Na\u0161e zem\u011b byla kol\u00e9bkou celosv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00fdch osobnost\u00ed a jsem na to hrd\u00e1. Stala se v\u0161ak i domovem mnoha cizinc\u016f, kter\u00fdm u\u010darovala a stala se jejich osudem. Jedn\u00edm z nich je francouzsk\u00fd in\u017een\u00fdr Joachim Barrande. Ur\u010dit\u011b jste o n\u011bm u\u017e sly\u0161eli. V\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b po n\u011bm nese jedna \u010d\u00e1st Prahy n\u00e1zev Barrandov. Narodil se 11. srpna 1799 ve Francii za Napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. <\/strong><\/p>\n<\/div>\n <\/p>\n D\u011btstv\u00ed ale nem\u011bl nijak bou\u0159liv\u00e9 \u010di dramatick\u00e9.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n O nic v\u00edc, ne\u017e b\u011b\u017en\u00fd \u0161prt. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 lyceum i polytechnick\u00e1 univerzita pro n\u011bho byly proch\u00e1zkou r\u016f\u017eovou zahradou. Studii skute\u010dn\u011b proplouval bez sebemen\u0161\u00edch pot\u00ed\u017e\u00ed a vysoko\u0161kolsk\u00e9 studium polytechniky zakon\u010dil dokonce jako nejlep\u0161\u00ed z ro\u010dn\u00edku.<\/p>\n <\/p>\n Na \u0161kole se zaj\u00edmal i o p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy, kter\u00e9 byly jeho velkou l\u00e1skou. <\/strong><\/p>\n <\/p>\n \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 kari\u00e9\u0159e stavebn\u00edho in\u017een\u00fdra nic nebr\u00e1nilo. Po dokon\u010den\u00ed studi\u00ed vybudoval mnoho staveb, z nich\u017e mnoh\u00e9 stoj\u00ed dodnes jako nap\u0159\u00edklad most p\u0159es Loiru.<\/p>\n <\/p>\n Osudem mu nem\u011bly b\u00fdt velkolep\u00e9 stavby a \u0159eky spoutan\u00e9 mosty.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Byl velmi chytr\u00fdm a vzd\u011blan\u00fdm \u010dlov\u011bkem, co\u017e mu vyneslo m\u00edsto vychovatele n\u00e1sledn\u00edka francouzsk\u00e9ho tr\u016fnu Jind\u0159icha, pozd\u011bji hrab\u011bte z Chambordu. \u0160lechta nem\u011bla ve Francii v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed na r\u016f\u017e\u00edch ustl\u00e1no. Po revoluci roku 1830 z\u016fstal v\u011brn\u00fd rodu Bourbon\u016f a ode\u0161el s nimi do exilu.<\/p>\n <\/p>\n Osud tak p\u0159ivedl Joachima Barranda do st\u0159edn\u00edch \u010cech na z\u00e1mek Bu\u0161t\u011bhrad a Pra\u017esk\u00fd hrad. Jeho postaven\u00ed i vzd\u011bl\u00e1n\u00ed mu otev\u0159elo cestu do vysok\u00fdch kruh\u016f \u0161lechty. Zde se sezn\u00e1mil s hrab\u011btem Ka\u0161parem \u0160ternberkem. Tento mecen\u00e1\u0161 pov\u011b\u0159il Barranda prozkoum\u00e1n\u00edm mo\u017enosti stavby kon\u011bsp\u0159e\u017en\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed dr\u00e1hy v \u00fadol\u00ed Berounky.<\/p>\n <\/p>\n Kv\u016fli nedostatku financ\u00ed nebyl tento z\u00e1m\u011br nikdy dokon\u010den.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n P\u0159i geologick\u00e9m pr\u016fzkumu v\u0161ak Barrande narazil na bohat\u00e9 nalezi\u0161t\u011b zkamen\u011blin, p\u0159edev\u0161\u00edm trilobit\u016f. Jeho d\u00e1vn\u00e1 l\u00e1ska ze studi\u00ed op\u011bt o\u017eila. Nalezi\u0161t\u011b nedaleko obce Skryje a T\u00fd\u0159ov pat\u0159\u00ed dodnes k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm evropsk\u00fdm paleontologick\u00fdm lokalit\u00e1m.