Dostal mě bacil. A to myslím opravdu. Zimnice se mnou mlátila jak ždímačka s cejchou a minimálně dva dny si vůbec nepamatuji. To se mi moc často nestává. Maximálně tak jednou za deset let. Děti byly tak laskavé a alespoň mi podaly ovladač a otočily hlavu směrem k televizi. Namísto slepičí polévky v podobě nenáročné televizní zábavy se mi dostalo eutanazie v podobě původní tvorby. Pustila jsem si teleshopping.

Už jako jalový dorostenec jsem vydržela sledovat show Horsta Fuchse do blba.

To jak zapaloval auto, potom, co ho čímsi naleštil a usmažil na něm hemenex. Nebo Horst a ten jeho superkráječ, co Vám za minutu udělal ze zeleniny kytičky. Zatímco se mu v uchu ledabyle houpala náušnice, z rukou mu létaly jednohubky a z úst extatické výkřiky, že jste měli pocit, že se vynořil Titanic.

Tenkrát jsem byla v bezpečí rodičovské kontroly.

Maminka odmítala zaplatit dva tácy za „ jen lepší struhadlo“ a nevlastnili jsme auto. Takže jsem nemohla vyzkoušet, zda kapotu poškodí plamen i bez ošetření zázračným krémem Horsta Fuchse. I přesto všechno byl Horst hrdinou mého dětství a nezapomenutelnou ikonou.

Naštěstí běží teleshopping v době, kdy ho normální pracující člověk bez poruchy spánku zkrátka nemůže stihnout.

To se vám poštěstí jen, když vás bacil uvede do horizontální polohy a vyřadí z provozu. Tentokrát se mnou stonala i dcera. Ona odmítala dokumenty o masových vrazích na ZOOMu a já měla z Déčka mžitky před očima.

A tak jsme se potily a zíraly na teleshopping.

Chtěla jsem vypotit i něco výchovného právě u skupinky žen, které lascivně svíraly násadu od mopu v ruce a orgasmicky vykřikovaly, jak se jim změnil život, když ho poznaly. Vypadalo to na nějakou sektu. Ale pak následovala tradiční scéna, kdy chlápek s úsměvem jak z reklamy Čedoku lil na podlahu cosi zeleného a fialového.

Paní se v tom zavrtala mopem, přičemž tělo kopírovalo pohyb tance u tyče, aby pak mopík projela odstředivkou a vytáhla ho stejně bílý, jako měla zuby. Pán nechtěl divákovu pozornost nijak ochladit a tak vylil na podlahu cosi hnědého, promptně to setřel a nacucaný mop podržel demonstrativně nad drdolem kolegyně.

Vzhledem k tomu, že jsem za poslední dobu s mopem a špinavou vodou jak rodná sestra, zaujalo mne to.

Po stěhování a zednících mívám o vytírání podlahy i celkem divoké a barevné sny. Chtěla jsem něco, k čemu se nemusím ohýbat a co je tak:“bezva, super a nyní za báječnou cenu,“ jak by řekl ten playboy, co neustále lije na podlahu tu zelenou a fialovou jakože špínu.  Dcera je pro každou špatnost, a tak bleskově aportovala notebook.

Objednala jsem si rotační zázrak.

Na vytírání stála najednou fronta, kterou jsem rozehnala jasným sdělením: „Kdo to platil? Zmizte.“

Skoro s obřadnou úctou jsem sestavila celý zázrak a kyblík znesvětila první dávkou jarové vody.

Na podlaze naší kuchyně není demonstrativně rozlité kakao ani zelené a modré cosi.  Je tam skrátka jenom načuněno od snídaně pěti lidí.

Abych drobky od pečiva nerozehnala do všech koutů jak milice demonstranty, chtělo to nacvičit hodně zvláštní pohyb. Mít o něco kratší sukni, manžel by myslel, že už máme zase výročí. I tak budu asi příště kupovat rohlíky bez máku. S důvěrou do smetáku vloženou jsem projela celou kuchyň, aby ani kout neunikl onomu zázraku.

Můj entuziasmus nesdílel všemožný čurbes, který se odmítal zakousnout do chlupů z „unikátního mikrovlákna“ a nechat se odnést do kbelíku s vodou. Jako zkušený hráč mikada jsem nakonec většinu nepořádku skutečně nabrala dredy mopu a utopila je ve vodě.

Chápu ty orgasmické výkřiky oněch žen z reklamy.

Zkuste si hodit mokrý mop, ze kterého crčí špinavá voda, do rotačního košíku a odstředit. Pokud vám minimálně jeden až tři vlákna z mopu zůstanou viset z košíku ven a roztočíte ho…..budete řvát taky.

A orgasmus to rozhodně nebude.

I přesto, že jsem pečlivě odstředila a ohodila kuchyňskou linku, mop nebyl bílý ani jako zuby playboye z reklamy, ani alespoň v odstínu šedi, jako zuby většiny populace. Vypadal prostě jako něco, co se válelo tam, kde pět lidí žije.

Kýbl má navíc dost zvláštní až unikátní tvar, který sice pojme vodu na máchání i odstředivku mopu, ale nesmíte na to zapomínat při vylívání. Při prvním pokusu vylít špinavou vodu jsem tak elegantně minula záchodovou mísu.

Omlouvá mě vysoká horečka.

Doufám, že v následujících týdnech a měsících své zdraví zocelím natolik, že se minimálně příštích deset let neocitnu v takovém stavu, aby mne napadlo objednat si něco z teleshoppingu.  Ještě bych mohla podpálit auto Horsta Fuchse.

Alespoň by se vidělo, jestli své výrobky sám používá nebo jenom dělá chytrého.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]