Views: 88
K dnešnímu zamyšlení u ranní kávy jsem došla jednak cestou přes knihy o kterých jsem večer psala do vydání a jednak jsem si uvědomila, jak dlouho si veršujeme s Krokodýlicí, a jak se i vy zapojujete.
A že verše, které posíláte, jsou hezké a kvalitní, někdy až profesionální.
A tak jsem se dostala až opravdovým básníkům.
K těm, jejichž verše máme třeba uložené v hlavě, protože nám něco říkají, protože nás dojímají nebo naopak pobaví.
K panu Seifertovi například a jeho Kytičce fialek, kterou jsem tak milovala už na základce, že jsem s ní rozplakala porotkyni na Pražském vajíčku. (ale jo, třeba jí ten den umřel křeček i rybičky a já tím dodnes žiju 
)
Recitovala jsem ráda a šlo mi to. Jakmile to ovšem odhalila naše ředitelka, byla jsem nucena recitovat všechno, a to už tak příjemné nebylo.
„Jak lvové bijem o mříže“….
…“slepý jsem, nevidím“
A vypečené budovatelské kousky alá Dušan Jasánek.
Lásku k poezii mi ale uvědomělí umělci Jasánkové naštěstí nezkazili.
Tohle určitě neznáte
A pokud ano, budu hodně ráda. Nenašla jsem to totiž nikde na netu. Byla to před lety má poezie při talentových zkouškách na konzervatoř. Myslím, že se to líbilo. Dlužno říci, že talentové zkoušky jsem sice udělala, pak i přijímačky, ale stejně mi to bylo takříkajíc k prdu, neb mě stejně nevzali.
Dneska jsem ráda.
Rozbřesk v zákopech
Isaac Rosenberg
Temno se rozpadává. Je to týž druidský čas, jak vždy.
Jediná živá věc mi skáče přes ruku.
Podivná ironická krysa.
Komická kryso, popravili by tě, kdyby znali tvé mezinárodní sympatie, a bůh ví, jaké antipatie.
Teď jsi se dotkla ruky anglické.
Učiníš totéž s rukou Němce?
Brzy, bezpochyby, jakmile se ti zachce, přeběhnout spící zeleň mezi námi.
………………………..
Lístečky máku, jejichž kořínky jsou v žilách člověka, opadávají. A budou padat dál.
Však ten, za uchem mým je v bezpečí.
Jen trochu bílý prachem.
(Ten střed jsem právě už zapomněla, proto jsem tu báseň hledala. Ale i tak je to krásné. Kdybyste jí někdo měl, budu vděčná.)
Nevím, jestli je dnes doba na básně, ale dřív byla. Dřív lidé četli poezii a básníci byli i vážení lidé, kteří svými schopnostmi a hloubkou daleko přesáhli hranice svých rodných zemí.
Jako pan Seifert, který za ně dostal Nobelovu cenu.
Myslím si, že tak jako je kniha, jak jsem zmínila, jakousi kosmetikou pro duši, tak jsou básně jako vitamíny pro ni.
Nevím, jak vy, ale na mě působí poezie jako pohlazení.
Myslím, že je to něco v nás, co má hodně dlouhé kořeny a snad to nevymizí. Verše totiž mají obrovskou sílu.
A věděli už lidé před stovkami let.
Proč jsou asi magické formule zveršované?
Hezký den
Hezký den
(No co je? To je „Absolutní rým!“)
Michaela K.
[sexy_author_bio]
V 9:00 bude vyhlášena včerejší denní soutěž s úchylkou
E-mail pro vaše dnešní zamyšlení praveted@popelky.cz
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů