V\u010dera jsem u \u201erann\u00ed k\u00e1vy\u201c mluvila o z\u00e1had\u00e1ch, na z\u00e1hady se te\u010f budu ka\u017ed\u00fd ve\u010der d\u00edvat, a jak jsem tak pln\u00e1 z\u00e1had, na jednu hodn\u011b starou jsem si vzpomn\u011bla. Mysl\u00edm, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. Nikdy jsem na ten p\u0159\u00edb\u011bh nezapomn\u011bla a existuje je\u0161t\u011b n\u011bkdo, kdo tak\u00e9 ne. Toti\u017e, jej\u00ed p\u0159\u00edm\u00fd akt\u00e9r\u2026<\/strong><\/p>\n<\/div>\n Je to u\u017e hodn\u011b dlouho, co jsem s t\u00edmhle mu\u017eem mluvila. Tu\u0161\u00edm p\u0159es deset let. Vypr\u00e1v\u011bl p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00e9mu je t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159it.<\/p>\n <\/p>\n \u010casto se sama k tomu vrac\u00edm.<\/strong><\/p>\n Kdy\u017e za\u010dnu od za\u010d\u00e1tku, ponejprve m\u011b na Zde\u0148kovu story p\u0159ivedla kamar\u00e1dka.<\/p>\n Zde\u0148ka osobn\u011b znala.<\/p>\n <\/p>\n \u201eTen chlap je dneska dosp\u011blej, starej jak j\u00e1, mali\u010dko star\u0161\u00ed a je to dlouho, je\u0161t\u011b za koman\u010de. P\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima se mu prej p\u0159i ven\u010den\u00ed psa ztratila holka. Bylo jim asi osmn\u00e1ct. Nikdy j\u00ed nena\u0161li. On dodne\u0161ka tvrd\u00ed, \u017ee prost\u011b zmizela p\u0159ed jeho o\u010dima. Byl i v bl\u00e1zinci, nakonec ho snad i zav\u0159eli, ale zase pustili.\u201c<\/em><\/p>\n <\/p>\n \u201eJ\u00ed zamordoval\u201c<\/em>, napadlo m\u011b hned.<\/p>\n <\/p>\n \u201eMysl\u00edm, \u017ee ne. Mysl\u00edm, \u017ee ten p\u0159\u00edb\u011bh je stra\u0161n\u011b pravdivej, i kdy\u017e je neuv\u011b\u0159itelnej. Jo, v\u011bci mezi nebem a zem\u00ed\u201c,<\/em> uji\u0161\u0165ovala m\u011b tehdy zaduman\u011b Jarka.<\/p>\n <\/p>\n Proto\u017ee jsem v t\u00e9 dob\u011b na Severn\u00ed Moravu \u010dasto jezdila, nebyl probl\u00e9m se domluvit. <\/strong><\/p>\n Zaj\u00edmalo m\u011b to vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee pohled do o\u010d\u00ed \u010dlov\u011bka, hodn\u011b napov\u00ed.<\/p>\n Jela jsem za n\u00edm, s jasn\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, \u017ee racion\u00e1ln\u011b nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee j\u00ed prost\u011b tehdy jenom dob\u0159e neschoval, \u017ee d\u00edvka je n\u011bkde v lese zakopan\u00e1 a nikdo j\u00ed prost\u011b d\u00edky n\u011bjak\u00e9 n\u00e1hod\u011b je\u0161t\u011b neobjevil.<\/p>\n <\/p>\n Spat\u0159ila jsem mu\u017ee kolem \u010dty\u0159iceti.<\/strong><\/p>\n Do chv\u00edle, ne\u017e jsem se ptala na onen p\u0159\u00edb\u011bh, se Zden\u011bk choval vesele a byl sam\u00e1 legrace. V moment\u011b, kdy\u017e se m\u011bl vracet k t\u00e9 ud\u00e1losti, do doby n\u011bkdy kolem roku 1980, ve tv\u00e1\u0159i se mu objevil zcela jin\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n <\/p>\n V\u00fdraz \u010dlov\u011bka, kter\u00e9mu se stalo n\u011bco, co ho poznamenalo. <\/strong><\/p>\n Jako kdy\u017e va\u0161e v\u011bdom\u00ed n\u011b\u010demu nev\u011b\u0159\u00ed a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b jsem vid\u011bla jakousi v\u00fd\u010ditku, nebo st\u00edn k\u0159ivdy. Mohl b\u00fdt i dobr\u00fd herec.