Kapitola 2. O n\u011bkolik minut pozd\u011bji Rosalie vy\u0161la z kancel\u00e1\u0159e a vydala se ke schod\u016fm vedouc\u00edch 6<\/strong>
\nFrancie, ji\u017en\u00ed pob\u0159e\u017e\u00ed Antibes, o p\u011bt let pozd\u011bji. \u201eD\u00e1vej si pozor\u201c, varovala Rosalii Helen Drakov\u00e1, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b ve\u0161la do kancel\u00e1\u0159e a posadila se na roh stolu. \u201e\u0160\u00e9f m\u00e1 dnes velmi podivnou n\u00e1ladu\u201c.
\nRosalie byla zahlouban\u00e1 do katalogu jak\u00e9si grafick\u00e9 firmy, kter\u00fd r\u00e1no p\u0159i\u0161el, ale po Helenin\u011b pozn\u00e1mce zvedla hlavu.
\n\u201eGabriel? To by m\u011b zaj\u00edmalo, co se d\u011bje\u201c.
\n\u201eNo, m\u011b se neptej\u201c, pokr\u010dila rameny Helen a rukou ot\u0159ela neexistuj\u00edc\u00ed prach ze stolu.
\n\u201eP\u0159ed p\u00e1r minutami m\u011bl telefon a samou \u00faslu\u017enost\u00ed se mohl p\u0159etrhnout. V\u0161eho nechal
\na chce, abys tam okam\u017eit\u011b p\u0159i\u0161la\u201c.
\n\u201eAha. Samoz\u0159ejm\u011b\u201c, Rosalie \u0159ekla a ihned se dostavila. \u201eTam\u201c byla kancel\u00e1\u0159 jenom
\np\u00e1r metr\u016f od jej\u00ed. Lehce zaklepala na dve\u0159e s n\u00e1pisem Mana\u017eer a ve\u0161la. Gabriel
\nSorenson st\u00e1l z\u00e1dy k n\u00ed, ruce zalo\u017een\u00e9 na prsou a z\u00edral z okna. Pomalu se oto\u010dil a
\npohl\u00e9dl na ni s temn\u00fdm znepokojen\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji. Mra\u010d\u00edc\u00ed se Gabriel, to byl
\nneobvykl\u00fd jev. Rosalie si \u010dasto myslela, \u017ee je to nejklidn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b.
\n\u201eAno, Gabrieli?\u201c, p\u0159istoupila k jeho stolu.
\n\u201ePosa\u010f se, Rosalie\u201c.
\nDokonce vynechal i sv\u00e9 obvykl\u00e9 Dobr\u00e9 r\u00e1no. Rosalie zmaten\u011b se usadila v jednom
\nz ko\u017een\u00fdch k\u0159esel, p\u0159ehodila si jednu dlouhou, p\u011bkn\u011b tvarovanou nohu p\u0159es druhou a
\nsledovala sv\u00e9ho zam\u011bstnavatele, jak si s\u00e1m sed\u00e1 do sv\u00e9 ot\u00e1\u010dec\u00ed \u017eidle. Vyt\u00e1hl tu\u017eku a
\nza\u010dal ji kut\u00e1let po stole.
\n\u201ePr\u00e1v\u011b mi volali Bennetovi\u201c, za\u010dal.
\nAha. To upoutalo jej\u00ed pozornost. Bennetovi byla bohat\u00e1 rodina, kter\u00e1 vlastnila
\nGreenspoint, luxusn\u00ed hotel na pob\u0159e\u017e\u00ed Antibes. Gabriel tam pracoval jako hlavn\u00ed
\nmana\u017eer a Rosalie byla jeho asistentkou. V\u011bd\u011bla o t\u00e9to rodin\u011b jen velmi m\u00e1lo. Ale
\npodle toho, co se \u0159\u00edkalo, Bennetovi vlastnili t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno v Saint Paul De Vence.
\n\u201eZd\u00e1 se, \u017ee budeme m\u00edt dnes odpoledne n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Pro\u010d? Co mysl\u00ed\u0161?\u201c, pod\u00edval se na
\nni, jako by o\u010dek\u00e1val, \u017ee o tom snad n\u011bco v\u011bd\u011bla.
\nRosalie se u\u0161kl\u00edbla. \u201ePro\u010d se pt\u00e1\u0161 m\u011b? Nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, ani jsem nikdy
\nnikoho z jejich slavn\u00e9ho klanu nevid\u011bla\u201c.
\n\u201eJ\u00e1 ano, ale u\u017e je to d\u00e1vno. Nikdy sem nejezd\u00ed, ani do \u017e\u00e1dn\u00e9ho z dal\u0161\u00edch hotel\u016f. Maj\u00ed
\nd\u016fm v Paradise Valley. Tam bydl\u00ed, kdy\u017e jsou na pob\u0159e\u017e\u00ed Antibes, co\u017e je velmi z\u0159\u00eddka.
\nNa\u0161e vztahy k nim se odb\u00fdvaj\u00ed mezi pr\u00e1vn\u00edky, i kdy\u017e jsem si jist, \u017ee \u010das od \u010dasu
\npos\u00edlaj\u00ed lidi, kte\u0159\u00ed n\u00e1s tajn\u011b kontroluj\u00ed. Ale Bennetovi sami se tu nikdy neobjevuj\u00ed. Tak
\npro\u010d tahle ne\u010dekan\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva?\u201c
\n4<\/strong>
\n\u201eJe mi l\u00edto, Gabrieli, ale nem\u00e1m ani zd\u00e1n\u00ed.\u201c
\n\u201eStar\u00fd p\u00e1n minul\u00fd t\u00fdden zem\u0159el. Nem\u016f\u017ee to b\u00fdt proto?\u201c, p\u0159em\u00edtal Gabriel.
\nRosalie mohla jen pokr\u010dit rameny, jak by mohla v\u011bd\u011bt, pro\u010d lid\u00e9 jako Bennetovi n\u011bco
\nd\u011blaj\u00ed a pro\u010d.
\n\u201eV\u00ed\u0161, n\u011bco m\u011b napadlo. Jedna spole\u010dnost pr\u00fd ud\u011blala nab\u00eddku na n\u011bjak\u00fd hotel na
\npob\u0159e\u017e\u00ed Antibes\u201c. T\u00f3n Gabrielova hlasu byl zlov\u011bstn\u00fd. \u201eCo kdy\u017e ten hotel je
\nGreenspoint?\u201c
\nMdle se na n\u011bho pod\u00edvala. \u201eCo to znamen\u00e1\u201c.
\n\u201eJedin\u00e9. Ty a j\u00e1 bychom mohli b\u00fdt bez pr\u00e1ce, to znamen\u00e1. Spole\u010dnost Melatom do
\nsv\u00fdch hotel\u016f r\u00e1da dosazuje sv\u00e9 lidi\u201c. Odml\u010del se, aby tu informaci mohla vst\u0159ebat.
\n\u201eCo kdy\u017e Bennetovi dostali nab\u00eddku a pos\u00edlaj\u00ed jednoho ze sv\u00e9ho st\u0159edu, aby n\u00e1s
\notipoval a rozhodl, zda stoj\u00ed za to, aby si n\u00e1s nechali\u201c.
\nRosalie se sna\u017eila, vypadat soust\u0159ed\u011bn\u011b, ale nech\u00e1pala, pro\u010d by n\u00e1v\u0161t\u011bva majitel\u016f
\nm\u011bla m\u00edt tak obrovsk\u00fd v\u00fdznam. Gabriel jist\u011b nem\u011bl strach, jak\u00fd dojem hotel ud\u011bl\u00e1.
\nGreenspoint byl perlou letovisek ji\u017en\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed. U\u017e zde p\u0159eb\u00fdvali hlavy st\u00e1tu,
\nspole\u010densk\u00e9 smet\u00e1nky i zh\u00fd\u010dkan\u00e9 filmov\u00e9 hv\u011bzdy. V\u0161ichni byli velmi spokojen\u00ed.
\nBennetovi nemohli m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1roky ne\u017e ta plej\u00e1da host\u016f, se kter\u00fdmi se u\u017e setkali.
\n\u201eTo jsou jenom domn\u011bnky, Gabrieli\u201c, \u0159ekla.
\n\u201eMo\u017en\u00e1. Ale p\u0159ijde mi divn\u00e9, \u017ee se jeden z nich najednou objev\u00ed, bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed a
\nvysv\u011btlen\u00ed. N\u011bco se d\u011bje, na to vezmi jed\u201c.
\nGabriel popadl ze stolu pozn\u00e1mkov\u00fd blok a zahled\u011bl se do n\u011bj. \u201eP\u0159ijede Philip
\nBennet, nejsem si jist\u00fd, jestli je to syn, synovec, nebo kdo, ale je to Bennet, tak\u017ee m\u00e1
\nvliv\u201c, pohl\u00e9dl na Rosalii a pokra\u010doval. \u201eP\u0159iprav\u00edme mu pobyt, na jak\u00fd nezapomene.
\nD\u00e1me mu kr\u00e1lovsk\u00e9 apartm\u00e1\u201c.
\nRosalie p\u0159ikyvovala na souhlas.
\n\u201eTe\u010f chci, abys \u0161la a ujistila se, \u017ee je v\u0161echno v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku\u201c.
\n\u201eV\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee ano, Gabrieli\u201c.
\nAle on pokra\u010doval, jako by jej\u00ed pozn\u00e1mku nesly\u0161el. \u201ePromluv si s pokojsk\u00fdmi a
\nrozhlas to mezi zam\u011bstnanci. Chci, aby se ten mu\u017e ut\u00e1p\u011bl ve spokojenosti. Jsem si
\njist, \u017ee nemus\u00edm zd\u016fraz\u0148ovat, aby bylo v\u0161echno perfektn\u00ed\u201c.
\n\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, hned v\u0161echno zajist\u00edm\u201c, vstala. \u201ePan Bennet nebude m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9
\nst\u00ed\u017enosti. Spolehni se, Gabrieli. Prezident se taky rozpl\u00fdval chv\u00e1lou\u201c, nadhodila.
\n\u201eTo jist\u011b, ale prezident tento hotel nevlastn\u00ed, Bennetovi ano\u201c.
\n\u201eTo je pravda\u201c, souhlasila s n\u00edm.
\n\u201eM\u016f\u017ee\u0161 ka\u017ed\u00e9mu \u0159\u00edct, \u017ee jak od na\u0161eho hosta usly\u0161\u00edm jedinou st\u00ed\u017enost, budou padat
\nhlavy. A to mysl\u00edm naprosto v\u00e1\u017en\u011b\u201c.
\nRosalie na Gabriela zd\u011b\u0161en\u011b pohl\u00e9dla. \u201eProboha, nic takov\u00e9ho neud\u011bl\u00e1m. M\u00e1me ten
\nnejlep\u0161\u00ed person\u00e1l. Nem\u016f\u017eu dopustit, aby byli v\u0161ichni tak nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee by nebyli
\nschopni d\u011blat svou pr\u00e1ci. \u0158eknu jim prost\u011b, aby si d\u00e1vali z\u00e1le\u017eet a chovali se jako
\nv\u017edycky. To na pana Benneta ud\u011bl\u00e1 dojem\u201c, oto\u010dila se na podpatku, vy\u0161la
\nz Gabrielovy kancel\u00e1\u0159e a vr\u00e1tila se do sv\u00e9.
\nRosalie moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, co m\u00e1 d\u011blat. V\u017edy\u0165 sama poch\u00e1zela z bohat\u00e9 rodiny. Rod
\nAscoliov\u00fdch vlastnil hotely v Evrop\u011b i ve St\u00e1tech. Jenom\u017ee byla v utajen\u00ed, co\u017e Gabriel
\nnev\u011bd\u011bl. Rosalie se rozhodla, \u017ee se mus\u00ed bez ciz\u00ed pomoci nau\u010dit \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot.
\n5<\/strong>
\nPravdou bylo, \u017ee v bl\u00edzkosti sv\u00e9 rodiny by se nedok\u00e1zala pohnout d\u00e1l. Nyn\u00ed byla
\npy\u0161n\u00e1 na sv\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot, proto\u017ee za\u010dala p\u0159ece sama od \u00fapln\u00e9ho za\u010d\u00e1tku. Dino
\nji p\u0159ipravil o pen\u00edze, motorku a \u0161pi\u010dkov\u00fd fotoapar\u00e1t. Kv\u016fli n\u011bmu se rozh\u00e1dala se svou
\nrodinou. Taky v\u011bd\u011bla, \u017ee to, co j\u00ed zat\u00edm chyb\u00ed, se \u010dasem dostav\u00ed samo, snad.
\n\u201eTak co se d\u011bje?\u201c, ptala se Helen, jak se vr\u00e1tila k sob\u011b.
\nRosalie p\u0159e\u0161la ke sv\u00e9mu stolu a posadila se. Stru\u010dn\u011b sv\u00e9 sekret\u00e1\u0159ce pov\u011bd\u011bla o
\nnadch\u00e1zej\u00edc\u00edm p\u0159\u00edjezdu majitel\u016f.
\n\u201eGabriela to zjevn\u011b stra\u0161n\u011b \u0161okovalo. Helen, co v\u00ed\u0161 o Bennetov\u00fdch. Nikdy jsem
\n\u017e\u00e1dn\u00e9ho z nich nevid\u011bla\u201c.
\n\u201eTo asi nikdo z n\u00e1s\u201c, odpov\u011bd\u011bla Helen. \u201eVid\u011bla jsem p\u00e1r obr\u00e1zk\u016f v novin\u00e1ch, ale to
\nje v\u0161echno. Maj\u00ed moc, vliv a pov\u011bst. Jsou tu \u2026, j\u00e1 nev\u00edm \u2026, odjak\u017eiva. Kdybys odtud
\npoch\u00e1zela, ur\u010dit\u011b by ses o nich doslechla. Jsou n\u011bco jako \u2026 t\u0159eba Kennedyov\u00e9, co j\u00e1
\nv\u00edm \u2026 Je po nich pojmenovan\u00e1 spousta v\u011bc\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee prvn\u00ed pen\u00edze vyd\u011blali
\nfarma\u0159en\u00edm, ale asi nikdo nev\u00ed, co d\u011blaj\u00ed te\u010f. Neposkytuj\u00ed rozhovory pro noviny a jsou
\nhrozn\u011b uzav\u0159en\u00ed\u201c.
\n\u201eAch tak je to tedy. Doufejme, \u017ee Philip Bennet um\u00ed ocenit kvalitu\u201c.
\nHelen zalapala po dechu a vykulila o\u010di. \u201eTen, kdo p\u0159ijede, bude Philip Bennet?\u201c,
\nzeptala se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.
\n\u201eAno\u201c, p\u0159ik\u00fdvla Rosalie. \u201ePro\u010d?\u201c
\n\u201eD\u0159\u00edve se o n\u011bm p\u0159ece dost hovo\u0159ilo a \u010dasto se o n\u011bm objevovaly r\u016fzn\u00e9 zv\u011bsti
\nv novin\u00e1ch, ale u\u017e jsem dost dlouho nic nesly\u0161ela. Mo\u017en\u00e1 se o\u017eenil a usadil. Je to
\nopravdu t\u0159\u00edda\u201c, povzdechla si bla\u017een\u011b.
\nRosalie se neubr\u00e1nila \u00fasm\u011bvu. Stejn\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed v Greenspointu si byla
\nv\u011bdoma Heleniny n\u00e1klonnosti k druh\u00e9mu pohlav\u00ed. \u201eNo jasn\u011b, ty by sis myslela, \u017ee je
\nt\u0159\u00edda, kdyby jen d\u00fdchal\u201c.
\n\u201eAsi ano\u201c, zasm\u00e1la se Helen a o\u010di j\u00ed zasv\u00edtily.<\/p>\n
\ndo hlavn\u00ed haly. Kdy\u017e m\u00edjela jeden z tane\u010dn\u00edch s\u00e1l\u016f, zastavila se na chv\u00edli a sledovala
\nskupinu \u010d\u00ed\u0161n\u00edk\u016f, jak aran\u017eovali stoly. Ten ve\u010der tu m\u011bla jak\u00e1si spole\u010dnost po\u0159\u00e1dat
\nka\u017edoro\u010dn\u00ed slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i s ud\u00edlen\u00edm cen. Tane\u010dn\u00ed s\u00e1l byl pln\u00fd st\u0159\u00edbra, skla,
\nnemluv\u011b o b\u00edl\u00fdch ubrusech a \u010derstv\u00fdch kv\u011btin\u00e1ch. Nikde, pomyslela si Rosalie,
\nnedok\u00e1zali takov\u00e9 v\u011bci jako v Greenspointu. Spokojen\u011b vykro\u010dila d\u00e1l.
\nAni\u017e by zpomalila, prohodila p\u00e1r slov se dv\u011bma hotelov\u00fdmi posl\u00ed\u010dky a ignorovala
\nobdivn\u00e9 pohledy, kter\u00fdmi ji sledovali. To, na\u010d se mlad\u00edci d\u00edvali, byla jej\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e1 postava
\ns dlouh\u00fdma nohama a pln\u00fdmi \u0148adry. M\u011bla vzne\u0161en\u00e9 dr\u017een\u00ed t\u011bla a pohybovala se
\nnen\u00e1siln\u011b a elegantn\u011b. \u010cern\u00e9 vlasy se j\u00ed zdrav\u011b leskly. Kdy\u017e je m\u011bla rozpu\u0161t\u011bn\u00e9,
\nsahaly j\u00ed na ramena a jejich vlnit\u00fd vodop\u00e1d lemoval ov\u00e1ln\u00fd obli\u010dej s jemn\u00fdmi velice
\natraktivn\u00edmi rysy. Co v\u0161ak na n\u00ed bylo nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, byly jej\u00ed o\u010di. Tmav\u00e9, velk\u00e9, v\u00fdrazn\u00e9
\na p\u0159\u00edm\u00e9 s n\u00e1dhern\u00fdm odst\u00ednem hn\u011bd\u00e9, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 barvy se zlatav\u00fdm n\u00e1dechem.
\nNad schody se zastavila a p\u0159ejela o\u010dima sc\u00e9nu pod sebou v hale. V\u016fbec nikde
\nnevl\u00e1dl zmatek a shon, p\u0159esto\u017ee hotel byl t\u00e9m\u011b\u0159 pln\u011b obsazen. Host\u00e9, kte\u0159\u00ed do hotelu
\np\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli, o\u010dek\u00e1vali klid a pohodu, pozornou obsluhu a luxus, a toho v\u0161eho se jim
\ntak\u00e9 dost\u00e1valo v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e. Z haly Greenspointu vyza\u0159ovala elegance a bohatstv\u00ed.<\/p>\n![\"1455397](\"https:\/\/popelky.cz\/verze7-0\/wp-content\/uploads\/1455397-1920x1080-DesktopNexus.com_.jpg\" "\\"1455397")
<\/p>\n
\nRosalie se ta poklidn\u00e1 atmosf\u00e9ra, tak odli\u0161n\u00e1 od okoln\u00edho usp\u011bchan\u00e9ho sv\u011bta, nikdy
\nnemohla znel\u00edbit. Ale i kdyby to m\u00edsto nen\u00e1vid\u011bla, z\u016fstala by tam. Hotel se stal jej\u00edm
\nbezpe\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edstavem. Tady mohla zapomenout na minulost a neb\u00e1t se budoucnosti.
\nMusela si dok\u00e1zat, \u017ee to zvl\u00e1dne sama. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nemohla pochopit, \u017ee po dvou
\nletech, kdy pracovala p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b v gastronomii, z\u00edskala tak skv\u011blou pr\u00e1ci. Tak
\ndok\u00e1\u017ee sob\u011b i sv\u00e9 rodin\u011b, jednou mo\u017en\u00e1, \u017ee je schopna se postarat o sebe. Po \u010dase
\nse jednou vr\u00e1t\u00ed dom\u016f jako plnohodnotn\u00fd \u010dlen rodiny.
\nJsi talent od p\u0159\u00edrody, \u0159ekl j\u00ed Gabriel, kdy\u017e z n\u00ed u\u010dinil svou asistentku. V\u00ed\u0161, jak jednat
\ns lidmi, a to je v\u0161echno, co pro tuhle pr\u00e1ci pot\u0159ebuje\u0161. A to se nenau\u010d\u00ed\u0161 na \u017e\u00e1dn\u00e9
\n\u0161kole. Rosalie pochytila spole\u010densk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed doma, v\u017edy\u0165 byla \u010dlenem v\u00e1\u017een\u00e9
\nrodiny v It\u00e1lii. Poch\u00e1zela z velkolep\u00e9ho sv\u011bta, ale o jej\u00edm p\u016fvodu to zde nikdo
\nnev\u011bd\u011bl. Kdykoli m\u011bl host probl\u00e9m, nebo byl nespokojen, poka\u017ed\u00e9 se ptala sama
\nsebe, jak by jednala jej\u00ed rodina, co by na n\u011b ud\u011blalo dojem. A fungovalo to dokonale.
\nPomalu sch\u00e1zela po to\u010dit\u00e9m schodi\u0161ti a o\u010dima pozorovala \u00fapln\u011b v\u0161echno kolem
\nsebe. D\u00e1my st\u0159edn\u00edho v\u011bku zabran\u00e9 do m\u00f3dn\u00edch \u010dasopis\u016f, star\u0161\u00ed p\u00e1ny hraj\u00edc\u00ed u
\nstolk\u016f pod vysok\u00fdmi okny karty a sm\u011bj\u00edc\u00ed se d\u011bti m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed sm\u011brem k baz\u00e9nu na terase.
\nRosalie pe\u010dliv\u011b zkoumala jednotliv\u00e9 tv\u00e1\u0159e a sna\u017eila se naj\u00edt jednu konkr\u00e9tn\u00ed. Kdy\u017e
\nneusp\u011bla, vy\u0161la na dlouhou krytou terasu, v\u011bt\u0161ina k\u0159esel byla obsazen\u00e1, ale to jedin\u00e9
\nv rohu bylo pr\u00e1zdn\u00e9. Op\u011bt nena\u0161la tv\u00e1\u0159, kterou hledala. V t\u00e9 chv\u00edli spat\u0159ila mlad\u00e9ho
\nstudenta, kter\u00fd pracoval v hotelu na \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00favazek.
\n\u201ePaule, nevid\u011bl jsi Berta?\u201c
\n\u201eKoho?\u201c
\n\u201eM\u00e9ho p\u0159\u00edtele Berta Lincolna. Pamatuje\u0161 se na n\u011bho?\u201c
\n\u201eAha. Mysl\u00ed\u0161 toho star\u00e9ho p\u00e1na s bradkou a neposlu\u0161n\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi vlasy? Ne, toho
\njsem u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r t\u00fddn\u016f nevid\u011bl. T\u0159i t\u00fddny ur\u010dit\u011b, abych to up\u0159esnil.
\nRosalie se tv\u00e1\u0159ila ustaran\u011b a kousla se do rtu. \u201eNel\u00edbilo se mi, jak posledn\u011b vypadal.
\nTak unaven\u011b a bled\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee se mu nic nestalo\u201c.
