\n<\/strong>Kapitola 20.
\n<\/span>P\u0159ed p\u011bti lety v It\u00e1lii \u2026.., to v\u0161echno za\u010dalo \u2026\u2026 Jedin\u00fd, kdo nev\u011bd\u011bl o jej\u00edm vztahu s Dinem, byl jej\u00ed bratr Bruno, hlava rodiny. Tak to u nich fungovalo cel\u00e1 l\u00e9ta po smrti otce, Sebastiana Ascoliho. Rosalie celou dobu ten rozhovor odkl\u00e1dala, ale musela to ud\u011blat.<\/p>\n
Z\u00edtra by se m\u011bl vr\u00e1tit, proto pl\u00e1novala, \u017ee
\njej neprodlen\u011b bude muset vyhledat, aby kone\u010dn\u011b vy\u0159e\u0161ila sv\u016fj probl\u00e9m. Sp\u011bchala na
\ndomluvenou sch\u016fzku, ale nedo\u0161la daleko, kdy\u017e t\u011bsn\u011b vedle zastavilo auto. V\u0161imla si
\nho a\u017e ve chv\u00edli, a\u017e sjelo ok\u00e9nko dol\u016f. Nebyl to v\u0161ak tax\u00edk, na kter\u00fd \u010dekala, n\u00fdbr\u017e Alfa
\nRomeo. Okam\u017eit\u011b poznala, \u010d\u00ed je to auto i mu\u017ee za volantem.
\n\u201eBruno\u201c, zvolala p\u0159ekvapen\u011b a trochu se zarazila.
\nBruno v\u0161ak nevystoupil a vyhl\u00ed\u017eel z otev\u0159en\u00e9ho okna auta.
\n\u201eNastup si\u201c, vyzval ji.
\nKdy\u017e Rosalie vid\u011bla jeho zlobn\u011b sta\u017een\u00e9 obo\u010d\u00ed, bylo jasn\u00e9, \u017ee se dozv\u011bd\u011bl to, o \u010dem\u017e
\nsi myslela, \u017ee nev\u00ed. Ale kolik toho v\u011bd\u011bl, napadlo ji. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b tou informac\u00ed
\nrozhodn\u011b nad\u0161en\u00fd nebyl.
\n\u201eJak v\u00ed\u0161, \u017ee jsem tady?\u201c, sklouzla na sedadlo spolujezdce a zabouchla dv\u00ed\u0159ka auta.
\nBruno sed\u011bl st\u00e1le p\u0159ipoutan\u00fd, ale nechystal se k j\u00edzd\u011b.
\n\u201eM\u00e1\u0161 vypnut\u00fd telefon. To nem\u00edv\u00e1\u0161 nikdy\u201c.
\n\u201eAha, z\u0159ejm\u011b jsem ho zapomn\u011bla zapnout\u201c, o\u0161ila se. \u201eNev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee jsi zp\u00e1tky\u201c.
\n\u201e\u0160lo to rychleji, ne\u017e jsem \u010dekal\u201c, \u0159ekl v\u00e1hav\u011b. Zd\u00e1lo se, jako by zva\u017eoval dal\u0161\u00ed slova.
\nPotom se ale jako v\u017edy rozhodl pro p\u0159\u00edm\u00fd \u00fatok. \u201eZbl\u00e1znila ses, Rosalie?\u201c<\/p>\n
129<\/p>\n
Pod jeho ot\u00e1zkou t\u00e9m\u011b\u0159 sebou \u0161kubla, ale sna\u017eila se zachovat klid. V\u011bd\u011bla, \u017ee Bruno
\nnesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e ho n\u011bkdo postav\u00ed p\u0159ed hotovou v\u011bc. Nebo ud\u011bl\u00e1 n\u011bco, co mu nen\u00ed
\nvhod. Pr\u00e1v\u011b proto se rozhodla, \u017ee s n\u00edm svoji pl\u00e1novanou cestu probere a\u017e na
\nposledn\u00ed chv\u00edli. Nem\u011blo smysl s n\u00edm diskutovat. Jej\u00ed bratr byl tvrd\u00fd mu\u017e. Nebylo to tak
\nv\u017edycky, ud\u011blal to z n\u011bj \u017eivot, jeho nevyda\u0159en\u00e9 man\u017eelstv\u00ed a slib otci \u2026. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky
\ntomu byl profesn\u011b na \u0161pici, co\u017e mu vyn\u00e1\u0161elo jen sam\u00e9 \u00fasp\u011bchy v podnik\u00e1n\u00ed.
\nV soukrom\u00ed to s n\u00edm ale nebylo jednoduch\u00e9. Osobn\u00ed \u017eivot u\u017e pro n\u011bho t\u00e9m\u011b\u0159
\nprakticky neexistoval. Stal se z n\u011bj workoholik. V\u0161echno se muselo to\u010dit kolem firmy.
\nJedin\u00e9, na \u010dem mu z\u00e1le\u017eelo byly jeho dv\u011b d\u011bti, rodina a samoz\u0159ejm\u011b pr\u00e1ce.
\nRosalie se necht\u011bla s takov\u00fdm \u017eivotem sm\u00ed\u0159it, nato\u017e aby ho \u017eila. Nem\u00ednila p\u0159evz\u00edt
\nzp\u016fsob \u017eivota, jak\u00fdm \u017eili \u010dlenov\u00e9 rodiny.
\nCht\u011bla hodn\u011b cestovat a v\u011bnovat se sv\u00e9 v\u00e1\u0161ni, fotografov\u00e1n\u00ed. Mo\u017en\u00e1 by r\u00e1da \u010dasem
\npracovala u str\u00fd\u010dka Antonia v jezdeck\u00e9m klubu. Jak se to mohl dozv\u011bd\u011bt a kolik toho
\nv\u00ed? Ur\u010dit\u011b to nebyly jej\u00ed sestry nebo s\u00e1m Antonio, nebo\u0165 je po\u017e\u00e1dala, aby zat\u00edm
\nml\u010deli. Cht\u011bla to bratrovi \u0159\u00edct sama. Potom tedy existovala je\u0161t\u011b jedna mo\u017enost \u2026
\nDino \u2026, to ne, ten to nemohl b\u00fdt. Ale vlastn\u011b \u2026, mohla to b\u00fdt Arianna, Brunova
\nsna\u017eiv\u00e1 asistentka. Vid\u011bla je spolu a m\u011bla patrn\u011b \u0161est\u00fd smysl. Nikdy j\u00ed nic neuniklo a
\ndok\u00e1zala si zjistit, co pot\u0159ebovala. Mohlo se tak docela dob\u0159e st\u00e1t, \u017ee zaslechla n\u011bco,
\ndala si dv\u011b a dv\u011b dohromady a okam\u017eit\u011b p\u0159edala informaci sv\u00e9mu \u0161\u00e9fovi. Jej\u00ed loajalita
\nk bratrovi byla tak\u0159ka legend\u00e1rn\u00ed. Pokud j\u00ed bylo zn\u00e1mo, ti dva maj\u00ed posledn\u00ed dva roky
\npom\u011br, ne jenom pracovn\u00ed. To zase v\u011bd\u011bla Rosalie, i kdy\u017e to tajili, co\u017e nyn\u00ed tak
\ndocela i ch\u00e1pala, tedy sv\u00fdm zp\u016fsobem. Rozhodn\u011b jako svou \u0161vagrovou by si ji
\nnep\u0159\u00e1la. Na druhou stranu bratrovo man\u017eelstv\u00ed byl hotov\u00fd horor, a nakonec z\u016fstal
\ns\u00e1m se dv\u011bma d\u011btmi.
\n\u201eKdo ti to \u0159ekl?\u201c
\n\u201eNa tom p\u0159ece nez\u00e1le\u017e\u00ed\u201c, vybuchl Bruno. \u201eV ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsem se to dozv\u011bd\u011bl, ale
\nne od tebe, bohu\u017eel\u201c.
\n\u201eRozhodn\u011b bych ti to ozn\u00e1mila sama\u201c, \u0159ekla a vzpurn\u011b vystr\u010dila bradu. Vlastn\u011b jsem
\nto ji\u017e pl\u00e1novala, skoro jsem byla na cest\u011b za tebou hned z\u00edtra, abych \u2026\u201c
\n\u201eAbys co \u2026.., mn\u011b to kone\u010dn\u011b sd\u011blila?\u201c, obo\u0159il se na ni. \u201eTo nesta\u010d\u00ed, Rosalie.
\nNem\u016f\u017ee\u0161 se jen tak rozhodnout, \u017ee v\u0161eho nech\u00e1\u0161 a odjede\u0161. Jsi \u010dlenem rodiny, m\u011bla
\njsi p\u0159evz\u00edt odpov\u011bdnost, jako v\u0161ichni. Zatracen\u011b, m\u011bli jsme to probrat\u201c.
\n\u201eMrz\u00ed m\u011b to, Bruno\u201c, \u0161pitla, proto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee m\u011bl pravdu. Jen s omluvou se o\u010dividn\u011b
\nnespokojil, to bylo jasn\u00e9.
\n\u201eTo nejde, Rosalie. Nem\u016f\u017ee\u0161 se jen tak sebrat. Te\u010f ne\u201c.
\nRosalii to bylo jasn\u00e9 a v\u011bd\u011bla tak\u00e9, \u017ee je to probl\u00e9m, av\u0161ak nemohla na tom nic
\nzm\u011bnit. \u201eOpravdu m\u011b to mrz\u00ed, to mi v\u011b\u0159, ale na sv\u00e9m rozhodnut\u00ed si trv\u00e1m\u201c. Nem\u00ednila to
\nvzd\u00e1t a tvrdo\u0161\u00edjn\u011b si trvala na sv\u00e9m. Nep\u0159ekvapovala ho ta jej\u00ed tvrdohlavost a
\npozorn\u011b se na ni zahled\u011bl. Zd\u00e1lo se, \u017ee jeho zlost, jako by malinko vy\u0161um\u011bla. V jeho
\nv\u00fdrazu te\u010f p\u0159evl\u00e1dal zmatek a taky starost.
\n\u201eCo se to s tebou d\u011bje, Rosalie? Nen\u00ed v tom ten chlap, \u017ee ne?\u201c
\nP\u0159esn\u011b to byl hlavn\u00ed bod rozhovoru, kter\u00e9ho se tolik ob\u00e1vala. Ale nemohla mu to te\u010f
\nv\u0161echno vyklopit, takov\u00fd nebyl pl\u00e1n. Bude to pro v\u0161echny t\u011b\u017ek\u00e9 s t\u00edm \u017e\u00edt, a\u017e to p\u0159ijde
\na ona zmiz\u00ed. N\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed p\u0159ece d\u00e1t mus\u00ed.<\/p>\n
130<\/p>\n
Bruno si po chv\u00edli odka\u0161lal. \u201eKam vlastn\u011b chce\u0161 jet?\u201c
\n\u201eTo je\u0161t\u011b sama nev\u00edm. Rozhodnu se spont\u00e1nn\u011b\u201c. Bylo pro ni hrozn\u00e9 mu lh\u00e1t. Ale
\npokud by to v\u011bd\u011bl \u2026, zbl\u00e1znil by se, to v\u011bd\u011bla. Proto\u017ee v\u0161echno, co souviselo
\ns Dinem, bylo pro jej\u00edho bratra po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b n\u011bco jako rud\u00fd \u0161\u00e1tek.
\n\u201ePod\u00edvej, odvezu t\u011b dom\u016f a ve\u010der v\u0161echno spolu probereme, ano?\u201c
\n\u201eJak mysl\u00ed\u0161\u201c, odv\u011btila na\u0161tvan\u011b.
\nV\u011bd\u011bla v\u0161ak, \u017ee u\u017e nic prob\u00edrat nebudou. Nastal pl\u00e1n \u201eB\u201c, nav\u00edc, k \u010demu by to bylo,
\npomyslela si ho\u0159ce. N\u011bjak\u00e9 \u00faspory m\u011bla, alespo\u0148 pro za\u010d\u00e1tek. Jinak byla p\u0159ipraven\u00e1,
\nv\u011bci sbalen\u00e9 a motorka se jenom t\u011b\u0161ila, a\u017e se projede. Sta\u010dilo jen vyrazit. Snad je\u0161t\u011b
\nn\u011bjak\u00fd dopis \u2026., napadlo ji.
\nV osudn\u00fd den se o\u0161kliv\u011b poh\u00e1dala s bratrem. \u201eNesmysl, to je absurdn\u00ed\u201c, za\u0159val na ni
\ntak hlasit\u011b, a\u017e se bar\u00e1k t\u0159\u00e1sl. Trhla sebou, jak vysko\u010dil a op\u0159el se o desku stolu.
\n\u201ePokud jde o tuhle z\u00e1le\u017eitost s t\u00edmhle chlapem, to nikdy nedovol\u00edm, Rosalie. Jednou
\nbude\u0161 r\u00e1da, \u017ee jsem t\u011b p\u0159ivedl k rozumu\u201c.
\nV\u011bd\u011bla najednou, jak ji sev\u0159ela ledov\u00e1 kra, kdy\u017e pochopila smysl jeho slov. I on si
\no\u010dividn\u011b uv\u011bdomil, co prozradil, proto\u017ee se narovnal a uhnul pohledem.
\n\u201eTak\u017ee, jsi to v\u011bd\u011bl \u2026.\u201c, \u0159ekla Rosalie rozt\u0159esen\u011b a up\u0159en\u011b se na n\u011bho pod\u00edvala.
\n\u201eJist\u011b\u017ee. Mluvil jsem s n\u00edm a taky mu \u0159ekl, aby t\u011b nechal b\u00fdt. Je to absurdn\u00ed, takov\u00fd
\nvztah. Kdy\u017e jsem poznal, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, dostal jsem vztek. Vylet\u011bl jsem na n\u011bho\u201c,
\nodml\u010del se a stiskl pevn\u011b \u010delist. \u201eBu\u010f rozumn\u00e1, Rosalie. Nech\u00e1\u0161 ho, proto\u017ee jinak
\nbude\u0161 ne\u0161\u0165astn\u00e1 a my s tebou. Nechci u\u017e o tom nic sly\u0161et a nikdy to nedovol\u00edm.
\nPamatuj si to\u201c.
\n\u201eJak jsi to mohl ud\u011blat\u201c, obo\u0159ila se na bratra. \u201eJak jsi mohl b\u00fdt, tak tvrd\u00fd\u201c, m\u00e1lem j\u00ed
\nstouply slzy do o\u010d\u00ed, kdy\u017e pomyslela na to, jak se musel Dino c\u00edtit.
\n\u201eChci jen tvoje dobro, Rosalie\u201c.
\n\u201eNe, to nechce\u0161. Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee tob\u011b to v osobn\u00edm \u017eivot\u011b nevy\u0161lo\u201c, vmetla mu do
\ntv\u00e1\u0159e, a v tom okam\u017eiku se m\u00e1lem kousla do jazyka.
\n\u201eCo \u2026, co jsi to \u0159ekla?\u201c, hroziv\u011b se na ni pod\u00edval. \u201eD\u00e1vej si pozor na pusu, nebo \u2026.\u201c
\n\u201eNebo co, uhod\u00ed\u0161 m\u011b?\u201c, vzpurn\u011b zvedla bradu.
\n\u201eB\u016fh v\u00ed, \u017ee bych to ud\u011blal, ale to nen\u00ed m\u016fj styl. Pamatuj si, Rosalie, pokud to ud\u011bl\u00e1\u0161,
\ndom\u016f se nevracej \u2026.\u201c
\nOba dva zanedlouho litovali, on za svoje slova, ona za to, co ud\u011blala. Utekla
\ns chlapem, oby\u010dejn\u00fdm zlod\u011bjem, podvodn\u00edkem. Zbl\u00e1znila se do n\u011bj. M\u00e1lem v\u0161ichni
\njej\u00ed bl\u00edzc\u00ed z jej\u00edho \u010dinu p\u0159i\u0161li o rozum. Bruno se zpo\u010d\u00e1tku o ni b\u00e1l. Dino byl
\nnebezpe\u010dn\u00fd chlap. Co by j\u00ed mohl ud\u011blat, a\u017e utrat\u00ed v\u0161echny jej\u00ed pen\u00edze, nebo a\u017e ho
\nprost\u011b omrz\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed soukrom\u00fd detektiv pracoval velmi dob\u0159e, neuv\u011b\u0159iteln\u011b dob\u0159e.
\nPoda\u0159ilo se mu Rosalii vyp\u00e1trat a v\u011bd\u011bl o ka\u017ed\u00e9m jej\u00edm kroku.
\nPhilipova cesta rovnou do Saint Paul Vence byla jednou z nejhor\u0161\u00edch. Byla to
\nnaprosto zkurven\u00e1 souhra \u0161patn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a situac\u00ed, kter\u00e9 nedok\u00e1zal nijak ovlivnit.
\nP\u0159ipadal si jako v dob\u011b temna. Kdy\u017e si t\u00edm v\u0161\u00edm pro\u0161el, m\u011bl dojem, jako by byl n\u011bkdo
\njin\u00fd. St\u011b\u017eejn\u00edm aspektem byla skute\u010dnost, \u017ee kdy\u017e se objevil na m\u00edst\u011b, zjistil, \u017ee
\nRosalie odjela. Jeho Rosalie byla pry\u010d, pry\u010d z hotelu, pry\u010d z bytu. Vr\u00e1tila se do It\u00e1lie
\nnadobro. Ztratil ji. Ode\u0161la, opustila ho a on musel \u010delit vyhl\u00eddce na \u017eivot bez n\u00ed.<\/p>\n
131<\/p>\n
Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Pro\u010d to ud\u011blala? To v\u0161ak zjistil pozd\u011bji, ale to nebyl p\u0159ece Philip \u010detl ten dopis snad stokr\u00e1t. V\u0161iml si na n\u011bm n\u011bkolika zaschl\u00fdch kapek vody, a 132<\/p>\n Hru\u010f se mu sev\u0159ela. Cht\u011bl tomu uv\u011b\u0159it, \u017ee ho Rosalie taky miluje, \u017ee ode\u0161la, proto\u017ee Dvac\u00e1t\u00e1 prvn\u00ed kapitola zase za t\u00fdden\u2026<\/em><\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/em><\/p>\n Kapitola prvn\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola druh\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159et\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtvrt\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola p\u00e1t\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u0161est\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola sedm\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola osm\u00e1 i dev\u00e1t\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola des\u00e1t\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola jeden\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola dvan\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159in\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtrn\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola patn\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u0161estn\u00e1ct\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola sedmn\u00e1ct\u00e1<\/strong> ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n Kapitola osmn\u00e1ct\u00e1<\/strong> ZDE<\/strong><\/a><\/p>\n
\nd\u016fvod, v\u0161echno by se vysv\u011btlilo. Pro\u010d ho nekontaktovala? Najednou m\u011bl pocit, jako
\nkdyby um\u0159ela, a\u017e tak se mu vytratila ze \u017eivota. A dokonce si myslel, \u017ee kdyby
\nskute\u010dn\u011b zem\u0159ela, bolelo by to m\u00e9n\u011b. Kdy\u017e se cel\u00fd zni\u010den\u00fd vr\u00e1til na farmu, \u010dekal tam
\nna n\u011bj dopis, kter\u00fd byl datov\u00e1n v den jej\u00edho odjezdu.
\nDrah\u00fd, Philipe,<\/em><\/span>
\nJe pro m\u011b hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 ti to \u0159\u00edct, ale mus\u00edm. Zbavuju t\u011b v\u0161ech slib\u016f, kter\u00e9 jsi mi<\/em><\/span>
\ndal. Ch\u00e1pu tvou situaci, a v\u00edm, co mus\u00ed\u0161 ud\u011blat. Ale abych to dok\u00e1zala p\u0159e\u017e\u00edt,<\/em><\/span>
\nmus\u00edm t\u011b nechat j\u00edt. Je to jedin\u00e1 cesta, kterou si dok\u00e1\u017eu p\u0159edstavit, abych<\/em><\/span>
\nmohla pokra\u010dovat ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. \u017d\u00e1d\u00e1m t\u011b, abys to ud\u011blal tak\u00e9. Nech m\u011b j\u00edt,<\/em><\/span>
\nbude to rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed, osud n\u00e1m zkr\u00e1tka nep\u0159\u00e1l. Nejezdi za mnou, ani se<\/em><\/span>
\nnesna\u017e zm\u011bnit m\u016fj n\u00e1zor. Tak to mus\u00ed b\u00fdt. Sbohem, Philipe.<\/em><\/span>
\nChci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee ti p\u0159eju to nejlep\u0161\u00ed ve v\u0161em, co d\u011bl\u00e1\u0161. A modl\u00edm se za tv\u016fj<\/em><\/span>
\n\u017eivot, a\u0165 bude\u0161 s k\u00fdmkoli. M\u011bj se p\u011bkn\u011b, Philipe.<\/em><\/span><\/p>\n![\"photo\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/photo.jpg\" "\\"photo\\"")
<\/p>\n
\ndo\u0161lo mu, \u017ee to byly zaschl\u00e9 slzy, jej\u00ed slzy. Nedok\u00e1zal se p\u0159im\u011bt, aby ten dopis
\nvyhodil, ale mnohokr\u00e1t to t\u00e9m\u011b\u0159 ud\u011blal. Byl na ni tak stra\u0161n\u011b na\u0161tvan\u00fd, \u017ee mu nedala
\n\u0161anci, aby v\u0161e vysv\u011btlil, jak se to stalo a pro\u010d. Ne, tu \u0161anci nedostal.
\nDal\u0161\u00ed dva n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edce se pono\u0159il do pr\u00e1ce hlavn\u011b na budov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho vlastn\u00edho
\ndomova, co\u017e se mu poda\u0159ilo. Nyn\u00ed si tam p\u0159ipadal sp\u00ed\u0161e jako poh\u0159ben\u00e1 mrtvola za
\n\u017eiva. Pr\u00e1ce by m\u011bla \u010dlov\u011bka pozvednout na duchu. Tak pro\u010d byl jako bez du\u0161e?
\nS\u00e1ra p\u0159ech\u00e1zela rozzloben\u011b po pokoji, v jeho domku, kde se Philip zabarik\u00e1doval a
\ntr\u00e1vil tam bezm\u00e1la n\u011bkolik dn\u00ed.
\n\u201eNezved\u00e1\u0161 telefon\u201c, vy\u010d\u00edtala bratrovi. \u201eNeodpov\u00edd\u00e1\u0161 na vzkazy\u201c, a odkopla jeho
\nzmuchlanou ko\u0161ili, kter\u00e1 se j\u00ed p\u0159ipletla do cesty. V\u0161ude byl hrozn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek. \u201eM\u00e1\u0161
\n\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem za tebou p\u0159i\u0161la j\u00e1, a ne marka nebo otec. Kdyby vid\u011bli, jak tady \u017eije\u0161,
\npo\u0159\u00e1dn\u011b by t\u011b zfackovali. Vzpamatuj se, Philipe a za\u010dni kone\u010dn\u011b n\u011bco d\u011blat, takhle
\n\u017e\u00edt nem\u016f\u017ee\u0161. V\u0161ichni si o tebe d\u011bl\u00e1me starosti\u201c.
\nPhilip si opatrn\u011b nalil dal\u0161\u00ed sklenku brandy z polopr\u00e1zdn\u00e9 l\u00e1hve na stole.
\n\u201eA pije\u0161 s\u00e1m uprost\u0159ed dne\u201c, pl\u00edsnila ho S\u00e1ra.
\n\u201eTak si dej se mnou\u201c, \u0159ekl Philip a m\u00e1vl rukou sm\u011brem ke kuchyni a hromad\u011b
\n\u0161pinav\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed na lince. \u201e\u010cist\u00e1 skleni\u010dka by tam je\u0161t\u011b mohla b\u00fdt\u201c.