<\/p>\n <\/p>\n Od roku 1840 tr\u00e1v\u00ed v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u010dasu b\u00e1d\u00e1n\u00edm.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n \u010casto vyr\u00e1\u017e\u00ed sm\u011brem k Berounu, Rakovn\u00edku a P\u0159\u00edbrami, aby mapoval \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 kdysi v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch b\u00fdvalo m\u011blk\u00fdm mo\u0159em. Jezd\u00ed i na jin\u00e9 lokality po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. O sv\u00fdch cest\u00e1ch, n\u00e1lezech a pozorov\u00e1n\u00edch si p\u00ed\u0161e velmi podrobn\u00e9 z\u00e1pisky. V\u017edy se v\u0161ak vrac\u00ed zp\u00e1tky do \u010cech, kter\u00e9 se staly jeho srde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Zamiloval si je pr\u00e1v\u011b pro prvn\u00ed velk\u00fd objev. Staly se mu osudem i domovem.<\/p>\n <\/p>\n Dokonce se nau\u010dil \u010desky.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n D\u00edky tomu se sn\u00e1z dorozum\u00edval s d\u011bln\u00edky, kte\u0159\u00ed pro n\u011bj z\u00edsk\u00e1vali zkamen\u011bliny. Je\u0161t\u011b jako vit\u00e1ln\u00ed osmdes\u00e1tn\u00edk f\u00e1ral do dol\u016f, aby byl p\u0159\u00edtomen nov\u00fdm a nov\u00fdm objev\u016fm.<\/p>\n <\/p>\n Roku 1883 ho zastihla smrt.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Kdy\u017e zem\u0159el Jind\u0159ich hrab\u011b z Chambordu, odjel Barrande vy\u0159\u00eddit jeho poz\u016fstalost. Po nam\u00e1hav\u00e9 cest\u011b se u n\u011bho rozvinul z\u00e1pal plic, kter\u00e9mu nedlouho na to podlehl.<\/p>\n <\/p>\n A\u010dkoliv byl cel\u00fd \u017eivot Francouzem, ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 n\u00e1lezy i rukopisy odk\u00e1zal N\u00e1rodn\u00edmu muzeu v Praze.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n OBR\u00c1ZKY SE KLIKNUT\u00cdM ZV\u011aT\u0160\u00cd<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Za sv\u00e9ho \u017eivota byl uzn\u00e1van\u00fdm v\u011bdcem i ter\u010dem kritiky.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n N\u011bkter\u00e9 n\u00e1lezy interpretoval v souladu se za\u017eit\u00fdmi v\u011bdeck\u00fdmi teoriemi. V t\u00e9 dob\u011b se v\u0161ak ji\u017e v\u011bda v mnoha n\u00e1zorech rozch\u00e1zela a odkl\u00e1n\u011bla letit\u00fdch postoj\u016f. A\u010dkoliv \u010das dal v n\u011bkter\u00fdch ohledech za pravdu barrandov\u00fdm odp\u016frc\u016fm, nic to nem\u011bn\u00ed na jeho v\u00fdznamu pro sv\u011btovou paleontologii.<\/p>\n <\/p>\n Nejen pra\u017esk\u00e1 \u010dtvr\u0165 a most tak nese jeho jm\u00e9no.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n Dokonce i cel\u00e9 jedno obdob\u00ed je geology zv\u00e1no barrandien. <\/strong><\/p>\n <\/p>\n No \u0159ekn\u011bte, komu jin\u00e9mu se to poda\u0159ilo.<\/p>\n <\/p>\n Pod vesni\u010dkou Skryje najdete dnes v m\u00edst\u011b prvn\u00edho velk\u00e9ho n\u00e1lezu pam\u00e1tn\u00edk v podob\u011b trilobita.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n![\"18421ZGQ.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/18421ZGQ.jpg\")
<\/p>\n![\"18425MjA.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/18425MjA.jpg\")
<\/a><\/p>\n<\/strong><\/a><\/p>\n