\n\u201eTy sis toho sta\u0159\u00edka dost obl\u00edbila, \u017ee?\u201c
\n\u201eAno. Je takov\u00fd mil\u00fd a osam\u011bl\u00fd. Je mi ho l\u00edto. Ur\u010dit\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou rodinu. Neum\u00edm si
\np\u0159edstavit, \u017ee by ho jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed nechali, aby se v jeho v\u011bku jen tak potuloval\u201c.
\n\u201eJak dlouho sem chodil?\u201c, zeptal se Paul se z\u00e1jmem.
\n\u201ePoprv\u00e9 jsem si ho v\u0161imla asi p\u0159ed osmi m\u011bs\u00edci. Ka\u017ed\u00fd den sed\u00e1val na terase, n\u011bkdy
\ndlouh\u00e9 hodiny. Zd\u00e1lo se, \u017ee ho bav\u00ed pozorovat lidi kolem sebe. Zaujal m\u011b, a tak jsem
\nse s n\u00edm dala do \u0159e\u010di. Zanedlouho jsme byli p\u0159\u00e1tel\u00e9. Netu\u0161\u00edm, kde \u017eije, ale m\u00e1\u0161
\npravdu, obl\u00edbila jsem si ho, velmi. M\u00e1m o n\u011bho v\u017edycky strach, kdy\u017e ho chv\u00edli
\nnevid\u00edm\u201c.
\nV Paulov\u011b tv\u00e1\u0159i se objevil chlapeck\u00fd \u00fasm\u011bv. \u201eNo, tolik bych se o n\u011bj neb\u00e1l. Zd\u00e1 se, \u017ee
\np\u0159ich\u00e1z\u00ed a odch\u00e1z\u00ed jako duch. Zase se n\u011bkdy objev\u00ed\u201c.
\n\u201eTo douf\u00e1m, Paule. To douf\u00e1m\u201c, p\u0159ihlouple se usm\u00e1la. Taky douf\u00e1m, \u017ee jsem se
\nnenechala obalamutit p\u00e1rem star\u00fdch, smutn\u00fdch o\u010d\u00ed. Kdy\u017e tady byl naposled, p\u016fj\u010dila
\njsem mu n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, co\u017e nebyla na moje pom\u011bry zanedbateln\u00e1 \u010d\u00e1stka\u201c.
\n\u201eBo\u017ee, ty jsi neuv\u011b\u0159iteln\u011b lehkomysln\u00e1, Rosalie\u201c.
\n\u201eMo\u017en\u00e1. No, kdybys ho potkal, p\u0159ij\u010f pro m\u011b, ano?\u201c
\n\u201eJasn\u011b, spolehni se\u201c.
\n7
\n\u201eZat\u00edm se m\u011bj, Paule\u201c.
\n\u201eD\u00e1vej na sebe pozor, Rosalie.
\n\u201eBudu, jinak to ani neum\u00edm\u201c, zasm\u00e1la se.
\nRosalie proch\u00e1zela halou, zam\u00e1vala na pozdrav do recepce, minula bar, obchod se
\nsuven\u00fdry, kosmetick\u00e9 studio. Zam\u00ed\u0159ila do jedn\u00e9 z nejhonosn\u011bj\u0161\u00edch restaurac\u00ed hotelu.
\nV nabl\u00fdskan\u00e9 kuchyni vyhledala \u0161\u00e9fkucha\u0159e.
\n\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no, Jacku\u201c.
\n\u201eNazdar Rosalie. Vypad\u00e1\u0161 jako jarn\u00ed kv\u011bt. Co t\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed k n\u00e1m tak brzy po r\u00e1nu?\u201c
\n\u201eJsem tu, abych t\u011b varovala. P\u0159ijedou dnes Bennetovi\u201c.
\n\u201eCo\u017ee, ti Bennetovi?\u201c
\n\u201eAno, majitel\u00e9 tohohle hotelu. Vlastn\u011b jenom jeden z nich\u201c.
\n\u201eJsou to farm\u00e1\u0159i, pokud v\u00edm. Mo\u017en\u00e1 je zvykl\u00fd na \u017eeb\u00edrka ke k\u00e1v\u011b\u201c, v Jackov\u011b tv\u00e1\u0159i se
\nobjevil opovr\u017eliv\u00fd \u00fasm\u011bv.
\nRosalie se rozesm\u00e1la nad t\u00edm poznatkem. \u201e\u0158ekni, pros\u00edm t\u011b v\u0161em, a\u0165 se hodn\u011b
\nsna\u017e\u00ed, je to velmi d\u016fle\u017eit\u00fd host\u201c.
\n\u201eOni se sna\u017e\u00ed v\u017edycky, ale nen\u00e1padn\u011b jim to nazna\u010d\u00edm\u201c.
\n\u201eD\u011bkuju, Jacku\u201c.
\nPotom se vydala k baru, kde si kr\u00e1tce pohovo\u0159ila s barmanem, potom se zastavila
\nv recepci, v kav\u00e1rn\u011b, u \u0161\u00e9fa posl\u00ed\u010dk\u016f a pokojsk\u00fdch. Kdy\u017e se ujistila, \u017ee v\u0161echny
\ninformovala, nastoupila do v\u00fdtahu, aby zkontrolovala kr\u00e1lovsk\u00e9 apartm\u00e1, perlu
\np\u0159epychu Greenspointu. Apartm\u00e1 se skl\u00e1dalo z haly, dvou lo\u017enic, dvou koupelen a
\nbylo uk\u00e1zkou podmaniv\u00e9ho luxusu a nejv\u011bt\u0161\u00edho pohodl\u00ed. A jak o\u010dek\u00e1vala, bylo
\nbezvadn\u011b p\u0159ipraven\u00e9, i kdy\u017e p\u016fvodn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd host nebyl o\u010dek\u00e1v\u00e1n. Rosalie si to m\u00edsto
\npomalu a bolestiv\u011b prohl\u00ed\u017eela a zastesklo se j\u00ed po domov\u011b. V\u0161\u00edmala si obrovsk\u00fdch
\nhu\u0148at\u00fdch ru\u010dn\u00edk\u016f v obou koupeln\u00e1ch, v\u0161ech luxusn\u00edch dopl\u0148k\u016f, vyle\u0161t\u011bn\u00fdch obklad\u016f
\nna st\u011bn\u00e1ch a dla\u017edi\u010dek kolem zapu\u0161t\u011bn\u00fdch van. P\u0159ipomenula si cestou do pokoje, \u017ee
\nmus\u00ed nak\u00e1zat kv\u011btin\u00e1\u0159ce, aby ihned po ob\u011bd\u011b p\u0159inesla \u010derstv\u00e9 kv\u011btiny. A samoz\u0159ejm\u011b
\npanu Bennetovi objedn\u00e1 ko\u0161\u00edk s \u010derstv\u00fdm ovocem, mal\u00e9 ob\u010derstven\u00ed a v podve\u010der
\nl\u00e1hev v\u00edna, na r\u00e1no k\u00e1vu a pe\u010divo. Zkontrolovala bar v j\u00eddeln\u011b a ujistila se, \u017ee je
\ndob\u0159e z\u00e1soben\u00fd. Je to ironie, pomyslela si. Host\u00e9, kte\u0159\u00ed si mohli dovolit cokoliv,
\ndostanou v\u0161echny ty dobroty zdarma. Spokojen\u00e1 s t\u00edm, \u017ee ani n\u011bjak\u00fd Bennet nem\u016f\u017ee
\nv takov\u00e9m apartm\u00e1 naj\u00edt chybi\u010dku.
\nSjela v\u00fdtahem dol\u016f a ve\u0161la do Gabrielovy kancel\u00e1\u0159e. Jeho v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e byl po\u0159\u00e1d
\nponur\u00fd, jako kdyby se bl\u00ed\u017eila pou\u0161tn\u00ed bou\u0159e.
\n\u201eV\u0161echno je p\u0159ipraveno\u201c, ozn\u00e1mila vesele.
\n\u201eTo je jedin\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed\u201c, odpov\u011bd\u011bl p\u0159i\u0161krcen\u011b, ani\u017e by vzhl\u00e9dl.
\nOdpoledne p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va, \u017ee pan Bennet p\u0159ijel. Gabriel, kter\u00fd nerv\u00f3zn\u011b posed\u00e1val u
\nRosalie v kancel\u00e1\u0159i, vysko\u010dil a vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed. \u201ePo\u010dkej tady\u201c, zak\u0159i\u010del p\u0159es rameno,
\nkdy\u017e zmizel na chodb\u011b.
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee jsem Gabriela nevid\u011bla tak napjat\u00e9ho\u201c, okomentovala Helen situaci. \u201eJe
\nto opravdu tak v\u00e1\u017en\u00e9?\u201c
\n\u201eKdo v\u00ed. Gabriel si to z\u0159ejm\u011b mysl\u00ed\u201c.
\n8<\/strong>
\nRosalie d\u00e1l kontrolovala seznam, kter\u00fd j\u00ed dala jedna z pokojsk\u00fdch. Byla si jist\u00e1, \u017ee
\nGabriel str\u00e1v\u00ed s v\u00fdznamn\u00fdm hostem p\u011bknou dobu. A tak ji p\u0159ekvapilo, kdy\u017e ani ne za
\ndvacet minut, se vr\u00e1til zp\u011bt. Setk\u00e1n\u00ed s panem Bennetem mu zjevn\u011b nijak n\u00e1ladu
\nnevylep\u0161ilo.