\nS\u00e1ra znechucen\u011b ode\u0161la do kuchyn\u011b, kter\u00e1 jako kuchy\u0148 nevypadala. Jednu
\nskleni\u010dku si opl\u00e1chla a vr\u00e1tila se zp\u00e1tky. Posadila se a nalila si pan\u00e1ka. \u201eCo to m\u00e1
\nznamenat, Philipe?\u201c
\n\u201eOslavuju. Jak vid\u00ed\u0161, domek je hotov, tak si to tady kolauduju a u\u017e\u00edv\u00e1m si dovolenou\u201c.
\nPhilip se napil a \u010dekal, a\u017e se dou\u0161ek brandy p\u0159ipoj\u00ed k t\u011bm ostatn\u00edm, kter\u00e9 mu kolovaly
\nv \u017eil\u00e1ch. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se op\u0159el v k\u0159esle a hled\u011bl p\u0159ed sebe. Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli
\nml\u010den\u00ed se probral, kdy\u017e \u0159ekl. \u201eMiluju Rosalii\u201c, povzdechl si. \u201eNev\u00edm, co budu bez n\u00ed
\nd\u011blat. Jsem naprosto zoufal\u00fd\u201c.
\nS\u00e1ra bratrovi stiskla ruku a usm\u00e1la se na n\u011bho. \u201eMus\u00ed\u0161 ji naj\u00edt a \u0159\u00edct j\u00ed to, Philipe.
\nMysl\u00edm si, \u017ee zjist\u00ed\u0161, \u017ee nejsi jedin\u00fd, kdo n\u011bco ztratil\u201c.<\/p>\n
\nsi musela promyslet svoje dal\u0161\u00ed kroky. Mus\u00ed ji naj\u00edt, aby pochopila kone\u010dn\u011b, \u017ee je
\nnemus\u00ed ud\u011blat sama. \u201eTo bych byl r\u00e1d\u201c.
\n\u201eTak na tom zapracuj. Bojuj, Philipe. Dej se dohromady, aby sis kone\u010dn\u011b uspo\u0159\u00e1dal
\nsv\u016fj \u017eivot\u201c, povzbuzovala bratra S\u00e1ra.
\n\u201eNev\u00edm kde a jak ji m\u00e1m hledat?\u201c
\n\u201eNo, nejl\u00e9pe za\u010dni od za\u010d\u00e1tku\u201c.
\n\u201eCo\u017ee? Tomu nerozum\u00edm\u201c.
\n\u201eMus\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b pop\u0159em\u00fd\u0161let, potom za\u010d\u00edt hledat a zjistit p\u0159\u00ed\u010dinu, a potom najde\u0161
\nodpov\u011b\u010f\u201c, z\u00e1hadn\u011b se usm\u00e1la.
\nPhilip poznal, \u017ee S\u00e1ra n\u011bco v\u00ed. \u201ePov\u011bz mi to, pros\u00edm\u201c, nal\u00e9hal na ni.
\n\u201eNe. Mus\u00ed\u0161 na to p\u0159ij\u00edt s\u00e1m, Philipe. Kdy\u017e se bude\u0161 sna\u017eit, bude\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161let, tak to
\ndok\u00e1\u017ee\u0161 a ur\u010dit\u011b ji najde\u0161\u201c. S\u00e1ra mu stiskla rameno. \u201eV\u011b\u0159\u00edm ti\u201c.
\n\u201eA co kdy\u017e to nedok\u00e1\u017eu, nenajdu ji?\u201c, rozhodil rukama.
\n\u201ePak o to z\u0159ejm\u011b zase tolik nestoj\u00ed\u0161\u201c \u2026., odml\u010dela se. Philip ji chv\u00edli sledoval se
\nzamy\u0161len\u00fdm pohledem, ale u\u017e nic ne\u0159ekl.
\nO t\u00fdden pozd\u011bji na\u0161el na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch p\u0159esn\u011b to, co hledal. Zav\u0159el o\u010di a
\nzaplavila ho nep\u0159edstaviteln\u00e1 \u00faleva. Najde Rosalii \u2026..<\/p>\n
\n