<\/p>\n <\/p>\n Vypr\u00e1v\u011bl n\u011bco hodn\u011b t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159iteln\u00e9ho.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n \u201e\u010casto na to mysl\u00edm. \u010casto. Na\u0161t\u011bst\u00ed je moje pan\u00ed hodn\u011b tolerantn\u00ed, a shov\u00edvav\u011b se si mnou na to t\u00e9ma pov\u00edd\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed. Jako m\u00e1lokdo, ov\u0161em. V\u00edte, nikdy bych neubl\u00ed\u017eil, ale m\u016f\u017eete si myslet cokoli. Nakonec, ono je to tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee se s odstupem \u010dasu nediv\u00edm, \u017ee mi m\u00e1lokdo v\u011b\u0159\u00ed. Ani policie mi nev\u011b\u0159ila. Pozd\u011bji jsem o tom p\u0159estal mluvit, a dokonce jsem s\u00e1m sebe na \u010das p\u0159esv\u011bd\u010dil \u017ee\u2026\u201c<\/em><\/p>\n <\/p>\n Byla jsem jedno ucho.<\/p>\n <\/p>\n \u201eM\u00e1m to tolikr\u00e1t omlet\u00e9 v hlav\u011b, \u017ee si pamatuji ka\u017ed\u00fd detail. <\/em><\/p>\n <\/p>\n Byl tehdy za\u010d\u00e1tek kv\u011btna. Chodili jsme spolu asi t\u00fdden, ne dlouho. L\u00edbila se mi. <\/em><\/p>\n <\/p>\n K ni\u010demu mezi n\u00e1mi nestihlo je\u0161t\u011b doj\u00edt. Ale j\u00e1 cht\u011bl a moc. Ona se dr\u017eela zp\u00e1tky. M\u011bla psa. Byl to rezavej kokr. Proto\u017ee j\u00ed rodi\u010de nikam moc nepou\u0161t\u011bli, vyu\u017e\u00edvali jsme ven\u010den\u00ed \u2026po\u010dkejte\u2026jo, Brita se jmenoval, abychom se mohli v\u00eddat.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Ten ve\u010der, mohlo b\u00fdt tak kolem sedm\u00e9, \u2026 jo, bylo kolem sedm\u00e9, jsem na ni po\u010dkal, jako obvykle. \u0160li jsme asi p\u011bt minut. Po kraji lesa. Jako v\u017edycky stejn\u00e1 trasa. V\u00edm, \u017ee jsem ji tehdy chytil za ruku. <\/em><\/p>\n <\/p>\n Pod\u00edvala se na m\u011b tak p\u011bkn\u011b, ale ruku vysunula a popob\u011bhla za Britou. Mysl\u00edm, \u017ee ps\u00edka vyu\u017eila, proto\u017ee se styd\u011bla, ale nebylo j\u00ed to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Jen byla v rozpac\u00edch.<\/em><\/p>\n Ohledla se.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Hodil jsem Brit\u011b klacek. Cht\u011bl jsem ji doj\u00edt a pokusit se o kontakt znovu, zat\u00edmco Brita bude lovit kus d\u0159eva. \u010cekala. P\u0159idal jsem.<\/em><\/p>\n <\/p>\n A pak se to stalo.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Ud\u011blala p\u00e1r krok\u016f sm\u011brem ke mn\u011b a prost\u011b zmizela. Ano, zmizela! Jednodu\u0161e tam byla a najednou u\u017e ne.<\/em><\/p>\n P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee mohla b\u00fdt pades\u00e1t metr\u016f ode m\u011b.<\/em><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n J\u00e1 se i zhroutil.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Hodn\u011b i z toho, \u017ee moje historka o tom, \u017ee p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima se rozplynul \u010dlov\u011bk, zp\u016fsobila peklo na zemi jak m\u011b, tak rodin\u011b.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Byl jsem bl\u00e1zinci. <\/em><\/p>\n <\/p>\n A nediv\u00edm se. Jednak jsem neust\u00e1le tvrdil, \u017ee zmizela a jednak, jak \u0159\u00edk\u00e1m, jsem se pak i slo\u017eil.<\/em><\/p>\n Nakonec m\u011b sebrali s podez\u0159en\u00edm na vra\u017edu. Ani tomu se vlastn\u011b nediv\u00edm. N\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f m\u011b vy\u0161et\u0159ovali, absolvoval jsem tolik vy\u0161et\u0159en\u00ed, \u017ee by z toho byla encyklopedie. Les pro\u010desali psovodi, a b\u016fh v\u00ed kdo je\u0161t\u011b. Hledali ji u n\u00e1s, prost\u011b v\u0161ude.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Hledali t\u011blo.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Neubl\u00ed\u017eil jsem j\u00ed. Nikdy bych nikomu neubl\u00ed\u017eil.<\/em><\/p>\n Kdyby dnes n\u011bkdo p\u0159i\u0161el s n\u011b\u010d\u00edm rozumn\u00fdm, byl bych mu vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/em><\/p>\n <\/p>\n S\u00e1m sebe jsem jednu dobu p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee jsem nevid\u011bl, to, co jsem vid\u011bl. \u017de j\u00ed n\u011bkdo n\u011bkam zat\u00e1hl, \u017ee se stalo, n\u011bco, to \u0159\u00edkal ten psychiatr tehdy, co jsem rad\u011bji zapomn\u011bl, jak \u0159\u00edkal, vyt\u011bsnil.<\/em><\/p>\n Byl jsem ochotn\u00fd tomu i uv\u011b\u0159it.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Nev\u00edm, t\u0159eba jsem j\u00ed u\u0161krtil a sn\u011bdl. Ne, \u017eertuji, i kdy\u017e to nen\u00ed legra\u010dn\u00ed. Jej\u00ed matka to t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159e\u017eila a my se odst\u011bhovali. Museli jsme. <\/em><\/p>\n Nikdo se s n\u00e1mi nebavil. A jak by mohl. <\/em><\/p>\n V\u017edy\u0165 ani j\u00e1 s\u00e1m nejsem \u00fapln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd\u2026\u201c<\/em><\/p>\n <\/p>\n Pov\u00eddali jsme si pak je\u0161t\u011b dlouho.<\/strong><\/p>\n Mohu se klidn\u011b m\u00fdlit, nakonec, ten \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee b\u00fdt geni\u00e1ln\u00ed herec, ale v jeho pohledu, kdy\u017e vypr\u00e1v\u011bl, bylo n\u011bco, co m\u011b tehdy p\u0159esv\u011bd\u010dilo.<\/p>\n To ov\u0161em neznamen\u00e1, \u017ee je to cel\u00e9 pravda.<\/p>\n <\/p>\n Nech\u00e1m to na v\u00e1s.<\/p>\n <\/p>\n Zden\u011bk m\u00e1 dv\u011b dosp\u011bl\u00e9 dcery a \u017eije ve \u0161\u0165astn\u00e9m vztahu. To by \u00faklidn\u011b mohl, i kdyby byl vrah.<\/p>\n <\/p>\n Na ka\u017ed\u00fd p\u00e1d, pokud nel\u017ee, je jeho p\u0159\u00edb\u011bh n\u011b\u010d\u00edm, co jde daleko za hranice toho, co zn\u00e1me. <\/strong><\/p>\n \u010clov\u011bk mu m\u016f\u017ee uv\u011b\u0159it jen tehdy, pokud je ochoten p\u0159ipustit nemo\u017en\u00e9.<\/p>\n Mo\u017en\u00e1 mu d\u00e1 za pravdu \u010das.<\/p>\n <\/p>\n Mo\u017en\u00e1 n\u00e1m nap\u0159\u00edklad kvantov\u00e1 fyzika a mechanika jednou nab\u00eddnou vysv\u011btlen\u00ed. <\/strong><\/p>\n N\u011bco, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 paraleln\u00ed sv\u011bt.<\/p>\n Prol\u00edn\u00e1n\u00ed dimenz\u00ed\u2026<\/p>\n <\/p>\n Zn\u00e1te tohle?<\/strong><\/p>\n <\/p>\n ![\"4355MmN.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/4355MmN.jpg\")
<\/em><\/p>\n![\"4356MzE.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/4356MzE.jpg\")
B\u011bhal jsem tehdy po lese jako pitomec snad do deseti hodin. Nena\u0161el jsem ji a neum\u00edm si to vysv\u011btlit. A neum\u011bl jsem to vysv\u011btlit nikomu.<\/em><\/p>\n