Jsem si jistá, že jednotný názor na tento článek a hlavně na video mít nebudeme. Mluvím tedy pouze sama za sebe, když své pocity z celého videa, oné maminky, atmosféry a vůbec nádechu situace, shrnu slovem „FASCINUJÍCÍ“. Líbilo se mi to. Co víc, přikovalo mě to na dvacet minut k monitoru a Johanka, která se dívala se mnou, seděla doslova úžasu…

Dokonce mám jakýsi pocit lítosti, že bych si sama za sebe nemohla něco tak úchvatného dovolit.

Nejsem totiž studovaná porodní asistentka, jako paní Simone Surgeoner, která veřejnosti své video poskytla, a tudíž nemám potřebné znalosti a tím pádem ani odvahu.

Nedovolila bych si něco podobného, protože bych měla strach.

Komplikace, případná nutnost rychlé lékařské intervence a to všechno, tedy obavy o sebe a miminko, by mě vedly (v mém případě po páté a neplánuji to) zase rodit do nemocnice.

A tak mi nezbývá, než paní Simone tiše závidět.

A to skutečně cítím.

Protože jsem viděla něco, co bylo dle mého názoru absolutně přirozené, silné a krásné.

Nevystresovanou rodičku, její rodinu, hezkou atmosféru, přírodu, pohodu…

…zatímco si paní první fáze porodu prožila ve vaně před domem, kolem se¨v klídku batolilo děvčátko, ostatní dvě její dcery si tam pochodovaly, aniž by měly dojem, že se děje něco zlého, komplikovaného, problematického, že by maminka trpěla, byla v ohrožení a podobně.

Logicky je tohle o výchově už od dětství a nemůže každý svoje dítě jen tak šoupnout k porodu.

U řeky pak jsou záběry na ženu těsně před porodem a opodál se cachtající starší dcery i batole, hrající si s kamínky fascinující až dojemné.

Ta paní se chystala přivést na svět jejich sourozence a všichni, celá její rodina byli u toho bez známek čehokoli, co by jen náznakem připomínalo stres. Pokud máte 20 minut….

Po očku jsem při sledování záznamu pokukovala po Johance.

Byla u vytržení.

(při tom rozhodně nepatřím mezi „TABU maminky“. Johanka je vychována velice volně a není odtržená od informací)

Když si paní odpočívala a miminko mělo už vidět hlavičku, otočila se na mě:

„Maminko, nestane se tomu miminku nic?? Neumře ta pani, neděje se jí něco?“

„Joho, ona je porodní asistentka, už má tři děti, mnoha jiným na svět pomohla, ona tutově ví, co dělá a co se děje“

„To je stejně pecka, když ta máma ví, co dělá, co se děje, a že je takhle v pohodě, viď…“

Musela jsem jí dát za pravdu.

Protože pohoda, je to co mě často u videa, které má dvacet minut, a které jsem sledovala s velice silnými pocity, napadlo nejčastěji.

Reakce té rodiny bezprostředně po porodu, následné chování dětí i toho muže (také jeho závěrečná klidná asistence), to všechno ve mě osobně zanechalo strašně silný pocit.

Logicky není možné, aby všechny ženy rodily takto, protože všechny prostě nejsou jak fyzicky, tak po stránce praxe a také psychicky a rozumově na tom tak, jako Simone.

Proto nezbývá, než těm, které si mohou takový luxus pro sebe, pro své nejbližší i pro miminko, bez obav dovolit, tiše závidět.

Při konečných vteřinách videa, které je již natočené doma v posteli, Johanka pronesla, že je ráda, že to viděla.

No, musím říct, že já taky jsem ráda, že ta paní umožnila tohle vidět i druhým lidem a přeji jí a jejím blízkým hodně štěstí a lásky.

Ale, to téhle rodině podle všeho rozhodně nechybí. 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]