Views: 74<\/p>
Kapitola 11.<\/strong> Copak mu bude muset l\u00edbat zadek za to, \u017ee ji milostiv\u011b zam\u011bstnal? \u201eV\u00edte, pane Gallaghere, nezd\u00e1 se mi, \u017ee by tu bylo tolik pr\u00e1ce\u201c, zoufale vykoktala. Nav\u00edc byla domluven\u00e1 s Thomasem, bude mu muset nakonec zavolat a sch\u016fzku zru\u0161it. \u201eCo vlastn\u011b bych m\u011bla d\u011blat?\u201c Gallagher se zatv\u00e1\u0159il d\u016fle\u017eit\u011b. Naklonil se a d\u00fdchal j\u00ed p\u0159\u00edmo do obli\u010deje t\u00fdden star\u00fd \u010desnek. Ani\u010dka se ot\u0159\u00e1sla odporem. \u201eVe vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti jsou star\u00e9 knihy, kter\u00e9 je pot\u0159eba vy\u0159adit z katalogu\u201c. Je\u017e\u00ed\u0161i, on to snad myslel v\u00e1\u017en\u011b. V\u016fbec se nedivila, \u017ee to m\u00edsto bylo voln\u00e9. Gallagher byl slizk\u00fd \u017eab\u00e1k a nav\u00edc je\u0161t\u011b otrok\u00e1\u0159, kter\u00fd by z n\u00ed nejrad\u011bji sed\u0159el k\u016f\u017ei za\u017eiva. \u201e\u017d\u00e1dn\u00e9 fl\u00e1k\u00e1n\u00ed nestrp\u00edm\u201c, neust\u00e1le opakoval jako n\u011bjakou mantru. \u201eV\u00edte, co se p\u00ed\u0161e v knize p\u0159\u00edslov\u00ed? Pod\u00edvej se na mravence, lenochu, jak ten se \u010din\u00ed\u201c. Kdy\u017e se vzd\u00e1lila na toaletu, nezapomn\u011bl j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee tam chod\u00ed n\u011bjak \u010dasto. M\u00e1lem post\u00e1val za dve\u0159mi se stopkami v ruce. Ani\u010dka str\u010dila ruku do \u0161pinav\u00e9, zapr\u00e1\u0161en\u00e9 krabice po\u0161kozen\u00fdch a roztrhan\u00fdch knih, kdy\u017e vylezli t\u0159i pavouci a rozeb\u011bhli se po stole. Zaje\u010dela a posko\u010dila s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch.<\/p>\n Nesn\u00e1\u0161ela pavouky. \u201eNeje\u010dte\u201c, za\u0159val na ni, a v t\u00e9 chv\u00edli se mu podivn\u011b zalesklo v o\u010d\u00edch. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se na ni p\u0159itla\u010dil sv\u00fdm zavalit\u00fdm t\u011blem. \u201eNo tak\u201c, zamumlal a p\u0159edst\u00edral, \u017ee ji hladil po z\u00e1dech. Ve skute\u010dnosti ji vlastn\u011b osah\u00e1val. Na to, jak byl zavalit\u00fd, um\u011bl t\u011bma prackami p\u011bkn\u011b \u0161mejdit. Hamtal jimi po jej\u00edm zadku a lepil se na ni jak \u0161t\u011bnice. \u201eNechte m\u011b, nesahejte na m\u011b\u201c, v\u0159\u00edskala. \u201eAle jdi, sama to chce\u0161, p\u0159\u00edmo sis o to \u0159ekla\u201c a dech se mu zrychloval vzru\u0161en\u00edm. \u201eJinak bys p\u0159ece u\u017e d\u00e1vno ode\u0161la\u201c, fun\u011bl j\u00ed do tv\u00e1\u0159e. \u201ePokud v\u00edm, tu pr\u00e1ci pot\u0159ebuje\u0161, tak bys na m\u011b m\u011bla b\u00fdt hodn\u00e1\u201c, za\u010dal se po n\u00ed s\u00e1pat. \u201eB\u011b\u017ete pry\u010d\u201c, k\u0159i\u010dela Ani\u010dka, sna\u017eila se jej ze sebe set\u0159\u00e1st.<\/p>\n \u201eAle, ale, p\u016fjdu pry\u010d, a\u017e j\u00e1 budu cht\u00edt, d\u011bvenko\u201c, zavr\u010del a znovu se na ni vrhal s neuv\u011b\u0159itelnou silou. Na krku c\u00edtila ten jeho smrdut\u00fd dech a marn\u011b se ho sna\u017eila odstr\u010dit. Najednou se zjevila obrovsk\u00e1 ruka, popadla ho za l\u00edmec a mrskla s n\u00edm do rohu. Ani\u010dka on\u011bm\u011ble z\u00edrala, jak se ta ohromn\u00e1 p\u011bst vymr\u0161tila a dopadla na Gallagher\u016fv obli\u010dej, a\u017e se svezl pod police jako hadrov\u00fd pan\u00e1k. \u201ePoj\u010f, Anno\u201c, \u0159ekl Thomas. \u201eOdvezu t\u011b dom\u016f, tady u\u017e nem\u00e1\u0161 co d\u011blat. A tohle odporn\u00e9 zv\u00ed\u0159e z\u00edtra polet\u00ed, o to se postar\u00e1m\u201c. \u201eZlomil jste mi nos\u201c, mumlal pla\u010dtiv\u011b Gallagher, kdy\u017e se sna\u017eil vyhrabat ze zem\u011b. \u201eTo je m\u00e1lo. M\u011bl jsem ti zp\u0159er\u00e1\u017eet v\u0161echny kosti, ty hnusn\u00fd podvodn\u00edku. Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee nezavol\u00e1m na tebe policii\u201c. Thomas vyt\u00e1hl Ani\u010dku ven, co\u017e bylo pro ni vysvobozen\u00ed, ale op\u011bt byla bez pr\u00e1ce. Druh\u00fd den se Ani\u010dka probudila do ztichl\u00e9ho bytu. Vypadalo to tam jako po n\u00e1poru hurik\u00e1nu. Jej\u00ed spolubydl\u00edc\u00ed byly n\u011bco jako torn\u00e1do. Na zemi se v\u00e1lely r\u016fzn\u00e9 \u010dasopisy, knihy, pr\u00e1zdn\u00e9 pap\u00edrov\u00e9 ta\u0161ky a v\u0161ude poh\u00e1zen\u00e9 svr\u0161ky. Sed\u011bla na pohovce ve spole\u010dn\u00e9m pokoji mezi rozh\u00e1zen\u00fdmi bl\u016fzkami a botami. Bude muset tady uklidit, p\u0159emlouvala se, vlastn\u011b z\u0159ejm\u011b naposled. Brzy se bude muset sama balit. Nem\u016f\u017ee si dovolit takov\u00fd p\u0159epych bydlet v Lond\u00fdn\u011b. Pojede dom\u016f do Prahy, proto\u017ee po tom ned\u00e1vn\u00e9m marat\u00f3nu jen tak pr\u00e1ci nese\u017eene, t\u00edm si byla tentokr\u00e1t jist\u00e1. Vtom se ozval telefon. \u201eAno?\u201c, p\u0159ijala hovor, ani\u017e by se pod\u00edvala, kdo j\u00ed vol\u00e1. \u201eAnno, jsi to ty?\u201c \u201eAno\u201c, ve spojen\u00ed to zapraskalo a po chv\u00edli se hlas znovu ozval, to u\u017e jej pozn\u00e1vala. Byl to Thomas Drummond. \u201eJsi v po\u0159\u00e1dku?\u201c, zeptal se a v jeho hlase zazn\u011bla starost. \u201eJist\u011b, Thomasi, jsem\u201c a sna\u017eila se mu projevit vd\u011b\u010dnost, proto\u017ee neb\u00fdt jeho, kdo v\u00ed, jak by to s n\u00ed dopadlo. Musela se ot\u0159\u00e1st p\u0159i vzpom\u00ednce na toho slizk\u00e9ho, odporn\u00e9ho Gallaghera, jak se po n\u00ed s\u00e1pal. \u201eTo jsem r\u00e1d, hlavn\u011b u\u017e na to nemysli. Anno, domluvil jsem ti pr\u00e1ci\u201c, spustil vesele. Ani\u010dce chv\u00edli trvalo, ne\u017e zpracovala tuhle informaci. \u201eHal\u00f3, jsi tam?\u201c, znejist\u011bl Thomas, kdy\u017e ml\u010dela. \u201eAno, jsem, jenom jsi m\u011b zasko\u010dil. Zrovna jsem pom\u00fd\u0161lela na to, \u017ee se budu muset balit a vr\u00e1tit dom\u016f\u201c. \u201eTak na to zapome\u0148. M\u00e1m pro tebe doporu\u010den\u00ed do osobn\u00edho odd\u011blen\u00ed jedn\u00e9 soukrom\u00e9 investi\u010dn\u00ed banky. Zhruba za hodinu se zastav\u00edm u tebe a v\u0161echno ti vysv\u011btl\u00edm. Promi\u0148, ale te\u010f mus\u00edm kon\u010dit. Nezapome\u0148, za hodinu \u2026.\u201c Ani\u010dka odlo\u017eila ji\u017e ztichl\u00fd telefon na stolek a po tv\u00e1\u0159i se j\u00ed koulely velk\u00e9 slzy, ale byly to slzy \u0161t\u011bst\u00ed \u2026\u2026<\/p>\n Kapitola 12. <\/strong><\/span><\/p>\n Banka Hamilton Kane. Ani\u010dka moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, kde to je, ale nebylo j\u00ed to nic platn\u00e9. Adresu m\u011bla vyp\u00e1lenou do sv\u00e9ho zava\u0159en\u00e9ho mozku, proto\u017ee j\u00ed trvalo t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159icet minut, ne\u017e tu zatracenou ulici na\u0161la. Zkou\u0161ela se v rann\u00ed \u0161pi\u010dce zeptat v\u0161ech t\u011bch kolemjdouc\u00edch krava\u0165\u00e1k\u016f z City na cestu. Bylo to marn\u00e9. Jako by se ptala b\u011bsn\u00edc\u00ed pyran\u011b, aby se zastavila na kus \u0159e\u010di. Chlapi ve sv\u00fdch oblec\u00edch na ni neuv\u011b\u0159iteln\u011b z\u00edrali, na co se to vlastn\u011b ptala.<\/p>\n \u201eJdete pozd\u011b\u201c, chladn\u011b j\u00ed ozn\u00e1mila recep\u010dn\u00ed, kdy\u017e kone\u010dn\u011b rozrazila dve\u0159e do mramorov\u00e9 haly. Tohle u\u017e tolikr\u00e1t sly\u0161ela, z\u0159ejm\u011b tahle zaklet\u00e1 v\u011bta ji bude doprov\u00e1zet na v\u011bky. Lapala po dechu a v tmav\u00e9m skle za recepc\u00ed zahl\u00e9dla svou u\u0159\u00edcenou tv\u00e1\u0159. Nebyl to zrovna p\u011bkn\u00fd pohled. \u201eOmlouv\u00e1m se, ale ta doprava a k tomu jsem je\u0161t\u011b zabloudila\u201c., sypala ze sebe jednu omluvu za druhou. \u201eM\u00e1me tady pevnou pracovn\u00ed dobu, sle\u010dno\u201c, neodpustila si recep\u010dn\u00ed. \u201eBudete se hl\u00e1sit u Jenny, hlavn\u00ed asistentky pana Rotha. M\u00e1 kancel\u00e1\u0159 ve \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e, hned naproti v\u00fdtahu\u201c, su\u0161e konstatovala. \u201eD\u011bkuji\u201c, zamumlala Ani\u010dka a odhodlan\u011b zam\u00ed\u0159ila k v\u00fdtahu. D\u016fstojnost, Anno, d\u016fstojnost a s\u00edlu\u201c, opakovala si cestou. Kdy\u017e se dve\u0159e v\u00fdtahu otev\u0159ely, vyklop\u00fdtala ven a p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00ed se zjevila p\u0159\u00edsn\u00e1 matr\u00f3na v dokonal\u00e9m kost\u00fdmku a z o\u010d\u00ed j\u00ed sr\u0161ely blesky, jak se na ni mra\u010dila. \u201eJ\u00e1 jsem Jenny Robinsonov\u00e1\u201c, p\u0159edstavila se velmi stroze. \u201eDobr\u00fd den, jsem Anna Gregorov\u00e1\u201c. B\u011bhem n\u011bkolika p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch hodin Ani\u010dce do\u0161lo n\u011bkolik z\u00e1sadn\u00edch v\u011bc\u00ed. Neum\u011bla ps\u00e1t na stroji tak, aby mohla d\u011blat sekret\u00e1\u0159ku sekret\u00e1\u0159ce. Psac\u00ed stroj bylo n\u011bco, co neznala a neum\u011bla ovl\u00e1dat. Copak v takov\u00e9 firm\u011b nemaj\u00ed po\u010d\u00edta\u010d? Zapamatovala si, kde je k\u00e1vovar, ale hned na poprv\u00e9 se j\u00ed poda\u0159ilo vyl\u00edt k\u00e1vu na koberec. Hotov\u00fd Mr. Bean v sukni. Sna\u017eila se to set\u0159\u00edt ubrouskem a vodou zna\u010dky Evian, kterou na\u0161la v lednici. \u201eCo to d\u011bl\u00e1te?\u201c, vyk\u0159ikla Jenny, kdy\u017e ve\u0161la a uvid\u011bla tu pohromu. \u201eNezlobte se\u201c, m\u00e1lem se rozbre\u010dela. \u201eVytrysklo to na m\u011b va\u0159\u00edc\u00ed\u201c. \u201eJist\u011b, k\u00e1va je v\u017edycky hork\u00e1, to byste m\u011bla v\u011bd\u011bt\u201c, vy\u0161t\u011bkla Jenny. \u201eAle co to proboha d\u011bl\u00e1te? V\u017edy\u0165 to bude je\u0161t\u011b stokr\u00e1t hor\u0161\u00ed a nav\u00edc vodou pana Rotha. V\u00edte, jak si potrp\u00ed na tu svou vodu?\u201c, lamentovala Jenny. Naproti se otev\u0159ely dve\u0159e a kolem pro\u0161lo proces\u00ed mu\u017e\u016f v \u010dern\u00fdch oblec\u00edch. Nad Ani\u010dkou se v\u011bt\u0161ina z nich pobaven\u011b nebo k\u00e1rav\u011b tv\u00e1\u0159ili a d\u00e1l mleli sv\u00e9 obchodn\u00ed bilance a ceny akci\u00ed. Jenny se polekala, kdy\u017e vid\u011bli, co prov\u00e1d\u00ed a sna\u017eila se ji ihned zvednout ze zem\u011b. M\u011bla s\u00edlu, za kterou by se nemusel styd\u011bt vel\u00edc\u00ed d\u016fstojn\u00edk v arm\u00e1d\u011b. Kdy\u017e posledn\u00ed mu\u017e za\u0161el za roh chodby, oto\u010dila se na Ani\u010dku s v\u00fdrazem, z n\u011bho\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b skon\u010dila sv\u016fj zam\u011bstnaneck\u00fd pom\u011br, nejkrat\u0161\u00ed co v Hamilton Kane kdy za\u017eili. \u201eA \u2013 n \u2013 n \u2013 o\u201c, slabikovala Jenny, proto\u017ee jej\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 jm\u00e9no nemohla samou zlost\u00ed ani vyslovit. \u201eMus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem je\u0161t\u011b nikdy \u2026.\u201c V t\u00e9 chv\u00edli se dve\u0159e znovu otev\u0159ely. Mnohem mlad\u0161\u00ed, vysok\u00fd mu\u017e v tmav\u011b modr\u00e9m obleku, \u0161it\u00e9m na m\u00edru, s hust\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy, op\u00e1len\u00fd, s neskute\u010dn\u011b b\u00edl\u00fdmi zuby, kter\u00e9 na ni p\u0159\u00e1telsky vycenil. \u201eSle\u010dna Anna Gregorov\u00e1, jste to vy?\u201c, zeptal se pobaven\u011b a pod\u00e1val j\u00ed vst\u0159\u00edcn\u011b ruku. Ani\u010dka byla z jeho hlasu s jemn\u00fdm irsk\u00fdm p\u0159\u00edzvukem jako om\u00e1men\u00e1. M\u00e1lem usly\u0161ela zlat\u00e9 harfy a bubl\u00e1n\u00ed pot\u016f\u010dku. \u201eAno jsem\u201c, vykoktala ze sebe kone\u010dn\u011b. Vtom zahl\u00e9dla rozzu\u0159enou Jenny a rychle sta\u010dila dodat \u201eano pane\u201c. \u201eJestli m\u011b budete oslovovat, pane, za\u010dnu se rozhl\u00ed\u017eet, zda tady n\u011bkde nestoj\u00ed m\u016fj otec. Ofici\u00e1ln\u011b jsem pan Roth, ale jinak Alex\u201c. \u201eDob\u0159e\u201c, p\u0159ik\u00fdvla zmaten\u011b. \u201ePane Rothe, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee se pr\u00e1v\u011b Ann\u011b povedlo \u2026\u201c, spustila Jenny. \u201eAno, j\u00e1 v\u00edm. Zase ten p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd k\u00e1vovar. To je v po\u0159\u00e1dku, ukl\u00edze\u010dka se o to postar\u00e1. Jenny, m\u00e1te pro m\u011b ty dopisy?\u201c \u201eAno, jist\u011b\u201c, Jenny do\u0161la ke sv\u00e9mu stolu a vzala \u00fahlednou hrom\u00e1dku pap\u00edr\u016f.<\/p>\n \u201eD\u011bkuji\u201c, rychle je pro\u0161el. \u201eV\u00fdborn\u011b, jste and\u011bl, Jenny. Mohla byste dod\u011blat ty ob\u011b\u017en\u00edky, j\u00e1 zat\u00edm tady Ann\u011b vysv\u011btl\u00edm pravidla, kdy\u017e je tady nov\u00e1\u201c. Ani\u010dka si s \u00falevou oddechla. Vypadalo to, \u017ee m\u011bla nad\u00e1le pr\u00e1ci, tedy prozat\u00edm. \u201eSamoz\u0159ejm\u011b, pane Rothe\u201c, odsekla Jenny a uklidila se zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu pracovn\u00edmu stolu. Vypadala jako dobrman, kter\u00e9ho o\u0161idili o ve\u010de\u0159i. \u201ePoj\u010fte d\u00e1l, Anno. Nevad\u00ed, kdy\u017e v\u00e1m budu tak \u0159\u00edkat?\u201c \u201eV po\u0159\u00e1dku\u201c, odpov\u011bd\u011bla. Zoufale si p\u0159\u00e1la, aby m\u011bla p\u00e1r minut na rekonstrukci sv\u00e9ho obli\u010deje, proto\u017ee musela vypadat p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. S nemal\u00fdmi rozpaky vch\u00e1zela dovnit\u0159. Kancel\u00e1\u0159 pana Rotha byla obrovsk\u00e1 s v\u00fdhledem na lond\u00fdnskou City. M\u011bl tam tolik po\u010d\u00edta\u010d\u016f, \u017ee by snad mohl vypustit satelit Nasa. A ty persk\u00e9 koberce, uspokojily by samotn\u00e9ho arabsk\u00e9ho \u0161ejka. Ani\u010dku napadlo, \u017ee pokud zde nasaje trochu toho vzduchu, mohl by j\u00ed nar\u016fst i jej\u00ed bankovn\u00ed \u00fa\u010det. Byla zna\u010dn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee v takov\u00e9m chr\u00e1mu mamonu nem\u016f\u017ee obst\u00e1t. Napr\u00e1zdno polkla, proto\u017ee jej\u00ed dva dopisy s n\u011bkolika p\u0159eklepy le\u017eely p\u0159\u00edmo na jeho stole. Pan Dokonal\u00fd byl z\u0159ejm\u011b \u0161okov\u00e1n. \u201eV t\u011bch dopisech, Anno by se na\u0161lo n\u011bkolik chyb\u201c, naklonil se dop\u0159edu. Ani\u010dka byla rud\u00e1 i za u\u0161ima a sklesle klopila hlavu. \u201eAle nic si z toho ned\u011blejte\u201c, jeho irsk\u00fd p\u0159\u00edzvuk byl tak sametov\u00fd jako p\u011bna Guinessu. \u201ePod\u00edvejte, je to jednoduch\u00e9, zm\u00e1\u010dknete tohle\u201c, uk\u00e1zal na kl\u00e1vesnici. \u201eTohle tla\u010d\u00edtko zkontroluje pravopis a oprav\u00ed\u201c, p\u0159edvedl mal\u00fd trik. \u201eTyhle ma\u0161inky u\u017e dnes dok\u00e1\u017eou v\u011bci\u201c, usm\u00edval se samolib\u011b. \u201eAno, ale to bych musela ps\u00e1t na po\u010d\u00edta\u010di, ne na stroji\u201c, p\u00edpla Ani\u010dka. \u201eVy nem\u00e1te po\u010d\u00edta\u010d?\u201c, udiven\u011b se zeptal. \u201eMyslel jsem, \u017ee ho nechala Jenny nainstalovat. No nevad\u00ed, to za\u0159\u00edd\u00edm\u201c. Tak takhle to bylo. Jenny, jej\u00ed \u0161\u00e9fov\u00e1 byla nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00e1 nacistka. Cht\u011bla, aby to pro\u0161vihla, cht\u011bla ji vy\u0161t\u00edpat, aby se mohla sama starat. Pozor, Jenny je nebezpe\u010dn\u00e1, varovala samu sebe v duchu Ani\u010dka. To si bude pamatovat. \u201eV\u00edte co, zavol\u00e1m n\u011bjak\u00e9ho hocha z v\u00fdpo\u010detn\u00edho. Jacku?