A je to tady. Slibovaný tanec kolem pařezu začal a neskončí, dokud nedosáhnu pařezovo-jezírkové nirvány. Atakovala jsem zkraje týdne zahradní potřeby a ve slevě zakoupila všechno, co nebylo přišroubované anebo to nebyl prodavač.

Výsledek, jsou muškáty a hromady jiných zástupkyň nádherné flory, zemina, svítící pták, svítící balvan a … to budete koukat.

Ani jsem nemohla dospat, jak jsem se těšila, až budu vláčet ty balvany, co jsme s Johankou znárodnily v pískovně.

Jeden sice vážil jako vagón s uhlím, mám, ochrnutou jednu ruku a na druhé mám tolik štěnic, že by mě vzali do kontrarozvědky, ale startovní model mám.

Vyrvala jsem všechny drny, ze kterých jsem pečlivě vysoukala a přestěhovala všechny žížaly a stonožky, protože jsou do zahrádky potřeba.

Nepřetrhla se ani jedna a už všechny bydlí.

Vlastně jsem si ven přesunula i polovinu pracovny, abych mohla brát i telefony a měla po ruce diář.

Na pařezu jsem měla kafe.

Před omrzlinami, které jsem si uvědomila, až když jsem šla tátovi ohřát jitrnici mě kafe neuchránilo, ale s rukavicemi prostě tak titěrná činnost, jako sázení muškátů a lichořeřišnice do nitra pařezu dělat nelze.

Musela jsem toho pak nechat, protože jsem se jela potit na Johanky třídní schůzku, kde ke mně byli všichni profesoři velice shovívaví, neb s těmi štěnicemi a odřeninami vypadám, jak když mě doma mlátí všichni i pes.

Naštěstí obsah monologu kantorů mé dospívající ratolesti vypadal lépe, než jsem čekala, a tak jsem jela domu za zpěvu budovatelských písní, které jsem sama produkovala.

Veselejší auto na dálnici rozhodně včera nikdo neviděl.

Takže ta paní, co tam kličkovala, nebyla namazaná, ale jenom na jedné straně strašně unavená, ale na druhé duševně děsně v pohodě.

Všem krásný den!

P.S. Teď mi ještě držte palce, protože jsem byla na kontrolním megaodběru, kvůli těm mým, neduživým a anemickým krevním destičkám a dneska po poledni budou výsledky.  

Míša K.

[sexy_author_bio]