\u201eByl to mal\u00fd \u0161\u0165astlivec, kter\u00fd s oblibou vyhled\u00e1val slune\u010dn\u00ed paprsky a v nich si poskakoval\u201c<\/em>. Za sv\u016fj \u017eivot jsem si na tuhle hl\u00e1\u0161ku z knihy, kterou jsem \u010detla bezpo\u010dtukr\u00e1t, neb jsem ji \u010detla i sv\u00fdm dcer\u00e1m, vzpomn\u011bla u\u017e mnohokr\u00e1t. A nejen na tuhle. <\/strong>\u201eCi videt tocit kolecka\u2026\u201c<\/em>, je u n\u00e1s v rodin\u011b u\u017e folkl\u00f3r\u2026<\/strong><\/p>\n<\/div>\n \u2026nen\u00ed to tak zn\u00e1m\u00e1 kniha, ale zase nen\u00ed tak nezn\u00e1m\u00e1, abych tady objevovala Ameriku.<\/p>\n <\/p>\n P\u0159esto zafu\u0161uji Ren\u010de do \u0159emesla a mo\u017en\u00e1 i j\u00ed, pokud nezn\u00e1, co\u017e by bylo u knihomola jej\u00edho form\u00e1tu divn\u00e9, tuhle malebnou v\u011bc doporu\u010d\u00edm.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n A\u010dkoli se jedn\u00e1 o knihu, kter\u00e1 spat\u0159ila sv\u011btlo sv\u011bta v roce tu\u0161\u00edm 1876, je obsahem tak nad\u010dasov\u00e1, \u017ee \u010dlov\u011bku ten pomalu sto pades\u00e1ti let\u00fd odstup v\u016fbec nep\u0159ijde.<\/p>\n <\/p>\n Snad forma vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, velice distingovan\u00e1, spisovn\u00e1 a s ohledem na p\u0159\u00edb\u011bh posazen\u00fd na star\u00fd anglick\u00fd venkov i klasicky vzne\u0161en\u00e1, m\u016f\u017ee p\u016fsobit v porovn\u00e1n\u00ed s dne\u0161n\u00ed modern\u00ed literaturou rozd\u00edln\u011b.<\/p>\n <\/p>\n Ale v tom t\u0159eba j\u00e1 spat\u0159uji velkou dev\u00edzu.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n \u010clov\u011bk nejen\u017ee pozn\u00e1 velice rychle vlastn\u00ed d\u011bti, ale rovn\u011b\u017e m\u00e1 mo\u017enost se p\u0159en\u00e9st do doby, kdy byli mu\u017ei vychov\u00e1v\u00e1ni jako d\u017eentlmeni, kdy dvo\u0159en\u00ed se d\u00e1m\u011b obn\u00e1\u0161elo nikoli SMS, ale dopisy, ide\u00e1ln\u011b v krabici s kr\u00e1snou kv\u011btinou, kterou d\u00e1m\u011b dovezl ko\u010d\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n V na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b ko\u010d\u00ed Mike\u0161.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n A proto\u017ee tady m\u00e1me H\u00fdtu a hlavn\u011b Batula, v origin\u00e1le jm\u00e9nem Budge a Toddie, a jejich p\u0159en\u00e1dhern\u011b popsan\u00fd d\u011btsk\u00fd sv\u011bt, neobejde se ani tento po\u010din, str\u00fd\u010dka Rudolfa, jako hlavn\u00ed postavy dosp\u011bl\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159\u00edb\u011bhu, bez p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n John Habberton odvypr\u00e1v\u011bl zku\u0161enost, se sv\u00fdmi sv\u011b\u0159enci s galantn\u00edm humorem, s gr\u00e1ci\u00ed a mimo\u0159\u00e1dn\u011b zda\u0159ile popsal p\u0159esn\u011b to, co v\u0161ichni zn\u00e1me od vlastn\u00edch d\u011bt\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n A tak se kup\u0159\u00edkladu stane \u017ee, d\u00e1ma jeho srdce, obdr\u017e\u00ed v kr\u00e1sn\u00e9 krabici s pr\u016fvodn\u00edm dopisem od d\u017eentlmena Rudolfa star\u00fd, \u0161pinav\u00fd hadr.<\/p>\n <\/p>\n Pro\u010d?<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Inu proto, \u017ee mal\u00fd, t\u0159\u00edlet\u00fd Batul, jako ostatn\u011b v\u0161echny d\u011bti obda\u0159en mimo\u0159\u00e1dnou obrazotvornost\u00ed a originalitou, a\u010d d\u00edt\u011b s dob\u0159e situovan\u00e9 rodiny, ze v\u0161ech hra\u010dek nejv\u00edce miluje ut\u011brku s uzlem.<\/p>\n <\/p>\n Je to jeho panenka, kterou pravideln\u011b ukl\u00e1d\u00e1 do post\u00fdlky.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Rudolfem nazvan\u00e1 odporn\u00fdm hadrem, Batulem milovan\u00e1 a v\u0161ude vl\u00e1\u010den\u00e1, podle toho vypadaj\u00edc\u00ed, jej\u00ed\u017e post\u00fdlkou je Batulem ur\u010den\u00e1 inkriminovan\u00e1 krabice, kterou n\u00e1hodou objev\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n Kr\u00e1sn\u00e1 post\u00fdlka. V\u011bru.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n M\u016f\u017ee se n\u011bkdo divit, \u017ee Batul nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pochopen\u00ed, kdy\u017e se v post\u00fdlce jeho panenky objevila ta \u201eoskliv\u00e1 kytka\u201c<\/em>, a ihned sjednal n\u00e1pravu?<\/p>\n <\/p>\n Bohu\u017eel t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e Mike\u0161 s krabic\u00ed odjel.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Ale nebyla by ona d\u00e1ma pravou d\u00e1mou 19. stolet\u00ed, kdyby nez\u016fstala nad v\u011bc\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n \u201eMnohokr\u00e1te d\u011bkuji, av\u0161ak mus\u00edm se zeptat, mil\u00fd Rudolfe, pro\u010dpak mi pos\u00edl\u00e1te hra\u010dky sv\u00fdch sv\u011b\u0159enc\u016f\u201c.<\/em><\/p>\n <\/p>\n Jej\u00ed \u0161armantn\u00ed p\u0159\u00edstup pochopiteln\u011b nem\u00e1 vliv na mno\u017estv\u00ed kolaps\u016f, kter\u00e9 po zji\u0161t\u011bn\u00ed pro\u017eil Rudolf.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n A takov\u00fdch, p\u0159ekr\u00e1sn\u011b popsan\u00fdch situac\u00ed, jako vyst\u0159i\u017een\u00fdch z na\u0161ich vlastn\u00edch \u017eivot\u016f, jen odvypr\u00e1v\u011bn\u00fdch onou vzne\u0161enou \u0159e\u010d\u00ed o dv\u011b stolet\u00ed zp\u011bt, je kniha nap\u011bchovan\u00e1.<\/p>\n <\/p>\n Napln\u00ed v\u00e1s n\u011bhou, pohlad\u00ed du\u0161i a je\u0161t\u011b v\u00e1s nesm\u00edrn\u011b pobav\u00ed.<\/p>\n <\/p>\n D\u011blala jsem to z\u00e1m\u011brn\u011b, \u017ee jsem z knihy \u010detla sv\u00fdm d\u011btem a m\u011blo to v\u00edc d\u016fvod\u016f.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n Jednak jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee je to bude bavit a holky H\u00fdtu a Batula nejen milovaly, ale k m\u00e9 radosti knihu i citovaly a cituj\u00ed dodnes, ale i pro ono mluven\u00e9 slovo, kter\u00e9 jsem cht\u011bla, aby znaly.<\/p>\n <\/p>\n Ne pou\u017e\u00edvaly, ne nijak vzaly za sv\u00e9, ale aby v\u011bd\u011bly, jak kr\u00e1sn\u00fd, zvu\u010dn\u00fd a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed byl d\u0159\u00edv jejich mate\u0159sk\u00fd jazyk.<\/p>\n <\/p>\n Proto\u017ee to je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n \u2026.Oko m\u00e9 zastavilo se p\u0159i n\u00e1zvu: „Inici\u00e1lky“ – milostn\u00e1 to pov\u00eddka, j\u00ed\u017e jsem se druhdy vyh\u00fdbal, proto\u017ee jsem sly\u0161el mlad\u00e9 vn\u00edmav\u00e9 d\u00e1my, jak o n\u00ed blouznily; ale te\u010f jsem ji vzal do ruky a usedl do leno\u0161ky.<\/p>\n <\/p>\n Najednou sly\u0161\u00edm, \u017ee ko\u010d\u00ed Mike\u0161 vol\u00e1:<\/p>\n <\/p>\n „P\u016fjdete hned pry\u010d! Po\u010dkejte, vy dareb\u00e1ci, dob\u0159e, \u017ee v\u00e1s tat\u00ednek po t\u011bch h\u016fr\u00e1ch nevid\u00ed. Hned p\u016fjdete pry\u010d, sic to pov\u00edm str\u00fd\u010dkovi!“<\/p>\n „Nevid\u00e1no, tejcek je okyvej,“ volal Batul tenounk\u00fdm hl\u00e1skem.<\/p>\n Odlo\u017eil jsem se vzdechem knihu a vy\u0161el do zahrady, a Mike\u0161 vida mne volal:<\/p>\n „Poj\u010fte sem, pane Burtone, jestli pak jste tohle jakt\u011b\u017eiv vid\u011bl?“<\/p>\n Pohl\u00e9dnu k oknu pokoje, kde si d\u011bti hr\u00e1valy, byl to \u00fazk\u00fd a dlouh\u00fd otvor v gotick\u00e9m vik\u00fd\u0159i; tam st\u00e1l Batul vzp\u0159\u00edmen na okraji.<\/p>\n „Batule, jde\u0161 mi zp\u00e1tky – honem!“ vyk\u0159ikl jsem a sp\u011bchal pod okno, abych ho zachytil, kdyby vypadl.<\/p>\n „J\u00e1 nemuzu,“ bre\u010del Batul.<\/p>\n „Mike\u0161i, b\u011b\u017ete nahoru a vt\u00e1hn\u011bte ho do vnit\u0159! Batule, jdi zp\u00e1tky, pov\u00edd\u00e1m ti!“<\/p>\n „Ale dy\u0161 j\u00e1 nemuzu,“ opakoval Batul. „Ta velik\u00e1 bedna je velhyba a j\u00e1 sem Hon\u00e1s a ona mne vyplivla naholu a j\u00e1 tu mus\u00edm st\u00e1t, sic by me ta velhyba zase spapala.“<\/p>\n „J\u00e1 j\u00ed to nedovol\u00edm, aby t\u011b spapala, tak jen jdi zp\u00e1tky, honem.“<\/p>\n „D\u00e1\u0161 ji dejcal, aby m\u011b zase nespapala?“ ptal se Batul.<\/p>\n „D\u00e1m – moc krejcar\u016f.“<\/p>\n „To je dobze. Tak, hybicko, uz me nespapej a tejcek Huof tob\u011b d\u00e1 moc dejcal\u016f, a mus\u00ed\u0161 bejt hon\u00e1 a j\u00e1 ti za tvoje dejcaly k\u00f3p\u00edm cuku a …“<\/p>\n <\/p>\n V tom dv\u011b velik\u00e9 ruce popadly Batula ze zadu, a ten s k\u0159ikem zmizel. J\u00e1 zat\u00edm v prvn\u00edm n\u00e1valu mdloby, na kter\u00fd se mohu pamatovati, shled\u00e1val jsem h\u0159eb\u00edky, kladivo, prk\u00e9nka, bych okno dole zabednil. Ale prk\u00e9nka jsem nemohl nal\u00e9zti, ve\u0161el jsem tedy do d\u011btsk\u00e9ho pokoje a po\u010dal l\u00e1mati kus nebo dva z on\u00e9 bedny, je\u017e byla jako velryba vykonala svou povinnost. Srdcelomn\u00fd n\u00e1\u0159ek Batul\u016fv zastavil mou pr\u00e1ci.<\/p>\n <\/p>\n „Ty del\u00e1s beb\u00e9 mej dahej hybice, ty’s okyvej, nech mi mou zatou hybicku!“<\/p>\n „J\u00e1 j\u00ed ned\u011bl\u00e1m bolest, Batule, d\u011bl\u00e1m j\u00ed jen v\u011bt\u0161\u00ed hubu, aby t\u011b mohla l\u00e9pe polknout!“<\/p>\n \u0160\u0165astn\u00e1 my\u0161lenka rozjasnila Batulovu tv\u00e1\u0159 a sv\u00edtila jeho slzami.<\/p>\n „To muze taky H\u00fdtu polknout a budou dva Hon\u00e1si, ha, ha! Udelej j\u00ed t\u00e1-\u00e1k v\u00e9kou pusu, aby taky Mikesa p\u00f3kla, a pak ji zase zatuc, a Mikes tam mus\u00ed hostat, okyvej Mykes!“ ………<\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n M\u00e1me p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b pom\u011brn\u011b slu\u0161nou \u010d\u00e1st pr\u00e1zdnin, a tak se v\u00e1m t\u0159eba tenhle tip, kter\u00fd se mi vybavil v\u010dera v Davli, kdy\u017e jsem kupovala konzervu pro pana Kocoura, bude l\u00edbit.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n \u201eCo to m\u00e1 ta pan\u00ed?\u201c<\/em><\/p>\n \u201eJ\u00eddlo pro ko\u010di\u010dku\u201c<\/em><\/p>\n \u201eTam je mys?!!\u201c<\/em> (hn\u011bd\u00e1 o\u010dka p\u0159es polovinu obli\u010deje, te\u010f je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed)<\/p>\n \u201eNen\u00ed, jsou tam mal\u00e9 kosti\u010dky masa\u201c<\/em><\/p>\n \u201eCi je videt\u2026.\u201c<\/em><\/p>\n \u201eTo nejde, to se te\u010f nem\u016f\u017ee otev\u00edrat\u201c<\/em><\/p>\n \u201e\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u2026\u201c<\/em><\/p>\n <\/p>\n Aaaa v tu chv\u00edli tam p\u0159ed kasou p\u016fl metr ode m\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9 maminky byl Batul jako vy\u0161it\u00fd. Jenom \u0161lo konzervu a ne o hodinky a j\u00e1 nebyla nucena konzervu otev\u0159\u00edt jako Rudolf sv\u00e9 drah\u00e9 hodinky.<\/p>\n <\/p>\n Ale moc nechyb\u011blo. To d\u00edtko v\u0159\u00edskalo tutov\u011b stejn\u011b, jako Batul p\u0159ed v\u00edce, ne\u017e sto lety.<\/p>\n <\/p>\n Rozhodn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee H\u00fdta a Batul nezklamou vlastn\u011b \u017e\u00e1dnou du\u0161i.<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/p>\n A\u0165 u\u017e rodi\u010dovskou, nebo t\u0159eba tu, kter\u00e1 se r\u00e1da nech\u00e1 pohladit kr\u00e1snou \u010de\u0161tinou a d\u017eentlmenem, kter\u00fd se ze v\u0161ech sil sna\u017e\u00ed nepropadnout v roli vychovatele, jsa dosud touto \u00falohou nepol\u00edben.<\/p>\n <\/p>\n Dokonce si mysl\u00edm, \u017ee se do Rudolfa zamilujete. <\/p>\n Michaela Kudl\u00e1\u010dkov\u00e1<\/em><\/p>\n [sexy_author_bio]<\/p>\n Views: 255 \u201eByl to mal\u00fd \u0161\u0165astlivec, kter\u00fd s oblibou vyhled\u00e1val slune\u010dn\u00ed paprsky a v nich si poskakoval\u201c. Za sv\u016fj \u017eivot jsem si na tuhle hl\u00e1\u0161ku z knihy, kterou jsem \u010detla bezpo\u010dtukr\u00e1t, neb jsem ji \u010detla i sv\u00fdm dcer\u00e1m, vzpomn\u011bla u\u017e mnohokr\u00e1t. A nejen na tuhle. \u201eCi videt tocit kolecka\u2026\u201c, je u n\u00e1s v rodin\u011b u\u017e folkl\u00f3r\u2026 \u2026nen\u00ed to tak […]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":1961,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"class_list":["post-1960","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-spolecnost"],"aioseo_notices":[],"aioseo_head":"\n\t\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t![\"22015MzE.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/22015MzE.jpg\")
<\/p>\n![\"22014NDg.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/22014NDg.jpg\")
<\/p>\n
\n
\n
\n
\n![\"22013NGM.jpg\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/text_img\/22013NGM.jpg\")
<\/strong><\/p>\n![\"wink\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/admin\/js\/ckeditor\/plugins\/smiley\/images\/wink_smile.gif\" "\\"wink\\"")
<\/strong><\/p>\n
\n
\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"