Views: 10
Nebudu vám popisovat, jak jsem si parádně užila ten pařák o víkendu, protože nechci píchat do vosího hnízda v podobě těch, kteří umírali.
Píchala bych tím i do Toma, který chodil od vodovodu k vodovodu a na každém možném místě, co pět minut odkládal tělo. Pokaždé se slovy, že tentokrát je to jistě už navěky.
V jednu odpoledne se jal hledat obálku, že si do ní začne střádat na rakev. Nějakou klimatizovanou.
Ječmen vypadal obdobně.
Jen zmíním, že jsem kolem nich kmitala jako kybernetická myš a hledala, co bych tak ještě udělala.
Vyplela jsem rajčata.
Chodím kolem nich a dmu se pýchou. Když jsme někdy z jara uskutečnili nájezd na zahradnictví kousek za starými Ďáblicemi, koupili jsme čtyři druhy, s tím, že si budeme pamatovat jaký je jaký, abychom pak věděli, který je nejlepší.
Nepamatujeme si to ani jeden.
Takže, zleva: Výtečná odrůda, jen nevíme, jak se jmenuje.
Následuje také moc dobrá odrůda, ale její název neznáme, a pak, tam na konci jsou dva druhy chrerry, obojí super.
Ne, nevíme, co to je to za druhy.
Dobré je, že prospívají a že jsem po roce (pamatujete, jak jste mě to blbuvzdorně vysvětlovali?) pochopila, kde se zaštipují.
Posekala jsem celou zahradu a plácla to ječmenem, který se na chvíli ztopořil pod jabloní a přišel mi gratulovat.
Pak se věnoval Tomášovi, který seo poznání méně hýbal, což mu více vyhovovalo, než běhat za paničkou, která byla v minulém životě Masaj.
Já jsem zatím přemýšlela, že posekám ještě pole.
Ale předběhl mě kombajn v pátek večer.
Usoudila jsem proto, že bych ještě mohla posbírat ta napadaná jablka a nějak je zužitkovat.
Nasbírala jsem je a rozhodla, že udělám koláč.
Jednak budu já mít za chvíli, až tuhle kávu dopíšu co požírat v posteli u detektivky, jednak mlsá i taťka a Tom také nepohrdne, až se v pět ráno exhumuje z postele, ze které téměř na vážno přemýšlel, že udělá postel vodní.
Udělala jsem koláč z padaných jablek, která, jak zkonstatoval taťka, jsou hnusná.
Koláč je ale dobrý, ačkoli, je to tak trochu o sekerkové polévce, protože je fakt, že ta jablka byla šíleně kyselá, takže jsem do nich přidala cukr, šlehačku, kakao a rum. Čili v zásadě už tam nemusela ani být. 
Víkend pokládám za mimořádně plodný.
Krom toho, že jsem posbírala trávu z několika akrů prostoru a posbírala asi deset kilo jablek, z nichž jsem použila tak půl kila, jsem nasbírala taky tři žihadla.
Přestože jsem se sekačkou vždycky zastavila, když jsem se blížila ke včelce, nebo čmelákovi, přestože jsem se snažila o rovnou dohodu, některé tyhle pilné tvorečky jsem sekáním natolik roztesknila, že se rozhodly o svůj jetel bojovat.
Ještěže nejsem alergik.
To už by se ani nevyplatilo jezdit si pro kalciovou injekci, ale mohla bych klidně chodit se sekačkou a tahat za sebou stojan s kapačkou.
Nejvíc mě mrzelo, ne množství vyplýtvaného octa, ale fakt, že se ty chudinky neuchýlily jen ke kousnutí, ale pokaždé volily žihadlo, na které já neumřu, ale ony ano.
Mám včely ráda a bylo mi jich líto.
Čert vem pupenec na chodidle, na lokti a na lýtku.
A mám ještě bonus!
Když večer ožil Tomáš s Ječmenem a jali se uklízet garáž, potkali tam hosta.
Není nádherná?
Pustili jsme ji venku a ona někam odhopkala.
Jsem zvědavá, jestli dnes přijde ta bouřka, co avízují.
Pro jistotu jsem stejně všechno zalila. To se neztratí.
Pokud přijde, mám své místo v koupelně hned vedle Ječmena, protože ten se taky bojí a budu doufat, že po ní zase přijde pařák a třeba porostou ty houby.
Zatím tady v lese vládnou choroši.
Přeji pěkný týden a hezké pondělí! 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů