohledem na aktuální podmínky v území, které jsou v době podání žádosti o ten konkrétní záměr. Tudíž při novém záměru musí přihlížet k tomu, co již v minulosti bylo vybudováno či povoleno, není možné to posuzovat samostatně a odděleně. U každého nového kolečka musí přihlížet i k těm, které tam už prostě jsou. Já nejsem úřad územního plánování a nevím v této chvíli z hlavy, který paragraf zákona to je. Každopádně úřad územního plánování má také nadřízený orgán, který ho kontroluje v případě, že jsou pochybnosti. Stavební úřad ale musí vycházet z podkladu, který od územního plánování (ale i od jiných dotčených orgánů státní správy) dostane, ten je pro něj závazný. Stavební úřad nemůže vydat povolení, pokud nějaké s těch doložených stanovisek bude záporné.
Tak to se shodneme. To nemůže. A pokud tedy vím, tak nevydal. Taky proto je to sklad a zámečnická kovovýroba. Budu moc ráda, pokud se Rantířovští dočkají nějaké spravedlnosti a někdo, kdokoli kompetentní, to tam jenom zkontroluje, zastaví najíždějící či vyjíždějící nákladní auto… začne se zajímat, kam se denně odváží ty kubíky vody.. a že se vůbec odváží z „řemeslnné dílny“, protože přesně to se děje.
Ostatně, už na začátku článku jsem napsala, že tohle je tak absurdní a neuvěřitelné, že tomu lze jen těžko uvěřit.
Ale já jsem optimista, já prostě na spravedlnost věřím. A věřim, že to Mičke jednou bude muset zavřít, a že tam zase ti lidé budou moct dýchat a spát. :ok:
To druhé dodatečné povolení, kde nefiguruje ta galvanovna, ještě nejspíš nebude pravomocné, tedy pokud se k němu někdo odvolal. Pokud nabude právní moci, k čemuž může také dojít až po těch následných přezkumech, a následně bude povoleno uvedení stavby do provozu (kolaudace) (ale myslím, že tam hygiena nejspíš požadovala zkušební provoz před povolením uvedení stavby do trvalého provozu), bude především na obci, ale i na dotčených občanech, aby podali podnět na stavební úřad v případě, že se tam budou dít činnosti, které nebudou v souladu s povolením a kolaudací. Úřad má pak za povinost vše prošetřit.
Jinak pokud tam dochází k nějakému nakládání s vodami, nebo může hrozit znečišťování vody či vodních zdrojů, má do toho co mluvit i vodoprávní úřad.
Odvolali se… tak uvidíme. :bye:
Tak se uvidí, jak rozhodne krajský úřad, případně soud. Pokud povolení potvrdí, bude třeba dohlédnout, aby další činnosti v tom areálu byly v souladu s tím povolením. Ono to ale někdy bývá zapeklité, investoři bývají fikaní a snaží se vymýšlet všelijaké kličky a zástěrky a pro úřad je velmi těžké prokázat, že dělají něco, co nemají. Proto je pak dobrá i pomoc obce a občanů při obstarávání důkazů, fotografií, svědeckých výpovědí. Ale tady myslím, že rád pomůže každý 🙂