\n<\/span>Mu\u017e, kter\u00fd Rosalii p\u0159i\u0161el otev\u0159\u00edt, na ni zap\u016fsobil p\u0159edev\u0161\u00edm svou v\u00fd\u0161kou. Ona sama m\u011b\u0159ila sto sedmdes\u00e1t a je\u0161t\u011b m\u011bla vysok\u00e9 podpatky, a p\u0159esto se nad n\u00ed ty\u010dil jako v\u011b\u017e. Potom se jej\u00ed tmav\u00e9 o\u010di setkaly s jeho kou\u0159ov\u011b \u0161ed\u00fdmi, posunuly se n\u00ed\u017e a jej\u00edm dal\u0161\u00edm dojmem byly jeho z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9 zuby, kter\u00e9 kontrastovaly s jeho op\u00e1lenou plet\u00ed.
\nKdy\u017e spat\u0159ila mu\u017enost jeho rys\u016f, jej\u00ed z\u00e1jem se zm\u011bnil v n\u011bco v\u00edc ne\u017e obvyklou
\npozornost. Z\u00e1hadn\u011b se j\u00ed poda\u0159ilo naj\u00edt sv\u016fj profesion\u00e1ln\u00ed v\u00edtac\u00ed t\u00f3n.
\n\u201ePan Bennet?\u201c, zeptala se zdvo\u0159ile.
\n\u201ePhilip Bennet, ano\u201c.
\nV\u016fbec se nepodobal tomu, jak si o n\u011bm vytvo\u0159ila p\u0159edstavu. Vzhledem k Heleninu
\ntvrzen\u00ed, \u017ee se d\u0159\u00edv \u010dasto objevoval na str\u00e1nk\u00e1ch novin, o\u010dek\u00e1vala n\u011bkoho star\u0161\u00edho a
\nv\u00edce prot\u0159el\u00e9ho. N\u011bkoho, kdo se bl\u00ed\u017eil st\u0159edn\u00edmu v\u011bku. Ale tenhle mu\u017e nemohl b\u00fdt o
\nv\u00edc ne\u017e p\u011bt let star\u0161\u00ed ne\u017e ona sama a byl sv\u00fdm zp\u016fsobem neoby\u010dejn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fd. Jeho
\nhlav\u011b v\u00e9vodila k\u0161tice hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f. Byl dohn\u011bda op\u00e1len\u00fd, ale nebyla to ta barva,
\nkterou \u010dlov\u011bk chyt\u00e1 povalov\u00e1n\u00edm na slunci, ale op\u00e1len\u00ed z\u00edskan\u00e9 roky pr\u00e1ce venku. To
\nbylo dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed. Kdy\u017e uv\u00e1\u017eila postaven\u00ed Bennet\u016f, o\u010dek\u00e1vala s jistotou
\nobchodn\u00edka. Ale mu\u017e p\u0159ed n\u00ed tak zdaleka nevypadal. Kolem \u00fast a o\u010d\u00ed se mu r\u00fdsovaly
\nvr\u00e1sky od sm\u00edchu. M\u011bl ost\u0159e \u0159ezan\u00e9 rysy, pronikav\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 rty a dol\u00ed\u010dek na brad\u011b.
\nM\u011bl obdivuhodnou postavu, \u0161irok\u00e1 ramena, \u00fatl\u00fd pas a boky, na sob\u011b ko\u0161ili kr\u00e9mov\u00e9
\nbarvy, ruk\u00e1vy vyhrnut\u00e9 k lokt\u016fm a tmav\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 dob\u0159e obep\u00ednaly stehna.
\nVit\u00e1ln\u00ed a mu\u017en\u00fd. Dv\u011b slova, kter\u00e1 ji napadla. I kdyby nem\u011bl pen\u00edze a moc, p\u0159itahoval
\nby \u017eeny na ka\u017ed\u00e9m kroku. Je to t\u0159\u00edda, jak tvrdila Helen o n\u011bm. A m\u011bla pravdu. Rosalii
\nnajednou za\u010dalo zaj\u00edmat, jak vypadala. Je\u0161t\u011b r\u00e1no jej\u00ed broskvov\u00e1 bl\u016fza a b\u00edl\u00e1
\nelastick\u00e1 sukn\u011b j\u00ed p\u0159ipadaly naprosto vhodn\u00e9. Vlasy m\u011bla sta\u017een\u00e9 do uzlu, kter\u00fd ji
\nd\u011blal star\u0161\u00ed a ne tak snadno nep\u0159ehl\u00e9dnutelnou. Byla elegantn\u00ed, profesion\u00e1ln\u00ed, co\u017e byl
\np\u0159esn\u011b dojem, kter\u00fd cht\u011bla v pr\u00e1ci ukazovat. Jen\u017ee te\u010f si p\u0159ipadala bezv\u00fdrazn\u00e1 a
\np\u0159\u00e1la si, aby vypadala kouzeln\u011bji. Sebrala svou sebekontrolu, nat\u00e1hla k n\u011bmu ruku a
\nvykouzlila na rtech sv\u016fj nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/p>\n
\u201eJsem Rosalie Ascoliov\u00e1, asistentka mana\u017eera, pane Bennete. Cht\u011bl jste m\u011b vid\u011bt\u201c.
\nPotom se stala podivn\u00e1 v\u011bc. Rosalie si ji nedok\u00e1zala vysv\u011btlit. \u00dasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i
\nnajednou povadl a jeho v\u00fdraz se zm\u011bnil ze zv\u011bdav\u00e9ho na \u0161okovan\u00fd a zmaten\u00fd.
\nPohl\u00e9dl na jej\u00ed nata\u017eenou ruku, a potom ji kr\u00e1tce, dost neup\u0159\u00edmn\u011b stiskl. Jeho o\u010di si ji
\nprohl\u00ed\u017eely tak, \u017ee se podv\u011bdom\u011b p\u0159ikr\u010dila. Mu\u017ei k n\u00ed obvykle nebyli lhostejn\u00ed, ale
\nRosalie si nepamatovala, \u017ee by ji n\u011bkdy n\u011bjak\u00fd tak d\u016fkladn\u011b zkoumal. Ani si
\nnevzpom\u00ednala, \u017ee by n\u011bkdy n\u011bjak\u00fd mu\u017e reagoval tak podivn\u011b. V o\u010d\u00edch se mu
\nodr\u00e1\u017eely ot\u00e1zky, kter\u00fdm nerozum\u011bla. Poc\u00edtila sucho v \u00fastech a chu\u0165 n\u011bkam zmizet.
\nZ nepochopiteln\u00e9ho d\u016fvodu se c\u00edtila ohro\u017een\u00e1. Ale b\u011bhem let str\u00e1ven\u00fdch
\nv Greenspointu, let jedn\u00e1n\u00ed s lidmi a praxe ve skr\u00fdv\u00e1n\u00ed reakc\u00ed na jejich podivn\u00e9
\nchov\u00e1n\u00ed si vyp\u011bstovala du\u0161evn\u00ed rovnov\u00e1hu, kter\u00e1 ji nikdy neopou\u0161t\u011bla.
\n\u201eCht\u011bl jste m\u011b vid\u011bt, pane Bennete\u201c, \u0159ekla znovu.
\nNarovnal se a vzty\u010dil se nad n\u00ed ve sv\u00e9 pln\u00e9 v\u00fd\u0161ce. \u201eA, ano, cht\u011bl. Promi\u0148te mi mou
\nneomalenost, jak jsem na v\u00e1s z\u00edral. To proto, \u017ee jste m\u011b tak trochu, vlastn\u011b dost,
\np\u0159ekvapila.<\/p>\n
10
\nRosaliino srdce zakol\u00edsalo, kdy\u017e z\u00e1hadu kolem sebe je\u0161t\u011b prohloubil. Znal jej\u00ed jm\u00e9no
\na postaven\u00ed v hotelu, ale tu informaci mohl z\u00edskat snadno. Ot\u00e1zka byla, pro\u010d to d\u011blal.
\nA pro\u010d si d\u011blal nepodlo\u017een\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Pro\u010d by ji pan Bennet m\u011bl v\u011bnovat by\u0165 jen
\njedinou minutu sv\u00e9ho \u010dasu.
\nPhilip ustoupil ze dve\u0159\u00ed a ud\u011blal gesto rukou. \u201eAno, sle\u010dno Ascoliov\u00e1, cht\u011bl jsem v\u00e1s
\nvid\u011bt. Pros\u00edm, poj\u010fte d\u00e1l\u201c.
\nRosalie automaticky ve\u0161la do pokoje, i kdy\u017e j\u00ed n\u011bjak\u00fd vzd\u00e1len\u00fd instinkt \u0159\u00edkal, \u017ee by
\nrad\u011bji m\u011bla zmizet. C\u00edtila pohled toho mu\u017ee v z\u00e1tylku. Ona sama t\u011bkala o\u010dima kolem
\nsebe a hledala bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto, kam se d\u00edvat. Apartm\u00e1 bylo p\u0159ipraveno na p\u0159\u00edjezd
\nv\u00fdzna\u010dn\u00e9 osobnosti a Rosalie nepochybovala, \u017ee mu\u017e za n\u00ed takovou osobnost\u00ed je.<\/p>\n
Vedle extravagantn\u00ed kytice, kterou dokonale p\u0159ipravila floristka, st\u00e1la l\u00e1hev v\u00edna
\nCalifornia Cabornet Sauvignon. Rosalie se hluboce nadechla a oto\u010dila se, aby se
\nje\u0161t\u011b jednou setkala se znepokojuj\u00edc\u00edm pohledem Philipa Benneta.
\n\u201eTak pro\u010d jste se mnou cht\u011bl mluvit, pane Bennete? Jste spokojen s apartm\u00e1?\u201c
\n\u201eAno, jist\u011b. Je p\u011bkn\u00e9, prost\u011b p\u011bkn\u00e9\u201c, odpov\u011bd\u011bl zp\u016fsobem, kter\u00fd prozrazoval, \u017ee sv\u00e9
\nelegantn\u00ed okol\u00ed v\u016fbec nezaregistroval. Nev\u011bnoval tomu \u017e\u00e1dnou pozornost.
\n\u201ePros\u00edm, posa\u010fte se, sle\u010dno Ascoliov\u00e1\u201c. M\u011bl v\u00fdrazn\u00fd, hlubok\u00fd hlas, kter\u00fd vzbuzoval
\np\u0159inejmen\u0161\u00edm \u00factu.![\"V\u00fdst\u0159i\u017eek](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/V\u00fdst\u0159i\u017eek-8.jpg\" "\\"V\u00fdst\u0159i\u017eek")
Rosalie c\u00edtila, \u017ee by rad\u011bji st\u00e1la, proto\u017ee sed\u011bt se j\u00ed z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu necht\u011blo a p\u0159ipadalo j\u00ed to jako nev\u00fdhoda. P\u0159esto prkenn\u011b p\u0159e\u0161la k pohovce, posadila se a dala si nohu p\u0159es nohu. Slo\u017eila elegantn\u011b ruce do kl\u00edna a n\u011bkolikr\u00e1t za sebou rychle polkla.
\nV\u016fbec se j\u00ed nel\u00edbilo, jak se v jeho p\u0159\u00edtomnosti c\u00edtila. Sebed\u016fv\u011bra, o kter\u00e9 si myslela,
\n\u017ee ji nikdy neztrat\u00ed, ji pomalu za\u010d\u00ednala opou\u0161t\u011bt.
\nChce m\u011b vyhodit, napadlo ji. Ale to bylo sm\u011b\u0161n\u00e9, sama to v\u011bd\u011bla. Jeden z Bennet\u016f
\nby nep\u0159ijel osobn\u011b jen proto, aby vyhodil asistentku mana\u017eera. Zadr\u017eela dech a
\n\u010dekala, co bude.
\nPhilip p\u0159e\u0161el k j\u00eddeln\u00edmu stolu a otev\u0159el kuf\u0159\u00edk, kter\u00fd na n\u011bm le\u017eel. Vyt\u00e1hl z n\u011bj n\u011bjak\u00e9
\npap\u00edry, op\u0159el se bokem o hranu stolu a celou v\u011b\u010dnost cosi studoval. V pokoji bylo
\ntakov\u00e9 ticho, \u017ee Rosalie sly\u0161ela tlukot vlastn\u00edho srdce. Kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl.
\n\u201eKolik je v\u00e1m let, sle\u010dno Ascoliov\u00e1?\u201c
\nTak to byla nevhodn\u00e1 ot\u00e1zka, pomyslela si, ale nicm\u00e9n\u011b odpov\u011bd\u011bla. \u201eDvacet sedm\u201c.
\n\u201eJste po\u0159\u00e1d sle\u010dna, \u017ee? Nem\u00e1te prst\u00fdnek, i kdy\u017e to nic neznamen\u00e1. Mnoho \u017een ho
\nnenos\u00ed\u201c, podotkl.
\n\u201eAno, jsem sle\u010dna. Co to m\u00e1, sakra znamenat?\u201c, zeptala se popuzen\u011b.
\n\u201eA byla jste n\u011bkdy vdan\u00e1?\u201c
\n\u201eNe, nebyla. A pokud ano, u\u017e bych t\u011b\u017eko byla sle\u010dna, \u017ee\u201c.
\n\u201eJak dlouho pracujete tady v Greenspointu, sle\u010dno Ascoliov\u00e1?\u201c
\n\u201eT\u0159i roky\u201c. Rosalie si pomyslela, \u017ee za\u010dne snad je\u010det, jestli Philip okam\u017eit\u011b nep\u0159ejde
\nk v\u011bci a nevysv\u011btl\u00ed p\u016fvod sv\u00fdch nesmysln\u00fdch ot\u00e1zek.
\nJedno jeho tmav\u00e9 obo\u010d\u00ed se nadzvedlo. \u201eA to u\u017e jste asistentkou mana\u017eera hotelu?\u201c
\nJeho t\u00f3n nazna\u010doval, \u017ee takov\u00e9 postaven\u00ed nemohla z\u00edskat \u010destn\u00fdm zp\u016fsobem.
\nRosalie za\u0165ala \u010delist. \u201eJ\u00e1, tedy moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b se zn\u00e1 s Gabrielem Sorensonem.
\nPr\u00e1v\u011b hledal n\u00e1hradu za svou sekret\u00e1\u0159ku na mate\u0159sk\u00e9 dovolen\u00e9 a p\u0159\u00edtelkyn\u011b m\u011b
\ndoporu\u010dila. M\u011bla to b\u00fdt do\u010dasn\u00e1 pr\u00e1ce, ale sekret\u00e1\u0159ka se nevr\u00e1tila.<\/p>\n
11
\nGabriel a j\u00e1 jsme zjistili, \u017ee tvo\u0159\u00edme dobr\u00fd pracovn\u00ed t\u00fdm. Tak jsem z\u016fstala. Pozd\u011bji
\nnajal Helen a m\u011b pov\u00fd\u0161il, tak to bylo\u201c.
\nPhilip to chv\u00edli za\u017e\u00edval a zjevn\u011b to p\u0159ijal. \u201eA p\u0159edt\u00edm, co jste d\u011blala?\u201c
\nRosalii se sev\u0159elo srdce. Bo\u017ee, on se hodl\u00e1 pt\u00e1t na jej\u00ed minulost. Jak by se o n\u00ed mohl
\nn\u011bco dozv\u011bd\u011bt? \u201ePracovala jsem ve dvou podnic\u00edch, abych po \u0161kole z\u00edskala praxi\u201c,
\n\u0159ekla prost\u011b a doufala, \u017ee se s t\u00edm spokoj\u00ed.
\nSpokojil se. \u201eDob\u0159e, sle\u010dno Ascoliov\u00e1. Te\u010f v\u00e1m pov\u00edm, pro\u010d jsem v\u00e1s cht\u011bl vid\u011bt.
\nOb\u00e1v\u00e1m se, \u017ee v\u00e1m mus\u00edm polo\u017eit velmi osobn\u00ed ot\u00e1zku. A douf\u00e1m, \u017ee mi na ni
\nodpov\u00edte pravdiv\u011b\u201c.
\nRosalie poc\u00edtila rozho\u0159\u010den\u00ed. Ten mu\u017e byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b neomalen\u00fd. I kdy\u017e byl Bennet,
\nna tohle nem\u011bl pr\u00e1vo.
\n\u201eDobr\u00e1\u201c, \u0159ekla prkenn\u011b a p\u0159ipravovala se na to, co p\u0159ijde tentokr\u00e1t.
\n\u201eJak\u00fd byl v\u00e1\u0161 vztah k Bertramovi Bennetovi?\u201c
\nRosalie zamrkala. \u201eKe komu?\u201c
\n\u201eK Bertramovi Bennetovi. Ur\u010dit\u011b ho zn\u00e1te\u201c.
\n\u201eNe, nezn\u00e1m, pane Bennete. Nikdy jsem o n\u011bm nesly\u0161ela\u201c. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale
\np\u0159esto poc\u00edtila \u00falevu. Tohle v\u016fbec nebylo to, \u010deho se ob\u00e1vala.
\n\u201eNo tak, sle\u010dno Ascoliov\u00e1, doufal jsem, \u017ee se mnou budete mluvit na rovinu. Je pro
\nm\u011b \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, abych se dozv\u011bd\u011bl v\u0161echno o va\u0161em vztahu. Va\u0161e lhan\u00ed mi je
\nk ni\u010demu, tak\u017ee odpov\u011bzte\u201c.
\nRosalie m\u00e1lem vylet\u011bla roz\u010dilen\u00edm, ale p\u0159im\u011bla se ke klidn\u00e9mu t\u00f3nu. \u201eJ\u00e1 nel\u017eu, pane
\nBennete. Nikdy, rozum\u00edme si? Nezn\u00e1m nikoho tohoto jm\u00e9na. \u0158ekla bych v\u00e1m to,
\nkdybych ho znala\u201c.
\nPhilip si netrp\u011bliv\u011b odfouknul a pra\u0161til s pap\u00edry o st\u016fl. Probodl ji o\u010dima a vy\u0161t\u011bkl na ni.
\n\u201eNehrajte si se mnou. D\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji stejn\u011b zjist\u00edm pravdu\u201c. Ten t\u00f3n jeho hlasu byl
\nnesnesiteln\u00fd. Av\u0161ak Rosalii bylo jedno, k\u00fdm je a z jak v\u00fdzna\u010dn\u00e9 rodiny poch\u00e1z\u00ed.
\nNezaj\u00edmalo ji ani, \u017ee ji mohl m\u00e1vnut\u00edm ruky p\u0159ipravit o m\u00edsto.
\n\u201eNehraju si s v\u00e1mi\u201c, zvolala nazloben\u011b. \u201e\u017d\u00e1dn\u00e9ho Bertrama Benneta nezn\u00e1m\u201c.
\n\u201eSle\u010dno Ascoliov\u00e1, jsem velmi zam\u011bstnan\u00fd \u010dlov\u011bk. Moje cesta sem za v\u00e1mi mi
\nzabrala mnoho \u010dasu, kter\u00e9ho v\u016fbec nem\u00e1m nazbyt. R\u00e1d bych tuhle z\u00e1le\u017eitost
\nuzav\u0159el a vr\u00e1til se dom\u016f. A te\u010f, pros\u00edm \u0159ekn\u011bte, co chci v\u011bd\u011bt, abychom se toho
\nmohli zbavit\u201c.
\n\u201eZbavit \u010deho?\u201c Rosalii za\u010dalo bu\u0161it ve sp\u00e1nc\u00edch. \u201eNem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, o \u010dem
\nmluv\u00edte, pane\u201c.
\nPhilip se na ni zamra\u010dil. Trv\u00e1m na tom, abyste spolupracovala. Pot\u0159ebuji se nutn\u011b
\ndozv\u011bd\u011bt v\u0161e o va\u0161em vztahu s t\u00edm mu\u017eem\u201c.
\nRosalie se znovu zhluboka nadechla. Bylo toho hodn\u011b, co by mu r\u00e1da \u0159ekla. T\u0159eba
\nco by mohl ud\u011blat se svou tvrdohlavost\u00ed, ale h\u00e1dka by nic nevy\u0159e\u0161ila. Pan ct\u011bn\u00fd
\nBennet a\u0165 se klidn\u011b chov\u00e1 hrub\u011b a neomalen\u011b. Ale ona hodl\u00e1 zachovat klid. Jist\u011b si ji
\ns n\u011bk\u00fdm spletl a ona si byla jist\u00e1, \u017ee se to b\u011bhem chvilky vyjasn\u00ed.
\n\u201eMusel jste si m\u011b s n\u011bk\u00fdm spl\u00e9st, pane Bennete. Jak jsem v\u00e1m u\u017e \u0159ekla, nezn\u00e1m
\n\u017e\u00e1dn\u00e9ho mu\u017ee, na kter\u00e9ho se pt\u00e1te. Jsem si jist\u00e1, \u017ee bych si to pamatovala. Pro\u010d
\nbych v\u00e1m lhala?\u201c
\n\u201eTo netu\u0161\u00edm\u201c, pronesl ponu\u0159e.<\/p>\n
12
\nRosalii za\u010d\u00ednal z\u00e1hadn\u00fd Bertram Bennet zaj\u00edmat. Kdo to mohl b\u00fdt? Mo\u017en\u00e1 bratr,
\nbratranec nebo synovec, kter\u00fd se zapletl s \u017eenou, s n\u00ed\u017e vzne\u0161en\u00ed Bennetov\u00e9
\nnesouhlas\u00ed. P\u0159i pohledu na skoro poh\u0159ebn\u00ed v\u00fdraz Philipa si oddechla, \u017ee ona nen\u00ed
\ndoty\u010dnou \u017eenou, o kterou m\u011blo j\u00edt. C\u00edtila, \u017ee p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eit t\u00e9to vlivn\u00e9 rodin\u011b pl\u00e1ny, by
\nnemuselo b\u00fdt zrovna p\u0159\u00edjemn\u00e9.
\nPhilip zlostn\u011b popadl pap\u00edry a zam\u00e1val j\u00ed s nimi p\u0159ed o\u010dima. \u201ePotom mi teda
\nvysv\u011btlete, jak se o v\u00e1s \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho nezn\u00e1te, m\u016f\u017ee zm\u00ednit ve sv\u00e9 posledn\u00ed v\u016fli?\u201c
\nRosalie p\u0159ekvapen\u00edm otev\u0159ela pusu a vykulila o\u010di. \u201eCo pros\u00edm, v posledn\u00ed v\u016fli?\u201c,
\nzopakovala nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. \u201eNo, to si nedovedu p\u0159edstavit. Ur\u010dit\u011b to je velk\u00e9
\nnedorozum\u011bn\u00ed. Prost\u011b to nemohu b\u00fdt j\u00e1\u201c.
\n\u201eRosalie Ascoliov\u00e1, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b zam\u011bstnan\u00e1 jako asistentka mana\u017eera Gabriela
\nSorensona v hotelu Greenspoint v Saint Paul Vence\u201c, \u010detl Philip z pap\u00edru. \u201eJe\u0161t\u011b v\u00e1m
\nto p\u0159ipad\u00e1 jako omyl?\u201c
\n\u201eNe, j\u00e1 \u2026\u201c, Rosalie je\u0161t\u011b nikdy nebyla tak zmaten\u00e1. To, co pr\u00e1v\u011b te\u010f sly\u0161ela, j\u00ed
\nned\u00e1valo \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. \u201eNedok\u00e1\u017eu to vysv\u011btlit, ale mus\u00edte mi v\u011b\u0159it, nikoho takov\u00e9ho
\njm\u00e9na nezn\u00e1m. Jist\u011b bych si to pamatovala, ne? Byl to \u2026.\u201c, zadrhla se. \u201eMusel to b\u00fdt
\nn\u011bjak\u00fd v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edbuzn\u00fd, \u017ee?\u201c
\nJeho o\u010di po n\u00ed t\u011bkaly sem a tam. Rosalie v nich jasn\u011b vid\u011bla ned\u016fv\u011bru a nech\u00e1pala,
\npro\u010d j\u00ed nechce v\u011b\u0159it. Vypadala snad podez\u0159ele?
\nChv\u00edli ml\u010del a pak \u0159ekl. \u201eAno, byl to m\u016fj d\u011bde\u010dek\u201c.
\n\u201eAch ano, vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee n\u011bjak\u00fd \u010dlen va\u0161\u00ed rodiny ned\u00e1vno zem\u0159el. Pos\u00edlala jsem
\nza hotel kondolenci a kv\u011btiny. V novin\u00e1ch byla n\u011bjak\u00e1 fotka, ale ur\u010dit\u011b na n\u00ed nebyl
\nnikdo, koho bych znala\u201c.
\n\u201eTa fotografie byla po\u0159\u00edzena zhruba p\u0159ed patn\u00e1cti lety, kdy\u017e d\u011bde\u010dek byl je\u0161t\u011b velmi
\naktivn\u00ed, pln\u00fd \u017eivota. Jen m\u00e1lo se podobala \u010dlov\u011bku, kter\u00fdm se stal\u201c.
\nPhilip rozv\u00e1\u017en\u011b odlo\u017eil pap\u00edry, zalo\u017eil si ruce a pod\u00edval se na ni. Rosalie potla\u010dila
\nnutk\u00e1n\u00ed skr\u010dit se. M\u00edsto toho mu pevn\u011b pohl\u00e9dla do o\u010d\u00ed.
\n\u201eR\u00e1d bych v\u00e1m o d\u011bde\u010dkovi \u0159ekl p\u00e1r v\u011bc\u00ed, sle\u010dno Ascoliov\u00e1. T\u0159eba v\u00e1m pomohou
\nosv\u011b\u017eit si pam\u011b\u0165\u201c. Ironie v jeho hlase se nedala p\u0159ehl\u00e9dnout. \u201eBylo mu osmdes\u00e1t
\ndev\u011bt, byl trochu shrben\u00fd a m\u011bl hust\u00e9 b\u00edl\u00e9 vlasy, o kter\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 nepe\u010doval. \u010casto m\u00edval
\nbradku. M\u011bl dar pov\u00eddat o ni\u010dem a jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u00fdchou byly strojv\u016fdcovsk\u00e9 hodinky,
\nkter\u00e9 mu kdysi daroval jeho otec\u201c.
\n\u201ePanebo\u017ee, Bert\u201c, vyk\u0159ikla Rosalie. Popis se na jej\u00edho p\u0159\u00edtele p\u0159esn\u011b hodil.
\n\u201eTak\u201c, vydechl spokojen\u011b Philip. \u201eP\u0159ipou\u0161t\u00edte, \u017ee ho zn\u00e1te. Mo\u017en\u00e1, \u017ee byste mi te\u010f
\nmohla pov\u011bd\u011bt o va\u0161em vztahu\u201c.
\n\u201eJ\u00e1 \u2026, vlastn\u011b zn\u00e1m mu\u017ee jm\u00e9nem Bert Lincoln, na kter\u00e9ho se hod\u00ed v\u00e1\u0161 popis.
\nSed\u00e1val v k\u0159esle na terase. \u010casto jsme si pov\u00eddali. Bylo mi ho l\u00edto, vypadal tak
\nosam\u011ble. Myslela jsem \u2026, opravdu jsem si myslela, \u017ee nem\u00e1 rodinu\u201c. N\u00e1hle se
\nzarazila a do\u0161lo j\u00ed to. \u201eAch, jestli je Bert v\u00e1\u0161 d\u011bde\u010dek \u2026, je po smrti\u201c. Polo\u017eila si ruku
\nna \u010delo. \u201eU\u017e d\u00e1vno jsem m\u011bla o n\u011bj strach. Byl to velmi mil\u00fd star\u00fd p\u00e1n. D\u011blala jsem si
\nstarosti. Byl tentokr\u00e1t pry\u010d tak dlouho. Panebo\u017ee, nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it, \u017ee u\u017e ho nikdy
\nneuvid\u00edm\u201c.
\n\u201eM\u011bl mnoho let \u0161patn\u00e9 srdce\u201c.<\/p>\n
13
\n\u201eJ\u00e1 \u2026., nev\u011bd\u011bla jsem to\u201c. O\u010di se j\u00ed zalily slzami. \u201eNikdy moc nemluvil o p\u0159\u00edtomnosti.
\nHrozn\u011b r\u00e1d vzpom\u00ednal na dobu, kdy byl mlad\u00fd\u201c.
\nPhilip pozoroval jej\u00ed sklopenou hlavu. \u201eVy mi chcete tvrdit, \u017ee jste nev\u011bd\u011bla, kdo to
\nbyl?\u201c, vyp\u00e1lil na ni.
\n\u201eJist\u011b\u017ee ano, proto\u017ee to je pravda. Jak jsem to mohla v\u011bd\u011bt? \u0158ekl mi, \u017ee se jmenuje
\nBert Lincoln. A j\u00e1 jsem se ho na nic nevypt\u00e1vala. Zrovna tak, jako se nept\u00e1m v\u00e1s,
\njestli jste Philip Bennet\u201c.
\nA\u0165 jde ten mu\u017e k \u010dertu. Jedin\u00e9, na co mohla myslet, byl jej\u00ed star\u00fd p\u0159\u00edtel. Ten hodn\u00fd,
\nosam\u011bl\u00fd mu\u017e, kter\u00fd u\u017e ne\u017eil, u\u017e ho nikdy neuvid\u00ed.
\n\u201e\u0158\u00edkalo se mu Bert, to je pravda a Lincoln bylo jm\u00e9no m\u00e9 babi\u010dky za svobodna\u201c.
\nPhilip ustoupil zp\u00e1tky, ot\u0159esen zoufalstv\u00edm mlad\u00e9 \u017eeny p\u0159ed sebou. Str\u010dil si ruce do
\nkapes a p\u0159e\u0161el k oknu. Nic z toho, co zjistil, nezapadalo do jeho p\u016fvodn\u00edch p\u0159edstav.
\nRosalie Ascoliov\u00e1 ho p\u0159ekvapila, kdy\u017e to \u0159ekl velmi eufemisticky. Od chv\u00edle, kdy se
\n\u010detla posledn\u00ed v\u016fle, sepsan\u00e1 ani ne t\u00fdden p\u0159ed d\u011bde\u010dkovou smrt\u00ed, Philip s otcem
\nspekulovali, jak\u00e1 asi sle\u010dna Ascoliov\u00e1 je. Jeho otec, Buck Bennet, star\u00fd cynik, \u010dekal
\nsv\u011btem prot\u0159elou \u017eenu se symbolem pen\u011bz m\u00edsto srdce. Philip si na druh\u00e9 stran\u011b
\np\u0159edstavoval hloup\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 sv\u00fdmi \u017eensk\u00fdmi vnadami polapilo star\u00e9ho mu\u017ee.
\nOba se m\u00fdlili. A to stav\u011blo Philipa do nev\u00fdhodn\u00e9 pozice. Myslel, \u017ee bude m\u00edt co do
\n\u010din\u011bn\u00ed s \u017eenou, kter\u00e1 pase po bohatstv\u00ed nebo s n\u011bjakou koketou. V\u016fbec nebyl
\np\u0159ipraven na kr\u00e1snou, mladou \u017eenu, kter\u00e1 m\u011bla o sv\u00e9ho star\u00e9ho p\u0159\u00edtele Berta
\nopravdov\u00fd z\u00e1jem. Sv\u016fj z\u00e1rmutek nehr\u00e1la. Nikdy nevid\u011bl nikoho up\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00edho. Tak\u017ee,
\nco te\u010f, zva\u017eoval, byl v konc\u00edch.
\nPovzdechl si a zatou\u017eil, aby to nebyl pr\u00e1v\u011b on, koho otec v\u017edycky vys\u00edl\u00e1 do boje.
\nPro\u010d nemohl aspo\u0148 jednou se toho chopit jeho bratr Arman? Jeho star\u0161\u00ed sourozenec
\nbyl dokonal\u00fd byznysmen, ten by dok\u00e1zal s Rosali\u00ed Ascoliovou jednat. Klidn\u011b a
\ns rozvahou. Oto\u010dil se pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy\u017e si prstem ut\u00edrala slzy. Vyt\u00e1hl pohotov\u011b
\nkapesn\u00edk z kapsy a podal j\u00ed ho.
\n\u201eD\u011bkuju\u201c, za\u0161eptala.
\nPhilip si odka\u0161lal. \u201eJak dlouho jste znala d\u011bde\u010dka?\u201c, zeptal se. Te\u010f se zvedla jeho
\nosobn\u00ed zv\u011bdavost.
\nRosalie s \u00fadivem zaznamenala, \u017ee z jeho hlasu vymizela panova\u010dnost. \u201eAni ne rok\u201c,
\nodpov\u011bd\u011bla. \u201eProst\u011b se jednoho dne objevil na terase a cel\u00e9 hodiny sed\u011bl a
\npozoroval lidi. Dal\u0161\u00ed den to sam\u00e9, a tak se to opakovalo. Nakonec jsem ho oslovila a
\ntak jsme se poznali. Poka\u017ed\u00e9 jsme si hodn\u011b pov\u00eddali. Od t\u00e9 doby jsem ho za\u010dala
\nvyhled\u00e1vat a sna\u017eila se mu v\u011bnovat, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9. Zanedlouho jsme se
\nsp\u0159\u00e1telili. Zd\u00e1lo se, \u017ee ho zaj\u00edmala moje pr\u00e1ce, a to jak se mi tady v hotelu l\u00edb\u00ed\u201c.
\n\u201eVy jste se ho nikdy nezeptala na jeho rodinu?\u201c
\nZavrt\u011bla hlavou, o\u010di po\u0159\u00e1d vlhk\u00e9 od pl\u00e1\u010de. \u201eByla jsem spokojen\u00e1, i kdy\u017e jsem ho
\nmohla poslouchat. Vypr\u00e1v\u011bl mi o zdej\u0161\u00edm m\u00edst\u011b. R\u00e1d pov\u00eddal o sv\u00e9 \u017een\u011b, jmenovala
\nse Margaret. Ale to jist\u011b v\u00edte\u201c.
\n\u201eAno, babi\u010dka zem\u0159ela p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety. D\u011bda se z toho z\u00e1rmutku nikdy nedostal.
\nZa\u010dal tr\u00e1vit v\u00edce \u010dasu pr\u00e1v\u011b zde na pob\u0159e\u017e\u00ed Antibes, ne\u017e na farm\u011b, kde \u017eije zbytek
\nrodiny\u201c.<\/p>\n
14
\n\u201eA to jste o n\u011bho v\u016fbec nem\u011bli strach? Star\u00fd mu\u017e \u017eij\u00edc\u00ed takhle s\u00e1m?\u201c, zeptala se
\nRosalie s v\u00fdtkou v hlase.
\n\u201eSle\u010dno Ascoliov\u00e1, d\u016fm Paradise Valley je pln\u00fd slu\u017eebnictva, kter\u00e9 se o d\u011bde\u010dka
\np\u0159epe\u010dliv\u011b staralo. Taky m\u011bl osobn\u00edho \u0159idi\u010de. Jsem si jist, pokud byl d\u011bde\u010dek tady
\nv hotelu, Clarence nebyl daleko. Krom\u011b toho nikdo, a to opravdu nikdo, nemohl
\nBertramovi na\u0159izovat, co sm\u00ed, a co nesm\u00ed. Musel sem do Greenspointu chodit moc
\nr\u00e1d a ur\u010dit\u011b m\u011bl dobr\u00e9 d\u016fvody, pro\u010d nikomu ne\u0159ekl, kdo je. Jist\u011b pro n\u011bho nebylo
\nt\u011b\u017ek\u00e9 z\u016fstat v anonymit\u011b. Je to u\u017e d\u00e1vno, co byl spat\u0159en naposledy na ve\u0159ejnosti a
\ndovedl se moc dob\u0159e zamaskovat\u201c.
\nRosalie na n\u011bho pohl\u00e9dla st\u00e1le zaml\u017een\u00fdma o\u010dima. \u201eTak\u017ee mi v\u011b\u0159\u00edte? Skute\u010dn\u011b jsem
\nnem\u011bla nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kdo v\u00e1\u0161 d\u011bde\u010dek byl. Myslela jsem, \u017ee to je prost\u011b osam\u011bl\u00fd,
\nchud\u00fd sta\u0159\u00edk\u201c, povzdechla si.
\n\u201eNo vid\u00edte, jak jste se m\u00fdlila. M\u016fj d\u011bde\u010dek byl nejbohat\u0161\u00edm mu\u017eem v Arizon\u011b, odkud
\npoch\u00e1zel, kde se narodil m\u016fj otec\u201c.
\nRosalie nech\u00e1pav\u011b pohodila hlavou, a marn\u011b se sna\u017eila si p\u0159edstavit star\u00e9ho mu\u017ee,
\nse kter\u00fdm se tolik p\u0159\u00e1telila, jako bohat\u00e9ho mu\u017ee a hlavou nejvlivn\u011bj\u0161\u00ed rodiny. Ne\u0161lo to.
\n\u201eBert byl takov\u00fd skromn\u00fd, nen\u00e1ro\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk. Kdy\u017e jsem ho vid\u011bla naposled, p\u016fj\u010dila
\njsem mu sto EUR. B\u00e1la jsem se, \u017ee ani po\u0159\u00e1dn\u011b nej\u00ed, proto\u017ee nikdy jsem u n\u011bj
\nnevid\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze\u201c.
\nPhilip se musel usm\u00e1t. To bylo d\u011bde\u010dkovi podobn\u00e9. P\u0159es v\u0161echno jeho bohatstv\u00ed ho
\nsnad nikdy nenapadlo si d\u00e1t do pen\u011b\u017eenky pen\u00edze. Mo\u017en\u00e1 ani nem\u011bl pen\u011b\u017eenku.
\nVlastn\u011b mezi jeho zn\u00e1m\u00fdmi koloval takov\u00fd vtip, \u017ee \u2026 Pokud t\u011b Bert pozve na ve\u010de\u0159i,
\np\u0159iprav se, \u017ee bude\u0161 platit \u00fa\u010det.
\nRosalie vzpom\u00ednala na to \u2026 \u201eKdy\u017e jsem mu \u0159ekla, aby ty pen\u00edze utratil rozumn\u011b,
\nproto\u017ee v\u00edc mu d\u00e1t jsem si nemohla dovolit, on \u2026\u201c, Rosalii se zlomil hlas. \u201eOn \u0159ekl, \u017ee
\nmi to mnohon\u00e1sobn\u011b vr\u00e1t\u00ed. Myslela jsem si, \u017ee snad mluvil o bo\u017e\u00edm po\u017eehn\u00e1n\u00ed nebo
\nn\u011b\u010dem takov\u00e9m\u201c.
\nPhilip na chv\u00edli odvr\u00e1til hlavu. V\u00fdborn\u011b, prost\u011b v\u00fdborn\u011b, pomyslel si. P\u0159esn\u011b tohle
\njsem pot\u0159eboval.
\n\u201eMohu se zeptat na tu posledn\u00ed v\u016fli? Nezanechal mi Bert ty strojv\u016fdcovsk\u00e9
\nhodinky?\u201c, p\u0159eru\u0161ila Rosalie ticho.
\n\u201eN\u00e1hodou ano\u201c, odpov\u011bd\u011bl.
\nSmutn\u011b se usm\u00e1la. \u201eJednou jsem je obdivovala a on mi \u0159ekl, \u017ee mi je jednoho dne
\nnech\u00e1, nezapomn\u011bl\u201c. Op\u011bt se j\u00ed o\u010di naplnily slzami. Potom ji n\u011bco napadlo. Jestli
\nPhilip kv\u016fli z\u00e1v\u011bti p\u0159ijel a\u017e sem, mus\u00ed b\u00fdt na t\u011bch hodink\u00e1ch n\u011bco mimo\u0159\u00e1dn\u011b
\nzvl\u00e1\u0161tn\u00edho. \u201ePokud jsou ty hodinky cenn\u00e9, rodinn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, nebo n\u011bco takov\u00e9ho,
\npochop\u00edm to. Ani ve snu by m\u011b nenapadlo, je za takov\u00fdch okolnost\u00ed p\u0159ijmout\u201c.
\n\u201eNe, jsou va\u0161e\u201c.
\nRosalie pokr\u010dila rameny. V\u016fbec ni\u010demu nerozum\u011bla. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou se choval
\ntento mu\u017e jako \u0161\u00edlen\u00fd. Najednou si byla jist\u00e1, \u017ee to nen\u00ed v\u0161echno. \u201eJe to od v\u00e1s
\nhezk\u00e9, \u017ee jste mi to p\u0159ijel ozn\u00e1mit osobn\u011b, ale jste velice zam\u011bstnan\u00fd \u010dlov\u011bk, jak jste
\ns\u00e1m podotkl. Copak jste mi to nemohl sd\u011blit jinou cestou?\u201c
\n\u201eSle\u010dno Ascoliov\u00e1, jsem zde, proto\u017ee d\u011bde\u010dek v\u00e1m odk\u00e1zal je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho\u201c.
\n\u201ePros\u00edm, a co je to?\u201c, pozvedla \u00fa\u017easem hlavu.<\/p>\n
15
\nPhilip se hluboce nadechl. Zvedl pap\u00edry a pomalu je proj\u00ed\u017ed\u011bl o\u010dima. Potom p\u0159e\u010detl
\nodstavec, kter\u00fd hledal. \u201eSv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni, Rosalii Ascoliov\u00e9 \u2026, jsem si jist, \u017ee bude
\nv\u011bd\u011bt pro\u010d, odkazuji \u010d\u00e1stku \u010dty\u0159ista tis\u00edc EUR\u201c.<\/p>\n
Philip rychle vzhl\u00e9dl. Cht\u011bl vid\u011bt jej\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed reakci na tu novinu.<\/p>\n
\u010ctvrt\u00e1 kapitola zase v ned\u011bli\u2026<\/em><\/p>\n Dagmar Valov\u00e1<\/em><\/p>\n Kapitola prvn\u00ed ZDE<\/a><\/strong><\/p>\n