\n<\/strong>Kapitola 22.<\/span>
\nBylo to tady, firemn\u00ed porada. Rosalie se sna\u017eila potla\u010dit nervozitu a p\u0159ipravovala se, co se sebou v\u0161echno vezme, hlavn\u011b argumenty a n\u00e1pady, kter\u00e9 hodlala p\u0159edstavit a rovnou i prosadit. N\u011bjak hluboko v mysli tu\u0161ila, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b, ale nev\u011bd\u011bla, co.
\nPohled na hodinky j\u00ed napov\u011bd\u011bl, \u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das. Ve sp\u011bchu popadla slo\u017eku
\ns pap\u00edry a zam\u00ed\u0159ila ke dve\u0159\u00edm. Vy\u0165ukala bezpe\u010dnostn\u00ed k\u00f3d na p\u0159\u00edstupov\u00e9m panelu a
\ndve\u0159e se otev\u0159ely. Jedna slo\u017eka se j\u00ed zachytila v r\u00e1mu dve\u0159\u00ed a vysmekla se j\u00ed z ruky.
\nOstatn\u00ed voln\u00e9 pap\u00edry ji n\u00e1sledovaly a skon\u010dily na zemi u jej\u00edch nohou.
\nNo zatracen\u011b. Sklonila se, aby v\u0161echno posb\u00edrala. Styd\u011bla se a z\u00e1rove\u0148 se modlila,
\naby ten trapas nevid\u011blo moc lid\u00ed. Vtom se j\u00ed v zorn\u00e9m uhlu objevily dv\u011b mu\u017esk\u00e9 nohy.
\n\u201eDovolte, pom\u016f\u017eu v\u00e1m\u201c, ozval se mu\u017esk\u00fd hlas, pod\u0159epl si a za\u010dal sb\u00edrat rozh\u00e1zen\u00e9
\npap\u00edry, kter\u00e9 j\u00ed le\u017eely u nohou.
\n\u201eD\u011bkuji\u201c, poda\u0159ilo se j\u00ed vykoktat. P\u0159\u00edli\u0161 se styd\u011bla, ne\u017e aby se mu pod\u00edvala do o\u010d\u00ed,
\nkdy\u017e j\u00ed pod\u00e1val hrom\u00e1dku pap\u00edr\u016f. Oba se r\u00e1zem postavili. Byla zabran\u00e1 do
\nuspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed slo\u017eek, tak\u017ee sv\u00e9mu pomocn\u00edkovi nev\u011bnovala moc pozornosti, kdy\u017e
\npromluvila. \u201eOmlouv\u00e1m se, a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuji\u201c, potom zvedla zrak k mohutn\u00e9 hrudi
\na st\u0159etla se s o\u010dima, kter\u00e9 tak d\u016fv\u011brn\u011b znala. \u0160ed\u00fdma, n\u00e1dhern\u00fdma o\u010dima, je\u017e ji
\nkdysi propalovaly l\u00e1skou v nejintimn\u011bj\u0161\u00edch chvilk\u00e1ch. S o\u010dima, kter\u00e9 tolik milovala.
\nV\u011btu nedo\u0159ekla. Rozbu\u0161ilo se j\u00ed srdce, ztratila \u0159e\u010d, nedok\u00e1zala v\u016fbec myslet.<\/p>\n
138<\/p>\n
P\u0159estala d\u00fdchat a byla tak ochromen\u00e1, \u017ee j\u00ed slo\u017eky znovu vypadly z rukou. Sly\u0161ela
\npouze \u0161ust\u011bn\u00ed, se kter\u00fdm se pap\u00edry op\u011bt sn\u00e1\u0161ely k zemi.<\/p>\n
![\"istockphoto](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/istockphoto-674930240-612x612-1.jpg\" "\\"istockphoto")
<\/p>\n
\u201ePhilipe?\u201c
\n\u201eRosalie?\u201c, vyhrkl p\u0159ekvapen\u011b. Podle jeho zamra\u010den\u00e9ho v\u00fdrazu v jeho obli\u010deji
\nusoudila, \u017ee ho setk\u00e1n\u00ed p\u0159ekvapilo stejn\u011b jako ji.
\nDo hajzlu, tak ona je tady a srdce mu v hrudi posko\u010dilo. Sna\u017eil se zpracovat tuhle
\nnovou informaci. Ani v nejmen\u0161\u00edm snu by ho nenapadlo, \u017ee ji zrovna tady a dnes
\npotk\u00e1. No vlastn\u011b to v\u0161echno d\u00e1valo smysl. Jenom nebyl na takov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed
\np\u0159ipraven\u00fd, v\u0161echno m\u011blo prob\u011bhnout jinak. N\u011bjak se za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet v souvislostech
\na rozhodn\u011b to mus\u00ed zjistit. Av\u0161ak nyn\u00ed s neskr\u00fdvan\u00fdm \u00fa\u017easem si Rosalii prohl\u00ed\u017eel.
\nCelou dobu od chv\u00edle, kdy vyhledal Bruna Sebastiana Ascoliho, a spole\u010dn\u011b pl\u00e1novali
\ntohle setk\u00e1n\u00ed, se na tuto chv\u00edli donekone\u010dna p\u0159ipravoval. Nyn\u00ed tak ne\u010dekan\u011b st\u00e1la
\np\u0159ed n\u00edm a on najednou hledal slova. Naposledy ji vid\u011bl p\u0159ed \u010dty\u0159mi m\u011bs\u00edci a potom
\nz nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f zmizela. Sice to a\u017e takov\u00e1 pravda nebyla, proto\u017ee v tom m\u011bl
\nsamoz\u0159ejm\u011b prsty jeho otec, Buck Bennet, kter\u00fd tak neuv\u00e1\u017een\u011b jednal. St\u00e1la p\u0159ed
\nn\u00edm \u017eiv\u00e1 z masa a kost\u00ed tak bl\u00edzko, \u017ee mohl nat\u00e1hnout ruku a dotknout se j\u00ed. M\u00edsto
\ntoho se chytil za vlasy, sev\u0159el je v p\u011bst a zat\u00e1hl tak siln\u011b, a\u017e ho to zabolelo. Bylo to
\ndoslova k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed. Sotva se dok\u00e1zal udr\u017eet na uzd\u011b. Jeho mysl a t\u011blo fungovaly ve
\nzcela odli\u0161n\u00e9m re\u017eimu, naprosto nez\u00e1visle jedno na druh\u00e9m. Jeho Rosalie, \u017eena jeho
\n\u017eivota, kterou nep\u0159estal milovat, kter\u00e1 mu vzala srdce. \u017dena, kter\u00e1 zmizela, tady te\u010f
\nstoj\u00ed p\u0159ed n\u00edm a tvrd\u00ed, \u017ee je \u2026, co vlastn\u011b je, co tady d\u011bl\u00e1? Zatracen\u011b, do hajzlu a
\nje\u0161t\u011b d\u00e1l. Jeho my\u0161lenky byly naprosto ztracen\u00e9. Po\u0159\u00e1d tomu nev\u011b\u0159il. Nev\u011bd\u011bl, kolik
\n\u010dasu uplynulo, mo\u017en\u00e1 cel\u00e9 v\u011bky. Ano, rozhodn\u011b mu pom\u00e1tly v\u0161echny smysly.
\nPot\u0159eboval skleni\u010dku, nebo mo\u017en\u00e1 celou l\u00e1hev a op\u00edt se do bezv\u011bdom\u00ed.
\n\u201eJ\u00e1, \u2026. nev\u011bd\u011bla jsem \u2026\u2026 nikdo mi nic ne\u0159ekl\u201c \u2026\u2026 pl\u00e1cala nesmysln\u011b.
\nPhilip ji nevn\u00edmal, proto\u017ee nemohl. Jenom st\u00e1l a hled\u011bl na ni. St\u00e1la znovu p\u0159ed n\u00edm,
\njako kdy\u017e ji spat\u0159il prvn\u011b. Kr\u00e1sn\u00e1, je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si ji pamatoval. Vypadala jako
\nsebev\u011bdom\u00e1 \u017eena. A\u010dkoliv z n\u00ed pr\u00e1v\u011b te\u010f sebed\u016fv\u011bra zrovna ne\u010di\u0161ela. Instinkt mu
\nvelel, aby se nat\u00e1hl a objal ji. Cht\u011bl, ale poda\u0159ilo se mu tu nal\u00e9havou touhu
\novl\u00e1dnout. \u010cekal, jak zareaguje ona. To ona ho opustila, ani\u017e by mu dovolila, aby
\nv\u0161echno vysv\u011btlil. R\u00e1na v jeho srdci byla st\u00e1le \u010derstv\u00e1, otev\u0159en\u00e1 a odkap\u00e1vala z n\u00ed
\nmetaforick\u00e1 krev. \u010cekal tak dlouho, tak to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed.
\n\u201ePhilipe, co \u2026. co tady d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c, hrdlo se j\u00ed pohnulo, kdy\u017e t\u011b\u017ece polkla.
\nZatou\u017eil p\u0159itisknout sv\u00e1 \u00fasta na to m\u00edsto a ochutnat ji. Prahl po chuti jej\u00ed k\u016f\u017ee, ale v\u00edc
\nne\u017e to, cht\u011bl, aby se kone\u010dn\u011b vyslovila. Aby se na n\u011bho pod\u00edvala, za\u010dala s n\u00edm mluvit
\na p\u0159ijala, \u017ee chce b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti. Ale pokud o Rosalii n\u011bco v\u011bd\u011bl, byla to
\nskute\u010dnost, \u017ee se pokus\u00ed znovu od n\u011bj dostat pry\u010d, ut\u00e9ct.
\n\u201eZrovna jsem p\u0159ijel a ubytoval se tady\u201c, odpov\u011bd\u011bl a sledoval, jak mu p\u0159ed o\u010dima
\nn\u00e1dhern\u011b zbledla.
\n\u201eBydl\u00ed\u0161 tady \u2026.\u201c, vyslovila. Nebyla to ot\u00e1zka, ale prohl\u00e1\u0161en\u00ed, jako by se o t\u00e9hle
\nnovince pokou\u0161ela p\u0159esv\u011bd\u010dit samu sebe. Prohr\u00e1bla si rukou vlasy a st\u00e1hla je, jako
\nby je cht\u011bla p\u0159ed n\u011b\u010d\u00edm ochr\u00e1nit. Bylo zaj\u00edmav\u00e9 sledovat jej\u00ed vyd\u011b\u0161enou reakci.
\nKupodivu ho to napl\u0148ovalo \u0161t\u011bst\u00edm.<\/p>\n
139<\/p>\n
Pokud instinktivn\u011b hled\u00e1 ochranu p\u0159ed jeho bl\u00edzkost\u00ed, pak by to znamenalo, \u017ee j\u00ed nen\u00ed
\nlhostejn\u00fd. To je dobr\u00e9 znamen\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 bytostn\u011b c\u00edtil, \u017ee se jeho p\u0159\u00e1n\u00ed vyplnilo. \u010cekal.
\nP\u0159edstavoval si, jak\u00e9 to bude, jestli se potkaj\u00ed, v\u011b\u0159il tomu, nikdy nep\u0159estal.
\nP\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se na to setk\u00e1n\u00ed nemohl p\u0159ipravit dostate\u010dn\u011b. A te\u010f je tady. Bo\u017ee a
\nv\u0161ichni svat\u00ed. C\u00edtil se ohromen\u011b. Ano, ohromen\u00fd rozhodn\u011b byl, kdy\u017e j\u00ed odpov\u011bd\u011bl.
\nNebyl si ani trochu jist\u00fd, jak j\u00ed to m\u00e1 \u0159\u00edct. St\u00e1la tady, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm.
\n\u201eJak jsem \u0159ekl, bydl\u00edm tady a m\u00e1m zde obchodn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed ohledn\u011b pozemk\u016f se
\nzdej\u0161\u00edm mana\u017eerem. Jak jen se jmenuje \u2026..\u201c, zap\u00e1tral v pam\u011bti, \u201eRoberto Salvani\u201c,
\npomalu p\u0159ik\u00fdvl a sna\u017eil se udr\u017eet chladnou hlavu. N\u00e1hle rozhodil rukama. \u201eNo, a tohle
\ntady na m\u011b \u010dekalo\u201c, uk\u00e1zal na ni.
\nAle ona na n\u011bho rozhodn\u011b ne\u010dekala, ho\u0159ce si pomyslel. A um\u011bl b\u00fdt p\u011bkn\u00fd parchant,
\nkdy\u017e cht\u011bl, a taky si tak zrovna p\u0159ipadal. B\u016fh v\u00ed, \u017ee na to m\u011bl n\u00e1rok, kdy\u017e musel \u010delit
\ntomuhle chladn\u00e9mu, form\u00e1ln\u00edmu setk\u00e1n\u00ed. Znal ji, a p\u0159esto tahle chv\u00edle prob\u00edhala
\nv nep\u0159\u00edjemn\u00e9m tichu a odta\u017eit\u00e9 vzd\u00e1lenosti. A to byl ten probl\u00e9m. Ta \u010d\u00e1st \u017eivota,
\nkterou str\u00e1vili spolu a v\u0161echny ty n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed chv\u00edle, kdy museli \u017e\u00edt odlou\u010den\u011b. Cel\u00e1 ta
\nsituace byla p\u011bkn\u011b pod\u011blan\u00e1. Ale on byl na takov\u00e9 stavy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b zvykl\u00fd.
\nJedin\u00e9, co se mu d\u011blo spr\u00e1vn\u011b, byl den, kdy ji poznal. A\u017e na to posledn\u00ed, kdy mu
\nzmizela ze \u017eivota, co\u017e ho m\u00e1lem zabilo. Dlouho nev\u011bd\u011bl, co se vlastn\u011b stalo a pro\u010d.
\nV tom m\u011bl prsty jeho otec a bratr, a to jejich ochranitelsk\u00e9 a \u00fatlocitn\u00e9 ego. Jednali
\nun\u00e1hlen\u011b, neohledupln\u011b a on s t\u00edm nemohl nic ud\u011blat, proto\u017ee netu\u0161il, co v\u0161echno
\ntomu p\u0159edch\u00e1zelo. Jakmile to zjistil, v jejich rodin\u011b vypukla v\u0159ava h\u00e1dek, obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed,
\nne\u017e se v\u0161echno vysv\u011btlilo. Ano, Buck Bennet si d\u00e1val za vinu, co v\u0161echno zp\u016fsobil.
\nDocela si um\u011bl p\u0159edstavit, jak se otec musel tv\u00e1\u0159it, kdy\u017e mu po telefonu sd\u011blil, kdo je
\nhrab\u011b Bruno Sebastian Ascoli \u2026. Philip st\u00e1le \u010dekal, \u017ee n\u011bjak zareaguje, \u017ee n\u011bco
\nud\u011bl\u00e1, ale jej\u00ed tv\u00e1\u0159 byla zat\u00edm bez v\u00fdrazu.
\n\u201eAha, tak jo\u201c, kone\u010dn\u011b promluvila, mrkla na n\u011bho, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed uhnula pohledem.
\nRozhodn\u011b ji setk\u00e1n\u00ed p\u0159ekvapilo. Dob\u0159e. Zase dob\u0159e. V\u0161iml si, jak se trhan\u011b nadechla
\na vzpomn\u011bl si, jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e se pod n\u00edm zm\u00edtala ve vln\u00e1ch orgasmu. Nemohl si
\npomoct, kdy\u017e nadhodil. \u201eVypad\u00e1 to, \u017ee se te\u010f n\u011bjakou dobu budeme v\u00eddat\u201c.
\n\u201eNo jo, asi to tak bude\u201c a pak ud\u011blala n\u011bco, co ne\u010dekal. Kousla se do spodn\u00edho rtu a
\nnepatrn\u011b ho vt\u00e1hla do \u00fast. Tv\u00e1\u0159\u00ed j\u00ed p\u0159eb\u011bhl z\u00e1blesk nelibosti, jako by za\u017e\u00edvala bolest.
\nAlespo\u0148 tak mu to p\u0159i\u0161lo. Najednou se kolem n\u011bho prot\u00e1hla. \u201ePromi\u0148, ale mus\u00edm j\u00edt.
\n\u010cekaj\u00ed na m\u011b, mus\u00edme proj\u00edt n\u011bjak\u00e9 smlouvy\u201c.
\n\u201eMysl\u00ed\u0161 tyhle smlouvy?\u201c, uk\u00e1zal na podlahu.
\n\u201eZatracen\u011b\u201c, sykla. Op\u011bt se sehnula a za\u010dala sb\u00edrat pap\u00edry.
\nSehnul se taky, ale gestem ruky ho zastavila a prudce se nadechla. \u201eTentokr\u00e1t to
\nzvl\u00e1dnu sama\u201c, vytrhla mu z ruky posledn\u00ed pap\u00edry. \u201eAle d\u011bkuju za pomoc\u201c, u\u0161kl\u00edbla se
\na ve tv\u00e1\u0159i sarkastick\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd se nedal p\u0159ehl\u00e9dnout.
\n\u201eTak hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed\u201c, postavil se a pod\u00e1val j\u00ed ruku, aby j\u00ed pomohl na nohy. \u201eSoust\u0159e\u010fte
\nse, sle\u010dno Ascoliov\u00e1\u201c, p\u0159inutil se k chab\u00e9mu \u00fasm\u011bvu.
\nJeho Rosalie se mu znovu objevila v \u017eivot\u011b, a\u0165 u\u017e se j\u00ed to l\u00edb\u00ed nebo ne. Bude ji v\u00eddat a
\nona s n\u00edm bude muset mluvit. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee mu ned\u00e1 \u0161anci, ale nakonec to dopadne.
