Views: 15
A že toho bude. Vlastně ani nemám čas napsat ranní kávu, takže jen nastřelím v rychlosti, co se všechno stalo a co mám plánu pro vás připravit. Občas prostě stres může být plodivý. Tak napřed cesta do Prahy…
… tam jsem se nasáčkovala k Tomášovi, který jel na běžnou prohlídku k lékařce s tím, že pak pojede do Bauhausu pořídit držák na anténu, kterou zakoupil před tím, a která je spolu se zesilovačem tak vytuněná, že budeme chytat i Al – Jazeeru.
Tedy, tak to bylo naplánované.
I jeli jsme vyjížďku po Praze, kdy jsem se nabídla, že počkám v autě, zatímco Tom „proběhne“ ordinací, ale kde jsem nakonec uprostřed centra vykysala hodinu.
Stihla jsem si tam v sekáči koupit halenku, a vybít telefon žvatláním.
To když jsem rezignovala a přijala fakt, že Tomášovi obvoďačka v rámci běžné prohlídky asi transplantuje ledvinu.
V Bauhausu jsme skutečně zakoupili držák.
Pak následovala cesta do Ikey, kvůli které jsem vlastně chtěla jet taky. Jednak kvůli ošatce na chleba a jednak kvůli masovým kuličkám s tou dobrou omáčkou.
Ošatku neměli, ale koupili jsme talíře a mističky na kompot, z nichž jednu jsme rozbili, než jsme došli k autu. Chtěla jsem ještě párek v rohlíku, ale paní u pultu nebyla a než jsem podlezla zábradlí byla u druhého pultu polovina Černého mostu.
Takže nic.
Od chvíle, když jsme dofuněli domů, kde už čekala nervózní paní, která se mi ani nedovolala, protože se mi vybil ten mobil, a já vyřídila výklad, se pachtíme s anténou.
Jako, momentálně není energie, abych to všechno vypsala a ukázala, ale je mi Toma líto.
Již třetí hodinu tráví v kleče, že už skoro vypadá, jako klekánice.
Rozvrtal chudák všechno, takže televize nejde nikomu ve středočeském kraji.
Máme postel jinde, než jsme měli.
Na zemi je tisíc konektorů, zástrček, kabílků, mechanizmezečků, úlomků a jeden úplně zoufalý a neskutečně naštvaný člověk, co se prostě nechce vzdát.
Ráda bych pomohla třeba radou, ale rozumím tomu asi tak stejně, jako působení slintání žížal na rezivění zemské osy a po mých dotazech Tomovi odumírají mozkové buňky v pětistupech.
A tak mlčím a hledám vždycky to, co právě Tom potřebuje.
Naposledy to byla nějaká stará nabíječka. Rozuměj, zařízení na nabíjení čehokoli.
Měla být na 12V.
To aby dostal do zásuvky na anténu oněch 12V voltů, které nepouštěla od toho zesilovače, do toho kabelu na druhé straně, protože na to prostě není uzpůsobená.
Dlužno říct, že tu průmyslovku Tomáš nezapře.
No a já zatímco jsem napřed dělala jističe žebříku, posunovače postelí, hledače kabelů, izolaček, zásuvek a nabíječek a pak už jen fandila a uklidňovala, vymyslela jsem pro vás docela zajímavou věc, kterou na vás míním vyzkoušet a myslím, že by vás to mohlo bavit.
Tarotový kalendář!
Dobré ne?
Já se totiž občas koukám, jak datum souvisí s tou kterou kartou, protože je znám a protože každý, kdo Tarot zná, ví, že je hodně silný.
Zítra, jestli to stihnu, bych to zkusila udělat tak, aby to bylo pro vás obecně použitelné.
Co vy na to?
Mimochodem, dneska je 19. takže Slunce. To je o přátelství, úspěchu, družnosti a optimismu.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů