PŘÍLOHA NA VÍKEND

Ať už tomu někdo věří, nebo ne, magie stojí na logice a často i na fyzice. Většina magických rituálů totiž kopíruje fyzikální zákony. Například zákon akce a reakce. Tím, že něco udělám, cosi způsobím a to celé bude mít nějaký zpětný efekt. Je to jednoduché. A když přibereme fakt, že věci spolu vždy souvisejí, snadno pochopíme, že soubor jednoduchých úkonů může skutečně zlepšit například i naše vztahy…

Vlastně v následujícím případě nejde moc o žádné kouzlo a netřeba větší námahy. Dokonce nemusíme ani poletovat po lesích a hledat svítící pařezy. Přesto je to překvapivě funkční.

Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla…

Celé to vlastně vychází ze základní vědomosti, že: „Budoucnost vždycky kopíruje přítomnost“.

Jde tu jen o jakési“ zrcadlení“.

Pokud chcete zlepšit vztah s určitým člověkem, jestliže máte pocit, že se třeba odcizujete, a teď nemusí jít nutně o partnera, nemůžete stát osamoceně.

Logicky se k sobě těžko osoby přiblíží, když spolu nejsou.

A teď zase nemusí jít o přítomnost fyzickou, ale spíše o tu duchovní.

Prohlédněte si místo, kde spíte!

Stoupněte si zády ke dveřím a zaměřte se na pravý roh naproti od místa, kde je vaše postel.

Kolik věcí je tam duálních?

Jestliže žádná, změňte to.

Máte dvě sošky? Dva hrnečky, které k sobě patří? Dvě stejné květiny?

Dejte je tam!

Myslete si při tom, že jedním z předmětů jste vy a druhým partner, maminka, přítelkyně, kolega….

Pravá strana proti posteli je zrcadlem vašich vztahů.

Pokud hledáte partnera, je tenhle drobný magický úkon také velice cenný. Není samospásný, ale rozhodně pomůže.

Ovšem, dávejte pozor, ať k sobě nedáváte dvě naprosto stejné věci!

Musí k sobě patřit, ale neměly by být úplně identické.

NEHLEDÁTE SEBE SAMA!

Hledáte toho, kdo k vám bude patřit.

Dvě stejné květiny v různých květináčcích, dva stejné hrnečky, každý s jiným obrázkem a podobně.

Pokud to chcete ještě umocnit, nebo řešíte právě konkrétní problém nedorozumění nebo odcizení, a ještě toužíte po pokračování vztahu, nakreslete na papír sebe a toho druhého, postavičky vystřihněte a dejte je k sobě, jako když třeba sedí vedle sebe a dotýkají se.

POZOR, NELEPIT!

Nechceme člověka spoutat, chceme to nastavit jako přirozený kontakt.

Lepením nebo vystřižením dohromady to přestane být o svobodné vůli. To asi člověk cítí sám.

Čím vice věcí, které k sobě patří bude u sebe, tím lépe.

Ono je to přece už slyšet, když to člověk vysloví.

„PATŘÍ K SOBĚ“, tak je neoddělujme, může jim být smutno.

A nám pak taky.

To je snadné, co? 

Prostě to v našem životě funguje tak, že jedno přitahuje druhé, a to druhé je vždy podobné…

Michaela

[sexy_author_bio]