Views: 13
Líbí se mi článek Tory a její výstižný popis toho, co i mě přijde za hranicí vkusu. A to jsem skutečně co do reklam velký liberál.
Už jen proto, že se právě teď pokoušíme reklamou začít Popelky i živit.
Ano, potřebujeme ji. A jak správě říká Tora v článku, kdo neinzeruje, není vidět.
Právě proto nechápu, jak může být inzerentům jedno, jak jejich reklama vypadá jaký má dopad na cílovou skupinu. Nevím jestli je produktivní reklama, která pouze rozzuří, nebo je na ní člověk alergický.
Nejsem PR psycholog.
Pokud nabízím reklamní článek, nebo slogan, chci, aby se líbil.
Aby zaujal, aby neotravoval, aby byl přínosem pro obě strany.
Reklamy dělím na přínosné a pitomé.
Je to věc názoru a je to hodně o individuálním pocitu, ale za jednu z nejpitomějších upoutávek (ono to není ani reklama) poslední doby, pokládám „TOMÁŠE S PORUCHOU LÉTÁNÍ“.
Projekt patří „chodícímlidem“.
Pochopila jsem záměr. Je jistě bohulibý. Jednoduše naučit lidi bez postižení efektivně a co nejúčinněji pomoci lidem postiženým.
Patrně většina z nás patří k těm, kdo pomohou, kdo se zeptají, zda postižený člověk třeba na ulici něco nepotřebuje, zda mohu pomoci a jak.
Mělo by to být to nejzákladnější, co člověk vlastní. Pocit povinnosti vůči slabšímu.
Pakliže má zmíněný projekt naučit lidi účinněji pomáhat, pak nechápu, proč se je snaží demotivovat upoutávkou, ze které je cítit nepřátelství, zesměšnění, podcenění snahy a pohrdání.
„Co děláš ?! O takovouhle pomoc nestojíme!“
Člověk nefunguje tak, že někoho chňapne jen tak, pane Tomáši.
Naopak oslovit cizího člověka na ulici s dotazem, zda potřebuje pomoc, vyžaduje odvahu.
Já bych se na vás po tomhle modelu ale bála i podívat.
Tomáš s poruchou létání mě tak dokonale odrazuje, že kdybych byla méně odvážná, kdyby mi takovéhle vydařené projekty nebyly ukradené, kdybych nevěděla, jak vděční jsou kolikrát postižení lidé, že si jich někdo všiml, že se někdo snaží, tak bych pro jistotu postiženého obloukem obešla, abych nedostala vynadáno!
Třeba mám na to averzi jen já, třeba jen já mám u této upoutávky na jazyku „Tak si trhni nohou“, ale z mého pohledu, nic blbějšího a víc kontraproduktivního jsem už dlouho neviděla.
Zajímal by mě názor samotných těch, kdo občas pomocnou ruku zcela cizího člověka, nebo pozornost a aktivitu veřejnosti, potřebují.
Hezký den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů