Views: 10<\/p>
P\u0158\u00cdLOHA NA V\u00cdKEND 167<\/p>\n No a Hacienda La Strada bude zachov\u00e1na jako d\u011bdictv\u00ed v rodin\u011b, co\u017e v\u0161echny 168<\/p>\n P\u0159\u00e1la si to romantickou, v\u00e1\u0161nivou \u010d\u00e1st\u00ed sv\u00e9 osobnosti, kter\u00e1 se v\u010dera kone\u010dn\u011b 169<\/p>\n \u201eNo teda\u201c, utrousil vet\u0159elec. \u201eNem\u016f\u017eu tomu v\u011b\u0159it, Rosalie Ascoliov\u00e1. To je \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee 170<\/p>\n \u201ePamatuje\u0161, jak ses elegantn\u011b postarala o to, \u017ee jsem nakonec musel zmizet z farmy 171<\/p>\n \u201eAle ty si te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161 dovolit vyb\u00edrat, zlato. V\u016fbec ne\u201c. Dvac\u00e1t\u00e1 dev\u00e1t\u00e1 kapitola zase za t\u00fdden\u2026<\/em><\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/em><\/p>\n Kapitola prvn\u00ed\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola druh\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159et\u00ed\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtvrt\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola p\u00e1t\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u0161est\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola sedm\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola osm\u00e1 i dev\u00e1t\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola des\u00e1t\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola jeden\u00e1ct\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola dvan\u00e1ct\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159in\u00e1ct\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtrn\u00e1ct\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola patn\u00e1ct\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u0161estn\u00e1ct\u00e1\u00a0ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola sedmn\u00e1ct\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola osmn\u00e1ct\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola devaten\u00e1ct\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola dvac\u00e1t\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola dvac\u00e1t\u00e1 prvn\u00ed<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola dvac\u00e1t\u00e1<\/strong>\u00a0druh\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola dvac\u00e1t\u00e1 t\u0159et\u00ed<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola dvac\u00e1t\u00e1 p\u00e1t\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola dvac\u00e1t\u00e1 \u0161est\u00e1<\/strong>\u00a0ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n
\n<\/strong>Kapitola 28.<\/span>
\n\u201eM\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt moje auto\u201c, \u0159ekl Philip druh\u00fd den r\u00e1no s naprost\u00fdm klidem. U\u017e vstali, obl\u00e9kli se a v motelov\u00e9 restauraci vypili \u0161\u00e1lek k\u00e1vy. Podal j\u00ed kl\u00ed\u010dky od sv\u00e9ho mercedesu. Rosalie je nejist\u011b p\u0159ijala. \u201eA jak se dostane\u0161 zp\u00e1tky?\u201c
\n\u201ePojedu na motorce chud\u00e1ka Stefana. Ten hoch mus\u00ed b\u00fdt \u0161\u00edlen\u00fd strachy, co se asi
\ns jeho strojem stalo\u201c…
\n…\u201eNa motorce?\u201c Rosalie ho p\u0159ekvapen\u011b pozorovala. \u201eEhm \u2026 ty um\u00ed\u0161 \u0159\u00eddit motorku?\u201c
\n\u201eZvl\u00e1dnu to\u201c, \u0159ekl p\u0159\u00edk\u0159e.
\n\u201eAha. Dobr\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee budu muset nakoupit p\u00e1r v\u011bc\u00ed, a\u017e otev\u0159ou obchody\u201c,
\npokra\u010dovala Rosalie. Byla napjat\u00e1 a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1. Philip naopak, jak se zd\u00e1lo, byl
\npln\u00fd porozum\u011bn\u00ed. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ji to hodn\u011b rozladilo.
\n\u201eJestli mluv\u00ed\u0161 o \u0161atech, tak vzadu v aut\u011b je ta\u0161ka. Zabalila ji pro tebe matka, tak\u017ee
\nbys m\u011bla m\u00edt v\u0161echno, co pot\u0159ebuje\u0161\u201c.
\nRosalie na n\u011bj zara\u017een\u011b hled\u011bla. \u201eAha\u201c, zareagovala nete\u010dn\u011b.
\nPhilip polo\u017eil na st\u016fl pen\u00edze. \u201eM\u011bli bychom vyrazit\u201c, a zvedl se.
\nO patn\u00e1ct minut pozd\u011bji Rosalie nastartovala auto a sledovala Philipa postrann\u00edm
\nok\u00e9nkem. Zku\u0161en\u011b nahodil motor velk\u00e9ho stroje a p\u0159ehodil nohu p\u0159es sedadlo.
\nNaposledy se na ni pod\u00edval. \u201eP\u00e1r dn\u00ed, Rosalie\u201c, p\u0159ipomenul j\u00ed v ohlu\u0161uj\u00edc\u00edm \u0159evu
\nmotorky. \u201eV\u00edc ne, pamatuj si to\u201c.
\nP\u0159ik\u00fdvla a za\u0159adila rychlost. Philip zat\u00edm zam\u00ed\u0159il k v\u00fdjezdu z parkovi\u0161t\u011b stylem, kter\u00fd
\nsv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk. Rozhodn\u011b v\u011bd\u011bl, co s motorkou d\u011blat.
\nRosalii to p\u0159ekvapilo. R\u00e1da by v\u011bd\u011bla, kde a kdy se nau\u010dil jezdit s takovou lehkost\u00ed.
\nKdy\u017e mizel po silnici, Rosalie si n\u011b\u010deho v\u0161imla a zamra\u010dila se. \u201eSakra Philipe, helma.
\nZapomn\u011bl sis vz\u00edt p\u0159ilbu\u201c, ale u\u017e byl v nedohlednu. A byl to pr\u00e1v\u011b on, kdo ned\u00e1vno
\nud\u011blal Stefanovi p\u0159edn\u00e1\u0161ku o tom, jak jezdit bezpe\u010dn\u011b, pomyslela si znechucen\u011b,
\npak se ov\u0161em zasm\u00e1la. Mo\u017en\u00e1, \u017ee je t\u00edm druhem jezdce, kter\u00fd zastav\u00ed a nasad\u00ed si
\nhelmu, a\u017e kdy\u017e je z dohledu. P\u0159esn\u011b tak to d\u011blala ona. Jedna v\u011bc byla vzbudit dojem
\nnezkrotn\u00e9 a neohro\u017een\u00e9 \u017eeny a druh\u00e1 pokou\u0161et osud. Na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i se usadil m\u00edrn\u00fd
\n\u00fasm\u011bv. Zapnula r\u00e1dio a automaticky si naladila obl\u00edbenou stanici. Byla si jist\u00e1, \u017ee si
\nPhilip tu helmu ur\u010dit\u011b nasadil. P\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee se bude chovat stejn\u011b jako ona,
\nproto\u017ee si byli v mnoha ohledech podobn\u00ed. Av\u0161ak s t\u00edm pomy\u0161len\u00edm j\u00ed zmizel \u00fasm\u011bv
\nze rt\u016f. P\u011bkn\u011b hloup\u00e9, usuzovat takto, jako by ho znala hodn\u011b dlouho. Asi se
\nzbl\u00e1znila. Ale nezbl\u00e1znila se, byla jen zamilovan\u00e1. Mnohem v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed stav. Rosalie se
\ntrochu na sedadle prot\u00e1hla a zaznamenala n\u011bkolik drobn\u00fdch bolav\u00fdch m\u00edst na sv\u00e9m
\nt\u011ble. Philipovo nenasytn\u00e9 milov\u00e1n\u00ed na n\u00ed zanechalo stopy, uv\u011bdomila si zachmu\u0159en\u011b.
\nR\u00e1da by ov\u0161em v\u011bd\u011bla, zda a jak\u00e9 stopy nechala ona na n\u011bm.
\nCht\u011bl ji, bezesporu. V ur\u010dit\u00e9m smyslu ji pot\u0159eboval. Pouze s n\u00ed bude jeho pe\u010dliv\u011b
\nbudovan\u00fd domov dokonal\u00fd. M\u00e1 mu v\u011b\u0159it? V\u017edy\u0165 nem\u011bl zapot\u0159eb\u00ed, aby se stal \u010dlenem
\nspole\u010denstv\u00ed obchodn\u00edk\u016f zde v jej\u00ed rodn\u00e9 zemi. Ano, s\u0148atkem s n\u00ed si zajist\u00ed sv\u00e9
\npostaven\u00ed v srdc\u00edch rodiny a cel\u00e9ho p\u0159\u00edbuzenstva, co\u017e mu nemohla m\u00edt za zl\u00e9.<\/p>\n
\npot\u011b\u0161\u00ed. Ale jak to bude s n\u00ed \u2026., to byla ov\u0161em ot\u00e1zka.
\nAno, Philip ji pot\u0159eboval, pomyslela si. A chce ji. To dok\u00e1zal mimo ve\u0161kerou
\npochybnost v\u010dera v noci. Nav\u00edc s n\u00e1padem ofici\u00e1ln\u00edch ohl\u00e1\u0161en\u00fdch z\u00e1snub p\u0159i\u0161li oba
\nstejn\u011b. Co to s n\u00ed v\u010dera, sakra bylo? Ve skute\u010dnosti se nic nezm\u011bnilo. Je pravda, \u017ee ji
\n\u0161okovalo, kdy\u017e zjistila, \u017ee Philip vlastnil Haciendu, ale s t\u00edm u\u017e se sm\u00ed\u0159ila v\u010dera. Ale
\nse v\u0161\u00edm se a\u017e tak \u00fapln\u011b nesm\u00ed\u0159ila, byl jak\u00fdsi pocit zrady. A to i p\u0159esto, \u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee j\u00ed
\nnab\u00edzel stejn\u00e9 postaven\u00ed jako to, kter\u00e9 ztratila. Ne \u00fapln\u011b stejn\u00e9, pochopiteln\u011b. Philip
\nBennet bude m\u00edt v\u017edycky za osud Haciendy kone\u010dnou zodpov\u011bdnost. Ale ona se na
\nn\u00ed m\u016f\u017ee pod\u00edlet, bude-li cht\u00edt. Sta\u010d\u00ed se za n\u011bj provdat. Jej\u00edm c\u00edlem je vr\u00e1tit se dom\u016f,
\nd\u00e1t v\u011bci do po\u0159\u00e1dku a zabydlet se znovu v \u017eivotn\u00edm stylu. Toho v\u0161eho by mohla
\ndos\u00e1hnout. Sta\u010dilo se provdat za Philipa, p\u0159esn\u011b jak si napl\u00e1novali oba. Dnes r\u00e1no si
\nuv\u011bdomila, \u017ee ani jeden se necht\u011bli br\u00e1t z d\u016fvodu \u010dist\u011b obchodn\u00edho. Nikdy to tak
\nnebylo. Pot\u0159\u00e1sla hlavou a \u0159\u00eddila auto po silnici d\u00e1le do hor, kde by se m\u011bl objevit star\u00fd
\nsrub. Philip si nevynutil jen jej\u00ed fyzick\u00e9 i citov\u00e9 odevzd\u00e1n\u00ed. Poda\u0159ilo se mu obnovit
\njejich v\u00e1\u0161niv\u00fd p\u0159\u00edstup k \u017eivotu, o kter\u00e9m spolu snili. K \u017eivotu, kter\u00fd tak \u00fasp\u011b\u0161n\u011b
\nv posledn\u00edch letech potla\u010dovala. Ano, ani jeden z nich necht\u011bl s\u0148atek z obchodn\u00edch
\nd\u016fvod\u016f, \u010di pro pohodl\u00ed. Tak to bylo, tak prost\u00e9.
\nOdbo\u010dila ze zu\u017euj\u00edc\u00ed silnice a vjela na lesn\u00ed cestu. Rosalie si to dob\u0159e pamatovala, i
\nkdy\u017e ve srubu dlouho nebyla. Pou\u0161tn\u00ed ter\u00e9n vyst\u0159\u00eddaly stromy a ke\u0159e. Ale nejv\u00edc tu
\nrostly mohutn\u00e9 kaktusy. Cesta p\u0159ed chvilkou nebyla asfaltovan\u00e1, proto musela
\nzpomalit, aby se pod autem nezvedala mra\u010dna prachu. Ve srubu bude p\u011bkn\u00e9 horko.
\nNebyla tam klimatizace, ani \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 vymo\u017eenosti. Vzpomn\u011bla si na to, jak se jej\u00ed
\nmatka tv\u00e1\u0159ila, kdy\u017e ji jej\u00ed otec sem vzal na svatebn\u00ed cestu. Ale maminka ov\u0161em
\nv\u011bd\u011bla, \u017ee si t\u00e1tu brala z l\u00e1sky, a ne z rozumu. Rosalie si povzdechla, a je\u0161t\u011b v\u00edce
\np\u0159ibrzdila. Na srubu bylo vid\u011bt jeho st\u00e1\u0159\u00ed a nedostatek p\u00e9\u010de. St\u00e1l n\u011bkolik metr\u016f od
\npotoka, kter\u00fd tekl z hor. St\u0159echa se pov\u00e1\u017eliv\u011b nakl\u00e1n\u011bla na stranu a jedno \u010deln\u00ed okno
\nbylo rozbit\u00e9. Rosalie zaparkovala a vykro\u010dila vzh\u016fru, aby si d\u011bji\u0161t\u011b vzpom\u00ednek jej\u00edho
\nd\u011btstv\u00ed prohl\u00e9dla. Rodina d\u0159\u00edve pou\u017e\u00edvala srub na letn\u00ed pikniky. Chladn\u00fd horsk\u00fd potok,
\nnyn\u00ed rozvodn\u011bn\u00fd po ned\u00e1vn\u00fdch de\u0161t\u00edch, l\u00e1kal ke koup\u00e1n\u00ed a okol\u00ed bylo vzru\u0161uj\u00edc\u00edm
\nm\u00edstem pro v\u00fdzkumn\u00e9 v\u00fdpravy, kter\u00e9 jako d\u011bti tolik milovaly. Naho\u0159e proti proudu, jak
\nsi Rosalie pamatovala, bylo n\u011bkolik jeskyn\u00ed.
\nVe srubu nebyla elekt\u0159ina, ale tekouc\u00ed voda ano. Kdy\u017e zkou\u0161ela rezav\u00fd kohoutek
\nv mal\u00e9 kuchy\u0148ce, s p\u0159ekvapen\u00edm zjistila, \u017ee dosud funguje. S trochou \u0161t\u011bst\u00ed bude
\npou\u017eiteln\u00fd i z\u00e1chod a koupelna. Sice bez tepl\u00e9 vody, ale dva dny se bez pohodl\u00ed
\nsnad obejde. P\u00e1r dn\u00ed \u2026.
\nRosalie uva\u017eovala o lh\u016ft\u011b, kterou j\u00ed Philip poskytl, aby mohla p\u0159em\u00fd\u0161let. Z\u0159ejm\u011b
\nch\u00e1pal, \u017ee pot\u0159ebovala na uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed my\u0161lenek a na nov\u00e1 rozhodnut\u00ed \u010das. Dnes
\nr\u00e1no ji nechal odej\u00edt prakticky bez n\u00e1mitek. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ji pr\u00e1v\u011b ten
\nnedostatek jeho nesouhlasu znepokojoval. Nehodilo se to k jeho povaze. Zd\u00e1lo by se
\nj\u00ed mnohem pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee bude cht\u00edt vyu\u017e\u00edt v\u00fdhodu, kterou od n\u00ed v noci z\u00edskal.
\nP\u0159esto j\u00ed r\u00e1no koupil \u0161\u00e1lek k\u00e1vy a zam\u00e1val j\u00ed na cestu. To se mu v\u016fbec nepodobalo.
\nRosalie se st\u00e1le znovu vracela k pr\u016fb\u011bhu v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera. N\u00e1hle zatou\u017eila, aby
\nPhiiip zm\u011bnil rozhodnut\u00ed.<\/p>\n
\nuvolnila. Realistick\u00e1 \u010d\u00e1st jej\u00ed osobnosti ji varovala, \u017ee by se t\u00edm nic nezm\u011bnilo. Mus\u00ed
\nse rozhodnout, co skute\u010dn\u011b od \u017eivota chce a takov\u00e9 rozhodnut\u00ed nem\u016f\u017ee ud\u011blat
\nstejn\u00fdm zp\u016fsobem, jako to ud\u011blala p\u0159ed lety. Mus\u00ed se definitivn\u011b a rozumn\u011b
\nrozhodnout, proto\u017ee p\u0159esn\u011b tohle se od n\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1. Bohu\u017eel, \u010dlov\u011bku se obt\u00ed\u017en\u011b
\np\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed logicky a realisticky, kdy\u017e je zamilovan\u00fd. M\u011bla by p\u0159em\u00fd\u0161let o zp\u016fsobu,
\nkter\u00fdm ztratila sv\u00e1 pr\u00e1va na Haciendu, p\u0159ipom\u00ednala si zachmu\u0159en\u011b. Vystoupila z auta
\na vyt\u00e1hla cestovn\u00ed kabelu, kterou j\u00ed poslala matka. M\u011bla by se soust\u0159edit na pocit
\nzrady, kter\u00fd ji tak zasko\u010dil. Ale vztek ji\u017e pominul. Philip ho rozpustil ve sv\u00e9m
\nprohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee m\u00e1 na ni n\u00e1rok, \u017ee mu pat\u0159\u00ed. A touha uspokojit jeho fyzick\u00e9 a du\u0161evn\u00ed
\npot\u0159eby bylo v\u010dera v noci to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Jen\u017ee ona m\u00e1 sv\u00e9 vlastn\u00ed pot\u0159eby,
\np\u0159ipomn\u011bla si. Odnesla kabelu dovnit\u0159 a otev\u0159ela ji. Naho\u0159e hrom\u00e1dky uspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho
\npr\u00e1dla le\u017eel list, popsan\u00fd mat\u010din\u00fdm p\u00edsmem.
\nM\u00e1 drah\u00e1, Rosalie,
\nJako v\u017edy se na\u0161e nejlep\u0161\u00ed pl\u00e1ny, kter\u00e9 jsme s tebou m\u011bli, zhatily. Ale tentokr\u00e1t jsem
\npln\u011b na tv\u00e9 stran\u011b. Nech\u00e1pu, jak mohli b\u00fdt ti dva, tak chladnokrevn\u00ed a nic n\u00e1m o
\nprodeji ne\u0159\u00edct. Nem\u00e1m nic proti tomu, aby Hacienda pat\u0159ila Philipovi, ale m\u011bli ti
\np\u0159edem a p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, jak\u00e1 je situace. V\u00edm, \u017ee si s Philipem sv\u00e9 probl\u00e9my vy\u0159e\u0161\u00edte. Je
\nto hodn\u00fd mu\u017e, zlat\u00ed\u010dko a miluje je t\u011b, to je to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Ale mysl\u00edm si, \u017ee m\u00e1\u0161
\npr\u00e1vo provdat se za n\u011bj z vlastn\u00edho rozhodnut\u00ed.
\nL\u00edb\u00e1m t\u011b, m\u00e1ma.
\nRosalii vhrkly slzy do o\u010d\u00ed. Rychle je set\u0159ela h\u0159betem ruky. Pak dopis pe\u010dliv\u011b slo\u017eila.
\nMat\u010dino prohl\u00e1\u0161en\u00ed v n\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc prohloubilo pocit viny za tu sc\u00e9nu, kterou zp\u016fsobila
\nsv\u00fdm neuv\u00e1\u017een\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. Na druh\u00e9 stran\u011b, \u0159ekla si Rosalie ne\u0161\u0165astn\u011b, pokud
\nPhilipa cht\u011bla opustit v den jejich z\u00e1snub, proto\u017ee se c\u00edtila podveden\u00e1, neexistovalo
\nmoc zdvo\u0159il\u00fdch zp\u016fsob\u016f, jak to ud\u011blat. Potla\u010dila vzdech a za\u010dala se prohrabovat
\nv ta\u0161ce. Vzala si \u010dist\u00e9 pr\u00e1dlo, ko\u0161ili. Matka j\u00ed p\u0159ez\u00edrav\u011b zabalila i tenisky, kter\u00e9 se
\nbudou l\u00e9pe hodit ne\u017e vysok\u00e9 ko\u017een\u00e9 boty, co m\u011bla na sob\u011b. Rosalie se rychle
\np\u0159evl\u00e9kla a pustila probl\u00e9my z hlavy. V\u011bnovala se te\u010f tomu, jak zap\u00e1lit ohe\u0148 ve
\nstar\u00fdch kamnech. Cestou si nakoupila n\u011bjak\u00e9 konzervy, tak\u017ee o hladu nebude. Na
\nobloze se za\u010daly shlukovat t\u011b\u017ek\u00e9 mraky a docela se setm\u011blo. P\u0159ijde zase bou\u0159ka.
\nLetos byly de\u0161t\u011b nezvykle siln\u00e9. Jenom doufala, \u017ee star\u00e1 st\u0159echa nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 d\u011brav\u00e1.
\nVe vzd\u00e1len\u00e9m dun\u011bn\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se bou\u0159ky nesly\u0161ela hluk auta, dokud se nep\u0159ibl\u00ed\u017eilo a\u017e
\nke srubu. Ve chv\u00edli, kdy rozpoznala ten zvuk motoru, vysko\u010dila, zm\u00edtan\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm
\na nejistotou. Philip je tady, p\u0159ijel za n\u00ed. Z nap\u011bt\u00ed a nad\u0161en\u00ed si Rosalie pomyslela, \u017ee to
\nstejn\u011b v podv\u011bdom\u00ed tu\u0161ila, \u017ee si to Philip rozmyslel. Otev\u00edrala dve\u0159e a c\u00edtila, jak se j\u00ed
\nzmocnila prudk\u00e1 radost. Ale auto zaparkovan\u00e9 p\u0159ed srubem nepozn\u00e1vala. Byl to
\nd\u017e\u00edp, a kdy\u017e se objevil \u0159idi\u010d, radost a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed vyst\u0159\u00eddalo zd\u011b\u0161en\u00ed. V ruce mu\u017ee,
\nkter\u00fd pomalu vystupoval z auta, zahl\u00e9dla zbra\u0148. Rosalie vyd\u011b\u0161en\u011b z\u00edrala na revolver
\na dosud si nev\u0161imla mu\u017eovy tv\u00e1\u0159e. St\u00e1la ve dve\u0159\u00edch a p\u0159em\u00fd\u0161lela, jestli by stihla
\ndostat se do sv\u00e9ho auta d\u0159\u00edv, ne\u017e by sta\u010dil vyst\u0159elit.<\/p>\n
\njo?\u201c, rozesm\u00e1l se.
\nZvedla o\u010di a zachytila up\u0159en\u00fd pohled jeho temn\u00fdch o\u010d\u00ed. Zoufale se sna\u017eila, aby jej\u00ed
\nhlas zn\u011bl klidn\u011b. \u201eAno, to jsem j\u00e1, tento srub pat\u0159\u00ed mn\u011b. A kdo jste vy?\u201c, nepozn\u00e1vala
\nmu\u017ee, tv\u00e1\u0159 m\u011bl zakrytou pod \u0161ir\u00e1kem.
\n\u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee to nev\u00edm? To je ale mal\u00fd sv\u011bt. Jak se po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161, Rosalie. \u010casto jsem si
\n\u0159\u00edkal, jak se k tob\u011b dostanu a \u0161t\u011bst\u00ed mi p\u0159\u00e1lo\u201c.
\nPanebo\u017ee, to byl Dino Baldini. Nepozn\u00e1vala ho, vypadal \u00fapln\u011b jinak, zanedban\u011b, a
\nnad pasem mu narostl slu\u0161n\u00fd tukov\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, jeho tv\u00e1\u0159 strhan\u00e1, pouze jeho o\u010di, d\u0159\u00edve
\ntak podmaniv\u00e9 se nezm\u011bnily.
\n\u201eNepoznala jsem t\u011b, Dino\u201c.
\n\u201eJsi sama?\u201c
\n\u201eAno, p\u0159ijela jsem na p\u00e1r dn\u00ed\u201c, odpov\u011bd\u011bla obez\u0159etn\u011b.
\n\u201eNa p\u00e1r dn\u00ed, jo? Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 na na\u0161e star\u00e9 dobr\u00e9 \u010dasy?\u201c, uchechtl se.
\n\u201eJist\u011b, pamatuju\u201c. O\u010dima op\u011bt sklouzla na jeho zbra\u0148. \u201eCo tady d\u011bl\u00e1\u0161, Dino?\u201c
\nSledoval jej\u00ed pohled a tvrd\u011b se zasm\u00e1l. Pak zastr\u010dil revolver za opasek. \u201eJ\u00e1? B\u00fdv\u00e1m
\ntady \u010dasto, Rosalie. Je to moje m\u00edsto, na chv\u00edli jsem se tady zabydlel. Jako bych m\u011bl
\npro tohle m\u00edsto a pro tebe slabost\u201c. Naklonil se do d\u017e\u00edpu a vyndal kl\u00ed\u010dky od
\nzapalov\u00e1n\u00ed. Dal si je do kapsy a vykro\u010dil sm\u011brem k n\u00ed. \u201eSpousta p\u011bkn\u00fdch vzpom\u00ednek,
\nRosalie. A co ty, vzpom\u00edn\u00e1\u0161 na na\u0161e pl\u00e1ny, kter\u00e9 jsme si tak vykreslili? A co pr\u00e1v\u011b
\nte\u010f. P\u0159esn\u011bji, co m\u00e1m j\u00e1 te\u010f? A pro\u010d, Rosalie? Kdo mi opakovan\u011b zp\u0159etrhal \u017eivot?\u201c
\nHlas m\u011bl nebezpe\u010dn\u011b chladn\u00fd, \u0161la z n\u011bj hr\u016fza.
\nZ\u016fst\u00e1vala st\u00e1t mezi dve\u0159mi tak dlouho, jak to jen bylo mo\u017en\u00e9. Ale kdy\u017e u\u017e od n\u00ed byl
\njenom krok, a podle v\u0161eho ji cht\u011bl odstr\u010dit, ustoupila mu z cesty. \u201ePro\u010d ta zbra\u0148,
\nDino?\u201c zeptala se ostra\u017eit\u011b.
\n\u201eNikdy nev\u00ed\u0161, na koho m\u016f\u017ee\u0161 v t\u00e9 pustin\u011b narazit\u201c, \u0159ekl l\u00edn\u011b a vstoupil dovnit\u0159. \u201eDnes
\nbude po\u0159\u00e1dn\u00e1 bou\u0159ka. A ten potok venku je u\u017e pln\u00fd. Mohl by se rozvodnit. Tohle nen\u00ed
\ndobr\u00fd den na vzpom\u00ednky, Rosalie\u201c.
\nRosalie ml\u010dky pozorovala mu\u017ee, s n\u00edm\u017e kdysi utekla a d\u011bkovala bohu, \u017ee se ho
\nzbavila. Jak v\u016fbec mohla uva\u017eovat, \u017ee pr\u00e1v\u011b s n\u00edm cht\u011bla spojit sv\u016fj \u017eivot. Jeho
\nd\u00e9monsk\u00fd vzhled zmizel nadobro, a nebylo tu nic, co by ho nahradilo. Ani charakter,
\nani s\u00edla. Bylo mu jen m\u00e1lo p\u0159es t\u0159icet, ale v\u0161echno na n\u011bm ztloustlo a zhrublo. A
\nnebylo to t\u00edm, \u017ee jenom p\u0159ibral na v\u00e1ze. Zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed smyslnost
\nzmizela a zdegenerovala v odpuzuj\u00edc\u00ed vulg\u00e1rnost, jako by se jeho vzpurn\u00fd duch
\nzm\u011bnil v n\u011bco sprost\u00e9ho a lstiv\u00e9ho. Rosalie neklidn\u011b nahmatala kl\u00ed\u010dky od auta
\nv kapse d\u017e\u00edns\u016f. Uv\u011bdomila si, \u017ee chce b\u00fdt od Dina co nejd\u00e1l.
\n\u201eNep\u0159i\u0161la jsem o\u017eivovat star\u00e9 vzpom\u00ednky, Dino. Cht\u011bla jsem zde str\u00e1vit p\u00e1r dn\u00ed o
\nsamot\u011b. Pro\u010d jsi tady?\u201c
\n\u201eJ\u00e1?\u201c, p\u0159estal p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti, nahl\u00e9dl do mal\u00e9 koupelny a posadil se na
\nstarou pohovku. \u201eJsem tady tak trochu obchodn\u011b\u201c.
\n\u201eObchodn\u011b?\u201c nev\u011b\u0159ila, co sly\u0161ela.
\nNep\u0159\u00edjemn\u011b se usm\u00e1l. Ano, j\u00e1 jsem te\u010f obchodn\u00edk. Snad sis nemyslela, \u017ee jsem
\nz\u00e1visl\u00fd na pen\u011bz\u00edch tvoj\u00ed rodiny nebo n\u011bkoho jin\u00e9ho. Pamatuje\u0161, jak jsi m\u011b zpra\u017eila,
\nkdy\u017e m\u011b prozradil ten \u0161mejd Sam Graves a vyhodila m\u011b?\u201c, p\u0159ipomenul j\u00ed chladn\u011b.<\/p>\n
\nBennet\u016f? Byla jsi tak zan\u00edcen\u011b odhodlan\u00e1, \u017ee mi zni\u010d\u00ed\u0161 \u017eivot, Rosalie. Hodl\u00e1\u0161 se mi
\nv\u011b\u010dn\u011b pl\u00e9st do cesty? Ty snad nikdy nepochop\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 u\u017e nikdy nehodl\u00e1m ustupovat.
\nJ\u00e1 toti\u017e nyn\u00ed nem\u00e1m pot\u0159ebu d\u011blat v\u011bci tak obt\u00ed\u017en\u011b\u201c.
\n\u201eV\u00e1\u017en\u011b? A jak to tedy d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c, vyzvala ho. Nap\u011bt\u00ed ve vzduchu se j\u00ed v\u016fbec nel\u00edbilo.
\n\u201eProst\u011b v\u00fdhodn\u011b\u201c, p\u0159ik\u00fdvl s\u00e1m k sob\u011b. \u201eV\u00fdhodn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b u\u017e nikdy nezapadnu
\ndo spole\u010dnosti boh\u00e1\u010d\u016f. Sna\u017e\u00edm se vyh\u00fdbat takov\u00fdm lidem, aby se vypt\u00e1vali na
\nspoustu v\u011bc\u00ed\u201c.
\n\u201eTo mysl\u00ed\u0161 jako m\u011b?\u201c neodpustila si.
\n\u201eJo, p\u0159esn\u011b\u201c.
\nRosalie se p\u0159esunula k oknu, ale Dina nespou\u0161t\u011bla z o\u010d\u00ed. \u201eJestli ti tak z\u00e1le\u017e\u00ed na tom,
\npro\u010d se potom potlouk\u00e1\u0161 kolem na\u0161eho srubu?\u201c
\n\u201eBude\u0161 se divit, ale pou\u017e\u00edv\u00e1m ho, abych tak \u0159ekl, je to hlavn\u00ed stan m\u00e9 nov\u00e9
\nspole\u010dnosti\u201c. Rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti. \u201eMysl\u00edm, \u017ee je v tom takov\u00e1 jist\u00e1 poetick\u00e1
\nspravedlnost\u201c.
\n\u201eV \u010dem?\u201c, nech\u00e1pala.
\n\u201eNap\u0159\u00edklad, \u017ee mi slou\u017e\u00ed majetek Ascoliov\u00fdch k zalo\u017een\u00ed m\u00e9ho vlastn\u00edho imp\u00e9ria\u201c.
\n\u201eAch tak. Hele, Dino, tohle nem\u00e1 smysl. A mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu s t\u00edm potokem. U\u017e
\ntak je hladina vysoko. Pokud bude je\u0161t\u011b pr\u0161et, mohl by se v\u00edce rozvodnit a zaplavit
\ntak cestu. Mysl\u00edm, \u017ee zm\u011bn\u00edm sv\u00e9 rozhodnut\u00ed a odjedu\u201c. Rosalie odhodlan\u011b vykro\u010dila
\nke dve\u0159\u00edm. Instinkt j\u00ed napov\u00eddal, aby se od Dina dr\u017eela, co nejd\u00e1l. Rozhodla se, \u017ee pro
\ncestovn\u00ed ta\u0161ku, kterou j\u00ed matka tak pe\u010dliv\u011b zabalila, se rad\u011bji nevr\u00e1t\u00ed. \u201eM\u011bj se, Dino.
\nNech\u00e1m t\u011b te\u010f ve tv\u00e9m hlavn\u00edm stanu samotn\u00e9ho\u201c. M\u011bla u\u017e ruku na klice, kdy\u017e se za
\nn\u00ed ozval jeho drsn\u00fd hlas. Je\u0161t\u011b, ne\u017e se oto\u010dila, v\u011bd\u011bla, \u017ee na ni m\u00ed\u0159\u00ed zbran\u00ed.
\n\u201eOb\u00e1v\u00e1m se, \u017ee t\u011b nem\u016f\u017eu nechat odtud vytancovat, zlato. Na t\u00e9hle palub\u011b se dnes
\nve\u010der chyst\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e9 setk\u00e1n\u00ed. A j\u00e1 bych r\u00e1d, abys byla u toho. Bude to pro tebe
\ndobr\u00e1 \u0161kola\u201c.
\n\u201eNa to zapome\u0148, Dino\u201c, sykla s neskr\u00fdvan\u00fdm opovr\u017een\u00edm. Jen\u017ee ona nemohla
\nzapomenout na jeho zbra\u0148 a oba to v\u011bd\u011bli.
\n\u201eSedni si, Rosalie, hned. Popov\u00edd\u00e1me si o star\u00fdch \u010dasech\u201c.
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee my dva si nem\u00e1me co \u0159\u00edct, Dino\u201c, sna\u017eila se ho zkrotit do pat\u0159i\u010dn\u00fdch
\nmez\u00ed. P\u0159ed \u0161esti lety ho byla schopn\u00e1 zvl\u00e1dnout. Jenom\u017ee te\u010f \u2026.
\n\u201eJe toho hodn\u011b o \u010dem si pov\u00eddat. J\u00e1 prost\u011b v\u00edm, \u017ee um\u00edr\u00e1\u0161 zv\u011bdavost\u00ed. Chce\u0161 v\u011bd\u011bt,
\njak jsem bohat\u00fd? V tuto chv\u00edli m\u00e1m p\u016fl milionu. Jakmile uzav\u0159u dne\u0161n\u00ed obchod,
\nbudou to t\u0159i \u010dtvrt\u011b miliony. Nau\u010dil jsem se myslet ve velk\u00e9m, zlato. V\u00edc ne\u017e d\u0159\u00edve\u201c.
\n\u201eM\u011b to nezaj\u00edm\u00e1. Bohatni si s\u00e1m a m\u011b z toho laskav\u011b vynech\u201c, odsekla.
\nDino ob\u0159adn\u011b zastr\u010dil zbra\u0148 za opasek. \u201eTe\u010f jsi sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00fdch pl\u00e1n\u016f, Rosalie\u201c. Zvedl
\nse a p\u0159istoupil k n\u00ed. \u201eKdy\u017e bude\u0161 d\u011blat p\u0159esn\u011b to, co \u0159eknu, mysl\u00edm, \u017ee spolu budeme
\nvych\u00e1zet. V\u011bci te\u010f ov\u0161em budou trochu jinak. Pokud si vzpom\u00edn\u00e1m, byla jsi v\u017edycky
\npanova\u010dn\u00e1. A n\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee takov\u00e1 jsi po\u0159\u00e1d. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e si zapamatuje\u0161, \u017ee tady
\njsem \u0161\u00e9fem j\u00e1, a v\u0161echno p\u016fjde hladce. Tak co, Rosalie? Kdy\u017e jsi mi tehdy \u0159ekla,
\nabych zmizel, mo\u017en\u00e1 jsi o n\u011bco p\u0159i\u0161la. A mo\u017en\u00e1 se ti to te\u010f bude l\u00edbit, vlastn\u011b bude
\nmuset\u201c, zasm\u00e1l se odpudiv\u011b.
\n\u201eNe, nikdy\u201c, k\u0159ikla na n\u011bho.<\/p>\n
\nNe\u017e mohla odpov\u011bd\u011bt, venku znovu zah\u0159m\u011blo. Rosalie se p\u0159istihla, jak si kou\u0161e
\nspodn\u00ed ret a prsty zat\u00edn\u00e1 do kapes d\u017e\u00edns\u016f. M\u011bla strach, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee ho nesm\u00ed d\u00e1t
\nnajevo. Ne p\u0159ed t\u00edmto chlapem. M\u011bl by z toho p\u0159\u00edli\u0161 velkou radost.
\n\u201ePod\u00edvej, Dino. Na\u0161e cesty se tehdy roze\u0161ly. Ka\u017ed\u00fd jsme se vydali jin\u00fdm sm\u011brem.
\nMysl\u00edm, \u017ee ani jeden z n\u00e1s netou\u017e\u00ed v\u011bd\u011bt, co ten druh\u00fd hodl\u00e1 d\u011blat. Nechme to b\u00fdt.
\nZapomeneme na to dne\u0161n\u00ed setk\u00e1n\u00ed. Ty z\u016fstane\u0161 tady a vy\u0159\u00edd\u00ed\u0161 si, co pot\u0159ebuje\u0161, a j\u00e1
\nse vr\u00e1t\u00edm\u201c.
\nHrub\u011b se zasm\u00e1l. \u201eNo tak, Rosalie. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to tak lehk\u00e9 nebude, vi\u010f?\u201c
\nRosalie se sna\u017eila zachovat klid a naj\u00edt vhodnou odpov\u011b\u010f. Zrovna v tom okam\u017eiku
\nzaslechla motor p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edho auta. Zpo\u010d\u00e1tku si nebyla jist\u00e1, proto\u017ee z\u00e1rove\u0148 za\u010dalo
\npr\u0161et, a to velmi siln\u011b. Na Dinov\u00fdch tvrd\u00fdch rysech se objevil v\u00fdraz p\u0159ekvapen\u00ed.
\nPod\u00edval se na hodinky. \u201e\u0158\u00edkal jsem mu, aby nejezdil d\u0159\u00edve. Hlup\u00e1k, p\u0159ijel o n\u011bkolik
\nhodin d\u0159\u00edve. M\u011bl po\u010dkat, a\u017e bude \u00fapln\u00e1 tma\u201c. Vysko\u010dil a odstr\u010dil hrub\u011b Rosalii.
\nZlostn\u00fd v\u00fdraz se mu prohloubil mnohem v\u00edc, kdy\u017e pohl\u00e9dl z okna. Dino hrub\u011b zaklel.
\n\u201eTady se to m\u011bn\u00ed v parkovi\u0161t\u011b. Kdo to, sakra je\u201c, odlepil se od okna, vzal Rosalii za
\nruku a p\u0159it\u00e1hl si ji k sob\u011b. Rosalie tu\u0161ila, koho uvid\u00ed vystupovat z b\u00edl\u00e9ho Fiata, to auto
\ntoti\u017e pat\u0159ilo jej\u00ed matce. Mu\u017e, kter\u00fd sp\u011bchal se sklon\u011bnou hlavou p\u0159ed de\u0161t\u011bm, byl
\nPhilip Bennet. P\u0159i\u0161el za n\u00ed. Tu\u0161ila to. Ale proboha, te\u010f kv\u016fli n\u00ed padne do rukou Dinovi
\nse zbran\u00ed. Dino ho zat\u00edm nepozn\u00e1val, co\u017e mo\u017en\u00e1 bylo dob\u0159e.
\n\u201eJ\u00e1 se ho zbav\u00edm\u201c, navrhla nerv\u00f3zn\u00edmu a vztekl\u00e9mu Dinovi ti\u0161e. \u201eDej mi mo\u017enost a on
\nodjede. P\u0159ijel za mnou\u201c.
\n\u201eCo se to, krucin\u00e1l d\u011bje? M\u00e1te tady rande, nebo co?\u201c
\n\u201eDej mi \u0161anci a on odjede, Dino. Schovej se. Pak s tebou budu spolupracovat.
\nP\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee nebudu d\u011blat pot\u00ed\u017ee\u201c.
\n\u201eCo ud\u011bl\u00e1\u0161? \u0158ekne\u0161 mu, \u017ee jsi p\u0159i\u0161la za mnou m\u00edsto za n\u00edm?\u201c, vy\u0161t\u011bkl Dino zu\u0159iv\u011b.
\n\u201ePro\u010d ne?\u201c Rosalie ho hypnotizovala pohledem. Soust\u0159edila se na Dina Baldiniho
\ns ve\u0161kerou v\u016fl\u00ed, co v sob\u011b m\u011bla. \u201eBude to jednodu\u0161\u0161\u00ed i pro tebe, kdy\u017e zase v klidu
\nodjede, ani\u017e by n\u011bco vytu\u0161il\u201c.
\nDino v\u00e1hal. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b ho p\u0159esv\u011bd\u010dila. Je\u0161t\u011b jednou se pod\u00edval z okna a o\u010di se mu
\nz\u00fa\u017eily hn\u011bvem. \u201eDob\u0159e, beru to. V\u00e1\u017en\u011b to beru. Dob\u0159e, zlato. Schv\u00e1ln\u011b, jestli ho
\np\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed\u0161, \u017ee jsi tady proto, abys se mnou obnovila vztahy. Ale jestli to nezabere, je
\nmrtv\u00fd mu\u017e. Je to jasn\u00e9?\u201c
\nRosalie polkla a hrdlo se j\u00ed strachem sev\u0159elo. \u201eNaprosto\u201c.<\/p>\n