Views: 28
Kde získalo židovstvo takový přídomek, který jsme zvyklí používat?
Protože jsou to lidé spořiví.
Proč ale moje máma o těchto koláčcích říká, že jsou to židáci, to nevím.
Mě zase tak levné nepřijdou.
Ačkoli je fakt, že do těsta se nedává vajíčko a cukr.
Jinak se tam ale dává všechno, co do jiných těst.
Nebo mě napadlo, že by jim tak říkala, protože jsou malé.
Kdo ví.
Rovněž je možné, že v době, když máma recept dostala od své mámy, tedy od babičky, byly ingredience do židáků mnohem levnější, než jsou dneska.
Ale zase rozhodně to není o tom, že by člověka židáci nějak zruinovaly, to zase ne.
Za sebe můžu říct, jsou určitě chutnější, než zdražší.
Peču je moc ráda, protože nejsou nijak pracní a navíc každému chutnají.
Nejsem si jistá, jestli jsem na ně recepis už někdy nevydávala, ale to je jedno.
Určitě to mělo jiný úvod.
A já jsem to stejně včera u škodíků slíbila.
Pokud nemáte co na práci, nebo máte a chcete si jí maličko přidělat, ale pak se dívat na mlaskající rodinu, nabízím židáky.
Dávkování je víceméně podle toho, kolik chcete židáků.
Základní model je:
20 dkg másla
2 bílé jogurty (no jasně, že tučné)
Prášek do pečiva (česky prdopeč)
Polohrubá mouka
Máslo se nakrájí do mísy, přidají se jogurty a pak se přidá mouka a prodopeč a hňoucá se a přidává, dokud z toho není hladké těsto.
Těsto se rozválí (když je ho hodně tak se rozdělí na dvě části, aby ta placka nezabrala polovinu kuchyně).
Ideální je válet placku před mikrotenový, rozříznutý pytlík, protože se pak vůbec nelepí na váleček.
Já použila tašku a šlo to.
Placka se rozřeže na pokud možno stejné čtverečky.
Pro někoho jako já, kdo měl v geometrii všechny tvary jako lichoběžník žádná legrace, ale v troubě se nějaký ten centimetr vedle ztratí.
(Co neumím geometricky, doženu při balení šikovnými prstíky.)
Na čtverečky patří tvaroh smíchaný s cukrem, který já míchám ještě se žloutkem, protože je to pak lepší a na každý kopeček ještě tak tři rozinky.
(dá se to dělat i s marmeládou jablky, čímkoli)
Rohy čtverečků spojíme a sežmouláme. Tady člověk ocení tu geometrii, když má rohy proti sobě…ale dá se všechno.
Oni se stejně často v troubě trochu rozevřou, ale to vůbec nevadí.
Dáme je na plech a upečeme a ještě horké, buď hodně pocukrujeme moučkovým cukrem, nebo je v něm rovnou vyválíme.
A je to hotové.
Židáci by měly zůstat nahoře úplně bílí.
Jenom maličko zespoda by měly mít zlatou barvu.
Jsou lahodní a vždycky je jich nějak málo.
Nebo je všichni hnedka sežerou.
Včera jsem je dělala a ráno taťka pravil, že posnídal skoro celé gheto.
Přeji pěkný den a dobrou chuť.
Na některé z vás se dneska těším v Brně!
(židáky nepřivezu, tradičně zmizely)
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů