První zmínky o těchto překrásných a také léčivých jeskyních dohledáme v písemnostech pana Johannese  Ferdinanduse Hertoda z Todtenfeldu, který na ně hodil oko již roku 1669. 

Obrázky se po kliknutí zvětší

Jde o rozsáhlý komplex dómů, chodeb a tajemných podzemních propastí, vytvořený ve dvou patrech a ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup.

Jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskyních obyvatel z řad fauny, jako třeba medvědů, lvů a nebo hyen.

Johannesův výklad byl sice neodborný, ale přesto nesmírně cenný.

Takhle vypadá jeho zmínka o kameníkovi knížete Lichtenštejna, který sestoupil Stupňovitou propastí do spodních pater:

 „Opatřen je lucernou a pistolí, aby mohl dát výstřelem znamení k opětnému vytažení.

Když držel světlo upevněné na tyči nad vodou, uzřel blížit se ohromné pstruhy, kteří mu světlo převrhli.

Když byl vytažen nahoru, vypravoval, že dole je ještě mnoho jeskyní a jiných divů.. 

…leč mezi vypravováním náhle skonal“.

Možná úžasem, možná únavou, kdo ví.

Ale je to zajímavé, takový dobový dramatický příběh v původním znění, že?

Po panu Johannesovi Hertodovi a později panu Nagelovi, který tady průzkumničil roku 1748 navštívilo Sloupské jeskyně ještě mnoho dalších badatelů.

Roku 1800 vykreslil K. Süsz i první mapu těchto jeskyní.

V jeho nákresu je řada nepřesností, ale jsou v ní zaneseny správně některé topografické hodnoty a jeskyni zvanou Kůlnu zachycuje již jako součást Sloupských jeskyní.

Za zmínku stojí i návštěva císaře Františka I., kterou popisuje v roce 1858 Jan Nepomuk Soukop v cestopisném průvodci Macocha a její okolí.

Na konci 19. století začal aktivně působit v Moravském krasu profesor Karel Absolon.

Ten pokračoval ve výzkumné činnosti svého děda dr. J. Wankela, který se soustředil na Sloupské jeskyně.

Tady Absolon objevil nové prostory a sám pak asistoval i při průzkumných pracích v jeskyních Šošůvských.

Ty byly objevovány v letech 1889 -1914.

Postupně byly propojovány a zpřístupňovány veřejnosti.

Dnes jsou jeskyně využívány hlavně pro veřejné prohlídky a odborné exkurze.

V Eliščině jeskyni se příležitostně konají pěvecké a hudební koncerty.

Ve vybraných částech Sloupských jeskyní je také zřízena léčebna speleoterapie.

Prostředí a klima jeskyní moc pomáhá dětem, trpícím dýchacími potížemi.

Mnohaletá zdejší zkušenost pak vedla k zavedení speleoterapie i v dalších podzemních prostorách Moravského krasu – Císařské jeskyni.

V roce 1955 byl Moravský kras vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou od 20. 12. 1999 přírodní rezervací.

Přísně chráněny jsou tady některé vybrané druhy fauny a flory.

Jeskyně jsou významným přírodním zimovištěm řady druhů netopýrů, a proto je činnost v nich v období od listopadu do ledna omezena na minimum.

Během posledních rekonstrukcí prohlídkové trasy se odborníci vrátili co nejvíce původnímu stavu a zasadili se o účinnou ochranu jedinečné krápníkové výzdoby.

Moc hezky a velice citlivě nasvítili celé podzemní prostory.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou právem považovány za unikát.

Laická i odborná veřejnost tady může vidět, poznávat i studovat přírodní a kulturní hodnotu těchto neobyčejných součástí naší země.

Sloupsko-šošůvské jeskyně najdete směrem od Blanska k Městu Sloup.

MAPA

BUDE Z VÁS KAPITÁN JESKYŇÁK?

Je to docela dobře možné. Pokud se od dneška do konce seriálu o českých jeskyních dostanete alespoň jedné  z nich a pošlete nám vlastní fotku, která dokazuje, že jste na místě vážně byli, tak můžete být vylosováni.

Dva výherci této žertovné soutěže, pak od nás a Správy jeskyní ČR obdrží tričko, které může vlastnit jenom držitel titulu KAPITÁN JESKYŇÁK. (Na konfekční velikosti výhry se s výherci domluvíme).

Fotografie do soutěže posílejte na: soutez@popelky.cz.

K e-mailu napište heslo: Kapitán Jeskyňák a připište svůj nick, pod kterým jste na Popelkách registrovaní.

Michaela Kudláčková 

[sexy_author_bio]

a Správa jeskyní České republiky

V minulých dílech:

Koněpruské jeskyně

CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