Views: 8
Já tomu říkám „pražec“, ale každý má pro tenhle stav jiný název. Známe ho ale všichni. Jen malá hrstka lidí neví, oč jde, když má po několika náročných dnech ve společnosti různých lidí a situací pocit, jako by jim někdo na ramena odložil pražec.
Když se totiž nakumuluje negativní energie, která vůbec nemusí být žádnou kletbou, nebo zlými myšlenkami, prostě vzniká tím, že na sebe nakládáme cizí problémy a podobně, cítíme to jako čím dál větší tíhu na ramenou.
Mám za to, že to má každý.
To se pak začneme čím dál častěji ošívat a sahat si za krk.
Všimněte si, že když máme problém, a snažíme se ho řešit, když nám někdo říká něco nepříjemného, nebo náročného, mimovolně si saháme zezadu na krk.
Jakoby si ho hladíme.
Ve skutečnosti si ho nehladíme, ve skutečnosti se to místo snažíme chránit.
Jako když si člověk automaticky kryje hlavu, když něco padá.
To je totiž tím, že všechna negativa, která nasbíráme třeba tím, že nám někdo vypráví něco nepříjemného, nebo máme problém, či se někomu snažíme s jeho problém pomoct, to všechno se nám usazuje zezadu na krku.
Proč asi lidé zatížení velkými starostmi chodí s hlavou dolů?
Protože je to tíží.
Není to samospásné, ale pomoc znám a částečně to má efekt.
Neřeší to sice ty problémy, ale očistí to a neupadne nám hlava.
Zbavíme se těch negativní energií, které jsme nasbírali.
Stačí na to tak zhruba 20 deka soli a nějaká dobrá duše, co nám pomůže.
Takže:
Napustit vanu.
Ideálně přidat do vody odvar ze šalvěje, ale nemusí to být.
Pak už stačí jenom někdo, kdo nám pořádně záda a zátylek posolí a tou solí umyje. A pořádně. Ono je to celkem i příjemné. No, a pak opláchnout.
Je dobře se ještě i osprchovat vodou, která stéká… kromě té vany.
Tohle umí zlikvidovat nejen taková běžná negativa, ale i lehká uřknutí a podobné sprosťárny.
Já to dělám často, protože každý den při výkladech naslouchám lidem, kteří jsou z něčeho smutní, nebo mají problém.
A logicky mi to není jedno a nemůžu se chránit nějakou velkou bublinou při tom, protože bych jim nemohla pomoct, když bych se do nich nevžila. (důvod, proč nezvládnu víc, než čtyři lidi denně).
Na tohle by čas od času neměli třeba zapomínat lidé, co pracují ve zdravotnictví, v poradnách, u starých lidí, nemohoucích lidí a podobně. To je také hodně náročné.
Ono je to vlastně všude.
Všichni se potkáváme s negativy a lidskými osudy, které jsou náročné.
Vždyť postačí i naše vlastní starosti a je to časem pražec jako hrom.
Přeji krásný víkend a dejte vědět, jestli to případně pomohlo. 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů