\nKapitola 1. a 2.\u00a0<\/strong><\/span>
\nPoka\u017ed\u00e9 jsem se sna\u017eila nebrat si p\u0159\u00edli\u0161 k srdci, jak bl\u00edzko k sob\u011b m\u00e1 okam\u017eik, ve kter\u00e9m si uv\u011bdom\u00edm, jak se v\u011bci maj\u00ed s jasnoz\u0159iv\u00fdm proz\u0159en\u00edm, \u017ee je pozd\u011b bycha honit. Jako t\u0159eba u zkou\u0161ky a uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee jsem se p\u0159ece jen mohla u\u010dit v\u00edce. Nebo se koukat do hlavn\u011b pistole a \u0159\u00edkat si, jejda, to jsem fakt posrala.<\/p>\n
Nebo se ocitnout pr\u00e1v\u011b te\u010f, nad hopsaj\u00edc\u00ed b\u00edlou zadnic\u00ed m\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kdy\u017e \u0161uk\u00e1 jinou a s jist\u00fdm sarkasmem, \u017ee by se docela hodil n\u011bjak\u00fd popla\u0161n\u00fd hl\u00e1si\u010d. POZOR, Anna je tady. Pra\u0161tila jsem ho kabelkou p\u0159\u00edmo doprost\u0159ed zad, zrovna kdy\u017e byl v nejlep\u0161\u00edm. Zn\u011blo to, jako stovka rt\u011bnek dopadne na cihlovou ze\u010f. Na prohnan\u00e9ho a debiln\u00edho t\u0159ic\u00e1tn\u00edka byl Robert opravdu dost fit. \u201eHajzle\u201c, sykla jsem, kdy\u017e se pokou\u0161el sl\u00e9zt z t\u00e9 \u017eensk\u00e9. Postel nebyla povle\u010den\u00e1. Tolik k seznamu Robertov\u00fdch vlastnost\u00ed \u2013 lenost. Penis se mu zhoupl nahoru k b\u0159ichu. \u201eAni\u010dko\u201c, zd\u011b\u0161en\u011b vyk\u0159ikl a p\u0159ikryl si ho dlan\u00ed. Ta \u017eensk\u00e1 schovala tv\u00e1\u0159 ve smrteln\u011b trapn\u00fdch rozpac\u00edch, co\u017e j\u00ed slou\u017eilo ke cti. \u201eRoberte, ne\u0159ekl jsi mi, \u017ee n\u011bkoho m\u00e1\u0161\u201c, \u0159ekla p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. \u201eZvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u201c, odpov\u011bd\u011bla jsem za n\u011bho. \u201eMn\u011b ne\u0159ekl, \u017ee m\u00e1 dv\u011b\u201c. Robert ze sebe vyrazil neartikulovan\u00e9 zvuky hr\u016fzy. \u201eTak\u017ee\u201c, zvedla jsem bradu. \u201eSbal si svoje v\u011bci a vypadni\u201c. \u201eAni\u010dko\u201c, vysoukal ze sebe. \u201eJ\u00e1 nev\u011bd\u011bl \u2026.\u201c \u201eCo jsi nev\u011bd\u011bl, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm dnes\u201c, odsekla jsem. \u201eJo, to je mi celkem jasn\u00e9, l\u00e1sko, \u017ee by p\u0159ekvapen\u00ed?\u201c<\/p>\n
Ta \u017eensk\u00e1 vstala a rud\u00e1 pon\u00ed\u017een\u00edm si posb\u00edrala svoje had\u0159\u00edky. Asi by bylo slu\u0161n\u00e9, kdybych se oto\u010dila a nechala ji obl\u00e9knout v zahanben\u00e9m ml\u010den\u00ed. Ov\u0161em, aby to bylo spravedliv\u00e9, slu\u0161n\u00e1 v\u011bc by byla netvrdit, \u017ee nev\u011bd\u011bla, \u017ee zde Robert bydl\u00ed s\u00e1m. V\u0161echno v t\u00e9 pitom\u00e9 lo\u017enici m\u011blo n\u011b\u017en\u011b tyrkysovou barvu a lampi\u010dky m\u011bly st\u00edn\u00edtka s t\u0159\u00e1sn\u011bmi. Leda\u017ee by to byl byt jeho matky. Tak to byla kurva na omylu. Robert si nat\u00e1hl kalhoty a pomal\u00fdmi kroky se p\u0159ibli\u017eoval ke mn\u011b. Velmi opatrn\u011b, jako bych byla n\u011bjak\u00e1 nebezpe\u010dn\u00e1 \u0161elma. Musela jsem se v duchu sm\u00e1t, z\u0159ejm\u011b jsem musela vypadat hodn\u011b nebezpe\u010dn\u011b. \u201eAni\u010dko, drahou\u0161ku, stra\u0161n\u011b m\u011b to mrz\u00ed\u201c, nechal ta slova viset v prostoru mezi n\u00e1mi, jako by skute\u010dn\u011b mohla zchladit m\u016fj vztek. Moji mysl okam\u017eit\u011b zaplnil hotov\u00fd proslov, zcela konkr\u00e9tn\u00ed a jasn\u011b formulovan\u00fd. O tom, \u017ee ona pracuje. O tom, \u017ee on \u017eije a r\u00e1doby pracuje v jej\u00edm byt\u011b, ale za celou dobu po sob\u011b neumyl ani hrnek. O tom, jak\u00e9 \u00fasil\u00ed v\u011bnoval tomu, aby uspokojil tuhle ciz\u00ed \u017eenskou. A jestli je spokojen\u00e1 ona, to ho n\u011bjak p\u0159estalo zaj\u00edmat. Ale rozhodn\u011b si nezaslou\u017eil, abych mu v\u011bnovala tolik energie, a\u010dkoliv by moje \u0159e\u010d byla skv\u011bl\u00e1. A krom\u011b toho na to, jak se c\u00edtil trapn\u011b s ka\u017edou vte\u0159inou, ani\u017e bych v\u016fbec n\u011bco \u0159ekla, jedin\u00e9 slovo, byl to skvostn\u00fd pohled. V\u016fbec tomu neu\u0161kod\u00ed, kdy\u017e se budu jenom koukat. Za t\u00e9hle situace by v\u00e1s to napadlo taky. Jenom\u017ee m\u00edsto toho ve mn\u011b n\u011bco za\u010dalo doutnat. Tu\u0161\u00edm, \u017ee to byla moje l\u00e1ska k n\u011bmu, je\u017e vzpl\u00e1la, jako kdy\u017e u novin p\u0159idr\u017e\u00edte z\u00e1palku.<\/p>\n
Robert p\u0159istoupil ke mn\u011b bl\u00ed\u017ee. \u201eNeum\u00edm si ani p\u0159edstavit, jak ti to cel\u00e9 p\u0159ipad\u00e1, ale nen\u00ed to tak, jak by sis mohla myslet\u201c. Lehce jsem naklonila hlavu a c\u00edtila jsem, jak ve mn\u011b bubl\u00e1 vztek. P\u0159eru\u0161ila jsem ho v p\u016fli v\u011bty. \u201eTak ty si to neum\u00ed\u0161 p\u0159edstavit? Tvoje b\u00fdval\u00e1 \u017eena t\u011b opustila kv\u016fli jin\u00e9mu chlapovi. Podle m\u011b v\u00ed\u0161 p\u0159esn\u011b, jak\u00e9 to je\u201c. Jakmile jsem to do\u0159ekla, prodraly se na povrch vzpom\u00ednky na na\u0161e za\u010d\u00e1tky. Tenkr\u00e1t kdy jsme se potkali v hospod\u011b a vedli nejd\u0159\u00edv nekone\u010dn\u00e9 kamar\u00e1dsk\u00e9 rozhovory o m\u00fdch milostn\u00fdch eskap\u00e1d\u00e1ch a jeho nezdaru u \u017een. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak jsem tvrdila, \u017ee musel svou man\u017eelku hluboce milovat, kdy\u017e bez n\u00ed vypadal tak zni\u010den\u011b a smutn\u011b. Sna\u017eila jsem se do n\u011bj nezamilovat, do toho p\u011bkn\u00e9ho chlapa se smyslem pro such\u00fd humor, tmav\u00fdmi vlnit\u00fdmi vlasy a jiskrou v jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch, le\u010d podlehla jsem. A k m\u00e9 nesm\u00edrn\u00e9 radosti se to zm\u011bnilo v n\u011bco v\u00edc. Za t\u0159i m\u011bs\u00edce se nast\u011bhoval ke mn\u011b. \u201eSbal si v\u011bci a vypadni\u201c, znovu jsem opakovala. Ta \u017eensk\u00e1, ji\u017e oble\u010den\u00e1, p\u0159ikr\u010den\u011b prob\u011bhla kolem n\u00e1s. Zapamatovala bych si v\u016fbec jej\u00ed tv\u00e1\u0159? Nebo si budu do smrti pamatovat jenom Robertovu zadnici hopsaj\u00edc\u00ed na jej\u00edm t\u011ble. A na to, jak se mu \u00fad vyhoupl a\u017e k b\u0159ichu, kdy\u017e z n\u00ed vyd\u011b\u0161en\u011b slezl. Ale Robert se po\u0159\u00e1d nem\u011bl k odchodu. \u201eAni\u010dko, nic to neznamenalo. Byla to kamar\u00e1dka, sestra Va\u0161ka, jmenuje se \u2026\u201c \u201eOpova\u017e se mi \u0159\u00edkat, jak se jmenuje\u201c, zavr\u010dela jsem nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. \u201eNa to ti ka\u0161lu\u201c. \u201eCo jako?\u201c \u201eNechci sly\u0161et jej\u00ed jm\u00e9no\u201c, p\u0159eru\u0161ila jsem ho. \u201eA v\u00ed\u0161 pro\u010d? Co kdy\u017e se v budoucnu provd\u00e1m za hodn\u00e9ho chlapa a on mi navrhne pojmenovat na\u0161e d\u00edt\u011b pr\u00e1v\u011b t\u00edmhle jm\u00e9nem. A j\u00e1 mu \u0159eknu, jejda to je p\u011bkn\u00e9 jm\u00e9no. Bohu\u017eel m\u016fj b\u00fdval\u00fd o\u0161uk\u00e1val holku, kter\u00e1 se tak jmenovala. D\u011blali to v moj\u00ed posteli bez povle\u010den\u00ed, proto\u017ee byl lenoch l\u00edn\u00e1. Tak\u017ee ne, tak na\u0161i dceru pojmenovat nem\u016f\u017eeme\u201c, zamra\u010dila jsem se na n\u011bho. \u201eV\u00ed\u0161 co, Roberte, zkazil jsi mi den, mo\u017en\u00e1 cel\u00fd t\u00fdden\u201c, p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b jsem naklonila hlavu. \u201eAle cel\u00fd m\u011bs\u00edc ne, proto\u017ee ta nov\u00e1 kabelka od Prady, co p\u0159eru\u0161ila ten v\u00e1\u0161 milostn\u00fd akt, kterou jsem ned\u00e1vno dostala, je absolutn\u011b \u00fa\u017easn\u00e1. A ani ty, ani ta tvoje nev\u011brn\u00e1 zadnice se j\u00ed nem\u016f\u017ee rovnat\u201c.<\/p>\n
Usm\u00e1l se, m\u00e1lem vyprskl sm\u00edchy.
\n\u201eTeda ty dovede\u0161 b\u00fdt z\u00e1bavn\u00e1 i v takov\u00e9 situaci, Ani\u010dko\u201c, prohl\u00e1sil s obdivem. \u201eRoberte, seber se a vypadni z tohoto bytu\u201c, procedila jsem mezi zuby. Za\u010dal se kroutit. \u201eNo jo, ale j\u00e1 m\u00e1m ve \u010dty\u0159i hodiny domluven\u00fd hovor s Italsk\u00fdm obchodn\u00edm partnerem. Tak jsem si myslel, \u017ee by to \u0161lo \u2026\u201c Tentokr\u00e1t jeho slova u\u0165ala moje dla\u0148 na jeho tv\u00e1\u0159i. Tolik na \u00favod m\u00e9ho milostn\u00e9ho \u017eivota. Sm\u016fla, sm\u016fla a je\u0161t\u011b jednou sm\u016fla.<\/p>\n
Kapitola 2 <\/strong><\/p>\n Ani\u010dka Gregorov\u00e1 si na\u0161la novou pr\u00e1ci p\u0159es internet. Hled\u00e1m ch\u016fvu ke sv\u00fdm t\u0159em d\u011btem. Anglick\u00fd jazyk je nutnost. Rozhodla se jednoho bezv\u00fdznamn\u00e9ho dne, polo\u017eila sv\u00e9 p\u011bst\u011bn\u00e9 prsty na kl\u00e1vesnici a odepsala.<\/p>\n M\u00e1m kladn\u00fd vztah k d\u011btem, zv\u00ed\u0159at\u016fm a Eltonu Johnovi. Anglicky zvl\u00e1d\u00e1m dob\u0159e p\u00edsmem i slovem. Po pravd\u011b to byl v\u00fdk\u0159ik do tmy, na takov\u00fd bonmot v\u016fbec ne\u010dekala jakoukoli zp\u011btnou vazbu, proto\u017ee takov\u00e1 komunikace nebyla hodna dal\u0161\u00edho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. Odpov\u011b\u010f v\u0161ak p\u0159ekvapiv\u011b p\u0159i\u0161la obratem v podob\u011b mini dotazn\u00edku. Ten b\u011bhem patn\u00e1cti minut vyplnila a odeslala na lond\u00fdnskou adresu. Potom n\u00e1sledovalo n\u011bkolik e-mail\u016f a dva telefon\u00e1ty. Bylo rozhodnuto, polet\u00ed do Lond\u00fdna a pan Taylor ji bude osobn\u011b \u010dekat na leti\u0161ti i se sv\u00fdmi t\u0159emi d\u011btmi. Trval na tom, aby byla s nimi v kontaktu hned p\u0159i prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed. Ani\u010dka ob\u010das v \u017eivot\u011b d\u011blala hlouposti, ale za tuhle by mohla obdr\u017eet medaili, blesklo j\u00ed hlavou. Vlastn\u011b o nic nejde. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk v \u017eivot\u011b ud\u011bl\u00e1 p\u00e1r hloupost\u00ed, i kdy\u017e za hloupost ka\u017ed\u00fd pova\u017euje n\u011bco jin\u00e9ho. Proto to nebylo jednozna\u010dn\u00e9, ut\u011b\u0161ovala se alibisticky. \u201eNa co mysl\u00ed\u0161?\u201c, zeptala se Jana, star\u0161\u00ed sestra, kter\u00e1 j\u00ed vlastn\u011b od ur\u010dit\u00e9 doby zastupovala matku. \u201eCo? Na britskou kr\u00e1lovnu a jejich odpornou k\u00e1vu, kter\u00e1 se ned\u00e1 p\u00edt\u201c, jak vyzv\u011bd\u011bla od povolan\u00fdch, kte\u0159\u00ed m\u011bli tu \u010dest. \u201eMohla bys b\u00fdt chv\u00edli norm\u00e1ln\u00ed?\u201c \u201eNe, nemohla\u201c. \u201eBo\u017ee, v\u00ed\u0161, \u017ee jsi problematick\u00e1, Ani\u010dko?\u201c \u201eSpisovn\u011b bych t\u011b r\u00e1da opravila, spr\u00e1vn\u00e9 slovo je probl\u00e9mov\u00e1\u201c, laskav\u011b se na svou sestru usm\u00edvala. \u201eA\u017e p\u0159istane\u0161, ihned po\u0161li zpr\u00e1vu, a\u0165 se nestresuju z toho, \u017ee u\u017e se s tebou jen tak nepoh\u00e1d\u00e1m\u201c. \u201eChce\u0161 se se mnou h\u00e1dat?\u201c, pozvedla obo\u010d\u00ed Ani\u010dka. \u201eAno, zvykla jsem si\u201c, odpov\u011bd\u011bla Jana se sm\u00edchem. \u201eNem\u011bla jsi mi to dovolit, sestro\u201c. \u201eAsi ano, co nad\u011bl\u00e1m, \u017ee? Ale tob\u011b se snad dalo n\u011bco zak\u00e1zat?\u201c \u201eNe, ale mohla ses aspo\u0148 pokusit\u201c, oponovala. \u201eZbyte\u010dn\u00e9, proto\u017ee t\u011b m\u00e1m docela dob\u0159e p\u0159e\u010dtenou, sest\u0159i\u010dko\u201c. \u201eV\u00e1\u017en\u011b? To m\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee j\u00e1 sebe ne\u201c, pod\u00edvala se na lidi kolem sebe. \u201eNo tak, hlavu vzh\u016fru\u201c, povzbudila Ani\u010dku Jana, proto\u017ee post\u0159ehla jej\u00ed nervozitu. \u201eM\u00e1\u0161 v\u0161echno sbalen\u00e9?\u201c, polo\u017eila j\u00ed Jana posledn\u00ed ot\u00e1zku. \u201ePod\u00edvej, m\u00e1m v\u0161echno\u201c, pozvedla palubn\u00ed l\u00edstek. \u201eVle\u010du sebou kufr pln\u00fd pesimismu a nem\u00edn\u00edm platit za nadv\u00e1hu. Ale p\u0159edev\u0161\u00edm \u2026.\u201c \u201eRozum\u00edm\u201c, p\u0159eru\u0161ila ji Jana. \u201eKa\u0161le\u0161 na l\u00e1sku, to sly\u0161\u00edm n\u011bkolikr\u00e1t za den\u201c. \u201eJo jasn\u011b\u201c, pod\u00edvala se na Janu a m\u011bla slzy v o\u010d\u00edch. Ob\u011b k sob\u011b nat\u00e1hly ruce a siln\u011b se objaly. Ani\u010dka sestru pevn\u011b sev\u0159ela, proto\u017ee v jej\u00edm objet\u00ed m\u011bla v\u017edycky pocit bezpe\u010d\u00ed. Ani\u010dka se pohodln\u011b usadila a sledovala letu\u0161ku, kter\u00e1 demonstrovala nacvi\u010den\u00e9 pohyby, jak ust\u00e1t p\u00e1d letadla a za pomoc\u00ed \u010deho p\u0159e\u017e\u00edt. Copak by to \u0161lo?, zamyslela se.<\/p>\n Pokud by opravdu do\u0161lo ke katastrof\u011b, nastala by nekontrolovateln\u00e1 panika, ale jinak to bylo p\u016fsobiv\u00e9. Pro\u010d tuto povinnou gymnastiku nepou\u0161t\u011bj\u00ed na obrazovk\u00e1ch, napadlo ji. Letu\u0161ka kone\u010dn\u011b docvi\u010dila, letadlo nabralo rychlost a odlepilo se od startovac\u00ed dr\u00e1hy. Tak zam\u00ed\u0159ili o n\u011bco bl\u00ed\u017ee ke kr\u00e1lovstv\u00ed nebesk\u00e9mu. Skoro si m\u00e1lem v duchu p\u0159ipravovala n\u011bkolik ot\u00e1zek, kter\u00e9 by mohla polo\u017eit n\u011bkomu tam naho\u0159e. Vlastn\u011b byla dost na\u0161tvan\u00e1 na toho, kdo m\u00e1 v\u0161echno pod palcem. Pro\u010d j\u00ed to ud\u011blal?<\/p>\n Za\u010dalo to na jednom ve\u010d\u00edrku, kdy se nechala p\u0159emluvit kamar\u00e1dy na vysoko\u0161kolsk\u00fdch kolej\u00edch. Hr\u00e1la se pitom\u00e1 hra na pravdu. Napadlo ji tehdy, \u017ee takov\u00e1 hra ve spole\u010dnosti opil\u00fdch lid\u00ed nem\u016f\u017ee dopadnout jinak ne\u017e \u0161patn\u011b. \u201eJde\u0161 do toho?\u201c, zeptala se Marcela. \u201eNe, asi ne\u201c, odpov\u011bd\u011bla Ani\u010dka. \u201eJasn\u011b. Kdyby cht\u011bla hr\u00e1t, nesm\u011bla by b\u00fdt takov\u00e1 purit\u00e1nka\u201c, ozval se jeden z kluk\u016f, kter\u00e9ho potaj\u00ed obdivovala. Jeho krut\u00e1 slova ji rozzu\u0159ila. V\u017edy\u0165 takov\u00e1 nebyla. Ano, nebyla tak divok\u00e1 jako oni, ale taky nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 jepti\u0161ka. Zamra\u010dila se na Ev\u017eena. Posadila se do tureck\u00e9ho sedu do jejich utvo\u0159en\u00e9ho kruhu. Ev\u017een se rozesm\u00e1l a n\u011bco po\u0161eptal Danovi. Hra za\u010dala. Padaly prvn\u00ed ot\u00e1zky a prvn\u00ed \u00fakoly. P\u0159i\u0161la \u0159ada na ni, co\u017e ji znerv\u00f3znilo. \u201ePravdu nebo \u00fakol, Anno?\u201c, zeptal se Ev\u017een. Zt\u011b\u017eka polkla. \u201ePravdu\u201c, hlesla. Ev\u017een se zasm\u00e1l, n\u011bco zamumlal a zamnul si ruce. \u201eTak jo. Jsi \u2026 panna?\u201c, zeptal se a Ani\u010dka m\u00e1lem p\u0159estala d\u00fdchat. Ale nikoho krom\u011b j\u00ed samotn\u00e9 ta ot\u00e1zka ne\u0161okovala. C\u00edtila, jak se j\u00ed tv\u00e1\u0159e zal\u00e9valy horkem, a vid\u011bla sm\u00edch v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch. \u201eNo, odpov\u011bz, ale pravdu\u201c, pob\u00edzel ji Ev\u017een. Cht\u011blo se j\u00ed n\u011bkam ut\u00e9ct, ale nakonec p\u0159ik\u00fdvla. \u201eSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem panna\u201c. Jej\u00ed odpov\u011b\u010f z\u0159ejm\u011b nikoho nezarazila, jenom pouze zaujala. O rok pozd\u011bji bylo v\u0161echno jinak. Ani\u010dka s Ev\u017eenem za\u010dala chodit. Jak se uk\u00e1zalo, m\u011bl ji r\u00e1d a ona jeho. Pr\u00e1v\u011b to byl Ev\u017een, kdo byl jej\u00edm prvn\u00edm a jej\u00ed poprv\u00e9 byl nezapomenuteln\u00fd z\u00e1\u017eitek a bylo to n\u00e1dhern\u00e9. Potom zcela n\u00e1hodn\u011b se v\u0161echno pokazilo a d\u011blo se tak rychle. Byla hodn\u011b zmaten\u00e1. Na co to v\u0161ichni nar\u00e1\u017eeli? \u201eTak j\u00ed to vyklop\u201c, vyzval Dan Ev\u017eena. \u201eP\u0159esta\u0148te. Pov\u00edm j\u00ed to, ale ne tady\u201c, vypravil ze sebe Ev\u017een. V\u016fbec se mu nel\u00edbilo, \u017ee kamar\u00e1di to takov\u00fdm zp\u016fsobem vybalili. Ani\u010dka se pozorn\u011b zad\u00edvala do jeho hodn\u011b zmaten\u00e9 tv\u00e1\u0159e. \u201eNe, \u0159ekni mi to, hned\u201c, za\u00fato\u010dila na Ev\u017eena. \u201eJ\u00e1 \u2026, je mi to l\u00edto, Ani\u010dko. Bylo to mnohem d\u0159\u00edve, ne\u017e jsem t\u011b doopravdy poznal\u201c, a jeho pohled prosil o slitov\u00e1n\u00ed. \u201eTehdy, jak jsme hr\u00e1li tu hru, n\u011bkoho napadlo \u2026\u201c \u201eKoho to napadlo?\u201c, p\u0159eru\u0161ila jeho slova jedna z holek, kterou zrovna Ani\u010dka nikdy nemusela. Byla to zl\u00e1 mrcha, kter\u00e1 to kdysi s Ev\u017eenem t\u00e1hla. \u201eVlastn\u011b m\u011b\u201c, p\u0159iznal se. \u201eNapadlo m\u011b, \u017ee by to mohla b\u00fdt legrace \u2026. Uzav\u0159\u00edt s\u00e1zku\u201c, sklopil hlavu Ev\u017een. \u201eNe, to ne\u201c, vypravila ze sebe a o krok ucouvla dozadu. Jej\u00ed u\u017e tak zmaten\u00e9 my\u0161lenky prostoupilo otup\u011bn\u00ed a panika. Nic z toho, co si vyslechla, j\u00ed u\u017e ned\u00e1valo smysl. Ale zmatek rychle vyst\u0159\u00eddala pal\u010div\u00e1 sm\u011bsice bolesti a hn\u011bvu. Zaplavil ji p\u0159\u00edval vzpom\u00ednek a st\u0159\u00edpky mozaiky pomalu zapadaly do sebe. Pro\u010d jenom nebyla opatrn\u00e1? N\u011bkdy si \u010dlov\u011bk mysl\u00ed, \u017ee n\u011bkoho zn\u00e1, ale nen\u00ed to tak. V\u0161echno j\u00ed za\u010d\u00ednalo d\u00e1vat smysl. V jejich vztahu bylo tolik STOP, tolik N\u00c1POV\u011aD, jen\u017ee ona byla moc zaslepen\u00e1 l\u00e1skou k Ev\u017eenovi. Jak to mohl nechat doj\u00edt tak daleko. \u201eNev\u011b\u0159ili jsme mu, kdy\u017e n\u00e1m tvrdil, \u017ee vyhr\u00e1l s\u00e1zku\u201c, chechtal se Dan. \u201eAle d\u016fkazy byly p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9, to rozhodlo\u201c. Ani\u010dka v\u011bd\u011bla, \u017ee by m\u011bla n\u011bco \u0159\u00edct, ale nebyla schopna slova. \u201eMoc m\u011b to mrz\u00ed, Ani\u010dko\u201c, ozval se Ev\u017een. \u201eTak dost, dr\u017ete u\u017e kone\u010dn\u011b huby\u201c, ozval se Tom\u00e1\u0161, kter\u00fd tuhle \u0161ar\u00e1du znechucen\u011b sledoval. \u201eJd\u011bte v\u0161ichni do hajzlu. Copak nevid\u00edte, \u017ee to sta\u010dilo?\u201c \u201eAni\u010dko, promi\u0148. Miluju t\u011b, cht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct \u2026, \u0161kemral Ev\u017een.<\/p>\n Kone\u010dn\u011b se j\u00ed mozek a pusa znovu propojily. \u201eU\u017e na m\u011b nikdy, do prdele nemluv. Nikdy. Jak jsi mi to mohl ud\u011blat,\u201c. M\u011bla toho na jazyku tolik, ale slova se j\u00ed zasek\u00e1vala hluboko v jej\u00edm nitru. \u201eJ\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem to pod\u011blal\u201c. \u201eTak pod\u011blal\u201c, zaje\u010dela. \u201ePro\u010d? Pro\u010d j\u00e1?\u201c \u201eProto\u017ee to bylo tehdy jinak. Proto\u017ee jsi byla po ruce\u201c, odpov\u011bd\u011bl Ev\u017een a jeho up\u0159\u00edmn\u00e1 odpov\u011b\u010f ji srazila na kolena je\u0161t\u011b v\u00edce. \u201eProto\u017ee tehdy to byla v\u00fdzva. Nev\u011bd\u011bl jsem, Ani\u010dko, \u017ee se do tebe zamiluju\u201c. U\u017e toho na ni bylo dost a kone\u010dn\u011b se odlepila z m\u00edsta. Rozb\u011bhla se ke dve\u0159\u00edm. Ev\u017een ji chytil na ruku, ale vy\u0161kubla se mu a uhodila ho do tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n Po\u0159\u00e1dn\u011b tvrd\u011b. Bolest v jeho o\u010d\u00edch j\u00ed kone\u010dn\u011b poskytla jakousi malou satisfakci. \u201eVzal jsi mi n\u011bco, co ti nepat\u0159ilo, Ev\u017eene. Co m\u011bl dostat n\u011bkdo, kdo by m\u011b opravdu miloval. A ty jsi mu to sebral, kv\u016fli \u010demu\u201c? Ani\u010dka vyb\u011bhla ven, studen\u00fd v\u00edtr j\u00ed vmetl vlasy do tv\u00e1\u0159e. Tak skon\u010dila jej\u00ed prvn\u00ed l\u00e1ska. O p\u00e1r let pozd\u011bji poznala Roberta a znovu sm\u016fla. Tolik k tomu, \u017ee tam n\u011bkdo naho\u0159e j\u00ed nep\u0159eje, \u201eJmenuju se Krist\u00fdna\u201c, p\u0159edstavila se mlad\u00e1 blond\u00fdna, kter\u00e1 se posadila vedle. \u201eJedu do Lond\u00fdna za prac\u00ed p\u0159es agenturu. A co ty?\u201c, zeptala se a mile se usm\u00e1la. \u201eJsem Anna a na\u0161la jsem si m\u00edsto p\u0159es internet. Douf\u00e1m, \u017ee to vyjde\u201c, poskytla j\u00ed informaci, o kterou projevila z\u00e1jem. \u201eAha. Pokud by to nevy\u0161lo mn\u011b, potom budu hledat sama. M\u00e1m v Lond\u00fdn\u011b p\u0159\u00edtele, kter\u00fd na m\u011b bude \u010dekat\u201c, op\u0159ela se a spokojen\u011b se usm\u00edvala. \u201eJe \u017eenat\u00fd?\u201c, zeptala se Ani\u010dka. \u201eProboha ne\u201c, zpozorn\u011bla d\u00edvka a pod\u00edvala se na Ani\u010dku zd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima. \u201ePromi\u0148, jenom jsem \u017eertovala\u201c, sama nev\u011bd\u011bla, pro\u010d j\u00ed to napadlo. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee si vzpomn\u011bla na kamar\u00e1dku Ivanu, jak skoro \u010dty\u0159i roky skota\u010dila se \u017eenat\u00fdm chlapem. To bylo n\u011bco, co Ani\u010dka nemohla pochopit. Roky pro\u017eit\u00e9 v tomto vztahu j\u00ed u\u017e nikdo nevr\u00e1t\u00ed. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se j\u00ed to sna\u017eila vymluvit, nebylo to nic platn\u00e9. Jenom se na\u0161tvala. Ivana se je\u0161t\u011b na \u0161kole zapletla se sv\u00fdm profesorem, Karlem. Byl t\u00e9m\u011b\u0159 o dvacet let star\u0161\u00ed ne\u017e ona, ale charisma m\u011bl, to musela p\u0159iznat. M\u011bl dv\u011b d\u011bti s man\u017eelkou a jedno d\u00edtko bokem jako corpus delicti. Karel byl znalec d\u011bjin, ale je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed znalec um\u011bn\u00ed, jak oblbovat holky a jej\u00ed kamar\u00e1dka pat\u0159ila samoz\u0159ejm\u011b mezi n\u011b. \u201eMiluje m\u011b, ne svou man\u017eelku\u201c, opakovala sv\u016fj refr\u00e9n, kter\u00fd u\u017e nedosahoval posledn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dky hitpar\u00e1dy. \u201eNetrv\u00e1m na tom, aby se rozvedl. Sta\u010d\u00ed mi, \u017ee m\u011b miluje a rozum\u00edme si\u201c, br\u00e1nila ho pali\u010dat\u011b. \u201eIvanko, poslouch\u00e1\u0161 se v\u016fbec?, \u0159\u00edkala j\u00ed Ani\u010dka naposledy. \u201eJ\u00e1 si taky rozum\u00edm se sv\u00fdm \u0161\u00e9fem, a nev\u00edm, jak\u00fd je v posteli\u201c, kontrovala. \u201eTak pro\u010d to nezjist\u00ed\u0161?\u201c \u201eJe \u017eenat\u00fd\u201c. \u201eAle je to chlap\u201c. \u201eJist\u011b, \u017eenat\u00fd chlap\u201c. \u201eNo a? Co je na tom?\u201c \u017denat\u00fd chlap u\u017e n\u011bkomu pat\u0159\u00ed, Ivanko\u201c. \u201eI \u017eenat\u00fd chlap m\u00e1 pr\u00e1vo na omyl\u201c. \u201eTo je pravda, ale potom dlouho nesetrv\u00e1v\u00e1 v man\u017eelstv\u00ed, tak, jako ten tv\u016fj Karel\u201c. \u201ePat\u0159\u00ed mi\u201c, oponovala Ivana. \u201eCo je to za pitomost? To ti cpe do hlavy. V\u017edy\u0165 ti nedoch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed v\u011bci\u201c.<\/p>\n Tak to v\u017edy prob\u00edhalo, ale jinak si spolu dob\u0159e rozum\u011bly. Ivana nem\u00ednila diskutovat a d\u00e1l proplouvala \u017eivotem s Karlem IV., jak ho pojmenovala jednou Ani\u010dka. Karel IV. Byl historicky p\u0159ekonan\u00fdm modelem \u017eenat\u00e9ho chlapa. Svou rodinu postavil na prvn\u00ed m\u00edsto, ale pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo by na to prvn\u00ed m\u00edsto jmenoval jeho. Ob\u010das politoval, podr\u017eel a hlavn\u011b ned\u011blal \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my. Jej\u00ed kamar\u00e1dka konkurz vyhr\u00e1la, byla nejlep\u0161\u00ed. Byla ide\u00e1ln\u00ed adeptkou, proto\u017ee v\u011b\u0159ila t\u011bm jeho kec\u016fm. Utvrzoval ji v tom, \u017ee ne\u017e se to vy\u0159e\u0161\u00ed, mus\u00ed b\u00fdt trp\u011bliv\u00e1 a v\u00e1\u0161niv\u00e1, tak se mu to n\u00e1ramn\u011b hodilo.<\/p>\n Prvn\u00ed rok byl ide\u00e1ln\u00ed, spikleneck\u00fd, ileg\u00e1ln\u00ed vztah, kter\u00fd dokonale fungoval. Potom se Ivana rozhodla n\u00e1rokovat svoje postaven\u00ed a za\u010dal nekone\u010dn\u00fd seri\u00e1l rozchod\u016f a n\u00e1vrat\u016f. P\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce Ani\u010dka netu\u0161ila \u2026\u2026. Z my\u0161lenek ji vyru\u0161ilo osloven\u00ed blon\u010fat\u00e9 Krist\u00fdny, kter\u00e1 si cht\u011bla pov\u00eddat. Ani\u010dka necht\u011bla se bl\u00ed\u017ee seznamovat a v\u00e9st dialogy typu, kdo jsi, a co v \u017eivot\u011b chce\u0161 d\u011blat. D\u00edvka na\u0161t\u011bst\u00ed velice rychle pochopila, ztichla a nasadila si do u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka. Ani\u010dka pod\u0159imovala. Kdy\u017e otev\u0159ela o\u010di a znovu se pod\u00edvala z ok\u00e9nka letadla, zrovna let\u011bli nad mo\u0159em. D\u00edvka vedle n\u00ed sed\u011bla ti\u0161e, u\u017e se na nic neptala. Letu\u0161ka ozn\u00e1mila p\u0159ist\u00e1n\u00ed, p\u0159ipoutala se a \u010dekala, a\u017e bude m\u00edt letadlo tu spr\u00e1vnou v\u00fd\u0161ku a ozve se pilot, kdy\u017e dostane z v\u011b\u017ee instrukce. Ani\u010dku n\u00e1hle p\u0159epadl posledn\u00ed z\u00e1chvat stesku po sv\u00e9 rodn\u00e9 zemi. P\u0159ist\u00e1li. Pasa\u017e\u00e9\u0159i odm\u011bnili pilota potleskem, p\u0159esto\u017ee p\u0159ist\u00e1n\u00ed se sp\u00ed\u0161e podobalo n\u011bkolika mega skok\u016fm.<\/p>\n Nebylo to na potlesk, pomyslela si. Na druhou stranu, kolika lidem se tlesk\u00e1 za mnohem slab\u0161\u00ed v\u00fdkon. Blond\u00fdnka Krist\u00fdna se postavila jako prvn\u00ed. \u201eVym\u011bn\u00edme si \u010d\u00edsla mobil\u016f\u201c, pohotov\u011b navrhovala, a za\u010dala diktovat to svoje. Ani\u010dka sice nepochopila, pro\u010d by to m\u011bla vlastn\u011b d\u011blat. Dohromady spolu prohodily snad t\u0159i pouh\u00e9 v\u011bty, nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 si zrovna nesedly. Kdyby si m\u011bla s ka\u017ed\u00fdm vym\u011b\u0148ovat svoje \u010d\u00edslo, kdo j\u00ed \u0159ekl p\u00e1r slov, zkolaboval by i ten nejlep\u0161\u00ed telefon a spadla by ta nejlep\u0161\u00ed s\u00ed\u0165. P\u0159esto si na\u0165ukala do mobilu jej\u00ed \u010d\u00edslo, vytvo\u0159ila nov\u00fd kontakt, Krist\u00fdna let F 360, kter\u00fd chv\u00edli st\u00e1vkoval, ne\u017e nab\u011bhl na britsk\u00e9ho oper\u00e1tora. Potom si vzala p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed zavazadlo a rozlou\u010dila se je\u0161t\u011b s blond\u00fdnou p\u0159ed v\u00fdstupem z letadla. Neosobn\u00ed pohled a stisk ruky. Tak vykro\u010dila do p\u0159\u00edletov\u00e9 haly v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n …<\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/p>\n Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed za t\u00fdden…<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Views: 138Prvn\u00ed rom\u00e1n, Inkognito, kter\u00fd jsme na Popelk\u00e1ch vyd\u00e1vali p\u0159ede\u0161le se u v\u00e1s setkal s hezk\u00fdm ohlasem. Proto jsme pro v\u00e1s domluvili i druh\u00fd rom\u00e1n, spisovatelky Dagmar Valov\u00e9, kter\u00fd bude op\u011bt t\u00fdden co t\u00fdden vych\u00e1zet. Jmenuje se Pro\u010d v\u011b\u0159it. Vstupte pro zm\u011bnu do mal\u00ed\u0159sk\u00e9ho ateli\u00e9ru, jeho\u017e st\u011bny mnoh\u00e9 uvid\u00ed …\u00a0 Kapitola 1. a 2.\u00a0 Poka\u017ed\u00e9 […]<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":20857,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"class_list":["post-20855","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-spolecnost"],"aioseo_notices":[],"aioseo_head":"\n\t\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t![\"letadlo\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/2023\/02\/letadlo.jpg\" "\\"letadlo\\"")
<\/p>\n