\nTo se je\u0161t\u011b uvid\u00ed \u2026..<\/p>\n
140<\/p>\n
Na Rosalii \u010dekal neodkladn\u00fd \u00fakol, kter\u00fd zahrnoval p\u0159inejmen\u0161\u00edm vra\u017edu. Prob\u011bhla
\nkolem Arianny, asistentky jej\u00edho bratra. Odm\u00e1vla jej\u00ed p\u0159ekvapen\u00fd protest a vtrhla
\np\u0159\u00edmo do kancel\u00e1\u0159e. Bruno zrovna s n\u011bk\u00fdm mluvil, ale ona ten hovor okam\u017eit\u011b
\nukon\u010dila. N\u011bkolikr\u00e1t stiskla \u010derven\u00e9 tla\u010d\u00edtko a tak ho odpojila.
\n\u201eCo to, sakra d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c, vy\u0161t\u011bkl na ni a z jeho o\u010d\u00ed sr\u0161ely blesky. \u201eM\u011bl jsem pracovn\u00ed
\nhovor, ch\u00e1pe\u0161 to?\u201c
\n\u201eJo, ch\u00e1pu to velmi dob\u0159e. Co se plete\u0161 do ciz\u00edch v\u011bc\u00ed? Co t\u011b to k \u010dertu napadlo,
\np\u0159iv\u00e9st sem Philipa?\u201c
\n\u201eAha, tak Philipa, to je zaj\u00edmav\u00e9\u201c, uvelebil se Bruno v ko\u017een\u00e9m k\u0159esle a slo\u017eil ruce na
\nhrudi. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl samolib\u00fd a\u017e dom\u00fd\u0161liv\u00fd v\u00fdraz. \u201eNev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se zn\u00e1te\u201c,
\npopichoval ji.
\n\u201eNenech se vysm\u00e1t, Bruno\u201c, odfrkla si.
\n\u201eMoje sestra se vr\u00e1tila dom\u016f tak ne\u010dekan\u011b. A pro\u010d asi \u2026.? St\u00e1le jsme \u010dekali na
\nn\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, ale marn\u011b. Kdyby m\u011b nekontaktoval Philip Bennet \u2026\u201c, odml\u010del se
\nBruno. \u201eNo, a pr\u00e1v\u011b te\u010f nastala pro tebe ta spr\u00e1vn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost \u2026.., ve v\u0161ech
\nsm\u011brech, Beru\u0161ko. Na tom jsme se v\u0161ichni shodli, je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das, abyste se kone\u010dn\u011b
\nsetkali\u201c, pozvedl k n\u00ed svoje \u010dern\u00e9 o\u010di. \u201eCopak, ty s t\u00edm nesouhlas\u00ed\u0161, Rosalie?\u201c
\nNam\u00ed\u0159ila na bratra rozt\u0159esen\u00fdm prstem. \u201eSouhlas\u00edm s t\u00edm, \u017ee strk\u00e1\u0161 prsty, kam
\nnem\u00e1\u0161, brat\u0159\u00ed\u010dku. Jsi zatracen\u00fd kret\u00e9n, v\u00ed\u0161 to?\u201c
\nBruno pokr\u010dil rameny, zvedl telefon a znovu vyto\u010dil volan\u00e9 \u010d\u00edslo. \u201eUklidni se, Beru\u0161ko,
\nm\u011b nena\u0161tve\u0161. Te\u010f u\u017e ne\u201c, spokojen\u011b se usm\u00edval.
\n\u201eHej, co kdyby ses p\u0159estal starat o m\u016fj \u017eivot\u201c, znovu na n\u011bj za\u00fato\u010dila. Byla hrozn\u011b
\nna\u0161tvan\u00e1 za to, jak s n\u00ed manipuloval, jakou hru s n\u00ed sehr\u00e1l. V\u011bd\u011bla, \u017ee mus\u00ed odej\u00edt,
\njinak by se na bratrovi dopustila n\u011b\u010deho moc o\u0161kliv\u00e9ho. \u201eV\u00ed\u0161 co, Bruno? Jdi do
\nprdele\u201c, \u0161t\u011bkla na n\u011bj a oto\u010dila se k odchodu.
\n\u201eTaky t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, Beru\u0161ko\u201c, \u0159ekl vesele. \u201ePromluv\u00edme si pozd\u011bji\u201c.<\/p>\n
<\/p>\n
Dvac\u00e1t\u00e1 t\u0159et\u00ed kapitola zase za t\u00fdden\u2026<\/em><\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/em><\/p>\n Kapitola prvn\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola druh\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159et\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtvrt\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola p\u00e1t\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u0161est\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola sedm\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola osm\u00e1 i dev\u00e1t\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola des\u00e1t\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola jeden\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola dvan\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159in\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtrn\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola patn\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u0161estn\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola sedmn\u00e1ct\u00e1<\/strong> ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola osmn\u00e1ct\u00e1<\/strong> ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola devaten\u00e1ct\u00e1<\/strong> ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n
\n