\nAsi po hodin\u011b cesty po d\u00e1lnici sm\u011brem k hranic\u00edm s Belgi\u00ed se p\u0159ed nimi rozprost\u0159elo \u00fadol\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 p\u00e1nve, zalit\u00e9 odpoledn\u00edm sluncem. Obklopila je travnat\u00e1 pl\u00e1\u0148. Z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed slunce vrhalo r\u016f\u017eov\u00e9 a \u010derven\u00e9 st\u00edny po je\u017eat\u00fdch vrcholc\u00edch hor, kter\u00e9 se r\u00fdsovaly na obzoru. Vzduch prosycovala opojn\u00e1 v\u016fn\u011b d\u0159eva. Ticho a prostor byly d\u011bsiv\u00e9. C\u00edtila se jako na konci sv\u011bta. Tady si pokojn\u011b skota\u010dila vysok\u00e1, dobytek se l\u00edn\u011b loudal a kon\u011b se v poklidu p\u00e1sli.<\/p>\n
Tohle \u00fadol\u00ed pobl\u00ed\u017e poho\u0159\u00ed Arden bude jist\u011b perfektn\u00edm \u00fakrytem p\u0159ed
\nsv\u011btem, ne\u017e se vzru\u0161en\u00ed kolem Bertovy posledn\u00ed v\u016fle uklidn\u00ed.
\nRosalie se po o\u010dku pod\u00edvala na sv\u00e9ho spolucestuj\u00edc\u00edho. Philip trval na tom, \u017ee bude
\n\u0159\u00eddit, co\u017e p\u0159iv\u00edtala velmi r\u00e1da. Cesta prob\u011bhla bez probl\u00e9m\u016f a p\u0159eru\u0161ila ji jenom
\nzast\u00e1vka na ob\u011bd v Dijonu. Uv\u011bdomila si, \u017ee str\u00e1vila spole\u010dn\u011b s n\u00edm v\u00edc \u010dasu
\nv jednom kuse ne\u017e s k\u00fdmkoli jin\u00fdm za posledn\u00edch p\u011bt let. P\u0159esto pro ni byl st\u00e1le
\njakousi h\u00e1dankou.
\nV\u010dera byl zv\u011bdavost sama, zat\u00edmco dnes j\u00ed p\u0159ipadal norm\u00e1ln\u00ed, nezaujat\u00fd, ba dokonce
\nvzd\u00e1len\u00fd. Konverzace se b\u011bhem j\u00edzdy ani jednou nesto\u010dila na osobn\u00ed v\u011bci.
\nP\u0159em\u00fd\u0161lela o intimn\u00ed n\u00e1lad\u011b v\u010derej\u0161\u00edho pozdn\u00edho ve\u010dera a dosp\u011bla k z\u00e1v\u011bru, \u017ee si to
\njen snad p\u0159edstavovala. Dne\u0161ek nem\u011bl s intimitou v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho. To bylo
\nvlastn\u011b dob\u0159e, ulevilo se j\u00ed. Ale p\u0159esto to bylo ne\u010dekan\u00e9.
\nPotaj\u00ed ho pozorovala. R\u00e1no, kdy\u017e vy\u0161la z pokoje, p\u0159ekvapil ji. M\u00edsto drah\u00e9ho oble\u010den\u00ed
\nm\u011bl na sob\u011b vybledlou modrou ko\u0161ili, se\u0161lapan\u00e9 vysok\u00e9 boty a nejv\u00edc o\u0161oupan\u00e9
\nd\u017e\u00edny, jak\u00e9 kdy vid\u011bla. Kdy\u017e se zm\u00ednila o jeho oble\u010den\u00ed, jenom se usm\u00e1l a \u0159ekl.
\n\u201eTohle jsem opravdu j\u00e1. V\u010dera jsem cestoval, inkognito\u201c.
\nVypadal jako n\u011bkdo, kdo se nech\u00e1 naj\u00edmat na pr\u00e1ci na venkov\u011b. A\u017e na to, \u017ee byl
\nje\u0161t\u011b p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed. Jeho o\u0161oupan\u00e9 oble\u010den\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce podtrhovalo jeho drsn\u00fd, ale
\np\u011bkn\u00fd vzhled. S n\u00e1mahou obr\u00e1tila o\u010di ke krajin\u011b, kter\u00e1 ub\u00edhala za oknem auta. Philip
\nn\u00e1hle p\u0159ibrzdil a odbo\u010dil z d\u00e1lnice. Po n\u011bkolika kilometrech zahnul a pokra\u010doval pod\u00e9l
\nohrady s dobytkem a dojel k \u017eelezn\u00e9 br\u00e1n\u011b s obrovskou cedul\u00ed, na n\u00ed\u017e bylo ps\u00e1no
\nv\u00fdrazn\u00fdm p\u00edsmem Farma De Lorette, Dvojit\u00e9 B. Jej\u00ed pozornost p\u0159it\u00e1hl obr\u00e1zek p\u0159ed
\no\u010dima. Farmu tvo\u0159ila skupina budov na v\u00fdchod od silnice. Byly tam stodoly, st\u00e1je,
\nohrady pro zv\u00ed\u0159ata a v\u0161echny ostatn\u00ed par\u00e1dy pro modern\u00ed farmu. Obytn\u00fdm domem
\nbyla rozlehl\u00e1 b\u00edle nat\u0159en\u00e1 hacienda situovan\u00e1 uprost\u0159ed mal\u00e9ho h\u00e1jku.
\n\u201eAch, to je n\u00e1dhera\u201c, t\u00e9m\u011b\u0159 vyk\u0159ikla nad\u0161en\u00edm.
\n\u201eD\u011bkuji\u201c, \u0159ekl Philip, ale zn\u011blo to p\u0159ekvapen\u011b.
\n\u201eNe v\u0161echny farmy nejsou tak p\u011bkn\u00e9\u201c, pronesla s obdivem, potom se zarazila nad
\nt\u00edm, co \u0159ekla. \u201eJako mal\u00e1 jsem \u010dasto jezd\u00edvala na turistickou farmu. Byla taky kr\u00e1sn\u00e1,
\nale jako ozdoba, nebyla tou opravdovou, jako je ta va\u0161e\u201c.
\n\u201eTak to nen\u00ed n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edpad. Tady se tvrd\u011b pracuje, \u017e\u00e1dn\u00e9 kudrlinky. R\u00e1di d\u011bl\u00e1me v\u011bci
\nje\u0161t\u011b po staru. Ono star\u00e9 tradice vym\u00edraj\u00ed, ale u n\u00e1s to tak nen\u00ed. V dohledn\u00e9 dob\u011b se
\ntady nic tak m\u011bnit nebude. Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka, podneb\u00ed, p\u016fda a d\u00edky tomu v\u0161emu je
\ntahle \u010d\u00e1st zem\u011b pro na\u0161i farmu tak v\u00fdhodn\u00e1\u201c.
\n\u201eJak velk\u00e9 to tady je?\u201c, zaj\u00edmala se.
\n\u201eNe tak, jak b\u00fdvalo, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zab\u00edr\u00e1me \u00factyhodnou plochu. Jsou zde nejv\u011bt\u0161\u00ed
\nsoukrom\u00e9 pastviny v t\u00e9hle oblasti. Moje rodina si tuhle p\u016fdu dok\u00e1zala udr\u017eet\u201c.<\/p>\n
30
\nPhilip zahnul na p\u0159\u00edjezdovou cestu k domu. Uprost\u0159ed dvora vesele bublala font\u00e1na,
\nokolo n\u00ed st\u00e1ly obrovsk\u00e9 kv\u011btin\u00e1\u010de s \u010derven\u00fdmi a b\u00edl\u00fdmi pelargoniemi. Dva psi
\n\u0161t\u011bkotem oznamovali jejich p\u0159\u00edjezd. Ve chv\u00edli, kdy Philip zaparkoval vedle dod\u00e1vky,
\nvy\u0161el mu\u017e v uniform\u011b. \u201eJorge se postar\u00e1 o va\u0161e zavazadla. Poj\u010fme dovnit\u0159,
\np\u0159edstav\u00edm v\u00e1s matce\u201c.
\nZa\u0159\u00edzen\u00ed domu ji p\u0159ekvapilo. Rosalie sice nev\u011bd\u011bla, co \u010dekala, mo\u017en\u00e1 n\u011bco v\u00edc, sama
\nnev\u011bd\u011bla, co se m\u011blo podobat skute\u010dn\u00e9 farm\u011b. Tohle m\u00edsto v\u0161ak bylo jin\u00e9, skoro
\nstejn\u011b elegantn\u00ed jako Greenspoint. Klenby a vy\u0159ez\u00e1van\u00e9 dve\u0159e dokreslovaly r\u00e1z
\nhaciendy. Rosalii zaujal obrovsk\u00fd lustr v j\u00eddeln\u011b a ob\u00fdvac\u00ed pokoj s n\u00e1dhern\u00fdmi
\nstaro\u017eitnostmi.
\nPhilip ji pob\u00eddl, aby ho n\u00e1sledovala a vedl ji chodbou do prostorn\u00e9ho, sluncem
\nproz\u00e1\u0159en\u00e9ho pokoje s okny od podlahy a\u017e ke stropu a n\u00e1bytkem s pestr\u00fdmi potahy.
\nV\u0161e dopl\u0148ovaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed rostliny. Cel\u00e1 m\u00edstnost vyza\u0159ovala teplo a k\u0159i\u010dela, tohle je
\ndomov. \u017dena, kter\u00e1 sed\u011bla na pohovce u jednoho z oken, vstala, kdy\u017e vstoupili. Byla
\n\u0161t\u00edhl\u00e9 postavy se st\u0159\u00edbrn\u00fdmi vlasy a velice \u017eensk\u00e1, i kdy\u017e na sob\u011b m\u011bla kalhoty a
\njednoduchou b\u00edlou ko\u0161ili. V n\u011b\u010dem Rosalii p\u0159ipom\u00ednala jej\u00ed matku. Tato \u017eena byla
\nnepochybn\u011b zodpov\u011bdn\u00e1 za eleganci tohoto m\u00edsta.
\n\u201eAhoj drahou\u0161ku. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsi zp\u00e1tky\u201c, pozdravila Philipa.
\n\u201eMaminko, r\u00e1d bych ti p\u0159edstavil Rosalii Ascoliovou. Rosalie, to je moje matka Celine
\nBennetov\u00e1\u201c, vz\u00e1jemn\u011b ob\u011b \u017eeny p\u0159edstavil.
\n\u201eT\u011b\u0161\u00ed m\u011b, Rosalie. V\u00edtejte u n\u00e1s\u201c.
\n\u201eD\u011bkuji, pan\u00ed Bennetov\u00e1. M\u00e1te to tu kr\u00e1sn\u00e9\u201c.
\n\u201eJe od v\u00e1s p\u011bkn\u00e9, \u017ee to \u0159\u00edk\u00e1te, drahou\u0161ku\u201c. Celine se oto\u010dila k synovi. \u201eOtec je
\nv Summerfeldu. M\u00e1\u0161 za n\u00edm p\u0159ijet, hned jak se vr\u00e1t\u00ed\u0161\u201c.
\nPhilip p\u0159ik\u00fdvl. \u201eHned, jen zabydl\u00edm na\u0161eho hosta\u201c.
\n\u201eMo\u017en\u00e1 bys m\u011bl jet hned\u201c, prohl\u00e1sila Celine rozhodn\u011b. \u201eV\u00ed\u0161, jak\u00fd otec je\u201c a zavedla
\nRosalii do pokoje sama.
\n\u201eNo \u2026, mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pravdu\u201c, Philip pohl\u00e9dl omluvn\u011b na Rosalii. \u201eP\u0159\u00ed\u010d\u00ed se mi odch\u00e1zet
\na nechat v\u00e1s tu\u201c, povzdechl skl\u00ed\u010den\u011b.
\n\u201eTo nevad\u00ed\u201c, \u0159ekla, i kdy\u017e to nebyla pravda. \u201eJen d\u011blejte sv\u00e9 povinnosti\u201c.
\n\u201eOb\u011bdvali jste?\u201c, vlo\u017eila se do hovoru Celine.
\n\u201eAno, zastavili jsme se v Dijonu. Rad\u011bji pojedu, kdy\u017e m\u011b otec pot\u0159ebuje\u201c, poklepal
\nRosalii po pa\u017ei. Zat\u00edm na shledanou\u201c.
\nOde\u0161el. Kdy\u017e utichl rytmus podpatk\u016f jeho bot v chodb\u011b, Rosalie si p\u0159ipadala
\nnajednou opu\u0161t\u011bn\u00e1. Oto\u010dila se k Philipov\u011b matce a vykouzlila d\u016fv\u011bryhodn\u00fd \u00fasm\u011bv.
\n\u201ePoj\u010fte, Rosalie\u201c, pob\u00eddla ji Celine. \u201eUk\u00e1\u017eu v\u00e1m pokoj pro hosty, kde budete bydlet\u201c.
\nD\u016fm byl postaven ve tvaru p\u00edsmene U kolem p\u0159\u00edjezdov\u00e9ho dvora. V\u0161echny lo\u017enice
\nm\u011bly v\u00fdhled t\u00edm sm\u011brem. Kdy\u017e proch\u00e1zely halou, zastavila se a obdivovala skupinu
\nportr\u00e9t\u016f vis\u00edc\u00edch na zdi. Kdy\u017e Celine vid\u011bla jej\u00ed z\u00e1jem, za\u010dala j\u00ed vysv\u011btlovat. \u201eTohle je
\nm\u016fj man\u017eel, tohle Bert a jeho otec. \u0160koda, \u017ee nem\u00e1me portr\u00e9t prvn\u00edho Benneta.
\nJednou tady bude viset i Arman\u016fv a Philip\u016fv portr\u00e9t. Mu\u017ei klanu Bennet\u016f se d\u00e1vaj\u00ed
\npodle tradice malovat v den sv\u00fdch pades\u00e1t\u00fdch narozenin\u201c.<\/p>\n
31
\nRosalii napadlo, pro\u010d tam nejsou tak\u00e9 portr\u00e9ty \u017een, ale nezeptala se. \u201eBert byl takov\u00fd
\nvelmi distingovan\u00fd mu\u017e\u201c, poznamenala p\u0159i pohledu na obraz sv\u00e9ho star\u00e9ho p\u0159\u00edtele.
\nMu\u017ei, kter\u00e9ho jsem znala, se moc nepodob\u00e1\u201c.
\n\u201eAno. Kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed, budil \u00factu. Kdy\u017e jsem ho poprv\u00e9 spat\u0159ila, \u010dlov\u011bk se ho
\nzpo\u010d\u00e1tku b\u00e1l. Jak dlouho jste ho znala, Rosalie?\u201c
\n\u201eMoc dlouho ne, ani ne rok\u201c.
\n\u201eDivn\u00e9\u201c, mumlala si Celine potichu. \u201eAle Bert byl velice nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd. Nikdy jsme
\nnev\u011bd\u011bli, co od n\u011bj m\u00e1me \u010dekat. Od smrti sv\u00e9 \u017eeny se hodn\u011b zm\u011bnil\u201c.
\n\u201e\u0160koda, \u017ee jsem ji neznala. Bert o n\u00ed po\u0159\u00e1d mluvil\u201c.
\n\u201eAno. Byla to kr\u00e1sn\u00e1 \u017eena, tak jemn\u00e1 a kultivovan\u00e1. Byla prav\u00fdm opakem Berta.
\nTudy, pros\u00edm, Rosalie\u201c, nasm\u011brovala ji chodbou. Zavedla Rosalii do t\u0159et\u00edch dve\u0159\u00ed na
\ndlouh\u00e9 chodb\u011b, kter\u00e1 spojovala lo\u017enice. Pokoji pro hosty dominovala postel
\ns nebesy, nad n\u00ed\u017e visela tapis\u00e9rie. Na podlaze vedle obrovsk\u00e9ho k\u0159esla st\u00e1la
\nbronzov\u00e1 v\u00e1za se su\u0161en\u00fdmi kv\u011bty a na le\u0161t\u011bn\u00e9m o\u0159echov\u00e9m stolku n\u011bkolik kousk\u016f
\nstaro\u017eitn\u00e9ho porcel\u00e1nu. Pokoj jako celek vypadal p\u0159\u00edjemn\u011b a \u00fatuln\u011b.
\n\u201eKouzeln\u00e9\u201c, zvolala Rosalie.
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee se tu budete c\u00edtit dob\u0159e\u201c, pronesla Celine se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem.
\n\u201eT\u00e1mhle je va\u0161e soukrom\u00e1 koupelna\u201c.
\n\u201eTo je skv\u011bl\u00e9 a p\u0159edem d\u011bkuji. Douf\u00e1m, \u017ee nebudu va\u0161i pohostinnost zneu\u017e\u00edvat p\u0159\u00edli\u0161
\ndlouho, pan\u00ed Bennetov\u00e1\u201c.
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee doba va\u0161eho pobytu bude z\u00e1viset na Buckovi, drahou\u0161ku\u201c, prohl\u00e1sila
\nCeline pevn\u00fdm hlasem. \u201eOn je v t\u00e9to ot\u00e1zce velice neoblomn\u00fd. V\u0161em n\u00e1m zak\u00e1zal
\nmluvit s k\u00fdmkoli o Bertov\u011b z\u00e1v\u011bti. Viola a j\u00e1 jsme musely zru\u0161it n\u011bkolik sch\u016fzek,
\nabychom se vyvarovaly p\u0159\u00edpadn\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m\u201c.
\n\u201eViola?\u201c
\n\u201eMoje snacha, Armanova \u017eena\u201c, pousm\u00e1la se Celine. \u201eVe\u010der budete se v\u0161emi \u010dleny
\nrodiny sezn\u00e1mena\u201c.
\nRosalie si byla v\u011bdoma sv\u00e9 trapnosti v t\u00e9to dom\u00e1cnosti. M\u011bla pocit, \u017ee by se m\u011bla
\nomluvit. \u201eMoc se omlouv\u00e1m za v\u0161echny probl\u00e9my, kter\u00e9 jsem v\u00e1m zp\u016fsobila. Ale
\nnebylo v m\u00e9 moci tomu n\u011bjak zabr\u00e1nit, to mi v\u011b\u0159te\u201c.
\nCeline odehnala omluvy m\u00e1vnut\u00edm ruky. \u201eT\u00edm se netrapte, m\u00e1 drah\u00e1. D\u016fle\u017eit\u00e9 je,
\nnechat Bucka, aby d\u011blal, co uzn\u00e1 za vhodn\u00e9. Postar\u00e1 se o v\u0161echno, tak je to
\nv\u017edycky. A te\u010f se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee v\u00e1s budu muset opustit. Jsem objednan\u00e1 ke kade\u0159nici
\nv Lille a u\u017e mus\u00edm b\u011b\u017eet. Jsem si jist\u00e1, \u017ee za v\u00e1mi p\u0159ijde moje dcera S\u00e1ra, hned jak
\nse dozv\u00ed, \u017ee jste p\u0159ijela. Bude m\u00edt radost, \u017ee si m\u016f\u017ee s n\u011bk\u00fdm pov\u00eddat. Ona a Viola
\nmaj\u00ed jen m\u00e1lo spole\u010dn\u00e9ho\u201c.
\nPhilipova matka ji p\u0159ejela uznal\u00fdm pohledem. \u201eZaj\u00edmalo by m\u011b, pro\u010d moje dcera
\nnevypad\u00e1 v d\u017e\u00edn\u00e1ch stejn\u011b \u017eensky jako vy, Rosalie. S\u00e1ra je opravdu atraktivn\u00ed d\u00edvka
\ns p\u011bknou postavou, ale v\u017edycky vypad\u00e1, jako by pr\u00e1v\u011b slezla z kon\u011b. Asi to je t\u00edm, \u017ee
\nje to v\u011bt\u0161inou pravda\u201c, zasm\u00e1la se Celine. \u201eNo Rosalie, douf\u00e1m, \u017ee se tu budete c\u00edtit
\njako doma. Maria a Tina jsou v\u017edycky po ruce, tak\u017ee kdybyste cokoliv pot\u0159ebovala,
\nobra\u0165te se na n\u011b\u201c.
\nRosalie odhadla, \u017ee Maria a Tina jsou z\u0159ejm\u011b slu\u017eebn\u00e9 v tomto dom\u011b. \u201eMoc d\u011bkuji,
\npan\u00ed Bennetov\u00e1.<\/p>\n
32
\nCeline je\u0161t\u011b jednou obhl\u00e9dla pokoj, a pak za sebou zav\u0159ela dve\u0159e a odchv\u00e1tala
\nz m\u00edstnosti na chodbu.
\nRosalie chv\u00edli jen tak z\u00edrala do zdi, potom se posadila do k\u0159esla u okna. Tak jsem
\ntady, \u0159ekla sama sob\u011b. Co te\u010f? Celiino v\u0159el\u00e9 p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed nijak nezm\u00edrnilo jej\u00ed rozpaky.
\nP\u0159ipadala si jako vet\u0159elec a pln\u011b o\u010dek\u00e1vala, \u017ee se k n\u00ed tak Bennetovi budou chovat.
\nNemohla se tu c\u00edtit jako doma a doufala, \u017ee jej\u00ed zdej\u0161\u00ed pobyt nebude trvat dlouho. Co
\nbude, proboha d\u011blat po cel\u00fd zbytek dne? A co teprve z\u00edtra, poz\u00edt\u0159\u00ed? Absurdn\u00ed situace.
\nJak tak sed\u011bla a p\u0159em\u00fd\u0161lela o sv\u00e9m nesmysln\u00e9m exilu, ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed na
\ndve\u0159e. \u201eD\u00e1le\u201c, zvolala a do pokoje vstoupili dva lid\u00e9. Jeden z nich byl mu\u017e v uniform\u011b,
\nkter\u00e9ho Philip naz\u00fdval Jorgem a nesl jej\u00ed zavazadla. Postavil kufry u nohou postele,
\npla\u0161e se usm\u00e1l, zamumlal cosi \u0161pan\u011blsky a zmizel. Druh\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem byla d\u00edvka,
\nkterou Rosalie odhadovala na dvacet let. Byla op\u00e1len\u00e1, zdrav\u011b kr\u00e1sn\u00e1 a m\u011bla na
\nsob\u011b d\u017e\u00edny, k\u00e1rovanou ko\u0161ili a na nohou kovbojsk\u00e9 boty.
\n\u201eAhoj Rosalie, j\u00e1 jsem S\u00e1ra Bennetov\u00e1\u201c, spustila p\u0159\u00e1telsk\u00fdm t\u00f3nem.
\nRosalie se rozz\u00e1\u0159ila. \u201ePhilipova sestra\u201c.
\n\u201eA \u2026 ano, sestra Philipa a Armana, Buckova dcera. M\u016fj \u017eivot v kostce\u201c, zasm\u00e1la se.
\nP\u0159e\u0161la p\u0159es pokoj a posadila se na postel \u010delem k Rosalii. \u201eMatka m\u011bla strach, \u017ee si
\nnejd\u0159\u00edv nebude\u0161 schopn\u00e1 \u0159\u00edct, co chce\u0161. Neboj se. Tohle je velice neform\u00e1ln\u00ed
\ndom\u00e1cnost\u201c.
\n\u201eD\u011bkuju. Ale p\u0159ipad\u00e1m si tu nesv\u00e1, kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edm okolnosti, kter\u00e9 m\u011b sem p\u0159ivedly\u201c.
\n\u201eAno, to si dovedu p\u0159edstavit, ale z toho se douf\u00e1m dostane\u0161, velmi rychle\u201c. S\u00e1ra se
\nop\u0159ela o loket. Rosalie si v\u0161imla, jak moc se podobala Philipovi. Byla vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1,
\nm\u011bla bratrovy tmav\u00e9 vlasy a kou\u0159ov\u011b zbarven\u00e9 o\u010di. A stejn\u011b z n\u00ed vyza\u0159ovala p\u0159\u00e1telsk\u00e1
\npovaha, kter\u00e1 se zd\u00e1la p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e1 pro lidi \u017eij\u00edc\u00ed v otev\u0159en\u00e9 krajin\u011b a slune\u010dn\u00e9m
\npodneb\u00ed. A\u017e dote\u010f byli v\u0161ichni Bennetov\u00e9 p\u0159ekvapiv\u011b otev\u0159en\u00ed. Zaj\u00edmalo ji, zda
\ntakov\u00fd bude i zbytek rodiny. Pokud ano, mohl by zdej\u0161\u00ed pobyt nakonec b\u00fdt docela
\np\u0159\u00edjemn\u00fd.
\n\u010cestn\u011b\u201c, pokra\u010dovala S\u00e1ra, \u201etahle z\u00e1le\u017eitost je nejdobrodru\u017en\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 se tu
\nstala a p\u011bkn\u011b \u010dlen\u016fm rodiny zamotala hlavu. Jak ses sezn\u00e1mila s d\u011bde\u010dkem?\u201c,
\nzaj\u00edmala se.
\nRosaliino vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o jej\u00edm vztahu k Bertovi S\u00e1ru velmi pobavilo. \u201eTo je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9\u201c,
\nsm\u00e1la se. \u201eVsad\u00edm se, \u017ee z toho, jak nikomu ne\u0159ekl, kdo je, m\u011bl ohromnou legraci.
\nD\u011bda m\u011bl trochu podiv\u00ednsk\u00fd zp\u016fsob humoru. Byl to m\u016fj nejmilej\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b.
\nTvrd\u011b pracoval na tom, aby vypadal drsn\u011b, ale m\u011bl srdce z cukru\u201c. S\u00e1ra se pod\u00edvala
\ns nad\u011bj\u00ed na Rosalii. \u201eCo si mysl\u00ed\u0161 o Philipovi?\u201c
\n\u201eNo \u2026, \u0159ekla bych, \u017ee je mil\u00fd\u201c, odpov\u011bd\u011bla Rosalie, av\u0161ak ot\u00e1zka ji docela zasko\u010dila.
\n\u201eOpravdu? Pokud si to opravdu mysl\u00ed\u0161, jsem r\u00e1da. N\u011bkdy se toti\u017e chov\u00e1 jako ostnat\u00fd
\ndr\u00e1t, ale to je proto, \u017ee jako\u017eto Bennet mus\u00ed tvrd\u011b pracovat. A n\u011bkdy je to opravdu
\nd\u0159ina, to mi v\u011b\u0159. Ale kdyby bylo po jeho, Philip by nejrad\u011bji str\u00e1vil zbytek \u017eivota tady a
\np\u0159enechal v\u0161echny ty ostatn\u00ed v\u011bci t\u00e1tovi a Armanovi, kter\u00e9 jak se zd\u00e1, obchod a
\nfinance bav\u00ed\u201c, S\u00e1ra se uchechtla. \u201ePhilip stra\u0161n\u011b zu\u0159il, kdy\u017e ho otec poslal do hotelu,
\naby zjistil, co za t\u00edm v\u0161\u00edm v\u011bz\u00ed. Ale vsadila bych se, \u017ee kdy\u017e t\u011b uvid\u011bl, zm\u011bnil n\u00e1zor.
\nOba moji brat\u0159i m\u011bli v\u017edycky slabost pro kr\u00e1sn\u00e9 \u017eeny\u201c, prohodila.<\/p>\n
33
\nRosalie se usm\u00e1la, nejenom komplimentu, ale i S\u00e1\u0159in\u011b up\u0159\u00edmnosti. \u201eJe Viola hezk\u00e1?\u201c
\n\u201eAno, sv\u00fdm zp\u016fsobem. Poch\u00e1z\u00ed z jedn\u00e9 z nejbohat\u0161\u00edch rodin. Ale, co\u017e nech\u00e1pu, l\u00edb\u00ed
\nse j\u00ed b\u00fdt Bennetov\u00e1. Uvid\u00ed\u0161 sama, co t\u00edm mysl\u00edm, a\u017e ji pozn\u00e1\u0161. Viola je dost hezk\u00e1,
\nale m\u00e1 kolem sebe takovou krustu, \u017ee mi v\u017edycky p\u0159ipom\u00edn\u00e1 p\u00e1va. Ale je to asi v\u00edc
\nmoje ne\u017e jej\u00ed chyba. Rosalie, dovedu si p\u0159edstavit, \u017ee nejsi nad\u0161en\u00e1 t\u00edm, \u017ee mus\u00ed\u0161 b\u00fdt
\ntady. No, tak\u017ee je na mn\u011b, aby ses tu neunudila k smrti. Tahle farma je z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti
\nchlapsk\u00fd sv\u011bt. Proto tady nen\u00ed moc v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by se daly d\u011blat, pokud t\u011b n\u00e1hodou
\nnezaj\u00edm\u00e1 dobytek. To je taky d\u016fvod, pro\u010d matka a Viola jsou takov\u00ed spole\u010den\u0161t\u00ed
\nmot\u00fdli. No, t\u0159eba bych t\u011b mohla v rychlosti prov\u00e9st po farm\u011b. T\u00edm bychom mohly zab\u00edt
\nn\u011bjak\u00fd \u010das, ne\u017e bude ve\u010de\u0159e\u201c.
\n\u201eTo zn\u00ed skv\u011ble. Ale nechci t\u011b zdr\u017eovat od povinnost\u00ed\u201c.
\n\u201eNebude\u0161. Dnes odpoledne nem\u00e1m nic, co by bylo nutn\u00e9 pot\u0159eba ud\u011blat. Um\u00ed\u0161 jezdit
\nna koni?\u201c, zeptala se S\u00e1ra.
\n\u201eNev\u00edm, snad ano. Je to dlouho, co jsem na koni sed\u011bla\u201c.
\nS\u00e1ra pohl\u00e9dla na hodinky. \u201eNo, mo\u017en\u00e1 bychom rad\u011bji m\u011bly jet autem. Stihneme toho
\nv\u00edc\u201c, nakonec usoudila.
\n\u201eM\u00e1m tady auto, m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00eddit\u201c, nab\u00eddla se Rosalie.
\nAle kdy\u017e S\u00e1ra spat\u0159ila jej\u00ed auto, zamra\u010dila se. \u201eN\u011bkter\u00e9 zdej\u0161\u00ed cesty jsou p\u011bkn\u011b
\nd\u011brav\u00e9. Rad\u011bji bychom m\u011bly jet n\u011b\u010d\u00edm odoln\u011bj\u0161\u00edm\u201c.
\nVybrala jedno ter\u00e9nn\u00ed auto a jela s n\u00edm rychlost\u00ed, p\u0159i kter\u00e9 se Rosalii chv\u00edlemi
\nzastavovalo srdce, a d\u011bkovala bohu, \u017ee jej\u00ed uboh\u00e9 aut\u00ed\u010dko bylo u\u0161et\u0159eno takov\u00e9ho
\nzach\u00e1zen\u00ed. Farma byla rozlehl\u00e1, protkan\u00e1 cestami jak z asfaltu, tak i pra\u0161n\u00fdmi
\nv\u00fdmoly. P\u0159ekvapiv\u011b sledovala S\u00e1ru, \u017ee nijak neuzn\u00e1vala rozd\u00edly v kvalit\u011b cest a hnala
\nauto po\u0159\u00e1d stejn\u011b rychle. Pohled, zvuky a v\u016fn\u011b farmy v Rosalii vyvolaly, jak bolestn\u00e9,
\ntak i \u0161\u0165astn\u00e9 vzpom\u00ednky na domov M\u00edsto, kde \u017eila, kter\u00e9 tolik milovala. Nech\u00e1pala,
\npro\u010d se v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017eila pry\u010d. Mo\u017en\u00e1 proto, aby si to uv\u011bdomila. Jej\u00ed \u00fat\u011bk z domova
\nbyl jej\u00ed \u017eivotn\u00ed omyl. Na druhou stranu se dok\u00e1zala osamostatnit, a za to byla na sebe
\nhrd\u00e1. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b j\u00ed chyb\u011bla rodina a m\u00edsto, kde se narodila a \u017eila. Sl\u00edbila si, \u017ee
\nnebude trvat dlouho a vr\u00e1t\u00ed se dom\u016f, do sv\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bste\u010dka. Tato farma nebyla
\noby\u010dejn\u00e1, byla neuv\u011b\u0159iteln\u011b velk\u00e1. Nedala se srovnat s farmami, kter\u00e9 znala v okol\u00ed
\nsv\u00e9ho domova.
\n\u201eP\u00e1ni, to jsou v\u0161echny pozemky va\u0161\u00ed farmy? Ztratila ses tady n\u011bkdy?\u201c, zeptala se.
\n\u201eProboha, ne\u201c, odpov\u011bd\u011bla S\u00e1ra. \u201eZn\u00e1m tu ka\u017ed\u00fd metr. Nikdy jsem ne\u017eila jinde,
\npokud se nepo\u010d\u00edt\u00e1 pobyt na koleji. A i tehdy jsem sem jezdila t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd v\u00edkend.
\nProst\u011b jsem nikdy nebyla schopn\u00e1 b\u00fdt tak dlouho pry\u010d\u201c.
\n\u201eA proto jsi po\u0159\u00e1d tady. Chci \u0159\u00edct, \u017ee v\u011bt\u0161ina \u017een tv\u00e9ho v\u011bku u\u017e nebydl\u00ed u rodi\u010d\u016f,
\nvd\u00e1v\u00e1 se, m\u00e1 pr\u00e1ci ve m\u011bst\u011b a tak\u201c.
\n\u201eFarma\u0159en\u00ed je jedin\u00e1 v\u011bc, kterou jsem kdy cht\u011bla d\u011blat\u201c, \u0159ekla S\u00e1ra prost\u011b. \u201eStudovala
\njsem na vysok\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9\u201c.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm. Philip mi to \u0159\u00edkal\u201c.
\n\u201eOpravdu? A co ti je\u0161t\u011b \u0159\u00edkal?\u201c
\n\u201e\u017de jsi nejlep\u0161\u00ed o\u0161et\u0159ovatelkou zv\u00ed\u0159at\u201c.
\nS\u00e1ra vypadala, \u017ee ji to velmi pot\u011b\u0161ilo, co\u017e Rosalii p\u0159ivedlo k podez\u0159en\u00ed, \u017ee Philip\u016fv
\nn\u00e1zor pro jeho sestru hodn\u011b znamen\u00e1.<\/p>\n
34
\n\u201eBude to tak. Nechal by si vy\u0159\u00edznout jazyk, ne\u017e aby mi to pov\u011bd\u011bl, ale je to pravda.
\nDok\u00e1\u017eu to, co kter\u00fdkoli mu\u017e tady. A v\u011bt\u0161ina z nich to moc dob\u0159e v\u00ed. Nedovedu si
\np\u0159edstavit, \u017ee bych n\u011bkdy m\u011bla \u017e\u00edt jinak. Ve m\u011bst\u011b nevydr\u017e\u00edm d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r dn\u00ed. C\u00edt\u00edm
\nse tam jako ve v\u011bzen\u00ed\u201c.
\n\u201eHodl\u00e1\u0161 tu z\u016fstat napo\u0159\u00e1d? V\u017edy\u0165 jsi tvrdila, \u017ee farma je mu\u017esk\u00fd sv\u011bt\u201c.
\n\u201eTo ano. Dok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt v mu\u017esk\u00e9m sv\u011bt\u011b. Alespo\u0148 v tomhle ano. Nev\u00edm, co budu d\u011blat.
\nV\u011bt\u0161inu \u010dasu o tom nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Od t\u00e9 doby, co jsem dokon\u010dila \u0161kolu, jsem docela
\nspokojen\u00e1. \u017diju ze dne na den\u201c.
\n\u201eDocela spokojen\u00e1?\u201c Rosalie se pokusila vzpomenout, kdy naposledy potkala
\nn\u011bkoho, komu sta\u010dilo b\u00fdt spokojen\u00fd jen docela. Zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee v t\u00e9hle dob\u011b ka\u017ed\u00fd
\nhled\u00e1 absolutn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed. Jedno m\u011bly se S\u00e1rou spole\u010dn\u00e9. Ona taky \u017eila pro p\u0159\u00edtomnost a
\nned\u011blala si \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 pl\u00e1ny do budoucna.
\nCesta, po kter\u00e9 jely, n\u00e1hle kon\u010dila. S\u00e1ra zastavila a vypnula motor. Rosalie se
\nrozhl\u00e9dla v domn\u011bn\u00ed, \u017ee j\u00ed S\u00e1ra chce n\u011bco uk\u00e1zat, ale netu\u0161ila, co by to m\u011blo b\u00fdt,
\nproto\u017ee kam a\u017e oko dohl\u00e9dlo, nebylo nic ne\u017e tr\u00e1va, obloha a hory na obzoru. T\u00e1zav\u011b
\npohl\u00e9dla na \u017eenu za volantem.
\n\u201eNebude ti vadit mal\u00e9 zastaven\u00ed? M\u00e1m se tady s n\u011bk\u00fdm sej\u00edt\u201c, zeptala se S\u00e1ra.
\nRosalie pokr\u010dila rameny. \u201eTo je v po\u0159\u00e1dku\u201c, \u0159ekla a pomyslela si, \u017ee je podivn\u00e9, si na
\ntakov\u00e9m vzd\u00e1len\u00e9m m\u00edst\u011b d\u00e1vat s n\u011bk\u00fdm sch\u016fzku.<\/p>\n
![\"images](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/images-7.jpg\" "\\"images")
<\/p>\n
S\u00e1ra uk\u00e1zala do d\u00e1lky. \u201eT\u00e1mhle p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed\u201c. Rosalie pohl\u00e9dla sm\u011brem, kter\u00fd S\u00e1ra
\nnazna\u010dila. Za malou vyv\u00fd\u0161eninou se objevil osam\u011bl\u00fd jezdec. Chv\u00edli ho lhostejn\u011b
\npozorovala, ale kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil, najednou ztuhla. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9, ur\u010dit\u011b ji klame zrak.
\nTo p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Ale kdy\u017e ub\u011bhla dal\u0161\u00ed minuta, byla si jist\u00e1, \u017ee ji zrak
\nneklamal. Nebude pot\u0159ebovat, aby j\u00ed S\u00e1ra p\u0159edstavovala mu\u017ee, kter\u00fd se k nim bl\u00ed\u017eil.
\nPoznala ho okam\u017eit\u011b. Dino Baldini.
\nRosalii se sev\u0159el \u017ealudek. P\u0159ed lety unikla sv\u00e9 minulosti a nechala ji za sebou. Ale
\njenom si to myslela. Ta nejhor\u0161\u00ed \u010d\u00e1st jej\u00ed minulosti se k n\u00ed te\u010f jako blesk z \u010dist\u00e9ho
\nnebe bl\u00ed\u017eila.<\/p>\n
Jako krut\u00e1 ruka osudu je poslala v tu samou dobu na tot\u00e9\u017e m\u00edsto. To
\np\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda, p\u0159em\u00edtala hore\u010dn\u011b. Minulost se jen tak bez varov\u00e1n\u00ed
\nvr\u00e1tila\u2026\u2026 Potom Dino se zastavil u nich, a ona v\u011bd\u011bla, \u017ee m\u016f\u017ee. Hned si j\u00ed nev\u0161iml.
\nVyu\u017eila toho a pe\u010dliv\u011b si ho prohl\u00e9dla. Moc se od t\u00e9 doby nezm\u011bnil. Mo\u017en\u00e1 vypadal
\ntrochu star\u0161\u00ed, ale to bylo v\u0161echno. Po\u0159\u00e1d to byl po \u010dertech p\u011bkn\u00fd chlap. Jak\u00e1 \u0161koda,
\n\u017ee takov\u00fd bezz\u00e1sadov\u00fd mizera mus\u00ed b\u00fdt tak p\u0159ita\u017eliv\u00fd.
\nDino ji kone\u010dn\u011b spat\u0159il. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily \u00fadivem a z obli\u010deje se mu ztr\u00e1cela barva.
\nZ\u00edral na ni, tot\u00e1ln\u011b \u0161okovan\u00fd. Jeho omr\u00e1\u010den\u00fd v\u00fdraz Rosalii pomohl p\u0159ekonat vlastn\u00ed
\np\u0159ekvapen\u00ed. Vypadal jako by ho n\u011bkdo nakopl do \u017ealudku. Ur\u010dit\u011b si myslel, \u017ee ona
\nbude zni\u010den\u00e1 a nejne\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed a tak d\u00e1le, usoudila s notnou d\u00e1vkou zlomyslnosti.
\nS\u00e1ra otev\u0159ela dve\u0159e a vystoupila z auta. \u201ePoj\u010f, Rosalie\u201c, zavolala p\u0159es rameno. Dino
\nst\u00e1l a po\u0159\u00e1d civ\u011bl na Rosalii, kter\u00e1 vystupovala. S\u00e1ra nezaregistrovala podivn\u00e9 nap\u011bt\u00ed
\nve vzduchu. O\u010di j\u00ed jenom z\u00e1\u0159ily, kdy\u017e Dinovi vlastnicky ovinula ruku kolem pasu a
\nobdivn\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dla.
\n\u201eDino, seznam se s mou novou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed. N\u011bjakou dobu bude u n\u00e1s bydlet, tak\u017ee
\nbych cht\u011bla, abyste byli p\u0159\u00e1teli. To je Rosalie Ascoliov\u00e1. Rosalie, to je Dino Baldini\u201c<\/p>\n
35
\nRosalie, kter\u00e1 st\u00e1la n\u011bkolik krok\u016f od nich, se opovr\u017eliv\u011b pousm\u00e1la. \u201eT\u011b\u0161\u00ed m\u011b\u201c, \u0159ekla
\nprkenn\u011b.
\nDino strnule dok\u00e1zal zvednout ruku a dotknout se ukazov\u00e1\u010dkem klobouku. \u201eDobr\u00fd
\nden\u201c, jeho hlas v\u016fbec nezn\u011bl pevn\u011b.
\n\u201eRosalie je ze Saint Paul Vence\u201c, vysv\u011btlovala S\u00e1ra. \u201ePracuje tam v na\u0161em hotelu. Je
\ntady proto\u017ee \u2026.,\u201c, zarazila se. \u201eNo, to je dlouh\u00e1 historie. Pov\u00edm ti to pozd\u011bji. Jak jsem
\n\u0159ekla, chv\u00edli tady u n\u00e1s pobude. Proto bude na n\u00e1s dvou, aby se c\u00edtila dob\u0159e\u201c.
\n\u201eJasn\u011b\u201c, zamumlal Dino a kone\u010dn\u011b odvr\u00e1til skeln\u00fd pohled od Rosalie a pokusil se
\nusm\u00e1t kone\u010dn\u011b na S\u00e1ru. \u201e\u010cek\u00e1te dlouho?\u201c
\n\u201eNe, pr\u00e1v\u011b jsme p\u0159ijely. Ukazovala jsem Rosalii na\u0161i farmu. Jak ses m\u011bl ty?\u201c
\n\u201eHora pr\u00e1ce, jako v\u017edycky. Poslouchej, S\u00e1ro, nerad ut\u00edk\u00e1m, ale na\u0161li jsme p\u00e1r telat,
\nkter\u00e9 pot\u0159ebovaly o\u0161et\u0159it. Chlapi je vzali dol\u016f na o\u0161et\u0159ovnu. Rad\u011bji bych na n\u011b m\u011bl
\ndohl\u00e9dnout. Nejsem si jist\u00fd, jestli v\u00ed, co d\u011blaj\u00ed\u201c.
\n\u201eAha. Chce\u0161, abych tam jela s tebou? Jsem nejlep\u0161\u00ed amat\u00e9rsk\u00fd veterin\u00e1\u0159\u201c.
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee to nebude nutn\u00e9. Nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ece opustit svou\u201c, op\u011bt se zarazil,
\n\u201ep\u0159\u00edtelkyni\u201c, p\u0159ipomenul.
\nS\u00e1ra ustoupila, p\u0159ik\u00fdvla a vypadala hrozn\u011b zklaman\u011b. \u201eNo, mysl\u00edm, \u017ee Rosalie a j\u00e1
\nbychom se m\u011bly vr\u00e1tit pomalu dom\u016f. Uvid\u00edme se ve\u010der?\u201c
\n\u201ePokus\u00edm se\u201c, odpov\u011bd\u011bl v\u00e1hav\u011b.
\n\u201eV deset hodin?\u201c
\n\u201eDob\u0159e\u201c. Dino se pod\u00edval na Rosalii, ani\u017e by j\u00ed pohl\u00e9dl p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. \u201eT\u011b\u0161ilo m\u011b. Zat\u00edm
\nna shledanou\u201c, zamumlal.
\nKr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvla, ale neodpov\u011bd\u011bla. Nedok\u00e1zala se je\u0161t\u011b vzpamatovat z \u0161okuj\u00edc\u00edho
\nsetk\u00e1n\u00ed tak rychle jako Dino, Ale ona nebyla tak zvykl\u00e1 na podv\u00e1d\u011bn\u00ed, jako byl on.
\nDino p\u0159\u00e1telsky poklepal S\u00e1ru po rameni a odch\u00e1zel. S\u00e1ra si omluvn\u011b povzdechla.
\n\u201eTolik jsem cht\u011bla, abyste se sezn\u00e1mili. Ur\u010dit\u011b by se k n\u00e1m p\u0159idal, ale m\u00e1 hodn\u011b
\npr\u00e1ce. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee na n\u011bm vis\u00ed cel\u00fd chod farmy. Philip \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Dino je t\u00edm
\nnejlep\u0161\u00edm mu\u017eem, kter\u00fd tady pracuje. Na takov\u00e9ho pracanta u\u017e jen tak nenaraz\u00ed\u201c.
\nNa\u0161t\u011bst\u00ed, myslela si Rosalie sarkasticky. Tak okouzluj\u00edc\u00ed, hezk\u00fd, nebezpe\u010dn\u00fd Dino se
\nop\u011bt vr\u00e1til ke sv\u00fdm \u010f\u00e1belsk\u00fdm trik\u016fm. Cht\u011bla p\u0159ed t\u00edm prohnan\u00fdm lovcem v\u011bna S\u00e1ru
\nvarovat, ale nemohla to dost dob\u0159e ud\u011blat, ani\u017e by musela odhalit ud\u00e1losti ze sv\u00e9
\nminulosti, do kter\u00fdch nikomu nic nebylo. A nav\u00edc ze S\u00e1\u0159ina rozz\u00e1\u0159en\u00e9ho obli\u010deje
\nsoud\u011b, ta d\u00edvka u\u017e byla stejn\u011b ztracen\u00e1. Asi by j\u00ed ani nev\u011b\u0159ila. Jak ten Dino mohl tak
\nlehce z\u00edskat p\u0159\u00edze\u0148 jin\u00fdch? Potom si vzpomn\u011bla sama na sebe, jak se rozh\u00e1dala kv\u016fli
\nn\u011bmu s rodinou a hned znala odpov\u011b\u010f. P\u0159esto byla zv\u011bdav\u00e1, jak se Dino mohl dostat
\na\u017e k nim na farmu. Takov\u00fd jako on, nikdy se do \u017e\u00e1dn\u00e9 opravdov\u00e9 pr\u00e1ce nevrhal.
\nJakmile se vr\u00e1tily do auta, zeptala se.
\n\u201eKdy\u017e je tak t\u011b\u017ek\u00e9 naj\u00edt takov\u00fd druh lid\u00ed, jak jste ho tedy na\u0161li?\u201c
\n\u201eMy jsme ho nena\u0161li. On na\u0161el n\u00e1s. D\u0159\u00edve pro n\u011bkoho pracoval, ale majitel farmy se
\ndostal do n\u011bjak\u00fdch probl\u00e9m\u016f. Tak se p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b nech\u00e1val r\u016fzn\u011b zam\u011bstn\u00e1vat, a\u017e
\np\u0159i\u0161el k n\u00e1m. U n\u00e1s se mu zal\u00edbil tradi\u010dn\u00ed zp\u016fsob pr\u00e1ce\u201c.
\nNe, hledal m\u00edsto, kde by na\u0161el svobodnou dceru bohat\u00e9ho farm\u00e1\u0159e, p\u0159elo\u017eila si
\nRosalie sama sob\u011b. Dino byl chytr\u00fd, ale ne tolik, aby zm\u011bnil sv\u016fj styl.<\/p>\n
![\"DINO\"](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/DINO.jpg\" "\\"DINO\\"")
<\/p>\n
36
\nZni\u010den\u011b se svezla do sedadla pro spolujezdce a zabouchla dve\u0159e. Dal\u0161\u00ed m\u00edsto
\nbohat\u00e9 rodiny, dal\u0161\u00ed dcera, dal\u0161\u00ed zamilovan\u00e1 \u017eena. Znala S\u00e1ru pouze p\u00e1r hodin, ale
\nu\u017e ji m\u011bla r\u00e1da. S\u00e1ra si Dina rozhodn\u011b nezaslou\u017eila, dokonce \u017e\u00e1dn\u00e1 si ho
\nnezaslou\u017eila. Rosalie by Dina nep\u0159\u00e1la ani nejhor\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtelkyni. Ale nemohla s t\u00edm nic
\nd\u011blat. Z\u00e1le\u017eitosti Bennet\u016f se j\u00ed net\u00fdkaly. A S\u00e1ra byla koneckonc\u016f dosp\u011bl\u00e1 \u017eena, kter\u00e1
\nse o sebe um\u00ed postarat. Dino m\u00e1 asi te\u010f plnou hlavu starost\u00ed, co\u017e Rosalii trochu
\nuklidnilo. P\u0159em\u00edtal, zda ho odhal\u00ed ona stejn\u011b, jako to tehdy p\u0159ed lety ud\u011blal Samuel
\nGraves. P\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by Dino spadl op\u011bt do stejn\u00e9 j\u00e1my, se Rosalie m\u00e1lem
\nrozesm\u00e1la.
\n\u201eJe to mezi tebou a Dinem v\u00e1\u017en\u00e9?\u201c, zeptala se nenucen\u011b.
\nS\u00e1ra nastartovala a oto\u010dila auto. \u201eNe tak v\u00e1\u017en\u00e9, jak\u00e9 to douf\u00e1m bude\u201c, usm\u00edvala se.
\n\u201eJe tady samoz\u0159ejm\u011b p\u00e1r probl\u00e9m\u016f. Existuj\u00ed zde ur\u010dit\u011b kasty, kter\u00e9 m\u011b a Dina stav\u00ed
\nna opa\u010dn\u00e9 konce spole\u010densk\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku. Ode m\u011b a Philipa, se jako\u017eto od
\nBennetov\u00fdch o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee si najdeme odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed partnery, jako to ud\u011blal Arman,
\nstar\u0161\u00ed bratr. Ale douf\u00e1m, \u017ee Dina v\u0161ichni pova\u017euj\u00ed za hodn\u011b dobr\u00e9ho, \u017ee to nebude
\ntak nemo\u017en\u00e9\u201c.
\n\u201eA co si o n\u011bm mysl\u00ed Philip?\u201c, sna\u017eila se zjistit Rosalie.
\n\u201ePhilip? No, pochybuju, \u017ee si o n\u011bm n\u011bco mysl\u00ed, krom\u011b toho, \u017ee je to neoby\u010dejn\u011b
\ndobr\u00fd p\u0159ed\u00e1k. Douf\u00e1m, \u017ee \u010dasem se v t\u00e9hle z\u00e1le\u017eitosti z Philipa stane m\u016fj spojenec.
\nOtec m\u00edn\u011bn\u00ed a n\u00e1zor\u016fm obou bratr\u016f naslouch\u00e1 v\u00edc, ne\u017e je ochoten p\u0159iznat\u201c.
\nS\u00e1ra se vzpamatovala a vrhla na Rosalii zmaten\u00fd pohled. \u201eAni nev\u00edm, pro\u010d se s t\u00edm
\nv\u0161\u00edm sv\u011b\u0159uju. V\u00ed\u0161, nikdo o mn\u011b a Dinovi nev\u00ed, zat\u00edm. R\u00e1da bych, aby to tak z\u016fstalo\u201c.
\nRosalie slep\u011b z\u00edrala z ok\u00e9nka auta. S\u00e1ra nem\u011bla sebemen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, jak spolehliv\u00e9ho
\nzpov\u011bdn\u00edka si vybrala. \u201eNeboj se, S\u00e1ro. Na m\u011b se m\u016f\u017ee\u0161 spolehnout. Ani ve snu by
\nm\u011b nenapadlo n\u011bkomu n\u011bco \u0159\u00edct\u201c.<\/p>\n
P\u00e1t\u00e1 kapitola zase v ned\u011bli\u2026<\/em><\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/em><\/p>\n Kapitola prvn\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola druh\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola t\u0159et\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n Kapitola \u010dtvrt\u00e1 ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n