Odstartovala to (opět) výstava koček a můj první dotek srsti siamské kočky. Od dětství jsem v ní cítila víc, ale neuměla jsem to definovat.  Nyní už to (možná) vím. Siamská kočka je totiž odlišná od ostatních plemen a pokud bych měla definovat autorku Zenu, pak to zcela jistě byla SIAMKA.

A na to nedefinovatelné jsem přišla…Pojďte se mnou za touhle kráskou. Možná jsem odhalila její tajemství.

Dlouho jsem hledala citát, kterým bych tento článek uvedla. Nenašla jsem jeho konkrétní podobu, ale dodnes si pamatuju jeho význam.

Kdosi v něm seděl v křesle u krbu a četl Moudrost zenu. Byl unešen a vedle něj spala kočka. Podivně se na něj podívala. Onen pán pravil cosi o tom, že se na něj podívala tak moudře, jako by té knize snad rozuměla.

A kočka přivřela oči – ty hlupáku, já ji NAPSALA…

To jistě byla Ona!

Má to v očích!

Shodly jsme se jednoho večera s podobně smýšlející kamarádkou a ejhle… začaly se nám rozvíjet při pohledu na tyhle kočky podivuhodné teorie…

Ale začněme tuhle krásku analyzovat pěkně od tlapek. Maličkých tlapek, siamka totiž patří mezi ty menší plemena.

Příroda to s nimi myslí dobře

Typické zbarvení pro siamské kočky je s tmavými tlapkami, ocasem, ušima a čumáčkem. Místa, která v chladných nocích prochládají a která je třeba zase rychle zahřát. A co pochytá sluneční svit a teplo lépe, než tmavá barva?

Z krajiny orientálních pohádek pochází také krásná pověra pro jednu z „vad na kráse“ a sice zlomený (či spíše zalomený) ocásek. Konec ocásku totiž u siamek někdy může být jakoby nalomený. Důvod je nádherný.

Kočka potřebovala nějak držet prstýnky a šperky krásných  orientálních princezen, když vcházely do koupele… nahé a krásné. Siamka vedle ní bděla a silou vůle ocásek ohnula tak, aby prstýnek nespadl.

A často bděla tak důkladně, že z toho začala i šilhat. To je další „vada na kráse“, která dnešním chovatelům vadí. Ale tohle ponechme nyní stranou… Důvod siamské šilhavosti? Její původ je opět tady, v pohádkách… kočky střežily poklady v chrámech a to byla jistě hodně soustředěná a obětavá práce. A z toho všeho jasu zlata, stříbra a drahých kamenů… no není divu, že jim šli oči šejdrem.

Tělo jako symbol ženství

Jejich pružné a štíhlé tělo je symbolem ženství.
Pružné, hebké a přitom neuvěřitelně pevné. V každém věku. A že je zrovna siamka kočka dlouhověká, uvádí se věk kolem 17 let.

V našich luzích a hájích jsme zvyklí spíše na kočky kulatějších tvarů, slovanštějších figur a hlavně kočky, které šlapou jako hodinky po svých „povinnostech“, (třeba lov myší) stejně jako ženy hospodyňky, které jsou žádoucí poněkud kypré a spolehlivě pracující bez debat a nejlépe i bez vlastního názoru.

A tak je pravdou, omluvou pro „nepřátele siamek“ může být jejich opravdu nezvyklý tvar těla. Evokují totiž v mužských očích ženskou REBELII… to, že žena chce být sama sebou. Ne v jakémkoliv mocenském vlivu muže.

Siamky vynikají také svou plodností – je to taky náhoda?

Odjakživa jsou kočky spojovány s ženami ze dvou důvodů. Jakožto pečovatelkám o rodinný krb byly kromě dětí, jídla a psů svěřeny k péči také kočky….

Kočky jsou prostě hebké a mazlivé, ale taky jsou to stále šelmy

Málokterý muž má slabost pro kočky.

Žena lépe vidí kočce do duše a málokterá o ní řekne, že je opravdu falešná. Není… vždy dává nejprve znát, že se jí něco nelíbí, až poté zaútočí. Jen někteří neumí ty jemné náznaky včas identifikovat a schopnost tyto náznaky dešifrovat často postrádají spíše muži.

Kočky velmi dbají na svou čistotu, stejně jako ženy.

Ženy utíkají ke kočkám pro energii, pro svou ženskost… pro něhu.

Pro energii a odvahu být sami sebou.

Oči – pohled do nich nevydrží každý

Jejich pohled je mimořádně pronikavý. Vše je navíc znásobeno tím, že tyto kočky rády mňoukají a komunikují. Dívají s vám upřeně do očí a mají něco na srdci. Dokážete to?

Kombinace jejich nádherného a nezaměnitelného kočičího těla a pronikavého pohledu nutně musí způsobit reakci, kterou způsobí žena, která je příliš svá. Nikoliv však mužsky drzá… ale ryzí žena. Příliš ženská a příliš moudrá.

Tedy, na naše poměry….

Převelice těžko se hledá fotka, kde by byla zachycena tak vícerozměrná záležitost jako je právě ONEN moudrý pohled siamské kočky. Tady lze ochutnat  – vševědoucnost v ryzí podobě.

Velekněžka mezi kočkami

Ano, tarotová karta Velekněžky je přesně tou charakteristikou siamské kočky (ale v podstatě koček obecně).

Princip nezávislosti, intuice, sebedůvěry a nezávislosti. V jejím nitru se nachází zdroj všeobecného bytí. Archetyp
Velekněžky je ROVNOVÁHA. Zaoblená, měkká ženská linie v horní části a pevná a při zemi…

Tady se možná taková kočka trošku rozchází, ale všimněte si, že chce-li kočka působit svou koncentrovanou moudrou kočičí silou, sedí. Tedy si ten zemský podstavec udělá. Působí pak měkce a hebce a zároveň v dolní části pevně a majestátně.

Velekněžka střeží veškerá tajemství vědomí. To je jako ta moudrost Zenu.

Ženský instint, který po tisíce let uvádí v muže úžas – ale zároveň je také děsí, o čemž svědčí čarodějnické procesy a nenávist církví ke kočkám obecně.

Symbolizuje také léčitelské schopnosti žen.

O léčivosti koček také putují pověry, byť jen pro to, že jsou teplejší, než my lidé.Ale ony to umí i na energetické úrovni a často samy dokáží na ležícím člověku intuitivně vyhledat problémové místo a „zalehnout ho.“ Jak mi potvrdila i Anna Bendová, která mi k tomuto článku zapůjčila své úžasné fotky siamky Achyby. Moc děkuju!

Máte-li nějakou Velekněžku doma, uctěte jí občas pohlazením.

Tisíckrát Vám to vrátí, až Vám nebude dobře. A nemusí to být ani tahle egyptská kráska, bohyně je
v každé… (ženě i kočce)

Pánové, pohlaďte někdy svou ženu, tisíckrát Vám to vrátí… 

Ne nadarmo je egyptská bohyně Bastet je zpodobňována jako kočka, kočky tedy jistojistě musí mít božský původ  

Renata

[sexy_author_bio]

Foto: Dreamstime a Anna Bendová, www.siamskakockaachyba.estranky.cz