\u201c, \u0159ekl do telefonu, kdy\u017e do n\u011bj vy\u0165ukal n\u011bkolik \u010d\u00edsel. \u201eMohl byste p\u0159ij\u00edt nahoru ke mn\u011b? Pot\u0159ebuji nechat nainstalovat po\u010d\u00edta\u010d pro mou novou asistentku.<\/p>\n Taky byste j\u00ed mohl vysv\u011btlit p\u00e1r mali\u010dkost\u00ed. A bu\u010fte na ni hodn\u00fd, je tu nov\u00e1\u201c, povzbudiv\u011b se usm\u00edval a zav\u011bsil. \u201eD\u011bkuji, pane Rothe\u201c. \u201eNen\u00ed za co, sle\u010dno\u201c, rozpl\u00fdval se s\u00e1m nad sebou. A to bylo v\u0161echno. Po cel\u00fd zbytek dne se kolem m\u00edhali vysoce postaven\u00ed mu\u017ei v oblec\u00edch. Sem tam vtipkovali s Jenny, kter\u00e1 je uv\u00e1d\u011bla dovnit\u0159 svatyn\u011b. Pan Roth byl z\u0159ejm\u011b n\u011bkdo, nebo\u0165 jej v\u0161ichni opra\u0161ovali a s \u00factou uzn\u00e1vali. D\u016fkazem jeho vlivu byl i mlad\u00fd horlivec Jack, kter\u00fd vyb\u011bhl schody a u stolu byl d\u0159\u00edve, ne\u017e Ani\u010dka sta\u010dila doj\u00edt. Velmi trp\u011bliv\u011b j\u00ed vysv\u011btloval v\u0161echny funkce jej\u00edho nov\u011b nainstalovan\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de. Sna\u017eila se d\u00e1vat po celou dobu pozor, aby j\u00ed nic neuniklo. \u00daderem \u0161est\u00e9 hodiny za n\u00ed p\u0159i\u0161la Jenny. \u201eM\u016f\u017eete j\u00edt dom\u016f, sle\u010dno Anno\u201c, \u0159ekla j\u00edzliv\u011b. \u201eVlastn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco\u201c, zastavila se. \u201ePan\u00ed Rothov\u00e1 je velmi kr\u00e1sn\u00e1 \u017eena a v\u0161ichni si ji tady pova\u017euj\u00ed. M\u00e1 \u00fa\u017easn\u00fd vkus a \u0161arm, brzy to pozn\u00e1te sama. P\u011bkn\u00fd ve\u010der, sle\u010dno Gregorov\u00e1\u201c a se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem zmizela. Ta star\u00e1 \u010darod\u011bjnice se tv\u00e1\u0159ila, jako by pr\u00e1v\u011b se\u017ev\u00fdkala aspo\u0148 deset nezral\u00fdch citr\u00f3n\u016f, pomyslela si Ani\u010dka. Vypochodovala s planouc\u00edmi tv\u00e1\u0159emi ze sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Vlastn\u011b to nebyla v\u016fbec kancel\u00e1\u0159, pouze jak\u00fdsi p\u0159ed kamrl\u00edk, aby to up\u0159esnila. Nesn\u00e1\u0161ela, aby ji n\u011bkdo zesm\u011b\u0161\u0148oval a Jenny Robinsonov\u00e1 dok\u00e1zala vyu\u017e\u00edt ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti, jak j\u00ed nazna\u010dit, \u017ee je naprost\u00e1 nula.<\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/p>\n Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed za t\u00fdden\u2026<\/strong><\/p>\n Kapitola 1. a 2. ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola 3. a 4. ZDE<\/a><\/p>\n Kapitola 5. a 6. ZDE<\/a><\/p>\n
\nJednoho dne se chystala Ani\u010dka dom\u016f, kdy\u017e ji Gallagher zastavil v p\u016fli cesty. \u201eKampak, sle\u010dno? Je\u0161t\u011b m\u00e1te pr\u00e1ci, dnes to bude v\u00e1\u0161 prvn\u00ed p\u0159es\u010das\u201c, upozornil ji. Bylo pravdou, \u017ee o n\u011b\u010dem takov\u00e9m se zmi\u0148oval p\u0159i pohovoru a ona souhlasila. Ale zrovna te\u010f a ne\u010dekan\u011b?<\/p>\n