SV\u00c1TE\u010cN\u00cd P\u0158\u00cdLOHA<\/strong><\/p>\n Je m\u00e1lo knih, o kter\u00fdch nev\u00edm co napsat, proto\u017ee ve mn\u011b vyvolaj\u00ed dlouh\u00e9 ml\u010den\u00ed, v n\u011bm\u017e je obsa\u017eena v\u0161echna moudrost sv\u011bta a v\u0161echna slova. A slova jsou m\u00e1lo.<\/strong><\/p>\n Kultovn\u00ed Jonathan Livinston Racek od Richarda Bacha je jednou z nich. V roce 1972 vynesla tato kniha autora na vrchol. A j\u00e1, abych z\u00edskala \u010das, ne\u017e najdu slova, vyp\u016fj\u010d\u00edm si autorova slova ze z\u00e1lo\u017eky\u2026<\/p>\n \u201eChce\u0161-li b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, zjisti, co miluje\u0161 ze v\u0161eho nejv\u00edce.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n Vrhni se do t\u00e9to l\u00e1sky s odvahou, vytrvalost\u00ed a maxim\u00e1ln\u00ed rozhodnost\u00ed.<\/strong><\/p>\n Odm\u011bnou za tv\u00e9 sna\u017een\u00ed ti bude zavr\u017een\u00ed a vylou\u010den\u00ed ze spole\u010dnosti tv\u00fdch p\u0159\u00e1tel a bl\u00edzk\u00fdch. <\/strong><\/p>\n <\/p>\n Pokud se v\u0161ak odm\u00edtne\u0161 vzd\u00e1t, pokud p\u0159e\u017eije\u0161 osam\u011blost a pevn\u011b se p\u0159idr\u017e\u00ed\u0161 sv\u00e9 l\u00e1sky, zjist\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 nov\u00e9 p\u0159\u00e1tele, novou rodinu, kter\u00e1 tv\u00e9 hodnoty a ide\u00e1ly sd\u00edl\u00ed. S nimi dol\u00e9tne\u0161 d\u00e1l a v\u00fd\u0161, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit.\u201c<\/strong><\/p>\n Zcela z\u00e1m\u011brn\u011b jsem zv\u00fdraznila ten zlomov\u00fd moment \u2013 odvr\u017een\u00ed, zavr\u017een\u00ed. Obdob\u00ed, kdy si p\u0159ipad\u00e1te jin\u00ed a tak\u00e9 okol\u00ed v\u00e1s vn\u00edm\u00e1 jinak. Nehod\u00edte se jim \u201edo kr\u00e1mu\u201c. Chv\u00edle, kterou v\u011bt\u0161ina lid\u00ed nevydr\u017e\u00ed, za\u010dne o sob\u011b pochybovat, o sv\u00e9 cest\u011b, o sob\u011b sam\u00e9m, o sv\u00e9 zodpov\u011bdnosti v\u016f\u010di ostatn\u00edm \u2013 a tady um\u00edr\u00e1 v\u011bt\u0161ina na\u0161ich sn\u016f, p\u0159edstav a kr\u00e1sn\u00fdch pl\u00e1n\u016f.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Tak\u00e9 Jonathan Livingston Racek byl zavr\u017een.<\/p>\n Proto, \u017ee odm\u00edtal l\u00e9t\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edvat jen k plaho\u010den\u00ed se za mrtv\u00fdmi rybami, zbytkami z ryb\u00e1\u0159sk\u00fdch lod\u00ed a bitkami o kus \u017evance. On cht\u011bl l\u00e9t\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edvat, zdokonalovat, cht\u011bl l\u00e9tat! A tak l\u00e9tal, p\u0159\u00edli\u0161 nejedl a jeho \u017eivot se napl\u0148oval radost\u00ed z nov\u00fdch dovednost\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n Vid\u00edte tu podobnost s \u017eivotem jako takov\u00fdm?<\/em><\/p>\n \u017dijeme, abycho se plaho\u010dili?<\/em><\/p>\n \u017dijeme, abychom \u017eili?<\/em><\/p>\n Jak odv\u00e1\u017enou my\u0161lenku vlo\u017eil Richard Bach ji\u017e v roce 1972 do tohoto n\u011b\u017en\u00e9ho mo\u0159sk\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu!!!<\/p>\n Racek byl opravdu vyho\u0161t\u011bn ze sv\u00e9ho hejna.<\/p>\n Pot\u00e9 se rozpl\u00e9taj\u00ed d\u011bjov\u00e9 linie, nad kter\u00fdmi jen u\u017easle sed\u00edte a vn\u00edm\u00e1te. Tady u\u017e se nedost\u00e1v\u00e1 slov, proto\u017ee se dot\u00fdk\u00e1te nejhlub\u0161\u00ed podstaty lidsk\u00e9ho byt\u00ed. Snad jen prozrad\u00edm, \u017ee jak beznad\u011bjn\u00fd byl za\u010d\u00e1tek, tak nad\u011bjn\u00fd je konec. \u017d\u00e1dn\u00e1 romantick\u00e1 nad\u011bje, ale cesta, kter\u00e1 by mohla b\u00fdt \u0159e\u0161en\u00edm i pro lidstvo. Sta\u010d\u00ed otev\u0159\u00edt sv\u00e1 srdce.<\/p>\n <\/p>\n Richard David Bach<\/strong> (23. \u010dervna 1936) je americk\u00fd spisovatel, jeho\u017e d\u00edlo je nenapodobiteln\u00e9. \u010casto se v jeho knih\u00e1ch p\u00ed\u0161e o l\u00e9t\u00e1n\u00ed, a\u0165 fakticky \u010di metaforicky, proto\u017ee on s\u00e1m l\u00e9t\u00e1n\u00ed miloval od sv\u00fdch 17 let. Jeho \u017eivotn\u00ed filozofi\u00ed je na\u0161e nesmrtelnost, \u017eit\u00ed v mnoha \u017eivotech, ve kter\u00fdch se u\u010d\u00edme a ve kter\u00fdch m\u00e1me d\u00e1t zejm\u00e9na na na\u0161i \u201ehravost\u201c.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Jeho dal\u0161\u00ed knihy se do\u010dkaly tak\u00e9 velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f, m\u016f\u017eete si vybrat na letn\u00ed pr\u00e1zdninov\u00e9 \u010dten\u00ed pro chv\u00edle, kdy tou\u017e\u00edte po samot\u011b. Sta\u010d\u00ed si jen vybrat \u201eodst\u00edn\u201c p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd v\u00e1m je bl\u00edzk\u00fd:<\/p>\n Nikdo nen\u00ed daleko<\/strong><\/em><\/p>\n M\u016f\u017ee n\u00e1s vzd\u00e1lenost opravdu odd\u011blit od p\u0159\u00e1tel? Kdy\u017e chceme b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm, koho milujeme, nejsme vlastn\u011b u\u017e s n\u00edm?<\/p>\n \u00datlounk\u00e1 ilustrovan\u00e1 kniha je p\u0159e\u010dten\u00e1 za n\u011bkolik minut \u2013 a p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed n\u00e1dhern\u00fd pocit jednoty se sv\u011btem.<\/p>\n <\/p>\n Iluze<\/strong><\/em><\/p>\n Jsme hrav\u00ed, bav\u00edc\u00ed se tvorov\u00e9, vydry vesm\u00edru. Nem\u016f\u017eeme zem\u0159\u00edt, nem\u016f\u017eeme se zranit o nic v\u00edc,ne\u017e se mohou zranit iluze na pl\u00e1tn\u011b. Ale m\u016f\u017eeme v\u011b\u0159it, \u017ee jsme zran\u011bn\u00ed do t\u011bch nejbolestiv\u011bj\u0161\u00edch detail\u016f, do jak\u00fdch chceme. M\u016f\u017eeme v\u011b\u0159it, \u017ee jsme ob\u011bti, zab\u00edjen\u00e9 a zab\u00edjej\u00edc\u00ed, zm\u00edtan\u00e9 \u0161t\u011bst\u00edm a sm\u016flou\u2026<\/p>\n <\/p>\n Most p\u0159es nav\u017edy<\/strong><\/em><\/p>\n Jsme mostem p\u0159es nav\u017edy. Klenem se nad mo\u0159em, pro pot\u011b\u0161en\u00ed a vrh\u00e1me se do dobrodru\u017estv\u00ed, pro z\u00e1bavu pro\u017e\u00edv\u00e1me z\u00e1hady, vol\u00edmem prohry, triumfy, v\u00fdzvy a v\u0161emo\u017en\u00e9 v\u00fdhody, zkou\u0161\u00edme to znovu a znovu, u\u010d\u00edme se l\u00e1sce a l\u00e1sce a L\u00c1SCE.<\/p>\n <\/p>\n Jedin\u00fd<\/strong><\/em><\/p>\n N\u00e1dhern\u00e1 miluj\u00edc\u00ed fantazie, harmonie v\u011bdy a ducha: \u201eStejn\u011b tak jako sv\u011bt nemus\u00ed b\u00fdt t\u00edm, \u010d\u00edm se zd\u00e1, m\u016f\u017eeme i my b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm v\u00edc, ne\u017e jsme zvykl\u00ed si myslet.\u201c<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n![\"6035MDI.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/6035MDI.jpg\")
\n<\/strong><\/p>\n