\n\u201eTak co?\u201c, ptala se netrp\u011bliv\u011b, hned jak se Gabriel posadil, zamlkl\u00fd a zamra\u010den\u00fd. \u201eJe
\nn\u00e1\u0161 host spokojen\u00fd s apartm\u00e1?\u201c
\n\u201eNem\u00e1m tu\u0161en\u00ed. Ne\u0159ekl o n\u011bm ani slovo\u201c.
\nRosalie pokr\u010dila rameny. Mo\u017en\u00e1, \u017ee na Benneta kr\u00e1lovsk\u00e9 apartm\u00e1 nep\u016fsob\u00ed a\u017e tak
\nimpozantn\u011b. \u201eMluvil snad o prodeji hotelu?\u201c
\n\u201eNe\u201c.
\nPro\u010d se chov\u00e1 tak z\u00e1hadn\u011b, p\u0159em\u00fd\u0161lela. \u201eGabrieli, pro\u010d m\u011b nut\u00ed\u0161, abych to z tebe
\ntahala. Nazna\u010dil ti n\u011bjak, pro\u010d tady je?\u201c
\nGabriel si promnul bradu a pronikav\u011b se na Rosalii zahled\u011bl.
\n\u201eAno, nazna\u010dil. A to je pr\u00e1v\u011b to podivn\u00e9\u201c.
\n\u201ePodivn\u00e9? Podle m\u011b se s\u00e1m chov\u00e1\u0161 velmi podivn\u011b. Tak pro\u010d je ten \u010dlov\u011bk tady?\u201c
\n\u201eChce t\u011b vid\u011bt\u201c.
\nRosalie vyt\u0159e\u0161tila o\u010di. \u201eCo\u017ee, m\u011b?\u201c
\n\u201eAno, tebe\u201c, p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eTo m\u00e1 b\u00fdt n\u011bjak\u00fd vtip, Gabrieli?\u201c
\n\u201eNe. Po pravd\u011b \u0159e\u010deno, m\u00e1m takov\u00fd dojem, \u017ee setk\u00e1n\u00ed s tebou je ten hlavn\u00ed d\u016fvod,
\npro\u010d je tady\u201c.
\n\u201eTo je absurdn\u00ed. Pro\u010d by proboha n\u011bjak\u00fd Bennet m\u011bl p\u0159ijet, aby se setk\u00e1val se mnou.
\nTo ned\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl\u201c.
\n\u201eTo netu\u0161\u00edm\u201c, pot\u0159\u00e1sli jsme si rukama, vz\u00e1jemn\u011b se p\u0159edstavili. A on se m\u011b hned
\nzeptal, jestli m\u00e1m asistentku, kter\u00e1 se jmenuje Rosalie Ascoliov\u00e1. Kdy\u017e jsem \u0159ekl, \u017ee
\nano, zeptal se, jestli jsi tady. Potvrdil jsem, \u017ee tu jsi a on mi p\u0159ik\u00e1zal, abych t\u011b hned
\nposlal nahoru\u201c, p\u0159esn\u011b vypov\u011bd\u011bl.
\nRosalie pohl\u00e9dla na Helen, kter\u00e1 m\u011bla o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 \u00fadivem, a pak zase zp\u00e1tky na
\nGabriela, kter\u00fd se na ni zkoumav\u011b d\u00edval.
\n\u201eTo je v\u0161echno? Ne\u0159ekl, pro\u010d m\u011b chce vid\u011bt?\u201c
\nGabriel zavrt\u011bl hlavou. \u201eCo jsi provedla, Rosalie? Je n\u011bco, o \u010dem nev\u00edm?\u201c, st\u00e1le ji
\nup\u0159en\u011b sledoval o\u010dima.
\n\u201eNe, samoz\u0159ejm\u011b nic\u201c, odpov\u011bd\u011bla nenucen\u011b, i kdy\u017e se tak v\u016fbec nec\u00edtila. Ur\u010dit\u011b pro
\nto existovalo rozumn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se cht\u011bl postupn\u011b sezn\u00e1mit s cel\u00fdm
\nveden\u00edm hotelu.
\n\u201eNeud\u011blala jsem nic, kv\u016fli \u010demu bych mu mohla p\u0159ipadat v\u00fdjime\u010dn\u00e1\u201c.
\n\u201eRad\u011bji by ses m\u011bla vydat nahoru\u201c, \u0159ekl Gabriel trochu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.
\n\u201eAno, samoz\u0159ejm\u011b\u201c, odv\u011btila su\u0161e a zamra\u010dila se. Nap\u0159\u00edmila se, sna\u017eila se ignorovat
\nvzr\u016fstaj\u00edc\u00ed nervozitu, kterou poci\u0165ovala kolem \u017ealudku a vyjela nahoru v\u00fdtahem.
\nV\u016fbec j\u00ed to ned\u00e1valo smysl, ale to bylo zrovna te\u010f jedno.<\/p>\n